Solární revoluce v Česku? Proč ne, má to však svá ale…

Česko řeší budoucnost své energetiky. Na jedné straně stojí dostavba jaderných elektráren, na druhé fakt, že může jít o černou díru na peníze i bezpečnostní riziko. Jak si v tomto ohledu stojí obnovitelné zdroje a zejména solární energetika?

Má vůbec cenu do obnovitelných zdrojů energie investovat?
foto: skeeze, licence Pixabay

autor: Karel Schweitzer

Sedm let zpátky – v roce 2012 – jsem napsal článek s titulkem Solární revoluce? Proč ne, ale…. Bylo to v době vrcholícího Temelínského tendru, v době kdy se řešilo co s následky solárního boomu, čemuž ostatně odpovídá i ladění onoho textu.

Přestože se situace ve světě rapidně změnila, cena FVE padá v našem regionu ke 40 €/MWh (60 € pokud nemají zajištěn plný výkup), na Středním východě ke 20 €/MWh a Němci spíš řeší jak ten proud rozvést, nebo poslat alespoň do NORDELu, u nás se situace za posledních 7 let nezměnila. Rozvoj OZE stojí, nové JE nestojí a už pomalu nevidíme ani koncová světla vlaku ze kterého jsme vypadli.

Proto si dovoluji se k tématu rozvoje energetiky po sedmi letech vrátit s novými informacemi, postupy a přístupy, než jaké jsem měl před lety při psaní prvního článku. Pojďme se tedy podívat ne, proč to nejde, ale jak začít ten ujíždějící vlak dohánět, protože jinak nás zezadu smete ten další – importy energie, klimatická změna a problémy ekonomiky. (ne že by ta nešlapala vládě navzdory)

Proč bychom měli vůbec do OZE (opět) investovat?

Možná jedna z prvních otázek, které se budou čtenáři vkrádat na mysl, je proč bychom měli v ČR opět začínat s FVE, vždyť nás budou stát biliony korun, produkují drahý proud a Němci mají přece problémy.

Ano, naše současné FVE jsou drahé, ale to je dáno tím jak byl napsán zákon platný v době jejich výstavby a neschopností politiků reagovat na prudký pád cen panelů. V době kdy v Německu byl několikrát změněn zákon ohledně ceny výkupu se u nás nedělo nic, což dovolilo vytvoření bezprecedentní marže a následného boomu který nás dodnes zatěžuje.

Jenže dnes je trh s FVE technologiemi ve zcela jiném stavu, cena fotovoltaiky klesá pozvolna, a pohybuje se v rozmezí 40-60 €/MWh, tedy 1,0-1,6 Kč/kWh, přičemž horní hranice v Německých aukcích je snad spíše dána rezervou na nucené odpojování při nadvýrobě a cenou silové elektřiny na burze, která se pohybuje kolem 50 €/MWh.

Zde je ale třeba si uvědomit že je částečně dolu cena silové elektřiny tlačena starými uhelnými elektrárnami, které nemají zdaleka započítané všechny externality v ceně elektřiny. Podle studie Centra pro otázky životního prostředí představují negativní dopady zdejších uhelných elektráren asi 50,3 miliard korun.

Vzhledem k tomu že v roce pro který je tato studie tvořena vyrobily uhelné elektrárny cca 49 TWh, tedy 49 miliard kilowatthodin elektřiny, jsou v průměru externality na 1 MWh 1026 Kč, tedy asi 39 €, které je třeba k ceně uhelné elektřiny připočíst.

Těchto 39 € je námi placeno škodami na zdraví, přírodě nebo i třeba náklady spojenými se suchem, které je důsledkem globální změny klimatu, která je způsobena emisemi i těchto elektráren, tedy proud za 60 € z FVE není v tomto porovnání vůbec drahý.

Dokonce není ani drahý v porovnání s případným novým jaderným zdroje, kde by se cena proudu mohla i v nejlepším případě pohybovat někde kolem 70 €/MWh, ale máme tu i příklady jako Hinkley point C, kde se cena může vyšplhat až ke 100 €/MWh.

