Syntetická paliva i obnovitelné plyny bioLPG či rDME: řešení pro spalovací motory?

Dacia Sandero LPG, nejčastěji registrované čisté osobní vozidlo v ČR v období leden–únor 2022. foto: Dacia
Dacia Sandero LPG, nejčastěji registrované čisté osobní vozidlo v ČR v období leden–únor 2022. foto: Dacia

V rámci balíčku nazvaného „Fit for 55“ se ministři životního prostředí zemí EU nedávno shodli na několika výjimkách, které by umožnily pokračování spalovacích motorů i po roce 2035.

Předpokladem je využití bezemisních alternativních paliv. Může přitom jít o syntetickou náhradu benzínu či nafty, ale i plynná paliva z obnovitelných zdrojů. V obou případech jsou výhodou minimální nároky na stávající infrastrukturu, na druhou stranu produkce je zatím nízká a nákladná. Plyny jako biometan (bioCNG), bioLPG či obnovitelný dimethylether (rDME) mají navíc uplatnění nejen v dopravě. Očekávaná evropská produkce bioLPG v příštím roce by již pokryla celou spotřebu LPG v Česku. Komerční produkce rDME bude zahájena letos.

Co budeme spalovat?

Pokud v aktuální verzi balíčku Fit for 55 zůstane možnost prodávat i auta se spalovacím motorem za předpokladu využití klimaticky neutrálních paliv, může to být důležitým signálem pro další rozvoj e-paliv. Bez záruk a vize ztratí investoři motivaci. „Novým pilířem pohonu spalovacích motorů po roce 2030 se mohou stát i syntetická paliva z CO2 a vodíku, tedy e-benzin či e-nafta. To znamená zachytávání CO2 z atmosféry, výrobu vodíku z OZE a konverzi syntézními procesy na uhlovodíky. To vše ale jen za předpokladu, že nebude zakázán prodej spalovacích motorů,“ popisuje Václav Loula, tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, s tím, že je třeba do budoucna sázet na více variant pohonů podle druhu a specifických požadavků dopravy.

SOUVISEJÍCÍ: O auta na LPG je v Česku velký zájem

Podle Václava Louly nepředstavují e-paliva žádnou nereálnou vizi, byť jsou zatím finančně náročná. Například společnosti Porsche a Siemens už staví továrnu na e-paliva v Chile. Letos plánují takto vyrobit prvních 130 tisíc litrů CO2 neutrálního paliva a do roku 2026 plánují ročně vyrábět až 550 milionů litrů e-paliv. Syntetická paliva mohou být použitelná i pro leteckou dopravu.

Nejsou to však jen syntetická paliva neboli e-paliva, která mohou hrát důležitou roli v budoucnosti spalovacích motorů. Výjimky, na nichž se v rámci balíčku Fit for 55 shodli ministři členských zemí EU, totiž připouštějí také využití zelených plynů produkovaných z obnovitelných zdrojů. Jejich potenciál přitom zdaleka není jen v dopravě.

V Česku nahradí 10 až 15 %

Kupříkladu společnost GasNet začala jako první distributor v ČR vtláčet do své sítě na konci roku 2019 biometan, který vyrábí bioplynová stanice v Rapotíně na severní Moravě. „V současnosti máme smlouvy o budoucím připojení s dalšími stanicemi. V tuzemsku je přes 550 bioplynových stanic. Kromě toho se plánuje mnoho nových projektů. Biometan má tak u nás velký potenciál. Do roku 2030 by mohl nahradit 10 až 15 % tuzemské spotřeby zemního plynu pro potřeby vytápění i silniční dopravy,“ vysvětluje Ivo Jirovský, Chief Asset Officer ve společnosti GasNet.

Zásobník na kapalný propan (LPG). foto: Primagas
Zahradní zásobník na kapalný propan (LPG). foto: Primagas

Zároveň zdůrazňuje, že se současně jedná o nejrychlejší možné řešení, které s ohledem na aktuální situaci plní oba požadované cíle – nižší emise a snížení závislosti na jednom zdroji. V budoucnu se přitom počítá s přechodem ze zemního plynu na vodík. V krátkodobém horizontu to bude takzvaný blend, tedy příměs vodíku v zemním plynu. Technicky je síť GasNet už dnes připravena na 20% příměs vodíku.

