Spotřeba nafty opět roste, benzín klesá

Celková spotřeba pohonných hmot ve srovnání s loňským koronavirovým rokem opět roste. I přes výrazný propad poptávky po pohonných hmotách letos v únoru a březnu, který souvisel s protipandemickými opatřeními, byla v prvním pololetí spotřeba nafty nakonec meziročně vyšší. Klesá však spotřeba benzínu. Příčinou jsou nejen koronavirová omezení individuálních cest, ale i rostoucí podíl hybridních pohonů.

Spotřeba pohonných hmot se v Česku letos v prvním a druhém čtvrtletí vyvíjela naprosto odlišně. Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se v ní během prvních měsíců roku negativně projevila restriktivní opatření související s pandemií covidu-19. V 1. čtvrtletí se prodej automobilových benzínů meziročně propadl o 20 %, u motorové nafty nastal pokles jen o 3 %. Trend se díky uvolnění pandemických opatření otočil během dubna až června.

„Ukončení nouzového stavu na konci března, postupné uvolnění restrikcí a zlepšování ekonomické kondice v řadě odvětví vedlo k nárůstu poptávky u obou komodit. Růst poptávky po naftě ve druhém čtvrtletí 2021 úzce koresponduje s vývojem HDP, který za druhé čtvrtletí roku 2021 rostl o 8,5 procenta. Poptávku po benzínu ovlivnila domácí individuální osobní doprava i turistika a cesty do zaměstnání,“ komentuje vývoj Václav Loula z ČAPPO.

Nafta roste, benzín klesá

Celkově tak za první pololetí dle údajů ČAPPO rostly prodeje pohonných hmot meziročně o 2 %, přičemž spotřeba motorové nafty vzrostla o 4 %. Poptávka po benzínu však klesla, a to o 5 %. Z dlouhodobého hlediska měla spotřeba automobilových benzínů v Česku již delší dobu klesající tendenci.

Dle údajů ČAPPO byla poptávka po benzínu v roce 2018 o více než čtvrtinu nižší než o 15 let dříve. V dalších letech jeho spotřeba spíše stagnovala, mírný růst byl zaznamenán v roce 2018 a 2019. Je to důsledkem hlavně oživení ekonomiky a růstu HDP, ale i zvýšeného zájmu o nákup nových vozidel s benzínovým motorem.

Dle údajů Sdružení dovozců automobilů (SDA) totiž v posledních letech klesá zájem o nové dieselové motory a roste podíl těch benzínových. Zatímco do roku 2015 se podíl dieselů u nově registrovaných osobních automobilů zvyšoval až na více než 43 %, v dalších letech postupně klesal. Za prvních 8 měsíců letošního roku činí jen 24 %.

Podíl spotřebovaného benzínu roste rovněž u firemních flotil, kde dlouhodobě jednoznačně dominuje nafta. „V roce 2018 jsme poprvé zaznamenali, že rychleji rostly odběry u benzínu než u nafty,“ říká Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež firmám poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil. „Největší podíl nafty na celkových odběrech paliv u našich členských firem jsme evidovali v roce 2017, a to 88,2 procenta. V posledních pěti letech její podíl pozvolna klesá, nicméně stále tvoří více než 80 procent odběrů firem sdružených v naší nákupní alianci,“ dodává Damir Duraković.

Podle odhadu ČAPPO bude letos celková spotřeba automobilových benzínů meziročně stagnovat, ve srovnání s „předcovidovým“ rokem 2019 ale klesne o více než desetinu. Příčinou však nejsou jen mimořádná opatření v loňském a letošním roce. Dle údajů SDA o vývoji nového vozového parku za 8 měsíců letošního roku totiž pokračuje výrazný nárůst počtu elektromobilů (BEV a plugin hybridy) a především hybridů.

„Vliv elektromobilů není vzhledem k nízké srovnávací základně zatím tak významný, avšak podíl nových hybridních automobilů dosáhl za letošek do srpna již 8,4 procenta. Nově vyráběná vozidla mají také nižší spotřebu benzínu, roste ovšem i dovoz ojetých automobilů,“ doplňuje Václav Loula.
Zvýšený zájem o alternativní pohony potvrzuje nákupní aliance Axigon, která od letoška poskytuje vedle klasických tankovacích a CNG karet také Energokartu pro dobíjení elektromobilů.

