Stojíme na prahu kolonizace Sluneční soustavy?

Na internet unikly výsledky testování vysoce kontroverzního vesmírného pohonu EM Drive od laboratoří Eagleworks Laboratory americké agentury NASA. Pokud výsledky testů platí, kolonizace Sluneční soustavy může začít.

Naděje na cesty do hlubokého vesmíru žije.
foto: NASA

Početným fanouškům meziplanetárního cestování a futuristům stále hoří naděje. Podle uniklého dokumentu Measurement of Impulsive Thrust from a Closed Radio Frequency se laboratořím NASA Eagleworks Laboratory nepodařilo vyvrátit funkčnost kosmického pohonu EM Drive.

Koncept pohonu EM Drive v roce 2001 představil britský letecký inženýr Roger Shawyer. Základem EM Drive je speciální měděná rezonanční uzavřená trychtýřová dutina. Mikrovlny vysílaná do měděné dutiny pak neznámým způsobem vyvíjejí tah.

Tah není nijak velký, ale za to je jen přímo úměrný výkonu mikrovlnného zdroje, tedy přímo úměrný velikosti zdroje elektrické energie. EM Drive nepotřebuje žádné palivo!

Z dutiny neuniká žádná hnací látka – EM Drive tak na první pohled porušuje třetí Newtonův zákon o akci a reakci, který podle Wikipedie říká, že:”Proti každé akci vždy působí stejná reakce; jinak: vzájemná působení dvou těles jsou vždy stejně velká a míří na opačné strany.”

Pokud EM Drive skutečně funguje, dokáže nás do hloubí Sluneční soustavy dostat během několik měsíců, nikoliv let, jako je tomu nyní. Cestu na Mars EM Drive dokáže teoreticky zkrátit na 70 dní.

Koncept v roce 2014 zaujal rovněž americkou . Pohon EM Drive v současné době testuje tým vedený doktorem Haroldem Whitem v laboratořích Eagleworks Laboratory v Johnsonovu vesmírném středisku JSC (Johnson Space Center).

Podle uniklého dokumentu Em Drive vyvíjí tak 1 mN na 1 kW. To není rozhodně mnoho, například klasické iontové motory vesmírných sond při příkonu 1 až 7 kW elektrické energie produkují tah 25 až 250 mN.

Dodejme, že dokument unikl na veřejnost neznámým způsobem a není jisté, zda ho tajně zveřejnil člen týmu nebo byl “ukraden”. Nicméně, i když se tým Harolda Whita snažil odstranit všechny možné zkreslení měření, včetně chyby měření vlivem tepelné roztažnosti dutiny, uznává, že bude třeba dalšího výzkumu a testů.

Navzdory dřívějším pověstem výsledky testů EM Drive neprocházejí oficiálním vědeckým oponentským posudkem pro zveřejnění v odborném časopise. V tuto chvíli tak jednoduše jedna skupina vědců tvrdí něco, co ještě nebylo ověřeno třetí stranou.

Nicméně, další testy a ověřování se blíží. Několik týmů počítá s vypuštěním malých CubeSat satelitů na oběžnou dráhu Země. CubeSaty jsou skládatelné kostky o standardizovaných rozměrech 10×10×11,35 cm a hmotnosti do 1,33 kg. Cena za vypuštění CubeSat je 60 000 až 100 000 dolarů.

Nakonec je také možné, že EM Drive neporušuje třetí newtonův zákon a my se nemusíme obávat o naší fyzikální realitu. Podle finských vědců z univerzit v Helsdinkách a Jyväskylä lze tah vysvětlit pomocí tajemných zákoutí kvantové fyziky, resp. částicemi a antičásticemi, které se neustále objevují a mizí. Podle finských vědců tah vytvářejí fotony unikající z dutiny – podobně jako horké plyny z raketového motoru.