Výkonný ředitel České asociace LPG Ivan Indráček připomíná, že na český trh se již dodává rovněž bioLPG. „BioLPG se na českém trhu poprvé objevilo již předloni a každoročně se v tuzemsku spotřebují desítky tun této komodity ve formě autoplynu. Celková spotřeba LPG pro pohon automobilů se však počítá na desítky tisíc tun ročně,“ říká Ivan Indráček, podle něhož ale výhoda obnovitelných plynů – bioLPG i biometanu (bioCNG) – a stejně tak syntetických paliv tkví v tom, že je lze prakticky ihned použít v běžných spalovacích motorech, aniž by bylo potřeba vysokých nákladů na výměnu celé infrastruktury jako u jiných alternativ.

LPG geopolitika neovlivňuje

LPG je navíc současnou geopolitickou situací dotčeno jen velmi málo. Zatímco donedávna bylo alternativou zemního plynu v lokalitách, kde není dostupná distribuční soustava, v současnosti jeho význam roste. „LPG ve formě čistého propanu dodávaného autocisternou do zásobníku může nahradit zemní plyn v případě domácností, ale i firem. A to se také aktuálně v hojné míře děje. Poptávka firem po záložním zdroji pro případ výpadku dodávek zemního plynu dokonce způsobila nedostatek zásobníků na trhu a možnosti opatřit si toto záložní řešení pro příští zimu jsou tak značně omezené,“ popisuje Ivan Indráček.

BioLPG bylo v tomto i obou předchozích rocích dodáváno na trh výhradně z plnírny a distribučního centra společnosti Primagas v Horní Suché na Karvinsku, jež zásobuje přibližně šedesát čerpacích stanic na severní Moravě. „Letos v dubnu jsme na trh dodali dalších 45 tun bioLPG a motoristé v tu dobu na vybraných čerpacích stanicích tankovali palivo, které pocházelo téměř z poloviny z obnovitelných zdrojů. Uhlíková stopa bioLPG je asi o 80 procent nižší než u klasického fosilního LPG,“ uvádí Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.

Z dlouhodobého hlediska jde zatím samozřejmě o minoritní podíl. V některých evropských zemích, kam bylo bioLPG uvedeno na trh už v roce 2018, se však roční spotřeba pohybuje řádově již v desetitisících tun. Loni publikovaná studie „BioLPG: A Renewable Pathway Towards 2050“ předpokládá, že budoucí poptávku, která by měla na evropském trhu činit v horizontu 30 let přibližně 8 až 12 milionů tun LPG ročně, by mělo být možné zcela uspokojit díky bioLPG vyrobenému z evropských zdrojů. „V příštím roce se předpokládá evropská produkce bioLPG o objemu asi 200 tisíc tun, což by teoreticky pokrylo celkovou spotřebu LPG v Česku. Do roku 2025 by to mělo být asi 500 tisíc tun. Dodavatelé LPG však zkoumají potenciál dalších obnovitelných alternativ,“ říká Jiří Karlík.

rDME se teprve rozjíždí

Loni například začala v Německu fungovat první čerpací stanice s dimethyletherem z obnovitelných zdrojů (rDME), která poslouží automobilce Ford v rámci projektu na vývoj vozidel, jež budou moci místo nafty spalovat 100% dimethylether. „Vlastnosti rDME jsou velmi podobné vlastnostem LPG, takže může tvořit dvacetiprocentní až třicetiprocentní příměs LPG. Jeho výroba je jednodušší a potenciální objem produkce vyšší než u bioLPG, přitom vykazuje podobnou uhlíkovou úsporu,“ vysvětluje Jiří Karlík.

Největší evropští dodavatelé LPG – SHV Energy (v ČR vlastní společnost Primagas) a UGI International (v ČR vlastní společnost Flaga) – loni za účelem urychlení vývoje a produkce rDME zahájili spolupráci. Jejím výsledkem je první závod pro komerční produkci rDME. Vznikl ve Spojeném království a bude zásobovat domácnosti i firmy, které využívají LPG, protože nejsou připojeny k rozvodné síti zemního plynu. První komerční dodávky rDME se uskuteční na konci tohoto roku a v plánu je vyrábět 50 tisíc tun rDME ročně.

zdroj: tisková zpráva

43 komentářů u “Syntetická paliva i obnovitelné plyny bioLPG či rDME: řešení pro spalovací motory?”

  1. Proč Porsche vyrábí syntetické palivo v Chile? Proč je pak ochotné ho náročně dopravit přes půl planety do Německa? Odpověď je jednoduchá – levná elektřina s konstantní dodávkou. Fouká tam skoro pořád.
    Sluneční energie v Německu je problém – v zimě hovno nula nic, v létě jen přes den. Tak se palivo do aut vyrábět moc nedá. To je drobná vada na kráse celého projektu. Občasné zdroje jsou problém i u energie používané pro náhradu zemního plynu. V zimě je těch plynů potřeba nejvíce, jenže taky nejméně svítí.

