TECHNIKA: Jak fungují plug-in hybridy – jeden cíl, několik cest

Plug-in hybridy mají společný cíl: umožnit jízdu na čistě elektrický pohon v zastavěných oblastech a na delších trasách zapojit do akce spalovací motor. Jenže jak tyhle dva světy vlastně fungují v praxi?

Vozy typu PHEV mají sice stejný cíl, ovšem technické cesty k němu jsou mnohdy velmi rozličné.
foto: Ondřej Kroutil/DS Automobiles

Plug-in hybridy mohou sloužit jako přestupní stanice k elektromobilitě, ekologická městská vozidla anebo jen zkrátka jako jistota, že když dojde k vyšťavení baterií, nebudete muset hned spěchat k nejbližší nabíjecí stanici. Každý výrobce se však s auty do zásuvky popral trochu jinak a my se dnes zaměříme na technickou stránku věci u vybraných předních automobilek.

Mitsubishi

Jedním z průkopníků v oblasti plug-in hybridů je právě automobilka Mitsubishi a její model Mitsubishi Outlander PHEV. Ten byl už od začátku vyvíjen pro tento účel, takže nabídne dva elektromotory, přirozeně dýchající zážehový čtyřválec 2,4 litru, pohon 4×4, elektrický dojezd až 45 km a celkový výkon 165 kW.

Techniku Outlanderu PHEV by měl převzít i chystaný plug-in hybridní Nissan X-Trail.

Techniku Outlanderu PHEV by měl převzít i chystaný plug-in hybridní Nissan X-Trail.
foto: Mitsubishi

Velkou výhodou vozu je stálý fixní převod, který odpovídá zhruba pětce u klasické manuální převodovky. Auto tedy neřadí, primárně využívá práci elektromotorů, následně podporovanou spalovacím motorem, a to buď ve formě dobíjení baterií, případně samotným pohonem předních kol.

Škoda Auto

Svěžím reprezentantem škodovácké elektrifikace je čtvrtá Octavia iV, která přebrala plug-in hybridní techniku od Superbu. Bavíme se tedy o přeplňovaném benzinovém 1.4 TSI, elektromotoru, předním pohonu, celkovém výkonu 150 kW a čistém dojezdu až 60 km na jedno nabití.

PHEV techniku sdílí Octavia i Superb také s dalšími modely koncernu Volkswagen.

PHEV techniku sdílí Octavia i Superb také s dalšími modely koncernu Volkswagen.
foto: Škoda

Technicky je soustava řešena tak, že samotný elektromotor integrovali vývojáři do šestirychlostního DSG a od spalovacího motoru jej oddělili spojkou. Má to však pár nevýhod, a to například ztrátu jednoho kvaltu (koncernová DSG jsou dnes většinou sedmirychlostní) nebo energetické zmary při přenosu sil na kola, což ve finále znamená, že se nezbavíte samotného procesu řazení (byť v EV módu s upravenou řadicí mapou).

Toyota/Suzuki

Úplně jiným směrem se vydala automobilka Toyota u RAV4 Plug-in, přičemž totožnou cestu převzala i Suzuki se sesterským modelem Across. Oba vozy s pohonem 4×4 disponující totožnou technikou nabídnou tři elektromotory, kombinovaný výkon 225 kW a bateriový dojezd až 75 km.

Across a RAV4 Plug-in jsou technicky identické vozy. Suzuki však vede z hlediska lepší základní výbavy při srovnatelné ceně.

Across a RAV4 Plug-in jsou technicky identické vozy. Suzuki však vede z hlediska lepší základní výbavy při srovnatelné ceně.
foto: Suzuki

Technicky je převod během hybridní jízdy řešen rozdílem otáček atmosférického spalovacího motoru o objemu 2,5 litru a prvního elektromotoru, proto se vůz chová podobně jako modely s variátorem (CVT), což některým řidičům úplně nevoní. Pozor, toyoťácké e-CVT nerovná se variátor CVT, e-CVT je planetová převodovka. V plně elektrickém módu pak síla putuje skrze fixní převod primárně z elektromotoru číslo 2 (vpředu), respektive 3 (vzadu) přímo na kola.

Renault

Zcela jiný způsob zvolil francouzský Renault u modelů Captur a Megane Grandtour E-Tech. Tady máte klasickou benzinovou šestnáctistovku, elektromotor, celkový výkon 117 kW, pohon předních kol a dojezd až 50 km na baterie.

V podstatě totožnou techniku jen s daleko menší baterií nabídne ještě hybridní (HEV) Renault Clio E-Tech.

V podstatě totožnou techniku jen s daleko menší baterií nabídne ještě hybridní (HEV) Renault Clio E-Tech.
foto: Renault

Kvůli zastavěné multimódové převodovce (zkušenosti z F1) si Renault nechal potvrdit cirka 150 patentů. Ústrojí nabídne 4 převody pro spalovací motor a 2 pro elektromotor. Výhodou je skutečně větší pocit elektrické jízdy, nevýhodou slabý 68kilowattový atmosférický čtyřválec, co v případě vyšťavení akumulátorů musí primárně táhnout skoro 1600 kg těžké SUV, respektive téměř 1700 kg těžké kombi, tedy má tendence tzv. „žrát“.

DS Automobiles

Prémiovým reprezentantem skupiny PSA, dnes už Stellantis, je automobilka DS a její vlajková plug-in hybridní SUV loď DS 7 Crossback. Ta se v současné době nabízí ve verzi 4×2 (přední) i 4×4, přičemž fosilním pohonným srdcem vozů je vždy přeplňovaná benzinová šestnáctistovka, naladěná na výkon 133 nebo 147 kW.

