V článku „Solární revoluce v Česku? Proč ne, má to však svá ale…“ jsme se zabývali možnostmi nasazení OZE v naší elektroenergetice, aniž by bylo třeba se pouštět do rozsáhlých investičních akcí. Teoreticky by bylo možné zvýšit instalovaný výkon FVE na 3970 MW. Jenže to zdaleka nebude do budoucna stačit.
foto: MariaGodfrida, licence Pixabay
autor: Karel Schweitzer
Během následujících dvou dekád postupně doslouží jaderné bloky v Dukovanech a stejně tak velká většina uhelných bloků. Náhradou bude, s největší pravděpodobností, importní plyn. Nejenže tím ale bude ekonomika zbytečně zatížena importem paliva, navíc budeme životní prostředí zbytečně zatěžovat emisemi škodlivin. Proto by bylo vhodné podniknout kroky, které povedou ke snížení objemu importu zemního plynu.
Přestože v současné době se uvažuje o výstavbě jaderných bloků, tyto, i pokud by byly dokončeny v roce 2035, pouze nahradí bloky v Dukovanech a v síti přibude mezi 400 a 600 MW výkonu. Celkový výkon jaderných elektráren by tak dosáhl jen 4500-4700 MW – málo i ve srovnání s letní spotřebou.
Proto by bylo vhodné hledat další domácí alternativy. V minulém článku jsem došel k závěru že by bylo možné zvýšit podíl FVE v naší síti asi o 1920 MWp, tedy produkce asi o 1,9 TWh, tedy o 2,6 % spotřeby, nebo 2,1 % výroby v roce 2018, což je limit daný současným stavem. Pokud by mělo dojít k dalšímu navyšování podílu OZE, z většiny nejspíš FVE, pak bude třeba do sítě zapojit větší množství regulačních kapacity, než je tomu v současnosti.
Jenže to v našich podmínkách problém, bohužel nejsme Rakousko, abychom měli kde budovat velké hydroelektrárny, nejsme ani Islandem, abychom mohli síť doplnit geotermálními elektrárnami, nebo Egyptem, abychom mohli kombinovat mohutnou sílu Nilu a solárně-termické elektrárny.
Přesto máme, i v současnosti, stále velké rezervy ve využívání možností hydroenergetiky. Nedá se sice předpokládat že by v dohledné doby došlo k výstavbě nějaké klasické velké vodní elektrárny, ale současná vodní díla stále mohou poskytnout další možnosti k navýšení regulačního a akumulačního výkonu, který potom dále zase umožní instalovat větší výkon OZE a omezení dovozu zemního plynu.
Nové přečerpávací vodní elektrárny
Orlík
Již několik let je na stole návrh na přestavbu vodní elektrárny Oríl na částečně přečerpávací. Tato změna má spočívat v náhradě dvou turbín za turbíny reverzibilní, tedy takové, které mohou přejít do čerpadlového provozu a v tomto čerpat vodu ze spodní nádrže, zde Kamýku, do horní.
Tato nová PVE by měla výkon 180 MW, spolu se zbylou polovinou, která má výkon rovněž instalovaný výkon 180 MW by tak zůstal dostupný výkon Orlíku zachován pouze s rozdílem možné doby provozu turbín na akumulační části elektrárny.
Bohužel se v dostupných materiálech neuvádí předpokládaná kapacity, nebo dovolené kolísání hladiny VD Kamýk. Pokud tak budeme počítat provozní dobu přečerpávací elektrárny na 3 hodiny v jedné kampani, v Kamýku bude vyvoláno kolísání hladiny asi 1,7 m.
S těmito parametry by bylo možné dosáhnout kapacity asi 540 MWh. Pokud by dovolené kolísání bylo 3,4m, bylo by možné provozovat přečerpávací elektrárnu po dobu až 6 hodin v kuse, tedy stejně dlouho jako akumulační soustrojí při průměrném přítoku. V Orlíku by tak bylo možné uložit přes 1 GWh energie.
Slapy
Podobně jako Orlík by bylo možné upravit Slapy, zde by dolní nádrž tvořila Štěchovická přehrada. Situace je zde však komplikovanější, elektrárna je umístěna přímo v tělese přehrady a navíc má jen tři turbíny o hltnosti 108 m3/s. Na druhou stranu v tomto případě je známé maximální kolísání hladiny ve VD Štěchovice – 3,2 m (počítejme 3 m).
S plochou hladiny 96 ha, je pak k dispozici 2 880 000 m3 pro přečerpávání. Pokud by byla dvě soustrojí změněna na přečerpávací o hltnosti 100 m3/s (čímž ale mírně poklesne výkon na 44 MW/soustrojí), mohla by být PVE v turbínovém provozu po 4 hodiny.
Pak by však nastal problém s efektivním využitím elektrárny Štěchovice, jejíž turbíny jsou stavěny na souhrnný průtok 180 vteřinových kubíků. Vzhledem k nemožnosti akumulovat ve VD Štěchovice vodu, musela by elektrárna přejít do téměř průtočného režimu a být zcela závislá na odtoku z VD Slapy.
Také bude nutné mít na zřeteli že se obě elektrárny nacházejí až na samotném konci Vltavské kaskády, pod Štěchovicemi je již jen Vrané a to musí udržovat vyrovnaný odtok.
Nabízí se tedy několik přístupů, jak si se vzniklou situací poradit.
1) VE Štěchovice bude provozována se sníženým výkonem a ze Slapské přehrady odpouštět cca 108 m3/s po dobu zhruba 17 hodin, následně bude po 6 hodin odstavena a následně opět v provozu, respektive bude, na přeskáčku, v provozu po 17 hodin a odstavena po 6 hodin.