Ano, sice existuje jakási smlouva ohledně elektrárny Paks v Maďarsku mezi Ruskem a Maďarskem, ale jednak tento model financování se u nás neuvažuje a samotná smlouva vůbec není údajně tak výhodná jak se původně zdálo.

Agentura Lazard, která již deset let provádí analýzu cen elektřiny z jednotlivých zdrojů–, uvádí pro JE dolní hranici $109, tedy asi 94 € za megawatthodinu. Do této oblasti se stále pohodlně vejde i elektřina z PVE kde pro čerpání byla použita nejdražší elektřina z uvažovaných nových FVE.

Samozřejmě v Německu existují problémy s přenosem výkonu ze severu na jih, ale to je dáno velmi výhodnými podmínkami pro větrnou energetiku na severu, relativně daleko od průmyslových center Porúří, Porýní a Bavorska na jihu.

U nás by v případě nastartování rozvoje FVE jen stěží došlo protože podmínky pro ně jsou v rámci ČR rovnoměrněji rozloženy a navíc je jejich možný výkon v regionu přímo limitován kapacitami linek 22 kVa 110 kV, která jsou navíc podstatně blíže spotřebitelům.

Podívejme se tedy jak znovu začít postupně snižovat emise škodlivin, aniž by byla třeba jednorázová investice v řádu miliard korun.

Dostupné výkony

V ČR máme instalováno asi 2050 MWp solárních elektráren, které produkují asi 2300 GWh elektřiny, tyto tedy asi 3,6 % čisté spotřeby (62 200GWh). Dále máme asi 320 MW elektráren větrných, dohromady produkujících 600 GWh, jaderné elektrárny pak mají souhrnný výkon asi 4290 MW, přečerpávací elektrárny asi 1170 MW.

Akumulační kapacita PVE Dalešice je kolem 1 GWh a PVE Dlouhé Stráně asi 3,9 GWh, celkově tedy 4,9 GWh. (kapacitu PVE Štěchovice lze zanedbat). Velké PPE – Vřesová a Počerady mají dohromady cca 1230 MW. Ostatní elektrárny pak poskytují >8000 MW výkonu.

Z tohoto stavu v minisimulaci vycházím, jelikož je cílem zjistit kam až se lze dostat s FVE bez potřeby výstavby nových akumulačních a regulačních kapacit, bude pro další kroky počítáno jen s výstavbou FVE.

Logika simulace

V simulaci byl vytvořen průměrný den z dat ČEPS o produkci FVE a spotřebě elektřiny v období Červen – Září, z těchto byl sestaven „průměrný“ týden. Následně byly doplněny sloupce pro ostatní elektrárny a elektrárny jaderné, výkonovou bilanci a plnění akumulačních kapacit s rozlišením 15 minut.

V každou čtvrthodinu je udělána suma výroby a spotřeby, následný přebytek, nebo nedostatek je uložen/kryt z akumulace. Roční období bylo zvoleno právě s ohledem na charakter produkce FVE a odběr. V tomto období se maximální dodávaný výkon pohyboval kolem 1400 MW.

Jistá omezení se vyskytují v oblasti práce s akumulací, kdy jednoduchý kalkulátor neumí zohlednit kapacity jednotlivých PVE. JE se v simulaci berou jako neregulovatelné, přestože je možné jejich výkon do jisté míry v případě potřeby omezit.

Výchozí stav

V současném stavu, nebo ve stavu který se mu velmi podobá, je k pokrytí denní spotřeby využito 4290 MW jaderných elektráren 2920 MW parních elektráren a asi 930 MW výkonu elektráren přečerpávacích.

Solární elektrárny jsou schopné pokrýt svou výrobou část odběru mezi 10. a 16. hodinou a tím šetřit palivo v pološpičkových elektrárnách. Mohou též snížit potřebu využití klasických vodních elektráren, kterým se posledních několik let nedostává v létě vody.