25 Comments on “Stojíme na prahu kolonizace Sluneční soustavy?”

  1. Samozřejmě, že třetí
    Samozřejmě, že třetí newtonův zákon toto neporušuje. Jde jen o to, že mikrovlny narazí do vnitřní stěny trychtýře, trochu ho „popostrčí“, odrazí se a zase narazí a tak dále… Stačí tedy jen složit vektory „popostrčení“ (započítat i postupný útlum) a měl by se objevit výsledný tah. Klíčovou věcí v tomto je tvar komory – trychtýř.

    1. Že ty kapacity z NASA
      Že ty kapacity z NASA nezavolali do české republiky (tobě), že jim to vysvětlíš 😀

      Co si s pokorou uznat, že jsou asi chytřejší…

      P.S. kdybys šels proti proudu jako Tesla(srbský vynálezce) nebo jako Pausteur s jinou teorií, která odporuje tomu co „věří“ hlaví proud, pak bych ze zamyslel nad tíém co píšeš, ale když si přečtu článek a tvoje vyjádření, pak mám pocit, že neumíš číst…

  2. jedine riesenie vidim v
    jedine riesenie vidim v sustredeni sa na zbrzdenie prejavov zivota a ich opatovne nastartovanie (velmi vyrazne spomalenie starnutia), lebo aj ak by sa niekomu podarilo presun vyssi ako je hranica prenosu informacie (svetla), sama informacia sa predbehnut neda a muselo by dochadzat k nejakemu ukazu ktory by to kompenzoval pre cely vesmir, co je uz od pocutia, blbost.

    uspatych ludi posielat v masivnych lodiach s palivom k dalsiemu potencionalnemu zdroju paliva, na cesty dlhe 5000 az 10000 rokov.

    toto ako jedine vidim ako vychodisko z tejto pre cloveka trapnej situacie, ked tu najskor okrem tejto moznosti, nic ine nedokaze.

    uz vopred sa mozeme rozlucit s umelou necetrifig… gravitaciou, je to rovnaka hlupost ako iluzia cestovanie casom, ci toho ze existuju bosorky (no mozno preniekoho naozaj existuju ked sa ozenil).

    osud ludi vidim tak trochu v zadku, ked sa pozriem okolo seba (alebo do zrkadla), nemame sancu.

  3. Ak som to spravne pochopil,
    Ak som to spravne pochopil, tak 1MW výkonu nám vyprodukuje silu 1N. To je dosť ubohá účinnosť. Vyrobiť vo vesmíre 1MW asi nebude také jednoduché. Na FV panely sa môže rovno zabudnúť. Pripadá do úvahy jedine fúzia, ktorá ešte nie je zvládnutá a tak skoro asi nebude.
    Ďalší zdroj je anihilácia hmoty, ale na )u treba antihmotu a tú tiež ešte nikto nevyrobil.
    Dnešné raketové motory majú ťah rádovo v MN. Pri EM driv by bol potrebný príkon V terawatoch a to by sa tá kozmická loď musela uvariť odpadovým teplom z tej neefektívnej premeny energie.
    Zaujímalo by ma ako mohol niekto vypočítať, že tento pohon skráti cestu na Mars na púhych 70 dní ?!
    Inak pri pokusoch vedci namerali podobný ťah aj na zámerne znefunkčnených modeloch. Takže žiadny relevantný výsledok vlasne nedosiahli. Jedine vyvráili skoršie čínske výsledky pri ktorých namerali z 1kW dokonca 270mN :)))
    Celé je to len obyčajný podvod a blud….

    1. Uvidime, jakzkoliv
      Uvidime, jakzkoliv necasticovy pohon, tedy neiontovy by se hodil. Mzslim ze je treba rozlisovat tah motoru nesouci raketu na obeznou drau a toho ktery pohani plavidla mezi planetami. Ve vesmiru by tah MN byl super, ale taky super problem. Pokud by system fungoval a byl radove jednodussi nez iontovy, pak by to smzsl melo.