2) Nebo bude na Slapské přehradě, na dnes nepoužívaném obtokovém tunelu, vybudována nová elektrárna s turbínami o hltnosti 2×36 m3/s, a výkonem 23 MW. Tandem akumulačních elektráren Slapy a Štěchovice by pak mohl být v provozu zhruba 7,5 hodin, pak by následovalo 7,5 hodin klidu a pak opět 7,5 hodin klidu. Respektive s nějakými variacemi.
3) Provozní řád (P)VE Slapy bude upraven tak aby při plném provozu elektrárny bylo přes Štěchovice odpouštěno cca 110 kubíků a po zaplnění prostoru pro akumulaci byl odtok ze Slap snížena na 180 kubíků, které by byly převáděny přímo do VD Vrané. Eventuálně v nějaké variaci aby byl zajištěn dostatečný objem vody pro odtok z kaskády.
Lipno
Za návrh konverze VE Lipno na PVE musím poděkovat panu Jašovi, který toto navrhl v jedné diskusi. Lipno se svou podzemní elektrárnou, velkým převýšením – až 161 m – a přímým spojením do vyrovnávací nádrže ve Vyšším brodě s zdá přímo ideální kandidátem na PVE. Na první pohled.
Problém tkví právě ve vyrovnávací nádrži a vůbec celém stavebním uspořádání elektrárny. Kupříkladu nejvyšší bod odpadního tunelu je jen 1,3 m pod hladinou zásobního prostoru Lipna II a 1,95 m pod maximální hladinou. Vzhledem k rozloze nádrže, jen asi 35 ha, by byla voda spotřebována za 1,8 hodiny při provozu obou turbín, nebo za 3,6 h při provozu jedné.
Pokud by měla mít PVE Lipno nějaký smysl, musel by se vyrazit nový tunel, respektive přerazit současný, tak aby bylo možné k turbínám přivádět vodu až do hodnoty trvalého nadržení v Lipnu II. Teoreticky by pak mohla voda v Lipnu II kolísat, s rezervou, o 5 – 5,3 m.
Což by vystačilo na provoz elektrárny po dobu 5 hodin. To odpovídá kapacitě zhruba 600 MWh. Ze zmíněných tří přestaveb se jedná o nejnákladnější a s patrně nejhorším poměrem mezi přínosy a cenou.
Přeměna elektrárny na elektrárnu přečerpávací by umožnila obnovení průtoku starým korytem Vltavy, případně vybudování průtočné elektrárny o 13 MW. Samozřejmě se zde nabízí ještě jiné alternativy jako rozšíření elektrárny na přehradě, stavba MVE na jezech pod ní, případně obnovení původní elektrárny ve Vyšším Brodě.
foto: archiv autora
Síť baterií
Předělávání přehrad na přečerpávací elektrárny je sice pěkné, ale takto získatelný výkon je poměrně malý, buď by se nezvýšil a přibyla jenom akumulační kapacita a provozní hodiny soustrojí v průběhu roku, nebo by přibylo jen několik desítek megawattů (eventuálně by mohlo dojít i k poklesu, to pokud by se ke Štěchovicím nepřipojila baterie v jednom ze scénářů). Proto bude nutné se podívat po dalších místech a technologiích, které umožní větší regulaci sítě.
Vhodným kandidátem na umístění moderních bateriových systému by mohly být větší průtočné hydroelektrárny. Bateriová pole by pak nahrazovala neexistující prostor pro zadržení vody a následné vyrovnání nerovnoměrného průtoku. Navíc, na rozdíl od akumulace vody, v případě využití bateriových polí pro akumulaci existuje možnost v době nízkého průtoku tato pole dobíjet přebytkem elektrické energie z vnější sítě.
Samozřejmě se naskýtá zcela legitimní otázka proč instalovat bateriová pole poblíž hydroelektráren, nebo přímo v nich, místo jejich nejbližších rozvoden, které navíc nejspíše nebudou, na rozdíl od hydroelektráren, ohroženy při povodních. Umístění baterií u, případně přímo v budově, elektrárny má jednu podstatnou výhodu.
Minimalizuje se délka vedení mezi místem výroby proudu a akumulačním zařízením. Tím pádem nebude vytěžována linka mezi MVE a rozvodnou, jako by tomu bylo v případě instalace baterií do trafostanice 110/22 kV. Linka tak zůstane, v momentu běhu elektrárny do baterie, zcela volná pro dodávku proudu z FVE.
Navíc samotné vedení je poměrně zranitelné, ať už výkyvy počasí, nebo nehodami, kdy může dojít k jeho stržení. Elektrárna vybavená bateriemi, by mohla, při správném návrhu zbytku sítě 22 kV, ve svém okolí snáze udržet síť v provozu a zajistit regulaci pro případné FVE, které by byly do její podsítě připojené.
Další výhodou umístění baterií u samotných hydroelektráren je vytvoření jakési protiváhy oné trafostanici. Zatímco umístění bateriových polí v trafostanici by jen potvrdilo a posílilo centralizaci lokální sítě, umístění baterií přímo na elektrárny naopak vytváří další centra, odkud je možné dodávat poměrně velký výkon a další služby, byť po omezenou dobu.
A v neposlední řadě je pravděpodobnost vyplavení elektrárny při povodních relativně malá, nikdo by, zejména u těch starších a větších, nenavrhl elektrárnu tak, aby byla drahá soustrojí při povodni zničena. Ano, hydroelektrárna je z podstaty první na ráně, na druhou stranu jsou na takovou situaci připraveny.
