V těchto dnech probíhají klíčová jednání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a členskými státy o podobě evropské energetiky v příštím desetiletí.
Svět v roce 2017 instaloval rekordních 98 gigawattů nové solární kapacity – více než součet všech nových uhelných, plynových a jaderných zdrojů dohromady.
Původní odhady hovořily o tom, že Čína letos přidá 50 GW solárních elektráren. Jako obvykle se ale rudí soudruzi překonali a nadělili si jich dokonce 52,83 GW.
Rychlý nástup obnovitelných zdrojů v Německu způsobuje tamní elektrorozvodné síti značné problémy. Provozovatelé musejí stále častěji zasahovat, aby udrželi rovnováhu mezi dodávkami elektřiny a její spotřebou.
Toyota postaví celosvětově první megawattovou elektrárnu využívající palivové články s tavenými uhličitany. Její součástí bude i vodíková čerpací stanice na podporu provozních činností v přístavu Long Beach.
Od roku 2010 začal Google masivně investovat do obnovitelných zdrojů. Nejnovější nákup výkonu 535 MW větrných elektráren znamená, že Google je 100% poháněn sluncem a větrem.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává ve světové energetice do roku 2040 mohutný nástup obnovitelných zdrojů. Světovým lídrem v jejich rozvoji bude Čína.
Čínská vláda si předsevzala, že v roce 2020 dosáhnou její solární elektrárny instalované výrobní kapacity 105 GW. Jenže už minulý měsíc přesáhla 112,34 GW.
Společnost Coal India, největší těžařská uhelná společnost na světě, totiž ohlásila uzavření 37 svých podzemních dolů. Nejsou už ekonomicky udržitelné.
Jižní Korea, jejíž ekonomika je čtvrtá největší v Asii, dováží 98 % spotřebovávaných fosilních paliv. Nový prezident Mun Če-in, který nastoupil do úřadu letos v květnu, to hodlá zásadním způsobem změnit.