  4. Tak s tím EM drive to
    Tak s tím EM drive to nevypadá zas tak skvěle.
    Tah je na potřebný výkon extrémně nízký, takže buď by si EMdrive s sebou musel vést elektrárnu, nebo používat FV panely, ale ty také něco váží – víc než solární plachta.
    Např. solární plachta má hustotu nejlépe cca 0,07 g/m2 (to je jen teoretická hodnota, nic takového zatím nebylo nikdy vyrobeno), reálné prototypy měly do 5 g/m2 a tah je cca 8/hustota/m (jednotky v mm/s2), takže teoretické zrychlení (dále je dV) samotné plachty bez nákladu je 0,114 m/s2 či reálně klidně jen 0,0016 m/s2. Hodnoty jsou pro 1AU od slunce.
    No a EM drive na solární pohon (uvažuju nejlehčí FV panel např zde: newatlas.com/lightest-thinnest-solar-cells-mit/42092/ má výkon 6 Wp/g při 1000W/m2 na povrchu země) by pro tah 1 mN potřeboval 1 kW panelů a na oběžné dráze země by dostal o cca 50% víc energie než na zemi, takže to je cca 4 W/g a na 1kW to je 250 g FV panelu, to je dV 0,004 m/s2, což je sice trochu víc než u solární plachty ze 70. let, ale mnohem méně než teoretické maximum. Nezapomeňme že solární plachta už v sobě obsahuje vlastní „pohon“ (samotná plachta je pohon), ale EM drive by potřeboval ještě nést vlastní pohonou jednotku, jejíž hmotnost by musela být buď velmi nízká (nevypadá na to) a nebo by se nesměla příliš zvyšovat s rostoucím výkonem, jinak by ani velká EM jednotka se spoustou panelů nemohla vůbec konkurovat ani solární plachtě ze 70. let (na stejnou hmotnost by mohl EMdrive nést mnohem nižší náklad než solární plachta).
    Pravda je že solární plachta je vhodná pro jednosměrný let (ale i velkou rychlost klidně získá např. větším počtem obletů slunce). Výkonové parametry EM drive jsou každopádně spíše určené také jen pro sondy, které létají také jednosměrně, takže EM drive by bez dalšího průlomu v miniaturizaci či výkonu nemohlo soupeřit se solárními plachtami podobných parametrů. Pro cesty s lidskou posádkou EM drive také není vhodný, protože náklad je řádově vyšší než u sondy a jako zdroj energie by pak byl nutný buď fůzní reaktor či opravdu obrovité a zároveň super lehké solární panely, aby bylo možné dosáhnout rozumného zrychlení a tím pádem i nízkého cestovního času.
    Doufám jen že jsem se nesekl ve výpočtech:)

    1. „takže buď by si EMdrive s
      „takže buď by si EMdrive s sebou musel vést elektrárnu, “

      Hele četl jsi článek? To přesně chcou udělat… Co psát o tom co v článku je a ne vkládat něco autorovy do pera a pak si sám odpovídat jaký je autor hlupák , protože ty jsi autobus?

      P.S. za studené války dávali do satelitů malé automévé elektrárny co fungovali roky…

      1. Vím, že to tam píšou,
        Vím, že to tam píšou, ale neříkají jakou a jaké parametry dv či isp by takový koncept poskytnul (ty uvedené cestovní časy jsou jen vycucané s prstu).
        Jenomže při tak nízké „efektivitě“ není vhodné ani jaderné štěpění (hmotnost zařízení a množství paliva – a ještě stojí v cestě zákaz používání JE ve vesmírném prostoru), nezapomeňte že danou hmotnost je nutno do vesmíru nejenom vynést a pak také ještě „rozhýbat“ pomocí EM drive. Každý kg se proto počítá v obou případech (EMdrive bez fúzní elektrárny by muselo být pořádné monstrum). Takto koncipovaný EMdrive (s vlastní JE) by měl mnohem nižší nebo obdobný specifický impuls jako iontové pohony a nedá se srovnávat s třeba solární plachtou (ta má sp. impuls nekonečný)….Tak asi tak. Dokud nezlepší efektivitu EMdrive (tah/potřebný výkon), tak je bez průlomu v energetice EMdrive nepoužitelný. Otázka je jestli je možné efektivitu zvýšit, když používá takto obskurní fyzikální princip pro realizaci tahu.