    1. Vypada to blede. Tak snad to nakopnou masove prodeje S a X :-).
      fdrive cz/clanky/tesla-prestava-byt-v-evrope-cernym-konem-roste-pomaleji-nez-trh-9352

      Jinak ale v Japonsku porad vede v pohodlnosti pouzivani Tesla. 1000km jizda Tesla nabijeni 1 hodina, Hyundai Ioniq 5 2h a zbytek 3h. Diky katastroficke nabijeci infrastrukture. Tesla ma holt svoji.
      Je to japonsky. Zajimava je tabulka ve 32. minute.
      www youtube com/watch?v=D_tEL6gY2gc
      Enjoy.

  2. By mě zajímalo, kolik to BioLPG vlastně výrobně stojí ve srovnání s výrobou LPG. Je alespoň výhled, že by za to Primagas nedoplácel a bylo to pro něj nákladově rozumné? Pokud ano, tak mi to přijde jako super využití nadvýroby elektřiny v létě a potřeby vytápění v zimě.
    Já jezdím na LPG a až budou EV vycházet rozumně dráž (rozuměj, jsem ochoten si připlatit, protože mají jinou přidanou hodnotu – např. domácí nabíjení, bez zápachu při startech apod.), tak si chci EV pořídit. Zatím stojí násobně víc než konvenční auto a peněz není na zbyt.

    1. No ja by som im nenadaval. EV su a ocividne budu este dlho draha hracka a tak ludia uz zo zufalstva hladaju nahrady. Samozrejme toto tu je hlupost, lebo toho nebudu nikdy schopni vyrabat v takych mnozstvach ako bude potrebne. Myslim ze sme v … Tako ako jadro sa zanedbavali aj EV (nebyt dieselgate tak budu teto auta stale iba raritou). Tie EV auta co su dnes sme mohli a mali mat pred 10timi rokmi aspon vo forme plug-in. Na druhej strane ani to by nam nepomohlo, lebo nakladnu dopravu bude este tazsie zelektrifikovat.

      1. Nejvetsi chyba je, spojovat elektrifikaci osobni a nakladni dopravy a konstatovat, ze u nakladni je to jeste tezsi. Kazdy si hned predstavi tezky kamion a hned rekne, to nepujde. A okamzite to promitne, treba nechtene do osobni dopravy. Tim je cela elektrifikace automaticky v haji. Zamerme se cilene na osobni, ktera je jak vsichni vidime mozna. A nechme nakladni na jinou diskuzi. Proc zatezujete pozitivni vyvoj negativy z jineho oboru. To je strategicky nesmirne hloupe.

        1. Souhlas, navíc automaticky předpokládat, že v nákladní dopravě se prosadí baterie je minimálně unáhlené. Možná vodík vyjde lépe, možná troleje na dálnicích pomohou, možná se opět budou více využívat nákladní vlaky, těch možností je více a je velmi nejasné co z toho nakonec bude životaschopné. Navíc rozvoj infrastruktury pro osobní automobilovou dopravu společně s rozvojem laciné elektřiny z obnovitelných zdrojů taky, po troškách, mění pravidla hry. Takže jak říká Levandule, soustřeďte se na jednu věc a tu dělejte pořádně.

        2. Verim ze po opatovnom precitani clanku zistite, ze ja nic nespajam iba na nieco poukazujem.

          Btw Offtopic: Vraj zacinaju mat Nemci problem so svojimi uholnymi elektrarnami, pre ktore dovazaju uhlie lodnou dopravou. Problem je vsak, ze kvoli suchu maju tamojsie rieky malo vody a teda sa tato doprava obmedzuje. Tiez som niekde cital ze Francuzke JE maju vela odstavok kvoli porucham. Dovod bude asi ten, ze boli postavene relativne v kratkej dobe a zacina im dochadzat zivotnost. Kedze sa velmi neobnovovali a nove nestavali, tak je mozne ze nam aj tento zdroj vyschne. Winter is comming…

      1. Je to jiné. Vodík se špatně dopravuje, špatně čerpá a špatně skladuje. To všechno obnáší velkou spotřebu energie a neustále chlazení.
        Vodík sice vypadá bombově v tom, že má solidní výhřevnost na kg a to 39,3 kWh/kg. Nicméně i zkapalněný má hustotu mizerných 70,85 g/litr. Všemožné alternativní možnosti skladování bohužel prozatím nemají kýžený výsledek.