Ta je akceptována u nabíjecích stanic společností ČEZ, PRE a E.ON, které pokrývají více než 70 % rychle rostoucí sítě. „Zájem o Energokarty nás překvapil. Hned za první měsíce fungování evidujeme řádově stovky aktivních karet. Po společnosti Kia se na nás obracejí i další výrobci a distributoři elektromobilů, pro které budeme vydávat a spravovat univerzální nabíjecí karty,“ uzavírá Damir Duraković.

zdroj: tisková zpráva

27 Comments on “Spotřeba nafty opět roste, benzín klesá”

    1. Minulý týden jsem viděl reportáž, jak v číně startují firmy lokálně dieselgenerátory pro udržení výroby…, včera jsem se vracel v noci domů a osobní auta skoro žádná, ovšem kamionů desetikilometrové kolony (proč to sakra není na železnici pod trakcí? – jo protože manažeři rozhodli just in shit), přeplněné firmy návěsy…. ekologismus v praxi..

        1. Bude to zajímavé no. Snad to zvládneme a nedopadneme jako v Číně. Teď si představme co bychom asi v Evropě dělali (jaké bychom měli ceny), kdyby v Německu a všude jinde jako nové zdroje nebyly především VE a FVE ale spoléhali bychom z velké části na fosilní zdroje (především uhlí), které bychom stejně museli ve větší míře dovážet stejně jako ho už mírně dovážíme i dnes.

          Provozovatelé FVE a VE si dnes musí ohromně mnout ruce, když počítali rentabilitu svých projektů na ceny okolo 50-70 eur/MWh a ono je to pomalu třikrát tolik.

      1. Na rozdil od vas jsem v minulosti kolem r. 1998 mel tu cest vyjednavat dopravu po zeleznici. Je to neskutecny slendrian a neschopnost manazeru. Navic daval jeden hned najevo, jake auto se mu libi a ze by to jednani bylo pak snadnejsi. Nemecke drahy se snazily vyjit ve vsem vstric, daly vlastni vagony bez najmu, ale diky ČD se uskutecnil jen zlomek prepravy. Navic se z vagonu ztraci prepravovane zbozi, neni tam ridic ktery za to zodpovida.

      2. Protože většina firem potřebuje flexibilitu a přepravu výrobků a dílů v menších objemech zato do/z různých směrů. Přeprava vlakem má smysl pro přepravu nákladu ve velkých objemech – uhlí, dřevo, ropné produkty, vápno, cement atp. Každopádně při všeobecném odklonu od fosilních paliv to bude mít železnicce stále složitější.

        1. Necetl jsem ten clanek, stejne jako kdyby to byl odkaz na Parlamentni listy. Domnivam se, ze tam uvadi ten incident kdyz na Balkane shorela rozvodna a byl narusen celoevropsky prenos energie. Vinit za to OZE je trochu vedle. Ale lhat se proste vyplati. Ten druhy pripad si nevybavim. Popiste o co go.

                1. Píšou tam naprosto jasně o nedostatku výkonu v západní a střední Evropě
                  „Ve zbylé části kontinentální Evropy včetně ČR zároveň nastal nedostatek výkonu a došlo ke krátkodobému poklesu frekvence o 254 mHz až na hodnotu 49,74 Hz. “

                  Proč? Protože Německo jak si zvyklo opět jelo na cizí proud.

                  Trend výskytu těchto událostí je jasný. Krize je nevyhnutelná.

                2. V te druhe casti byl nadbytek. A behem 10 vterin to bylo vyresene. S bateriovou zalohou by to bylo behem 20 milisekund.
                  Evropska sit byla vybudovana prave proto aby elektrina mohla putovat do vsech koutu. A kdyz je naplanovana vyroba na Balkane, tak se tam odtud take bere. Bez evropske soustavy bysme v CR meli po tornadu uplny blackout. Vitr pokacel nekolik sloupu a pretrhal draty od JE Temelin a musela byt odstavena. V CR byl nedostatek vyroby, ale diky soustave bylo vse OK. To byl uplne stejny pripad, ale nejak se to na verejnosti neobjevilo. Halt Temelin je svaty a nic spatneho se o nem nepise.

                3. Ale ten nedostatek výkonu byl řízený, protože zrovna v tu dobu bylo levnější pálit uhlí na Balkáně než u nás. Není to tak, že všechno u nás jelo na plno jak to vyplývá z vašich komentářů. Právě proto se tam taky píše, že jen Chvaletice zvýšily hned o 10 MW na každém bloku.