Navíc díky tomu může být průtok pod přehradou stabilnější a tím dochází k menším dopadům na životní prostředí. Přestože je většina výkonu soustředěna na Vltavské kaskádě, stále existují další špičkové elektrárny, které svým provozem negativně ovlivňují toky pod nimi. (Například Vranovská přehrada)

Naproti tomu provoz přečerpávacích elektráren se na změnách průtoku projevuje minimálně, přestože průtok turbínami může být značný, u Dalešic až 4×150 m3/s.

Přibližný denní průběh zatížení a výroby z jednotlivých zdrojů, zhruba současný stav.

Přibližný denní průběh zatížení a výroby z jednotlivých zdrojů, zhruba současný stav.
foto: archiv autora

Budeme-li dále zvyšovat podíl solárních elektráren, máme v zásadě dvě možnosti, můžeme uvažovat že první dojde k omezení výkonu parních elektráren v období asi od 9 do 16 hodiny, nebo budeme uvažovat že prvně dojde k využití regulačních kapacit PVE. Pro následující krok jsem se rozhodl zvolit tuto druhou možnost.

Pokud bychom se rozhodli obnovit výstavbu FVE, bylo by možné se současnou flotilou elektráren dosáhnout výkonu kolem 3500 MWp FVE aniž by bylo třeba zasahovat do provozu tepelných elektráren, které by nadále mohly pracovat v základním zatížení.

Nároky na výkon z PVE by vzrostly na 1050 MW a trvalý výkon parních elektráren by byl 2560-2570 MW. Výkon jaderných elektráren by zůstal beze změny.

Přibližný denní průběh zatížení a výroby pro cca 3500 MWp FVE

Přibližný denní průběh zatížení a výroby pro cca 3500 MWp FVE
foto: archiv autora

Pokud se ale rozhodneme že k regulaci budou používány ostatní elektrárny, můžeme nastat situace kdy se přečerpávací elektrárny nemusí do regulace vůbec zapojit, nebo se zapojí jen minimálně.

Pokud budeme uvažovat že se parní elektrárny dají regulovat v rozmezí 70-100 % a tyto musí pokrýt odpolední odběry, výkon by se musel pohybovat, rozmezí 2600-3710 MW, jenže to bychom v zásadě dostali současný stav, což není cílem. Proto je důležité aby systém s vyšším podílem OZE aktivně využíval dostupné akumulační kapacity.

Pokud do regulace zapojíme jak PVE, tak ostatní elektrárny, pak by se výkon ostatních mohl pohybovat v rozmezí 2100-2800 MW, z toho by zhruba 250 MW bylo dodáno z akumulačních elektráren na Vltavě k dorovnání odpoledního odběru, eventuálně rychlých plynových, bude tak prodloužena doba využitelnosti energie v PVE Dalešice. V takové situaci by se instalovaný výkon solárních elektráren mohl pohybovat na úrovni 3970 MW.

Přibližný denní průběh zatížení a výroby pro cca 3970 MWp FVE

Přibližný denní průběh zatížení a výroby pro cca 3970 MWp FVE
foto: archiv autora

Samozřejmě by bylo možné uvažovat další omezování výkonu JE, ale to by se na ekologizaci provozu sítě projevilo jen minimálně.

Závěrem

Tato malá simulace ukazuje, přestože jen v hrubých obrysech, že Česká republika má stále značný nevyužitý potenciál pro rozvoj solárních elektráren, který by si nevyžádal větších investic do elektrické sítě v podobě výstavby dalších PVE a investic na straně sítě.

Toto by bylo možné využít pro vytvoření stabilního prostředí pro rozvoj bezemisního zdroje energie, který, na rozdíl od JE, není závislý na jediné velké investici.

