Stav ovzduší v Česku se zhoršuje, loni kvůli němu předčasně zemřelo 5700 lidí

Bez ekonomické motivace a limitů se smogu nezbavíme, tvrdí Hnutí Duha v nejnovější tiskové zprávě. Znečištění ovzduší podle ní loni zasáhlo více lidí než předloni, 5700 předčasně zemřelo.

Česká republika dosáhla jen 11% podílu ve výrobě obnovitelných zdrojů energie a rozvoj nadále stagnuje. Podobně recyklace komunálních je na úrovni 38 %, stále převažuje skládkování. V obou těchto důležitých oblastech hluboko zaostáváme za západní Evropou.
foto: stevepb, licence CC0 Creative Commons

Přetrvávající spalování fosilních paliv (zejména uhlí a ropných paliv) v kombinaci s nepříznivými rozptylovými podmínkami způsobilo, že loni bylo znečištěním ovzduší zasaženo 68 % obyvatel (oproti roku 2016, kdy to bylo 59 %).

V roce 2017 bylo vyhlášeno 39 smogových situací (oproti pěti v roce 2016) a vlivem prachu v ovzduší předčasně zemřelo 5 700 lidí (v roce 2016 to bylo “jen” 4 300 předčasných úmrtí). Říká to nová Zpráva o životním prostředí ČR, kterou předložil vicepremiér a ministr životního prostředí Richard Brabec ostatním ministerstvům a kterou do zimy projedná vláda.

Hlavními zdrojem prachu v ovzduší jsou domácí kotle a kamna na uhlí (primární prach) a uhelné elektrárny a teplárny (hlavně prach vznikající v atmosféře z plynného znečištění), někde však nejvíce obtěžuje automobilová doprava či průmyslové podniky. Celkově znečištění ovzduší zabíjí v ČR až 11 000 lidí ročně. Množství vypouštěných znečištěnin se – díky již přijatým opatřením a programům – pomalu snižuje, ale pokud chceme v dohledné době dýchat zdravý vzduch, jsou potřeba nová účinná řešení.

Hnutí DUHA vyzvalo dopisem ministra životního prostředí, ministryni financí a ministryni průmyslu a obchodu, aby prosadili férové zpoplatnění (zvýšení energetické daně) uhlí pro lokální topeniště (teplárny již nyní platí čím dál dražší emisní povolenky). Tím by motivovali domácnosti uhlí opouštět a získali i další prostředky pro financování kotlíkových dotací. Peníze by tak vrátili lidem zpět ve formě moderních kotlů na čistší paliva. Zároveň vláda nesmí připustit, aby uhelné elektrárny dostaly výjimky z evropských limitů pro znečištění ovzduší.

Zpráva o životním prostředí popisuje i dlouhodobější trendy a potvrzuje, že zaváděním ekologických řešení a inovacemi se daří snižovat zatížení životního prostředí, i když zároveň roste ekonomika. Na životě v ČR se však v posledních letech výrazně projevují změny klimatu – sucho, přívalové deště či vichřice a odumírání smrkových lesů i letní smogy kvůli vlnám veder.

Zpráva jasně ukazuje, že se změna klimatu stala také rozbuškou (nikoli hlavní příčinou) pro masivní hynutí českých lesů, kde byly v minulosti nevhodně vysázeny smrky. Ty potřebují vlhčí a chladnější klima než bylo, je a bude na většině území ČR. Zdravotní stav lesů se oproti roku 2000 i oproti 2010 výrazně zhoršil.

Nemocných je 74 % jehličnanů a 39 % listnáčů. Zpráva říká, že současné masivní usychání lesů je “důsledek spolupůsobení sucha, nevhodné druhové skladby, velké rozlohy stejnověkých porostů, imisní zátěži apod.Lesní porosty navíc reagují na změny se značným zpožděním, proto se tyto různé faktory, včetně sucha, mohou na zdravotním stavu lesních porostů projevit až v pozdějších letech.” Zpráva také uvádí, že jen 2 % lesů jsou spravovány podle certifikátu FSC, který zaručuje šetrné hospodaření vedoucí k ozdravení lesů.

Změna klimatu také umocňuje nejen problémy lesů, ale také zemědělské krajiny. Ohrožení erozí půdy je nyní větší než v roce 1990, 2000 i 2010. Kvalita zemědělské půdy se od roku 2000 nezvyšuje a používáme více pesticidů než na začátku tisíciletí. Pozitivní je naopak rostoucí plocha ekologického zemědělství – výměra od roku 2000 vzrostla více než trojnásobně (na 520 tis. ha) a tvoří již více než 12 % celkové zemědělské plochy. Stále však jde jen o ostrovy v krajině ovládané průmyslovým zemědělstvím.