V roce 2002 to chtělo povodeň nepředstavitelné síly, aby došlo k vyplavení elektráren na Vltavě (i jinde) a povodně na Moravě v roce 1997 nezatopily, pokud je mi známo, ani jednu z tehdy existujících větších elektráren – Strž, Spytihněv, Hodonín. I pak ale stále lze umístit bateriová pole nad nejvyšší známou hladinu.
Vybavení některých větších vybraných vodních elektráren (nad 4 MW) bateriovou akumulací by zvýšilo dostupný výkon v elektrické síti skoro o 250 MW a přidalo akumulační kapacitu 1545 MWh. Samozřejmě nic nebrání tomu aby byly podobnými systémy vybaveny i další elektrárny.
Pokud za limitní hodnotu prohlásíme 2 MW, tak jen na elektrárnách, která jsem byl schopen s využitím veřejných zdrojů najít, by bylo možné s přidáním baterií souhrnně navýšit výkon o 320 MW a akumulační kapacitu o 2070 MWh. To je podobný výkon co by mohly mít přebudované elektrárny na Vltavě a kapacitou se jedná o ekvivalent plně využité kapacity VD Dalešice.
Přitom tento výkon bude rozptýlen po daleko větším území, než tomu je v případě jedné velké vodní elektrárny. Bohužel jej bude více než 90 % soustředěno v Čechách. Dále vyvstal u některých elektráren problém s nedostupností údajů o hltnosti turbin, nebo průměrného průtoku v daném profilu, v takových případech je uvažováno že elektrárna je stavěna na průtok stejný, nebo menší, než je průměrný průtok v daném profilu.
foto: archiv autora
A opět malá simulace
Všechny parametry zůstávají v zásadě stejné, pouze na základě zjištění bude uvažována kapacita PVE Dalešice 2 GWh, nikoliv 1 GWh jako minule a jeden blok JE – cca 1145 MW – bude uvažován v odstávce.
Postupným navyšováním výkonu FVE v simulaci a regulací zbývajících tepelných elektráren, mimo jaderných, se podařilo navýšit instalovaný výkon na zhruba 6 700 MWp, to představuje téměř 10 % roční spotřeby (62 200 GWh) elektrické energie v České republice. Ovšem vyvstává zde jeden problém. V akumulaci by se přes den uložilo kolem 6,2 GWh, kapacity by byly využity tedy asi ze 65 %, špičkový výkon při čerpání by dosahoval cca 1380 MW, při turbínovém provozu asi 1440 MW, což plně vyhovuje co do akumulačních kapacit, tak to výkonových potřeb.
Se zvyšujícím se výkonem FVE se ale začne více projevovat rozdíl mezi průměrnou hodnotou výroby, se kterou počítá simulace a hodnotou v nejlepší dny, tento rozdíl je asi 300 MWp/2 GWp, v některých dnech by tak mohlo dojít k přebytku přes 1000 MW.
Částečně by se s tímto dalo vypořádat pomocí regulace odběru – sepnutí nízkého tarifu, pomocí změny výkonu JE, ale také pomocí dalšího využití akumulace, která by měla mít dostatek kapacity.
Problém nastane, pokud by se takovéto dny měly vyskytovat v řadě za sebou a pokud by nebylo možné patřičně spotřebovat vyrobený proud. Na druhou stranu nic nebrání většímu útlumu parních elektráren v průběhu večera a noci. Výhodnost tohoto postupu bude pak záležet jen a pouze na ceně elektřiny z OZE a nákladech na akumulaci.
Z hlediska odběratelů elektrické energie je však nejdůležitějším faktorem cena elektrické energie z daného řešení. Obecně se dá počítat s cenou na burze kolem 60-65€/MWh, což dnes vychází pro všechny nové parní a paroplynové elektrárny, růst cen emisenek mohl ale v nedávné době tuto hodnotu přizvednout.
Pokud bychom připočetly externality, které se tedy neplatí na fakturách za elektřinu, můžeme se bavit o ceně o asi 20-40€/MWh vyšších. Tedy v rozmezí 80-105€/MWh. Budeme-li vycházet z nejnižších cen FVE, které byly dosaženy (od té doby došlo k několika zásadním změnám podpor, které vedly k růstu ceny), tedy cca 45€/MWh a odhadu účinnosti akumulace uvažovaných systémů kolem 75%, bude jen cena proudu, bez dalších nákladů, kolem 63 €/MWh, tedy v oblasti nových elektráren bez externalit.
Tato cena je též pod (optimistickou) cenou za kterou mají prodávat nové jaderné elektrárny, tedy asi 80 €/MWh (JE Paks je zvláštní politický případ), ale samozřejmě není možné elektrárnu dlouhodobě provozovat zdarma, pokud vezmeme tedy 80 € jako druhý strop, cenu, kterou nám někteří chtějí zajistit jako nejnižší pomocí JE, může si PVE na každou MWh nasadit dalších 17 €. Při tomto cenovém rozdílu bude obrat za 15 let provozu elektrárny s kapacitou 1 GWh a jen 150 cykly ročně kolem 990 milionů korun.
Tato suma překračuje částku, za kterou byly měněny stroje lipenské elektrárny. Je tedy pravděpodobné že by se akumulace mohla do budoucna vyplatit.
Navíc v případě konverzí na PVE u existujících přehrad by se sčítaly příjmy z výroby v PVE a z výroby primární elektřiny ať už ve špičkovém, nebo průtočném režimu. Tím se může projekt konverze na PVE stát ještě výhodnější. Problematické ovšem mohou být projekty s bateriovými úložišti, kde se bude výrazně záležet na vývoji cen technologií.