Samozřejmě se dá jít ještě dále nasazením modernějších technologií, úžasný rozvoj bateriových technologií a první velká úložiště, ukazují možnosti kudy se může energetika dále ubírat, přidáním těchto k některým velkým průtočným elektrárnám by bylo možné dále navýšit dostupný regulační výkon, který se pak dále projeví jako možnost dalšího navyšování výkonu FVE, navíc s benefitem možnosti uložení oné solární energie. Ale o tom až příště.

vlastní

38 Comments on “Solární revoluce v Česku? Proč ne, má to však svá ale…”

  1. Pekny clanek.
    Myslim si, ze instalovany vykon by mohl byt

    Pekny clanek.

    Myslim si, ze instalovany vykon by mohl byt vyssi a to z nasledujicich duvodu:

    1) FVE budou rozmistene po cele CR a muzeme pocitat, ze nejaka cast uzemi bude stinena mraky
    2) V lete se odstavuje aspon 1 blok JE kvuli udrzbe
    3) HDO a jine moznosti regulace spotreby smart grids.

    Docela fandim prutocnym bateriim, doufam, ze se jejich cena dostane na takovou uroven, aby se velkym spotrebitelum vyplatilo nakupovat v dobe prebytku a spotrebovavat v dobe drahe trzni ceny. Toto by melo spoustu pozitivnich vlivu, ale to uz se zminuji nad ramec clanku.

    EDIT:
    4) Jeste jsme zapomnel na moznost primychavani vodiku do zemniho plynu. Nekde jsme cetl, ze do prenosove soustay lze primychat az objemova 2 % vodiku bez podstatneho vlivu. Na techto strankach je uvedeno, ze primychvaji 20 % do CNG. S tim by slo predimenzovat instalovany vykon a letni prebytky nacpt do zasobniku s plynem ci paliva (CNG).

    Z clanku a mych bodu se stale ptam „proc, Irenko proc?“ Proc nelze v hobbymarketu koupit sestavu, pichnout ji do 400 V zasuvky a prebytky by nam distributor vracel (max do vyse nasi spotreby) v dobe, kdy nesviti? Samozrejme toto ne na vzdy, jen na rozjeti a pak pomalu utahovat srouby (povinnou akumulaci zacinaje, konce udanim prebytku vlastni akumulace prave na dlouhodobou akumulaci (kdekoliv jinde v siti) ).

    1. Prutocne baterie? No nevim, co jsem zatim vydel, tak byly
      Prutocne baterie? No nevim, co jsem zatim vydel, tak byly vsechno prototypy. Typycky to ma rozmery nakladniho kontejneru a kapacitu do 50 kwh. Predstava, ze bych musel na pozemku postavit druhou stodolu, abych mel kam davat energii na chod domacnosti a BEV me zatim moc nenadchla. nehlede na cenu toho reseni.

      Fandit se da cemukoli, ale dokud to nedostanou na trh v rozumne forme, je to jenom zbozne prani.

      1. Matne si vzpominam clanek (mozna byl zde), kde bylo popsane,
        Matne si vzpominam clanek (mozna byl zde), kde bylo popsane, ze se takova baterie nasazovala v Cine. Cena byla obdobna Li-on a kapacita vyssi, nez jste popsal.
        Ale mate pravdu, jedna se zatim o prototypy, takze zustavam u toho fandovstvi. Libi s emi totiz na nich ta velka cyklovatelnost. Diky doposud relativne male i Li-on si myslim, ze jsou pro energetiku mene vhodne. A u energetiky zase tak extra nezalezi na velikosti. Pokud mate zahradu, muzete ten nakladni kontejner zakopat pod zem. U leketraren mate spoustu nevyuziteho mista. Neslo by pro to vyuzit i konzle VTE a v budoucnosti treba zasobniky plynu?

        1. Já sem někde četl studii o přečerpávacích
          Já sem někde četl studii o přečerpávacích elektrárnách. Vytvořit je není také nic levného a hlavně vhodných lokací je jako šafránu.
          Proti tomu redox baterka je jen o nádržích. Pokud chceme navýšit kapacitu, stačí přidat další nádrž. A stát to klidně může ve starém kravíně.

