Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda, auto, vytápění
Toyota ve spolupráci se společnostmi Denso a Toyota Central R&D Labs., Inc. vyvinula výkonový polovodič z karbidu křemíku (SiC), jenž se má používat v jednotkách řízení energie (PCU) vozů této automobilky. Praktické testování vozidel s novými jednotkami řízení energie zahájí Toyota do roka na veřejných komunikacích v Japonsku.
Výzkumné týmy z Rice University a společnosti Lockheed Martin objevily novou metodu s pomocí které by mělo být možné zvýšit kapacitu lithium-iontových baterií až desetinásobně. Hlavní roli opět hrají nanotechnologie.
Slunce je jedním z nejsnáze přístupných zdrojů obnovitelné energie. Solární elektrárny slouží k přeměně sluneční energie na elektřinu. V současné době jsou nejběžnější fotovoltaické solární elektrárny skládající se z jednotlivých solárních panelů.
Vědci z Univerzity technologií ve Štýrském hradci vyvinuli nový akumulační materiál, který umožňuje uložení mnohem většího množství elektrické energie v jednotce objemu než současné li-ion technologie. Vyvinuli metodu, která používá křemíku pro zvětšení kapacity lithium-iontových baterií. Kapacita takto vzniklých baterií je až desetinásobná v porovnání se současnými li-ion bateriemi.
Výzkum je prováděn s podporou firmy Varta Microbattery. Celý projekt nese název „NanoPoliBat“ a v nedávné době již byl předložen patentovému úřadu. Tato technologie obsahuje množství nových poznatků, které mají vést k vytvoření nového typu baterie.
Magazín IHned.cz, internetové zpravodajství Hospodářských novin, přináší velmi zajímavý článek Křemíkové nanotrubičky pomáhají extrémně zvýšit výdrž akumulátorů:
„V současnosti je kapacita lithium-iontových akumulátorů omezena tím, kolik lithia může být vázáno na anodě. Ta je nyní vyráběna obvykle z uhlíku, ale pokud bude místo něj použit křemík, lze dosáhnout výrazně větší kapacity. Yi Ciu je přesvědčen, že desetinásobné zvýšení kapacity umožní např. notebookům po čtyřhodinovém nabíjení pracovat zhruba 40 hodin, tedy téměř dva dny!“ (celý článek)
Solární články slouží k výrobě elektřiny pomocí slunečního záření. To je možné díky fotoelektrickému jevu v polovodičích. Solární článek byl objeven už kolem roku 1839, kdy francouzský experimentální fyzik Edmund Becquerel při pokusech s 2 kovovými elektrodami umístěnými v elektrovodivém roztoku zjistil, že při osvícení zařízení vzrostlo na elektrodách napětí: fotovoltaický efekt byl na světě. První skutečný solární článek byl však vyroben až v roce 1877.