Další možností je aby majitelé EV při výměně baterie
Další možností je aby majitelé EV při výměně baterie ve vozidle by starou baterii neměli odevzdávat automobilce, ale nejlépe by si ji měli nechat a použít ke své FVE na rodinném domku. Ušetří a zároveň stabilizují síť
je to riešenie, ALE trakčná batéria nie je najvhodnejšia
je to riešenie, ALE trakčná batéria nie je najvhodnejšia k stacionárnemu použitiu. diskutéri na inom fóre píšu, že iná chémia.
Jaká jiná baterie by na to měla být vhodná, než
Jaká jiná baterie by na to měla být vhodná, než trakční?
je taký výraz – prietoková.
je taký výraz – prietoková.
To je zatím pro domácnost neprobádaná oblast.
To je zatím pro domácnost neprobádaná oblast.
nielen.
nielen.
… shora dolíváte vodu a kyselinu, dole to vytéká na
… shora dolíváte vodu a kyselinu, dole to vytéká na podlahu 🙂
?
pan Vítek, sarkazmus?
?
pan Vítek, sarkazmus?
Toto by skôr platilo pre olovo. Štartovacia batéria naozaj
Toto by skôr platilo pre olovo. Štartovacia batéria naozaj nie je vhodná na cyklovanie a nie je na to stavaná. Ale pri lítiovej baterke, ktoré je (chémiou a elektródami) konštruovaná na veľké záťaže je viacmenej jedno, že nebude vybíjaná veľkými prúdmi.
A predpokladá sa, že na úložisko sa použije batéria so zníženou kapacitou a s vyšším vnútorným odporom a preto jej používanie na nižšie výkony je aj v záujme zachovania a zníženia straty kapacity.
Sám takú batériu mám už 3 roky a nepozorujem žiadnu významnú stratu kapacity. Predtým sa používala 10 rokov a tam už pre svoj vysoký vnútorný odpor nestačila.
Co tak postavit do privodu nieco ako trojfazovu true online
Co tak postavit do privodu nieco ako trojfazovu true online UPS-ku, ktora zoberie na vstupe rovnomerne zataz zo vsetkych faz aj v pripade, ked je na vystupe zatazena len jedna faza. Samozrejme budu straty pri dvojitej konverzii 3fAC->DC->3fAC a bude spotreba na vstupe aj ked sa na vystupe nebude odoberat ziaden vykon, ale co by sme pre nasu maticku EU neurobili :-)))
A proč tak složitě, nešlo by prostě zapojit odporové
A proč tak složitě, nešlo by prostě zapojit odporové diody v minimální kapacitě výkonu FV na fázi a je to ?
Nevím co jsou to „odporové diody“, poučte mě prosím. Ta
Nevím co jsou to „odporové diody“, poučte mě prosím. Ta UPSka by pomohla ale prodražilo by se to. Distributorovi by se to asi nelíbilo. To měření po fázích není snaha o zachování symetrie fází ale snaha nabalit se. Nesymetrii nikdy nedělá FVE ale spotřebiče. Pokud by chtěli vybírat pokutu za nesymetrii tak by museli trestat všechny spotřebitele. Jinak by to byl trestný čin diskriminace skupiny osob.
Taková co místo svícení klade odpor 😀
Nemyslel jsem to
Taková co místo svícení klade odpor 😀
Nemyslel jsem to doslova – spíš prostě aspoň to napětí zahazovat kdyby to šlo extra levně no…
Aha, rozumím. Než to dát distributorovi skoro zadarmo tak
Aha, rozumím. Než to dát distributorovi skoro zadarmo tak to radši pálit na odporech. To bychom si ale nepomohli. Naštěstí to jde vyřešit asymetrickým měničem. Ten se chová uvnitř domu asymetricky ale do sítě dodává symetricky. Ale jenom když má přebytek. Nikdy nedodává v noci z baterky jak to vidím u některých nešťastníků se symetrickými měniči.
Zajímavé je, že ČEZ má v reklamě, že FVE montované od nich mají asymetrické měniče. Viděl jste někdo jak fungují? Jsou sami proti sobě nebo je to chytrý tah jak vyhrát nad konkurencí?
Poznám asymetrické meniče GoodWe alebo Infinisolar, ktoré
Poznám asymetrické meniče GoodWe alebo Infinisolar, ktoré vraj fungujú tak, že do každej fázy práve tolko, kolko je na nej odber ale či to tak naozaj je, netuším.
Já mám taky asymetrický měnič jinak bych do toho vůbec
Já mám taky asymetrický měnič jinak bych do toho vůbec nešel. Ten je ale podstatně dražší. Nevím kolik procent lidí ho má. Ti ostatní si koupili jenom okrasu na střechu kterou mají v tomto státě k ničemu.
Asymetrický má ale jednu nevýhodu. Měnič potom nemá 6 kW ale 3×2 kW. Když příkon na fázi překročím tak zbytek bere ze sítě a platím. Symetrický měnič má v tomto výhodu, že může pustit 6 kW do jedné fáze výměnou přes síť (ovšem ne v této zemi). Musím buzerovat ženské aby zapínaly plotýnky vedle sebe a nikdy za sebou (ty jsou na stejné fázi) a druhou by už musely platit. Německá žena se symetrickým měničem a součtovým elektroměrem je může zapínat jak chce.