                  A řešení? Několik stovek MW v uložištích po Evropě, které všechny tyto problémy vyřeší.

                  To je ale těžké, když naše Česká legislativa daný pojem pomalu nezná.

                  Navíc pokud odpojení Balkánu, kde je cca 10 GW v uhlí dokáže rozhodit systém o stovkách GW, tak je problém asi někde jinde.

                4. @Venca. Vzdy se vyrabi tolik elektriny kolik se spotrebuje. Kdyby byla vetsi vyroba, tak stoupne napeti a frekvence. To ale nesmi byt. Proto je nutna rovnovaha prijem=vydej. Kdyz vypadne par GW, tak to je vzdy trochu znat v cele siti. Ale vzdy jsou zalohy aby se to odchytilo. Nejlepsi jsou prave bateriove zalohy, ty dodavaji okamzite. Nekde jsem cetl jak rychle ktera zaloha musi naskocit. Je to odstupnovane od vterin az po nekolik hodin. Kazda elektrarna bezi na mene nez 100% a v pripade potreby muzou takove elektrarny celkem rychle zvysit vyrobu. Vzdy se pocita s vypadkem a nejsou to hazarderi, ktery to planuji. Asi jako kazdy most ma bezpecnostni rezervu, tak i provoz site je patricne zajisten.
                  Navic na Balkane maji i JE a ty dokazou dodavat baseload.

                5. Leodendulo, opět průhledně lžeš. Prý 10 sekund 😀 38 minut! Zde to máš od ČEPSU:

                  „Ovlivnila tato porucha a nerovnováha výkonu přenosové soustavy nějakým způsobem běžný chod EOP?
                  Ano, na všech turbogenerátorech došlo automaticky k přepnutí z výkonové regulace do regulace ostrovního provozu (ROP). TG navýšily výkon dle svých možností.

                  Co je ostrovní provoz (speciálně jeho specifika pro tento případ)?
                  Ostrovní provoz je provoz zdroje do vyčleněné oblasti, která může být různě velká. V tomto případě se jednalo o oddělení jihovýchodní části evropské soustavy vlivem několika poruch. Zbytek Evropy se pak stal deficitním, čímž došlo k poklesu frekvence a automatickému přepnutí do ROP. V ROP turbíny regulují otáčky a tím i výkon dle aktuální frekvence v síti.

                  O jak dlouhý časový úsek se jednalo?
                  14:05 ÷ 14:42 hod. Ostrovní provoz TG1,2,3,4,5,6
                  14:43 hod. TG zařazeny do dálkové regulace“

                6. Runner opet nerozumi psanemu textu. V clanku se pise.
                  „V důsledku působení automatických opatření se situace během několika minut stabilizovala. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům.“
                  Nekde jinde jsem cetl o 10ti vterinach kdy nabehly nahradni zdroje. Pak to trvalo nekolik minut nez frekvence byla opet v standardnim intervalu. To, ze se pripojil Balkan az po 38 minutach je uplne druhorada info. Obe soustavy bezely rozdelene, nicmene stabilne. Akorat se musely zase navzajem nafazovat a to zrejme trva nejakou dobu. Kdyz pripojite dve elektrarny a kazda ma jen nepatrne jiny fazovy uhel, tak muzete poskodit celou soustavu. U tak velkych vykonu jakou disponuje evropska sit je absolutni synchronizace bezpodminecne nutna.

                7. Co žvaníš o nějakým balkánu, nebo soustavách? EOP TG jsou naše turbogenerátory v Opatovicích, ty joudo. Ty běžely v ostrovním režimu 38 minut a přesně tak dlouho trvala krize.

                8. V clanku pisou:
                  „Působením automatických opatření se další pokles zastavil a kmitočet se po přibližně 10 vteřinách navrátil do normálního pásma provozu, tedy do rozmezí 49,8-50,2 Hz.“
                  Vy nechapete asi o cem tam pisou, jen si vyhledate urcita slova a spojite do jedne vety. Vy tu vasi naftu zrejme uz pijete.

                9. Do ukončení ostrovního provozu trvá tzv. mimořádná událost a krizový režim fungování elektrárny se všemi riziky z toho plynoucími.

Napsat komentář