          1. Není to médium energie. Syntetické paliva se nevyrábí tak, že se vyrobí první vodík a ten se pak dál zpracovává. Je to přímá reakce štěpení vody a oxidu uhličitého v reaktoru za vysoké teploty s katalyzátorem. Zjednodušeně štěpení na kyslík a vodík + oxid uhelnatý a kyslík, následná Fischer – Tropschova syntéza produkuje jednoduché uhlovodíky a ty dále mohou měnit na vyšší uhlovodíky, pokud na to bude požadavek. Výhodou je logicky menší spotřeba elektřiny a větší spotřeba tepla. Teplo se získává levněji než elektřina.
            V tom jsou syntetická paliva výhodnější než vodíky. Dokonce i je lze použít v palivovém článku.

            1. Nerozumiete. Vodik a aj synteticke paliva, drevo, uhlie su len media energie a nie zdroje. Zdroje su iba jadro (slnko, geotermal, JE) a este gravitacia (priliv/odliv) ktora ma naakumulovanu energiu z toho jadra. Vsetko ostatne je iba medium do ktoreho mozme energiu premiestnit (ropa, plyn, biomasa, baterky,…). Vyrobit synteticka paliva je teda to iste ako vyrabat vodik. Ale moze byt vyhoda mat prave to synteticke palivo, kvoli jeho vlastnostiam ako je distribucia, uskladnenie a pod. Napr. taky metanol, sa da pouzivat aj v palivovych clankoch, lahko sa skladuje (aj dlhodobo) a distribuuje a je (pouzijem teraz zaklinadlo) „uhlikovo neutralny“. Ale stale je to iba nosic.

            1. Mám pro ropáky dobrou zprávu. Ropa dnes konečně prolomila support 100 USD takže se zdá, že půjde dolů. Nastávající recese bude snižovat poptávku. Budete mít pár roků klid než začne klesat těžba. Ale jestli to bude 5 let nebo 15 let opravdu nevím. Křišťálová koule se mi zamlžila.

              1. Tak to nevie nikto ale treba si uvedomit, ze ropa ako materialovy zdroj je momentalne defacto nenahraditelna. Takze poklesom jej tazby budu stupat ceny materialov na nej postavenych. Napr. zateplovacie a stavebne materialy. Schvalne, mate dnes miesto v byte/dome kde sa pozriete a nevidite synteticky material z ropy/uhlia?

          1. Si vedla ako vzdy. Fotosynteza ma ucinnost 4% v zavislosti na rastline ale ktory panel ma ucinnost 25% okrem tych, pre kozmicky vyskum, tak to teda fakt neviem. Ucinnost panelov je tak 22% a aj to iba po ich vybaleni z krabice. Uz po roku idu pod 20% a potom kazdy rok tusim 0.5%. Naopak, efektivita fotosyntezy casom rastie 😉

            Naviac fotosynteza ma okrem vyroby energie este par vyhod naviac:
            -vyraba kyslik, ktory dychas
            -upravuje klimu a zadrziava vodu
            -udrziava biotop
            -produkuje materialy
            -ma neobmedzenu zivotnost
            -lahko a lacno sa instaluje
            -vyrobne naklady – zadarmo

            Som zvedavy cim krmis tu svoju kogeneraciu. Plynom, uhlim alebo drevom? Maly jadrovy reaktor sa u teba asi vyskytovat nebude, vsak?

            1. Pro XMen…Nemáš náhodou Alzheimera?? Proč mi píšeš takové triviality??..
              K věci: 4% účinnost fotosyntézy je TEORETICKÉ MAXIMUM… Cituji ,, Nejproduktivnější lesy mírného a tropického pásma dosahují účinnosti 1,5% , globálně jen 0,33%….“
              Běž se pomodlit ke svému atomovému oltářku, ať v zimě nezmrzneš a neotravuj Neználku….

            2. Panely davaji tu nejuslechtilejsi energii, elektrinu. Fotosynteza produkuje biohmotu, kterou musite nakladne vysazet, osetrovat, sklidit, transportovat a zuzitkovat palenim. Pokud chcete ziskat elektrinu paroplynovym procesem, tak bude efektivita slunce-biohmota-elektrina v radu desetin promile. Pro proste vytapeni to je sice nasobne vic, ale porad zadny zazrak. A tolik prace a sajrajtu kolem. Panely/fve postavite a 20-30 let vam davaji energii az do zasuvky.

Napsat komentář