Ne dávat distributorovi skoro zadarmo ale zabránit aby nám
Ne dávat distributorovi skoro zadarmo ale zabránit aby nám to distributor počítal jako spotřebu.
Tzn pro lidi bez smlouvy aby neměli přetoky.
.
.
Lipno-Dunaj
Již před několika lety jsem narazil na projekt
Lipno-Dunaj
Již před několika lety jsem narazil na projekt přečerpávací elektrárny Lipno-Dunaj. S výhodou by se voda, načerpaná z Dunaje dala několikrát použít na již existujících PVE na Vltavské kaskádě + Labi.
PS: Lipno prošlo nedávno nákladnou rekonstrukcí a pochybuji, že její vlastník najde ekonomické kapacity k jejímu odepsání.
Detajnější informace
Vy tedy předbíháte 🙂 Možnost využití Lipno – Aschach a
Vy tedy předbíháte 🙂 Možnost využití Lipno – Aschach a eventuálně dalších přehrad na Vltavě jsem chtěl trochu rozebrat v příštím článku.
Ano, že Lipno prošlo nedávno rekonstrukcí jsem na závěr psaní článku také našel, ale i tak jsem se rozhodl je do něj zahrnout, respektive je tam nechat. I kdyby se začalo dnes s úvahami, než se udělá projekt, projde to schválením vlivů na ŽP, bude to 10-15 let, tedy se turbíny asi už zaplatí.
Jinak z prvního nástřelu to vypadá celkem zajímavě, nicméně víc k tématu prozrazovat nebudu. Jenom snad tolik že tam jsou zajímavé, ale z evropského (a bohužel i našeho) pohledu poněkud omezené možnosti. Rozhodně se nedá počítat s tím že by to bylo na čtvrtletní provoz.
Čtvrtletní provoz ne, ale ten projekt byl rozpracován na
Čtvrtletní provoz ne, ale ten projekt byl rozpracován na týdenní cyklus. O čemž myslím budete psát, a na to se těším.
Nemá někdo nějaký Excel/kalkulátor, kam bych zadal
Nemá někdo nějaký Excel/kalkulátor, kam bych zadal parametry fve, ceny elektřiny, jističe a zjistil, kolik bych opravdu ušetřil peněz?
No, ušetřil… stačí si spočítat kolik stojí vyrobená
No, ušetřil… stačí si spočítat kolik stojí vyrobená kWh a jaký je rozdíl od ceny normálně získatelné od dodavatele. Šetření nastává až po splacení investice v podobě ceny hardware (+údržba a provoz).
Bohužel ten rozdíl vám žádná kalkulačka neodhadne, to jsou konstanty defakto.
Takže si zjistěte ten rozdíl a lehce si spočítáte kolik kWh takto musíte využít abyste ušetřil nařp 100, nebo 200 tisíc.
A další konstanta je míra spotřeby 🙂
Po takovémto jednoduchém výpočtu lehko zjistíte za jak dlouho ušetříte určitou částku a pak už jen porovnáváte jestli za tuto částku jste schopni dostat FVE o výkonu který by se měl blížit vaší spotřebě (kterou už znáte).
(samozřejmě že je to o chlup složitější protože nespotřebujete sto procent a ani nepojedete jen z FVE a něco bude ze sítě => oddálí se vám čas splacení)
Teď jsem si ze zvědavosti zkusil splácat kalkulačku do
Teď jsem si ze zvědavosti zkusil splácat kalkulačku do excelu a musel jsem vyjít z těchto konstant:
* cena instalace (+ volitelně roční náklady)
* výkon reálný (resp využitý)
* cenu od ČEZ (VT) a vlastní spotřebu
Z toho dostanu:
* kolik ročně propálím u ČEZu
* z toho za kolik let splatím instalaci (za předpokladu že ČEZu neplatím ani za jistič)
* potom je cena za kWh vypočtena z ročních nákladů
Tedy můj příklad (vycucaný z prstu):
* instalace 90k + náklady 5k ročně
* při nadvýrobě (20kWh – eliminace zimního období, aspoň trochu)
* spotřebě 10kWh/den
* a ceně od ČEZ 2,50-
* mám návratnost skoro 20 let (hlavně kvůli ročním nákladům, jinak 10 let)
* a následně cenu kWh z FVE 1,37-
Napsal jsem něco špatně?
Asi jsem na to šel úplně špatně, tak když mě někdo opraví…
1. jak jste přišel na roční náklady FVE 5k ročně? To je
1. jak jste přišel na roční náklady FVE 5k ročně? To je na čistění zaprášených panelů na střeše? Nebo plánujete něco každý rok měnit? reálně je tam 0 nákladů.
2. cena od čezu ve VT není 2,50. Musíte započítat i distribuci, stálé platby a OZE. Reálně zhruba 4,8 Kč (podle tarifu)
3. nelze počítat celý rok fungování FVE, a stejně tak její výkon na 100% během dne. Reálně to bude zhruba 3/4 roku a méně podle toho kde bydlíte, průměrně 10h denně
4. Výkon vaší FVE také závisí na účinosti panelů a měniče, orientaci panelů, typu měniče a variantě jestli používáte baterie, nebo ne.
5. i když elektrárna pojede na 100%, tak jistič, stálé poplatky a také OZE budete platit stále. Ovšem OZE se vám sníží protože ze sítě odeberete méně energie
Prostě vypočítat reálnou úsporu není tak lehké. O to více mne baví když někde vidím nabídky které mi slibují návratnost 20k ročně a přitom neví jakou mám spotřebu, možnosti a vůbec nic o mě.