      2. JO a ty „malé automévé
        JO a ty „malé automévé elektrárny co fungovali roky…“ se používají doteď a jsou to RTG generátory, které mají bohužel směšnou účinnost (elektřina se získává pomocí tepelných článků, které mají pověstně nízkou účinnost) Jejich výhodou je že zahřejí promrzlou sondu a vyrobí malé množství elektřiny pro fungování sondy – a vydrží klidně 30 let, teoreticky se dají vyrobit i s vyšší životností (záleží na množství materiálu a jeho poločasu rozpadu a spotřebě energie sondou). Jenomže s tak nízkými výkony by EMdrive s RTG článkem v horizontu let skoro nepohnul. Nejlepší současný prototyp dává energii 4.1 W/kg váhy RTG, takže to je u EMdrive 4,1 mikroN na kg RTG, poskytnuté zrychlení 1 kg RTG je „nepředstavitelných“ 0,0000041 m/s2 🙂

        1. Před pár desítkami let v
          Před pár desítkami let v době obrovského nadšení do jaderné techniky a výzkumu vesmíru se dělal i RTG se stirlingem, ten musel mít mnimálně 20% účinnosti.

          Každopádně to monstrum se hodně zle bude ve vesmru chladit. Aby to neskončilo že z malé lodičky velkosti kontejneru bude trčet chladič rozměrů Titanicu. a z lodě velikosti Tianicu velikosti Andory. 🙂

      1. Tak briliant power má
        Tak briliant power má „pálit“ vodu pomocí přeměny na Hydrino, jehož řešení Schroedingerovi rovnice je dosud vědě neznámé!-> Má mít totiž energii nižší než je „ground state“ vodíku (elektron je na nižší energetické hladině než je nejnižší známá hladina)!-> takže to bude nejspíš jen výmysl.
        A při udávání parametrů používá všude jednotky výkonu a ne energie (uvažovaná hustota výkonu je dost velká, kdyby to jelo kontinuálně tak by i menší zařízení vyrobilo víc než JE), takže se bude jednat nejspíš jen o krátkodobé, sice výkonné záblesky, které ale vyprodukují jen minimum energie->v podstatě je to jen „podvod“. Viz např: goodmath.scientopia.org/2014/01/14/the-latest-update-in-the-hydrino-saga/
        Prostě jen magnet na peníze od „investorů“ kterým toho hodně naslibuje a nikdy nedodá….

        1. Jedine co by to mohlo byt je
          Jedine co by to mohlo byt je zachyt elektronu, ale to je snad skoro nemozne, nepravdepodobne.

          O hmote a jak s ni akladat zdaleka nevime vse. Nedavno se objevil treba LENR. Pak jsou jakesi teyke ceastice podobne elektronum, ktere by pomohli s fuzi, jen jsou nestabilni a neumime je sad ani poradne vyrabet.

          Kdovi co v tom je.

          1. Ano o hmotě toho moc
            Ano o hmotě toho moc nevíme, ani nemáme jistotu jestli třeba platí standartní model vzhledem ke „zkoumání“ temné hmoty.

            Jenomže tyhle „vynálezy“, jako LENR se neobjevily nedávno, je to dlouhodobý podvod (např zařízení E-Cat od Rossiho, kteří už roky tvrdí že mají funční prototypy, ale nikdy je nenechají otestovat v kontrolovaných podmínkách někým nezávislým – a věřte, že mají hodně zájemců i ze seriozní věděcké komunity, kteří by jej chtěli změřit v kontrolovaných podmínkách. Jediné co vám tento typ „vynálezců“ dá k dispozici jsou videa, fotky a články, které si dělají sami nebo jejich známí a nikoho k jiného k jejich zařízení nepustí (přitom kdyby to fungovalo a oni měli patent, tak se nemusí ničeho bát…).
            Takže další podvod.

