Švýcarská firma Hydros představila prototyp „létající“ křídlové lodě HY-X. Oproti lodím klasické konstrukce se HY-X, a ostatně i další okřídlené lodě/čluny, pyšní vysokou cestovní rychlostí a nízkou spotřebou.
foto: Hydros
Křídlová loď (angl. hydrofoil) je speciální druh plavidla, které v klidu vypadá jako běžný člun. Součástí trupu jsou však nosná „letecká“ křídla.
Při vyšších rychlostech křídla vytváří vztlak, který nadzvedne loď nad hladinu. Výsledkem je výrazné snížení odporu vody vůči trupu – při stejném výkonu vyšší cestovní rychlost.
Výhodou křídlové konstrukce je větší stabilita a lepší manévrovací schopnosti. Díky tomu, že člun není přímo v kontaktu s hladinou je jeho stabilita méně ovlivňována vlnami a plavba je proto klidnější.
foto: Hydros
Rozmach křídlových lodí nastal v 60. a 70. letech, ale pak jejich popularita klesala. Důvodem byla (a stále je) větší konstrukční složitost, komplikovanější údržba, certifikace a tím pádem i cena. Problémem je také „psychický blok“, kdy jsou okřídlené lodě pro provozovatelé jednoduše příliš exotickou technologií.
Křídlové lodě se ale v poslední době dostávají zpět na výsluní, i díky společenskému tlaku na nižší spotřebu dopravních prostředků. Zmínit můžeme projekt futuristického rakouského vodního skútru Kormaran nebo polského člunu Sunreef 40 H.
Americká firma Juliet Marine zase několik let pracuje na vojenské okřídlené lodi Ghost. Podle její vize lze podobnou konstrukci využít i pro stavbu velkých korvet.
video: YouTube
Na rozdíl od obou zmíněných civilních lodí Hydros již odzkoušel reálný prototyp. Cílem švýcarské firmy je postavit civilní motorovou jachtu o délce 41 stop (12 metrů). Švýcaři na okřídlené jachtě pracují s francouzskou firmou JMKoncept.
Prototyp HY-X je jedinečný svými zatahovacími nosnými křídly. Stisknutím jediného tlačítka se křídla vysunou a při velké rychlosti zvednou loď o jeden metr nad hladinu.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Ekologie pro boháče: šetrná námořní jachta Greenline 48
HY-X je vyroben z uhlíkových vláken a na délku měří 6,25 metrů. O pohon se stará dvojice malých motorů o výkonu 2×26 kW (2×35 koní). Maximální rychlost prototypu je 55 km/h. Díky malým motorům a nosným křídlům přitom, podle firemních materiálů, HY-X nabízí o 30 % nižší spotřebu než lodě klasické konstrukce.
Pokud půjdou vývojové práce dobře, prototyp HX-X povede ke stavbě jachty označované jako HY41. Projektované maximální rychlosti u HY41 jsou 65 km/h se zatuhnutými křídly (např. při vplouvání z přístavů) a 83 km/h v „letové“ konfiguraci na otevřeném moři.
Nic nového pod sluncem!
Nic nového pod sluncem! Sovětské dopravní lodě byly nasazovány na pravidelné spoje nejen mezi Leningradem a Petrodvorcem ale i na Volze. Sojuz vyráběl jak velké tak malé okřídlené čluny! Nemýlím-li se tak jeden čas sovětskou Raketu provozoval pražský DP mezi Mostem Barikádníku a Trojskou ZOO!
Dodnes jezdí Rakety po
Dodnes jezdí Rakety po černém moří – např. na spoji Varna – Soči. Kdo nevěří, ať se projede. Takže opět – nic nového pod Sluncem!
Tiez aj z Bratislavy do
Tiez aj z Bratislavy do Viedne v súčasnosti plávajú 3 rýchlolode typu Meteor. Vyrobene este v 1987!
Odporucam sediet vyhradne v prednej alebo strednej palube, nikdy nie v zadnej!
Uzavretá paluba, bufet.
Max. kapacita: 112 miest na sedenie
Max. rýchlosť: 65 km/h
Dĺžka lode: 34,5 m
Šírka lode: 9,5m
Bratislava – Viedeň 105 min
Viedeň – Bratislava 95 min
lod.sk/bratislava-vieden-bratislava.aspx
lod.sk/rychlolode.aspx
Viedenska spolocnost pouziva novsie lode typu katamaran. Su luxustnejsie, ale aj cena je luxusnejsia 🙂 Maju rovnaky vykon motora aj rovnaku max. cestovnu rychlost. Akurat, ze su vyrobene a Rakusania to iste dosiahli az v 2012!
Kontrolní otázka,
Kontrolní otázka, soudruzi: „Co udělá klasická loď při nárazu do plovoucí velké klády?“.
Asi napadne každého – co
Asi napadne každého – co ta křídla dělají v případě nárazu do plovoucí velké klády? Vyloučit se to jistě nedá.