Pokud chcete co nejvyšší návratnost FVE pak musíte co nejvíce vyrobené energie spotřebovat sám. Než ji prodat za 0,8Kč tak je lepší ji využít a nenakoupit od čezu(ušetřit) za 4,8Kč.
1. to jsem si vycucal z prstu aby ve vzorečku byla nějaký
1. to jsem si vycucal z prstu aby ve vzorečku byla nějaký roční náklad
ale je to hlavně rozpočítaná amortizace tak aby to odráželo že se něco rozbije po x letech
2. každý má od ČEZu cenu jinou, počítám 2.5 protože nepředpokládám úplné odpojení a fixní náklady budou s FVE i bez ní (ale dobře, zvednu to na 3,5)
3. počítám modelovou situaci s koeficientem (tzn produkci při ideálním stavu * 0,65 např – což by mělo být číslo efektivity pro konkrétní region)
4. viz 3, vše v koeficientu
5. ano, napsal jsem že výpočet stavím jako bych neplatil ČEZu ani jistič, v reálu ale ty fixní náklady budou takže je moje chyba že jsem to smíchal – chtěl jsem nejjednodušší kalkulaci => fixní vůbec do vzorce nebrat, jsou to konstanty na obou stranách rovnice
Opakuji že jde jen o modelovou situaci aby si někdo mohl dosadit svoje konstanty do rovnice (vzniklé kalkulačky, kterou se snažím sestavit).
Do budoucna se vymyslí nějaké dobré a levné baterie,
Do budoucna se vymyslí nějaké dobré a levné baterie, přečerpávačky nebudou potřeba.
Životnost Temelína a Dukovan je sice omezená, ale dá se prodloužit, tak jako se tomu děje i jinde ve světě.
Budoucnost vidím v solárních panelech + akumulaci v bateriích – obě technologie mají prostor pro snižování cen. K tomu jsou ideální JE s konstantním výkonem a v zimě plyn.
Ja bych v zime misto plynu radeji videl offshore VTE.
Ja bych v zime misto plynu radeji videl offshore VTE.
„Do budoucna se vymyslí nějaké dobré a levné
„Do budoucna se vymyslí nějaké dobré a levné baterie“
Otazka zni, jak daleka budoucnost to je?
No zrovna FVE jsou v nasich podminkach dost napytel v tom, ze
No zrovna FVE jsou v nasich podminkach dost napytel v tom, ze v lete vyrobi elektrinu spoustu, ale v lete je u nas spotreba nizsi, a v zime vyrobi povetsinou kulove (mam celkem prehle, mame ji na strese) a v zime je u nas spotreba vyssi….
Kombinácie FVE a VTE by ten nesúlad medzi výrobou a
Kombinácie FVE a VTE by ten nesúlad medzi výrobou a spotrebou určite zlepšila. Je jasné, že samotná FVE zatiaľ nie je dobré riešenie, ale lepšie ako nič nerobiť a čakať na zázraky.
Nevim no, mne ve vetsim FVE smysl opravdu nedava v tech
Nevim no, mne ve vetsim FVE smysl opravdu nedava v tech zemich, kde je krivka rocni vyroby FVE presne naopak nez je krivka rocni spotreby elektriny….
Zase u průměrné domácnosti dělá 2/3 spotřeby EV a tím
Zase u průměrné domácnosti dělá 2/3 spotřeby EV a tím se jezdí tak nějak konstantně léto nebo zima. V létě možná víc km, ale zase nižší spotřeba. Takže pokud se nechci patlat s přebytkem a dohadovat výkup, dimenzoval bych si FVE na ty 2/3 spotřeby. V létě to uživí dům celý, v zimě se musí něco dokoupit.
No typicka spotreba domacnosti je sice fajn vec, ale pro
No typicka spotreba domacnosti je sice fajn vec, ale pro energetickou koncepci zeme je tak nejak k nicemu ze jo…..
Respektive na urovni zeme se blbe uvazuje ve stylu, ze pul roku pojedem na solary a pul roku na tu elektrinu nekdo doda…..
Jinak treba mne by spotreba EV nedelala ani tretinu spotreby, a neprijde mi ze jsem nejak netypicka domacnost….
Záleží jestli topíte elektrickou nebo plynem. Pokud
Záleží jestli topíte elektrickou nebo plynem. Pokud plynem, tak by ten průměr za rok měl být kolem 2MWh. A auto 15.000 km se spotřebou 20/100 bude kolem 3 MWh za rok. Pokud se topí elektrickou, tak se ten poměr samozřejmě obrací a pak platí, co jste psal předtím.
Stát se musí rozhodnout jestli chce snižovat emise nebo
Stát se musí rozhodnout jestli chce snižovat emise nebo profitovat ze zlodějny distributorů s měřením po fázích. Nejhorší je, že na tento megapodvod se nabalují další podvody. Po odvysílání pořadu v Černých ovcích na ČT1 o nešťastníkovi kterému se investice do FVE vrátí za 120 let by prodejci už symetrické měniče těžko prodali. Tak je jednoduše označují za asymetrické a prodávají vesele dál. Napálených lidí přibývá a až se to rozkřikne tak se rozvoj FVE na domech zastaví.
Nemáte na to nejaký odkaz, v čom bol problém?
Nemáte na to nejaký odkaz, v čom bol problém?
Přečtěte si třeba tuto diskuzi:
Přečtěte si třeba tuto diskuzi:
https://forum.tzb-info.cz/146736-mereni-po-fazich-a-hadanka-pro-vnuka
Nehodily by se ke krádkodobému skladování energie v
Nehodily by se ke krádkodobému skladování energie v rámci elektráren spíše setrvačníky, než bateriová úložiště? Třeba ty od Chakratecu? https://www.chakratec.com/technology/
Předně bych začal zrušením zlodějského systému
Předně bych začal zrušením zlodějského systému účtování dodávek do sítě, které je v čr unikát.