V roce 2017 opět vzrostla železniční doprava – o 7,4 % proti roku 2016 (kdy zase vzrostla o 6,6 % oproti roku 2015). Spotřeba surovin na produkci 1000 Kč HDP byla 37,3 kg, což znamená pokles již o téměř 40 % oproti roku 2000. Energetická náročnost ekonomiky klesla za stejné období o téměř 30 %. Klesala však pomaleji než v jiných státech EU, a proto máme dvojnásobně energeticky náročnou ekonomiku, než je průměr EU.

Česká republika dosáhla jen 11% podílu ve výrobě obnovitelných zdrojů energie a rozvoj nadále stagnuje. Podobně recyklace komunálních je na úrovni 38 %, stále převažuje skládkování. V obou těchto důležitých oblastech hluboko zaostáváme za západní Evropou.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: “Je na čase vrhnout se opravdu vážně na řešení znečištění ovzduší, které zabíjí řádově více víc lidí, než dopravní nehody. Vyšší energetická daň z uhlí pro domácnosti je nutný krok k motivaci opouštět toto špinavé palivo a zároveń k získání financí na výměnu kotlů. Peníze se lidem vrátí. Uhelné elektrárny musí být zase nuceny splnit nové evropské limity, bez výjimek. Zpráva o životním prostředí popisuje i trendy a jasně ukazuje, že pokud stát a firmy nějaký ekologický problém řeší, tak se v této oblasti daří zlepšovat kvalitu prostředí pro lidi či zdraví přírody.”

“Znečištěné ovzduší, hynoucí lesy či vysychající krajina – všude tam se nešetrné nakládání s přírodou spojuje se změnou klimatu a nastává krize. Ve všech těchto případech však platí, že může dojít k masivnímu zlepšení, pokud prosadíme účinná řešení: rychlé snižování spotřeby fosilních paliv, systémová změna hospodaření v lesích, revitalizace řek a přírodě bližší zemědělská praxe bez rozlehlých lánů a tun pesticidů.”

tisková zpráva

39 komentářů u “Stav ovzduší v Česku se zhoršuje, loni kvůli němu předčasně zemřelo 5700 lidí”

  1. Hnutí duha, to jsou ti co blokují stavby obchvatů, aby
    Hnutí duha, to jsou ti co blokují stavby obchvatů, aby mohli ukrást prachy za to, že přestanou prudit? A kupují ve Zverimexu křečky a davají je na pole. A jak vypočitáli, že to bylo 5700, nebylo to 5701 nebo třeba 4698? A předčasně znamená jak předčasně, o vteřinu, hodinu, rok? Demagogické žvásty, patří do propadliště dějin, tam jej jejich místo.

  2. Hnutí Duha si tady trochu zapřehánělo. Fakticky jen
    Hnutí Duha si tady trochu zapřehánělo. Fakticky jen nafukují to, že zima 2017 byla studenější než zima 2016, je to jen fluktuace v datech, která celkový trend neovlivňuje.
    V reálu je to následovně:
    1) PM10, PM2.5 („prach“) – tady došlo za posledních 10 let k opravdu velkému zlepšení. Dnes, například, je toto znečištění v nejhorších částech Ostravy na úrovni nejčistších částí Ostravy před 10 lety. Znečištění, např v Olomouci nebo v Opavě je dnes stejné nebo lepší než bylo před 10 lety na venkovských stanicích.
    2) NO2, NOx – tady je situace fakticky pořád stejná, hlavním zdrojem je v osídlených oblastech doprava. Od roku 1990 se fakticky navzájem eliminovaly efekt nárůstu dopravy s efektem nižších měrných emisí automobilů. V posledních pár letech už konečně celkové emise z dopravy začaly klesat.
    3) Polaromatické uhlovodíky (např. benzo(a)pyren) – hlavními zdroji jsou koksovny (s dosahem pár km okolo zdroje) a lokální topeniště – konkrétně staré kotle na tuhá paliva. Velkou ambici s tím něco udělat mají kotlíkové dotace, kde nový kotel na uhlí nebo dřevo má ~50x nižší tuhé emise a ~1000x nižší emise polyaromatických uhlovodíků než ty staré šmejdy, o plynových kotlích či tepelných čerpadlech ani nemluvě.

    zdroj

    1. A jedna pozitivní zpráva pro Ostravsko-karvinskou aglomeraci
      A jedna pozitivní zpráva pro Ostravsko-karvinskou aglomeraci na závěr.
      Polská vláda asi před měsícem schválila svůj program výměny kotlů v lokálních topeništích. Během pár let do toho hodlají vrazit asi 100 miliard zlotých (1 zlotý je cca 6 korun).