            Ty částice, které by fůzi pomohly jsou muony (stačí vyměnit elektrony ve vodíku v Muony a studená fůze by byla možná – jenomže muony jsou velmi nestabilní – životnost cca 2.2 mikrosekundy a stojí opravdu hodně energie je „vyrobit“ – víc než by mohly potenciálně vyrobit protony vodíku, které by se díky nim dostaly blíže k sobě).

            1. Nevím, jestli zrovna LENR
              Nevím, jestli zrovna LENR se dá stavět na roveň E-cat, který je z podstaty dost divný, přece jenom intanzta ve stovkách GV/m je něco jiného než nikl, nebo co to je v e-catu, a vodík.

              Problém je i v tom, že někdy, ne tedy teď v případě fúze, neidentifikují správně zdroj energie. Například mne napadají takové různé zdroje „free energy“ někdy je to fotoefekt na diodě ve skleněném pouzdře, jindy pouze zachycení atmosferického náboje a z makroskopických jevů je to třeba opomenutí dynamické složky vody dané vhodným uspořádáním vodního díla. V minulosti se „spád“ získával různě, například se do savek zabodovávaly ejektory, pokud toto není známé, tak opravdu výjde účinnost >1 při opomenutí tohoto vylepšení.

              Díky za název těch částic, nemohl jsem si vzpomenout na to jak se jmenují. Napadá mne jediná možnost jak toho dosáhnout, to by bylo celou fúzi provádět za vysokých rychlostí blízkých světlu. Ale i pak nemáme dost silný zdroj.

              Tomu že k tomu nechtějí nikoho pustit se ani nedivím. V té komunitě je rozšířeno mnoho pověstí o podivných úmrtích, únosech, zmizeních…, možná v minulosti k něčemu opravdu došlo, ale i jeden případe se promění ve fámu a nafoukne se, v tom se dá dobře schovat. Takže se do „oprávněných“ obav skryje i podvod.

              Nejhorší na tom je že tito pak diskreditují i dost jiných alternativních technologií a postupů. Pro mnoho lidí nebyl rozdíl mezi těmito podvodníky a lidmi co mají doma FVE, větrnou elektrárnu… Asi sám víte že, není tomu dlouho, bývalo zcela běžné aby vedle článků o domácí FVE byla reklama na E-cat, tedy… tehdy zrovna frčel MEG. A mnohdy tyto stránky byly, zejména v neanglickém, prostředí jedním z mála zdrojů informací. (Bavíme se o době i deset let zpátky)

              A je to i jinde, vemte si třeba takové děsivé slovo jako alternativní medicína, ale že tam máte všechno od bylinných preparátů, akupresury (jisté tlakové body jsou, byť asi fungují jinak než tvrdí) a konopných mastí/odvarů (řadí se to tam ještě?) při kožních problémech, až po homeopatika s ředěním někde 1 : 9,766×10exp46 je trochu problém a celý obor to dělá méně důveryhodným. A někdy by lidé z vědy udělali lépe, pokud budou danou skupinu ignorovat, ona špatná reklama je i tak reklama.

              1. Souhlasím, že se tu
                Souhlasím, že se tu můžou míchat různé nápady a vynálezy, které třeba potenciál pro funkčnost mají spolu s nesmysly na vytahování peněz od důvěřivých investorů.