Pak možná lidi budou ochotnější si dávat na barák VFE.
Podle mě cesta je v tisících malých FVE s malým akumulátorem, než budouvat několik velkých akumulátoroven.
O jaké účtování dodávek do sítě mluvíte? Když mám
O jaké účtování dodávek do sítě mluvíte? Když mám FVE na domě a dodávám do sítě, tak buď zdarma a nebo za to ješt něco málo dostanu. Samozřejmě by se mi líbil férovější přístup a sice kdyby se elektroměr takzvaně točil na druhou stranu. TJ. né abych kupoval elektřinu za 3,- a prodával za 0,30Kč (jen příklad). Na druhou stranu chápu, že dnes je díky velkému počtu OZE (především v zahraničí) cena elektřiny v čase velmi různá.
Problém v čr je měření po fázích. Dá se k tomu
Problém v čr je měření po fázích. Dá se k tomu dohledat spousta čtení.
Všude jinde je měření součtové.
Z pohledu spravce prenosove soustavy je to reseni logicke.
Z pohledu spravce prenosove soustavy je to reseni logicke. Prenasi na vyrobce odpovednost za vyrovnavani zateze v jednotlivych fazich. Kdyz chci vyrabet elektrinu pro vlastni spotrebu, mel bych ji vyrabet na fazich, na kterych ji spotrebovavam. Co je na tom spatneho?
Zajímavé, že všude jinde to jde. Jen v čr ne.
Za mě je
Zajímavé, že všude jinde to jde. Jen v čr ne.
Za mě je nejlepší mít FVE úplně oddělenou od soustavy.
Žádné papírování, žádně povolení, žádná kontrola.
Jaké si to udělám, takové to mám.
Je to smutné, ale je to tak :-/
Je to smutné, ale je to tak :-/
Někdo se určitě chytí byznysu a začne vyrábět
Někdo se určitě chytí byznysu a začne vyrábět třífázové konvice. Číňan by to určitě už udělal ale teď mají ten problém s nemocí. Jenom nevím kde sehnat třífázový televizor. Koukat současně na tři malé není ono. Lustry už mám vyřešeny akorát ty pákové třífazové vypínače v obýváku se manželce nelíbí, asi tam dám stykače. S mikrovlnkami problém není, zapínám tři naráz a jídlo dělím na třetiny. Konečně jsem dosáhl úsporu jako občan jiných států EU. Před tím mě 2/3 kradli a nejhorší je, že bych musel vrátit dotaci protože jsem nesplňoval ten poměr 70% spotřebovat a 30% dodat. Když jsem odjel na dovolenou a zapomněl zhasnout na záchodě tak jsem 66% dodal a jenom 33% spotřeboval.
Myslíte – zapoměl rozsvítit… že ?
Myslíte – zapoměl rozsvítit… že ?
čína je vypnutá na 20% a může si za to sama když ke
čína je vypnutá na 20% a může si za to sama když ke sváče griluje netopejry :))
To je určitě nejlepší ale má to tyto nevýhody:
1.
To je určitě nejlepší ale má to tyto nevýhody:
1. nedostanete dotaci
2. musíte v zimě pořád přepínat FVE a síť
3. distributor to ví nebo ne? Panely jsou vidět na satelitních mapách Google.
Myslím, že v tomto případě je distributorovi po mých
Myslím, že v tomto případě je distributorovi po mých panelech úplné h*vno.
Dotace = zisk pro firmu.
Stačí se podívat kolik stojí
Dotace = zisk pro firmu.
Stačí se podívat kolik stojí elektrárny co splňují dotační podmínky. Vyjde to tak, že vy zaplatíte zařízení v ceně jako by jste si ho byl schopný koupit kdekoliv jinde.
A veškerá dotace jde domů firmě. Takže se dá říci, že dotace vám zaplatí montáž.
Dále pak s elektrárnou nemůžete nic dělat.
Pokud si to uděláte sám, tak můžete použít bazarové komponenty. VFE panely a baterie žádný problém a cena panelů je na 1/2 ceny nových a u baterii je to tak 1/3 ceny nových.
Měl jsem takto udělanou elektrárnu. Panely, baterky bazar. Měniče, regulátor nový. Vyšlo mě to asi na 250 tis. Kdybych to kupoval vše fungl nové, tak to bylo dalek přes půl milionu.
Jen těch 20kWh v LiFePO by vyšlo přes 200 tis.
A bonus je, že se člověk něco naučí a když chce, může kdykoliv rozšiřovat, měnit zapojení atd.
Distributorovy je houbelec do mé ostrovní elektrárny.
Kde a za kolik (200 * 0,3 = 70 tis?) jste sehnal ty LiFePO?
Kde a za kolik (200 * 0,3 = 70 tis?) jste sehnal ty LiFePO? olik uz mely za sebou cyklu a jakou degradaci? Jake jste poridil menice a regulator? Jake panely (a kde?) Co instalacni material (kabely, nosna konstrukce, apod.), taky z druhe ruky ci novy? Mohl byste byt prosim, konkretnejsi? Hodne o ni uvazuji ale diky dnesnim cenam prave jen svepomoci.
Diky.
Kontrukční materiál (vruty do střechy a hliníkový
Kontrukční materiál (vruty do střechy a hliníkový profil) jsem dokupoval postupně, jak jsem přidával panely.