        1. PM10 (částice menší než 10 mikrometrů) a PM2.5
          PM10 (částice menší než 10 mikrometrů) a PM2.5 (částice menší než 2.5 mikrometru) se produkují při spalovacích a mechanických (těžba, broušení, manipulace se sypkým materiálem, …) procesech. Při spalování jsou to hlavně saze a úlet popeloviny, tj. nespalitelných věcí v palivu. Spalovací motory obecně produkují jemné částice a jsou to chemickým složením hlavně saze (uhlík) a těžší frakce uhlovodíků.
          Starší diesely měly cca 5x vyšší emise PMx než benzínové motory, ale dnešní nové diesely už ten rozdíl smazaly.

      1. To je asi jediná šance jak zlepšit ovzuší na ostravsku.
        To je asi jediná šance jak zlepšit ovzuší na ostravsku. Protože když fouká vítr z Polska, je to katastrofa už na polské hranici, a smogová deka se táhne od Třince až po Olomouc.
        A pokud fouká vítr z jakéhokoliv jiného směru, tak je na severu Moravy čisto

        Tj. my to u nás moc nevyčistíme. Snad kdyby zavřeli Mittal …

  3. To jsou zase žalozpěvy.
    Když je problém s lokálními

    To jsou zase žalozpěvy.
    Když je problém s lokálními topeničtmi, tak se vykašleme na dotace na uhlí a staré kotle nechat vysoké DPH. Pro šetrnější zdroje (čerpadla, FVE, systémy zadržující vodu – z čerpadel jí je habakuk) dát DPH symbolické místo všech dotačních programů, kdo to využije dá si to povinně do daňového přiznání, aby bylo dohledatelné, že sazba DPH nebyla zneužita a je to…

    Ohledně prachu – zase se brečí na osobáky (jak jinak brečí se tam nejsnadněji), co takhle naprostý přebytek nákladní dopravy – kamiony víří prach neskutečně a jezdí zbytečně, protože je nadprodukce keplů a nekvalitních výrobků – což mimochodem generuje další zátěž životního prostředí odpadky

    Co se týče lesů – když jsou lidi pitomci a nepoučili se z minulosti, tak holt jsme byli odsouzeni k zopakování minulosti. Smrk je sice rychle rostoucí dřevina – tedy levná dřevina a dobře se s ní obchoduje, ale je to takovej stromoratlík náchylnej na všechno.

    Uhelných elektráren se bohužel nikdy nezbavíme, protože nějaký podíl je v energetickém mixu potřeba (aby vycházely potřeby vypnutí a zapnutí), ale mělo by dojít k nastavení systému, aby neběžely pořád a byly jen pro vykrytí problému / zálohu.

    1. Na hnuti duha mam podobny nazor jako na kazatele te jedine
      Na hnuti duha mam podobny nazor jako na kazatele te jedine spravne pravdy tady, ale to je vedlejsi.

      Ad posledni odstavec, pocitam, ze uhelna elektrarna nebude uplne levna sranda, takze kdyz uz se „musi“ postavit, tak majitel bude chtit, aby si na sebe vydelala. At tim, ze bude vyrabet nebo tim, ze do ni povede radne tlusty dotacni penezovod, aby vydelavala i kdyz nevyrabi.

      1. Ano, to je pravda, ale to ja pak skoro bych řekl
        Ano, to je pravda, ale to ja pak skoro bych řekl makroekonomická otázka o roli státu v ekonomice.
        Já zastávám názor, že stát má podnikat a předmětem jeho podnikání má být infrastruktura (silnice, železnice, letiště, rozvodné sítě) a strategické zdroje energie (ne suroviny), tzn právě back up spalovací elektrárny tam patří, stejně tak jako jaderné elektrárny.

    2. Souhlasím s tím, že se uhelných elektráren nezbavíme,
      Souhlasím s tím, že se uhelných elektráren nezbavíme, neřekl bych sice nikdy, ale určitě ne v nejbližší době. Vzpomeňme na dobu nedávnou, kdy OKD uzavřela doly a kolik problémů to způsobilo v lokální zaměstnanosti.
      Jinak na to vykrývání je výhodnější použít plynových elektráren a větší energy storage (nejen baterie, jsou i jiné technologie)

      1. Když OKD vypadala na krach, tak asi třetina zbytku
        Když OKD vypadala na krach, tak asi třetina zbytku zaměstnanců by mohla jít okamžitě do důchodu, třetina by mohla okamžitě nastoupit jinde (elektrikáři, montéři, obsluha těžké techniky, …) a třetina byli agenturní zaměstnanci, hlavně z Polska.
        Podle mých výpočtů by pro výrobu elektřiny bohatě stačil ten plyn, který lze snadno ušetřit při vytápění. Takže výhledově by šlo úplně skončit s uhelnou elektroenergetikou a její podíl nahradit plynem bez toho, aby v ČR stoupla spotřeba plynu.