                Zrovna LENR a E-Cat má ty intenzity výkonů podobné a provádět v „záhadném“ zařízení něco co prakticky nejde ani pomocí LHC (sice jde ale řádově při jiných energiích) smrdí podvodem na sto honů (pamatuju se jak jsem sledoval vývoj nějakého irský týmu podobných „vynálezců“ co měly free energy systém kterému jsem skoro věřil. Měly opět super webovky, ale když pak měly něco funkčního ukázat, tak pořád jen výmluvy…takže teď jsem opatrnější)

                „Napadá mne jediná možnost jak toho dosáhnout, to by bylo celou fúzi provádět za vysokých rychlostí blízkých světlu. Ale i pak nemáme dost silný zdroj.“ – no to je právě to kdy by to určitě fungovalo, jenomže to je vlastně klasická fůze (a částice se ani zdaleka nemusí pohybovat tak rychle, pro rychlost částic skoro c by to byla nepředstavitelná teplota plazmatu) a která fakt funguje…

                Je škoda, že příroda nám prostě nedovolí tak jednoduché získávání energie jako mají LERNy (podobně jednoduché zdroje energie mají vždy relativně malou hustotu této energie – např. solární energie na povrchu Země.)

                1. Ale je otázka, jestli se
                  Ale je otázka, jestli se nám bude líp udržovat fúze v magnetické komoře, nebo jestli je lepší honit muony rychlostí blízkou C a dělat si muonizovaný vodík.

                  Když jsme u toho tak jsem si vzomenul na „paprskovou“ fúzi, kdy se proti sobě urychlují paprsky částic a sráží se snad v magnetické pasti.

                  Podle mne největší problém těch všech našich pokusů je příliš nízký tlak a tedy i pravděpodobnost kolize. Jenže nemáme asi jak zvedount tlak aniž by se nám z fúzí hmoty stal emitor širokospektrálního EM záření, přičemž zvláde roztrhat reaktorovou nádobu.

                  Snad jedině ostřelovat lithiový terčík. Vím že se zkoušel snad deuthrid lithia kdysi, ale to bylo ještě s pyroelektrickým kristalem jako zdroj neutronů pro měření.

                  Jen pro zajímavost, jak se jmenoval ten irský projekt?

                  Asi bych ta Free-energy zařízení rozdělil na tři skupiny:
                  a) Free-energy ze špatně identifikovaného zdroje energie, nebo opomenutí něčeho v rovnici (viz hydroelektrárny s n>1)

                  b) Využití nepříliš známého fenoménu, například nabíjení předmětů prouděním vzduchu, napětí v atmosféře, zemní baterie, telurické proudy(poslední dva se nesprávně zaměňují, telurické proudy jsou ale velmi slabé), MHD generátory…

                  c) Povodné systémy, které nemohou fungovat, typu ME a spol.

                  První dvě skupiny má cenu rozebírat a dívat se na ně, minimálně jako alternativy k VtE/FVE/RTG pro odlehlé autonomní stanice, ta poslední je poměrně nebezpečná.

                2. Určitě bude jednodušší
                  Určitě bude jednodušší fůze v mag. komoře nebo pulzně pomocí laserového stlačování deuteriově pelety než muonizovaný vodík (muonizovaný vodík je totiž jen pěkná teorie, která ve větším měřítku nemá význam) a nebo honit protony rychlostí blízkou c (bylo by to zbytečně složitejší než klasická tokamaková fůze).
                  Ty srážející paprsky jsou vhodné jen pro experimenty, protože vyžadují příliš výkonný urychlovač (+další komplikace).

                  Na ten Irský projekt jsem si nakonec vzpoměl. Jmenovalo se to Steorn (stačí vygooglit), měli celkem zajímavý nápad, ale po 10 letech nic reálně neukázali a zrušili firmu…takže to byl typ c)

                  Jo a MHD gen. nemá nic společného s free energy, je to jen generátor na principu přímé elmag. indukce z plazmatu, který ale potřebuje zdroj horkého plazmatu ke své funkci (není to tedy rozhodně žádná novinka, jen se to využilo v historii průmyslově jen „párkrát“, takže to není moc známé).

Napsat komentář