Měniče Victron, regulátor také nové.
Lifepo jsem sehnal na forum.mypower.cz. Byli z nějakého většího elektro náklaďáku či co. Z roku 2006. Napacita tak 70%. Za sebou toho měli asi dost. Stále fungují. Jedinej rozdíl proti novým byl vyšší vnitřní odpor. Ale v domácí elektrárně, kde se znich bere minimální zátěž (do 0,5C) je to jedno.
Kabely jen kousek solárního pod střechu. Potom zbytek vedený tím co zůstalo po montážích na služebkách 😀
Na tom fóru je to pro nováčka studnice znalostí a je tam řada prošlapaných cestiček.
Až budu elektrárnu dělat znovu, tak půjdu opět do victron, bazarových panlů a baterii poskládám z článků 18650. kWh tak vyjde asi na 5 tis. Tj. do 100 tis Kč lze pořídit baterii 30kWh.
Naprosto souhlasím ale takových lidí moc není co si to
Naprosto souhlasím ale takových lidí moc není co si to dokážou postavit sami. Ale jak to děláte v zimě? Pokud přepojujete na síť tak se to distributorovi vůbec nebude líbit. Bude si vymýšlet podmínky a revize toho přepojovacího zařízení a nebo vás rovnou za trest ustřihne. Nemám s tím zkušenost tak se ptám.
Přepínač sítí není nic zakázaného to zaprvé – samo
Přepínač sítí není nic zakázaného to zaprvé – samo musí člověk vědět co dělá a revizák by to měl vidět… Ostrovní elektrárna, pokud nesvítí slunce a je na principu střídače a baterky potřebuje pouze nabíječku baterie = spotřebič, klidně jim ho ohlašte…nabíječka baterie 2kW… jelikož ale je to většinou třeba u Studeru součást střídače – Pokud SOC baterky klesne pod nějakou úroveň, střídač se přifázuje a začne nabíjet baterku, pokud chcete, může pracovat dokonce střídač (pokud to umí a je hybridní) v režimu „online UPS“… nevidím tu žádnej problém… ale takéto věci by měl dělat člověk co tomu rozumí, je tam hodně úskalí, hlavně co se týče bezpečnosti a norem… od elektroměru dále je to VAŠE ÚZEMÍ… a pokud máte ostrovní systém s nabíječkou je jim do Vás úplný ho… jiná situace je připojení hybridní elektrárny legálně kvůli dotaci… ale jde to také… s nulovým rezervovaným příkonem to lze připojit rozumně… nicméně je jen pár výrobců co zaručí nulové přetoky… kromě technických samo…
Jo, to je dobré řešení, nemám nic proti tomu. Snad jen
Jo, to je dobré řešení, nemám nic proti tomu. Snad jen dvě malé nevýhody: Ztratíte možná 10% na účinnosti proti přímému odběru ze sítě a nemůžete prodávat přebytky do sítě. Ale za ten klid to asi stojí.
Celé je to špatně. Nesymetrii nikdy nedělá FVE ale
Celé je to špatně. Nesymetrii nikdy nedělá FVE ale spotřebiče. Ty tady byly vždycky a 100 let to ničemu nevadilo protože v miliónech přípojek se to dokonale vyrovná. Měření po fázích si vymysleli distributoři jako dokonalé perpetuum mobile na peníze. Symetrický měnič se domnívá, že je v civilizované zemi kde platí pravidlo výměny. Do jedné fáze pošlu a z druhé si to zdarma vezmu, součtový elektroměr stojí na nule. Ale u nás upravili software a elměr měří současně spotřebu i dodávku (fyzikální nesmysl). Takže u nás to není výměna ale nákup a prodej. Distributor ode mě koupí za pár halířů a sousedovi vedle to prodá za 5 korun. K trafáku to ani nedojde. Jediná obrana proti tomu jsou třífázové lustry a vycvičit tři baby aby zapínaly 3 konvice současně (vhodné pro muslimy se třemi manželkami).
Zapínat 3 plotýnky nepomůže protože jim termostaty nespínají synchronně. Až to uvidí Němci v televizi tak se smíchy pos…
Už to tady psal někdo výše, proč je takový problém
Už to tady psal někdo výše, proč je takový problém fázová nesymetrie u dodávky do sítě a nesymetrii odběrů dodavatel toleruje??
Bohuzel to muze byt obracene. Uz i v DE jsou snahy merit po
Bohuzel to muze byt obracene. Uz i v DE jsou snahy merit po fazich. Jenomze to nepujde jen tak, protoze statisice FVE by to musely menit. Ale co kdyz to udelaji jen u novych instalaci a stare dozijou. Kdyz jde o okradani ve velkem, muzou se Nemci v Cezku jen priucit.
Ano, kapitalizmus v Evropě fungoval celkem poctivě než se
Ano, kapitalizmus v Evropě fungoval celkem poctivě než se do toho vložili čeští kulišáci. My je to naučíme, Slováky už jsme s tím měřením po fázích nakazili a Němce dostaneme taky. Tento geniální podvod využívá toho, že tomu běžný člověk nerozumí. Jsem zvědav jestli si někdo troufne toto dát do učebnic a do norem. Hlavně se pobavím jak to technicky obkecá. Jak se ten podvod vykazuje v účetnictví mě nezajímá.
přesně tak a ještě dřív je ke zrušením zlodějského
přesně tak a ještě dřív je ke zrušením zlodějského systému účtování dodávek do sítě potřeba zrušit ty co za to můžou = současnou vládu podporující žlutý sajrajt do páliv 😉