  4. 90% dětí na světě dýchá jedovatý vzduch, zjistila
    90% dětí na světě dýchá jedovatý vzduch, zjistila studie WHO.
    Žádnej šlágr teda.

    90% of world’s children are breathing toxic air, WHO study finds
    https://www.theguardian.com/environment/2018/oct/29/air-pollution-worlds-children-breathing-toxic-air-who-study-finds

    „The study found that 600,000 children die from acute lower respiratory infections caused by dirty air…“

    1. Jak si Cipísku takové omezení představuješ?
      Já jsem

      Jak si Cipísku takové omezení představuješ?
      Já jsem jeden takovej úřednickej nápad zažil v 90tých letech.
      Kvůli smogu najednou zastavili v Prave dopravu. Takže všechna auta zůstala stát nastartovaná asi 5 hodin v kolonách.

      1. I nová směrnice EU o energetické náročnosti budov totiž
        I nová směrnice EU o energetické náročnosti budov totiž požaduje, aby počínaje rokem 2020 byly nové budovy v zemích EU téměř energeticky nulové, což splňují především tzv. pasivní domy, které mají minimální spotřebu energie na vytápění či ohřev vody a získávají ji například ze země pomocí tepelných čerpadel. Na stavby zahájené do roku 2020 se toto opatření nevztahuje.
        Povinně od roku 2020 v EU. Lze postavit pasivní dům bez solárních panelů??

          1. Tzv. nulový dům > pasivní dům. U pasivního domu je
            Tzv. nulový dům > pasivní dům. U pasivního domu je především důraz na energetické ztráty, u nulového se porovnává potřebná energie domu na celkový provoz vs. získaná energie z obnovitelných zdrojů.. které by se měly cca rovnat v ročním období. Tzn. že nulový dům je v roční bilanci na nule – nepotřebuje externí zdroj energie.

          1. Vodní nebo větrná by byla sice fajn, jenže jaksi 99,9%
            Vodní nebo větrná by byla sice fajn, jenže jaksi 99,9% lidí na takové řešení nedosáhne z mnoha důvodů ekonomických, technických. Na solární střechy v případě stavby nového domu bych viděl větší šanci, kdy toto lze řešit již při samotném projektu, návrhu sklonu střechy a použité krytiny.
            Vše je otázkou priorit. Buď si dáte na zahradu jezírko a budete spotřebovávat energii, nebo si dáte na střechu solární panely budete tu energii vyrábět. Obojí bude ve stejné pořizovací ceně, na obojí se budete dívat. S jezírkem bude více práce a každý rok bude vyžadovat investice.
            Rozhodnout se musí každý sám. A pokud to lidé nechtějí, direktivně to nařídíme. Kdyby se direktivně nenařídila kanalizace, dodnes by na mnoha vesnicích nebyla. Ve městech byla nutností,tak tam je. Dnes mají města problém čistoty vzduchu. I to zařídíme. Mohou se majitelé diselpopelnic bránit, stejně pokrok nezastaví. Zákaz vjezdu do měst se blíží.
            Mimochodem dovedete si představit, že i proti kanalizaci bylo mnoho lidí ač jim obec z rozpočtu vybudovala přípojku zdarma až k „zachodové míse“.

            1. vodní elektrárna u domů je čirá utopie, pokud se nejedná
              vodní elektrárna u domů je čirá utopie, pokud se nejedná o mlýn, P=7xhxQ, lidi mají velice zkreslenou představu že i malý potůček může vyrábět elektřinu, jo může ale aspoň při 100m spádu respektive 1l/s na 100m spádu by dělal cca 0,7kW na 10m spádu 0,07kW na 1m spádu 0,007kW (čili 7W) to už více elektřiny vyrobíte šlapáním na rotopedu cca 150W,
              ad kanalizace, všude se mluví jak je potřeba zadržovat vodu v krajině, takže rychlý odvod vody kanalizací je vlastně to nejhorší co může být a jen to zhoršuje sucho, za mě osobně je 1000x lepší nechat odpadní vodu pomalu přefiltrovat přirozeně přes zem

              1. No zdaleka nejlepší je pod čističkou udělat jezero, kde
                No zdaleka nejlepší je pod čističkou udělat jezero, kde se spotřebují přebytečné anorganické látky a po něm udělat pár hektarů lužního lesa, kde by se vyčištěná voda rozlila.

                Bohužel obce obvykle nemají pozemky na takovéto projekty, takže se to dá jen těžko realizovat.

Napsat komentář