Odstrojený vůz DS 7 Crossback příkladně ukazuje rozmístění všech pohonných jednotek.

Odstrojený vůz DS 7 Crossback příkladně ukazuje rozmístění všech pohonných jednotek.
foto: Ondřej Kroutil/DS Automobiles

Na základě práce jednoho či dvou elektromotorů činí systémový výkon 165 kW nebo příjemných 220 kW, ovšem už letos se v Česku dočkáme sedanu DS 9, který s sebou doveze vrcholových 265 elektrofosilních kW.

Z hlediska dojezdu se předokolky DS 7 Crossback drží na hranici 55 km, zatímco čtyřkolky urazí až 58 km na jedno nabití. Jak je to možné? Základní model využívá při jízdě na elektrický pohon osmirychlostní automatickou převodovku Aisin, tedy podobně jako škodovky do zásuvky prostě řadí, čímž ovšem vznikají určité ztráty, proto předmětný automobil ujede na baterky ve srovnání s 4×4 verzí méně a má o něco vyšší spotřebu i toxicitu.

Zadnímu elektromotoru prakticky nic nebrání v bezztrátovém posílání sil na kola.

Zadnímu elektromotoru prakticky nic nebrání v bezztrátovém posílání sil na kola.
foto: Ondřej Kroutil/DS Automobiles

Top varianta disponuje dvěma elektromotory, proto během bezemisních přesunů využívá primárně zadní elektromotor, jemuž v cestě stojí maximálně jednoduchý reduktor se dvěma ozubenými koly. Co to znamená? Pouze jeden převod bez zbytečných ztrát a prakticky totožný jízdní zážitek jako v elektromobilu.

Aby byla hybridní soustava ještě efektivnější, systém si čas od času pomůže i předním elektromotorem, a to kvůli takzvanému odřazení nebo při potřebě připojení pohonu všech čtyř kol. Tento stav můžete vyvolat rovněž uměle, konkrétně za pomoci voliče jízdních profilů.

Přední elektromotor je spřažený s převodovkou, a proto i EV režimu dochází k řazení.

Přední elektromotor je spřažený s převodovkou, a proto i EV režimu dochází k řazení.
foto: Ondřej Kroutil/DS Automobiles

Automobilka testovala čtyřkolku v zátěži také se zcela vybitými bateriemi a výsledky z certifikovaného pracoviště potvrdily, že spalovací motor zvládá vyrábět dost proudu na to, aby energeticky uživil též zadní elektrický motor.

Za určitou výhodu lze považovat přítomnost přeplňovaného zážehové čtyřválce, který díky turbodmychadlu nabídne solidní točivý moment, jenž efektivněji utáhne těžké SUV i s balíkem vybitých akumulátorů. Budete-li tedy vybírat mezi dvoukolkou a čtyřkolkou, spíše radíme zainvestovat do verze 4×4, a to kvůli jejím objektivním benefitům.

Na první pohled překvapivě dosahuje lepších jízdních výsledků složitější a těžší čtyřkolka.

Na první pohled překvapivě dosahuje lepších jízdních výsledků složitější a těžší čtyřkolka.
foto: Radek Čmolík/DS Automobiles

Tak to byl takový stručný PHEV výběr poukazující na různá technická řešení, mající však společný cíl – efektivitu. Na závěr apelujeme, že vozy toho typu je nutné pravidelně nabíjet, jinak ztrácí svůj prvořadý smysl a jejich uživatelé přichází o možnosti dosáhnout příjemných tabulkových spotřeb pohybujících se kolem 1–2 litru pohonných hmot na 100 km.

vlastní

14 Comments on “TECHNIKA: Jak fungují plug-in hybridy – jeden cíl, několik cest”

    1. Plugin hybrid má obecně několik možností, já mám
      Plugin hybrid má obecně několik možností, já mám Captura, tak vím jak to probíhá u Renaulta. Ten funguje primárně jako elektromobil, spalovák startuje v případě potřeby. Při vybití baterie (nikdy ji nejde úplně vybít, nejpozději někde kolem 20% auto nastartuje spalovací motor). Spalovák se podle nastaveného režimu účastní buď pohonu kol, nebo nabíjení, nebo obojího. Ve zkratce, po městě jezdím v režimu EV a mimo město (dálnice) zapínám režim Sport, kdy jede spalovák v kombinovaném režimu pohonu plus chvílema přebytkem výkonu dobíjí baterii. Baterie se účastní vždy, když je potřeba větší výkon (rozjezdy, předjíždění). Aby to dobře fungfovalo, je potřeba auto dobíjet, což je v mém případě doma i v práci. PHEV je super pro kratší nájezdy mezi nabíjením, naopak bych ho vůbec nedoporučil k pravidelným delším nájezdům bez možnosti či vůle řidiče nabíjet.

      1. Nicméně je třeba říct, že Toyota šla jinou cestou
        Nicméně je třeba říct, že Toyota šla jinou cestou většina zde prezentovaných řešení. V Toyotě se napočátku nad vším pořádně zamysleli, zjistili co všecho může být jinak a co tam být vůbec nemusí a postavili celý hybridní systém od nuly. Takže s mírnou nadsázkou pohybujících dílů mají minimum a všechno tam řídí software (a taky údajně trvalo celý den než se jim první seskládané auto vůbec pohlo z místa).

        Zatímco řešení VW je v podstatě vzít celý hotový motor s turbem, DSG převodovkou a nabastlit do toho nějak elektromotor, tj. přidat další spojku. Tj. řešení VW je nechat vše tak složité jak to bylo u ICE a doplnit k tomu další mechanické díly, elektromotor a baterku. To nemůže mít stejnou spolehlivost jako řešení od Toyoty.

Napsat komentář