Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Švédská automobilka Volvo před pár lety představila koncept elektromobilu, u kterého karosérie slouží současně jako baterie. Základem karosérie měly být speciální kompozitní díly se zabudovanými akumulátory elektrické energie. Před pár lety sci-fi, dnes realita.
Superkondenzátory jsou v současné době stále veskrze neznámým pojmem. Přitom slibují zásadní proměnu v oblasti elektroniky a potažmo i elektromobilů. Podle analytické společnosti NanoMarkets se celosvětový obchod se superkondenzátory zvýší ze současných $400 mil. na $3,0 mld. v roce 2016.
Dva výzkumníci z MIT, Byoungwoo Kang a Gerbrand Ceder, přišli s novým objevem, který by mohl konečně znamenat plné dobíjení elektromobilů v řádech minut nebo dokonce ještě rychleji. Pracovali na výzkumu nových materiálů pro výrobu lithium-iontových baterií, konkrétně lithium-železo-fosfátových (LiFePO4). Tyto materiály mají schopnost vydávat i nabírat energii velmi rychle, třeba v řádu sekund. O pár stovek kilometrů na jih podél východního pobřeží USA učinili další důležitý objev vědci z University of Maryland. Gary Rubloff a jeho kolegové z Korejského institutu pro pokročilou vědu a technologie zde pracují na výzkumu superkondenzátorů. Za pomoci využití nanotechnologií se jim podařilo sestrojit superkondenzátor složený z 10 miliard miniaturních kondenzátorů na centimetr čtvereční, každý o velikosti zhruba 50 nm. Všechny jsou vzájemně propojené, a tak fungují jako jeden celek. „Naším hlavním výzkumným cílem je vyrobit hybridní baterio-kondenzátorový systém pro elektromobily,“ komentoval svůj záměr Rubloff. Podle posledních výsledků jsou na dobré cestě. Žádné podrobnosti o tom kdy bude možné nejnovější objevy využít v praxi bohužel zatím nejsou k dispozici.