              1. To ani nelibilo, neni u toho moc velky pozemek, takz eby se
                To ani nelibilo, neni u toho moc velky pozemek, takz eby se nemely kde past. Navic by se to nelibilo mne, kdyz bych mel zmenit praci a starat se o ne 🙂 A to nemluvim o lidech, co bydli blizko kravina, jsou zvykli, ze uz tam neni dobytek od roku 1985.

                1. Já mít takovej prostor k dispozici, tak tam chovám
                  Já mít takovej prostor k dispozici, tak tam chovám křepelky. Momentálně už mi doma došli místa, kam je můžu dát 😀

                1. Orientace střechy žádný problém…
                  Nejdůležitější je

                  Orientace střechy žádný problém…
                  Nejdůležitější je povinný výkup zlodějskym čezem,za normální cenu…
                  Ne současný stav kdy jim to tam spousta majitelů FVE dodává přebytky zadarmo a ČEZ to pak prodá třeba na nabiječkach za tu jejich lidovou cenu

                2. Ano souhlasím. Je potřeba dodávat do sítě za aktuální
                  Ano souhlasím. Je potřeba dodávat do sítě za aktuální tržní cenu. To jest v době kdy je přebytek, tak je cena záporná, takže by FVE ještě platila za dodávky do sítě.

                  Většina lidí by chtěla mít FVE bez rizika – to jest garantovaný odkup za garantovanou cenu – ale protože se tu říká, jak se jedná o nejlevnější a nejlepší technologii, jsem pro to veškeré dotace zrušit.

                  Co bych zavedl je běžný trh – ten už by to protřídil. Lidé by si pořídily FVE a ekonomicky by se jim vyplatilo si k nim pořídit i baterie – aby nemuseli platit za to že dodávají do sítě.

                3. Obávám se že tě asi uhelni baroni i s jaderným čezem
                  Obávám se že tě asi uhelni baroni i s jaderným čezem pošlou se zrušením dotací někam….
                  Tobě už na faktuře ČEZ účtuje tu zápornou cenu elektřiny? Mě elektřinu jen zdražuje a vlastní pidi výrobu pod pokutou zakazuje…
                  Ale donekonečna to dělat nebude… To vím…

                4. Proto taky nastavení, aby FVE měl každý na své střeše
                  Proto taky nastavení, aby FVE měl každý na své střeše nikdy nebude, přestože to je jediná cesta se kteoru souhlasí i ti co chápou jak funguje přenos a distribuce 😉

                5. Jestli se nepletu, zaporna cena je v noci. Navic u FVE neni
                  Jestli se nepletu, zaporna cena je v noci. Navic u FVE neni problem ji odpojit, misto elektriny vyrobi teplo, takze pokud by byla vhodne rizena, nikdy nebde dodavat za zaporne ceny.

                  Ne, vetsina lidi by chtela garantovany odkup za trzni cenu. A ted kdo z nas ma pravdu, udelame anketu? 🙂

                  Urcite se shodneme, ze je treba zrusit veskere dotace. Tudiz u vsech elektraren vycislit externality a ty platit. U fosilnich zachytavani CO2, NOx (SOx uz se snad dela), CO, polyaromatickych uhlovodniku, prachu. U JE zase tvorit daleko stabilnejsi fond na jejich likvidaci a udrzbu skaldu radioaktivniho odpadu (nejen paliva, ale pk i zlikvidovane elektrarny) po dobu potrebnou (tisice let?) u FVE externality pri vyrobe a provozu.

                  Cena elektriny je prave dnes silne dotovana kvuli nehrazeni externalit a veskerych nakladu, pokud byste prosazoval, co rikate a tim zdrazil nasobne elektrinu, nemate sanci politicky uspet (i kdyz muj hlas byste asi ziskal), protoze vetsine jde o vlastni ekonomicky prinos (proto hraje prim Babis).

                6. No nevím, já bych hlasoval pro možnost C, kdy by většina
                  No nevím, já bych hlasoval pro možnost C, kdy by většina lidí chtěla přetoky bez pokud a vyúčtování má dáti/dal až na roční faktuře 😀

                7. Netajim se tim, ze totobych dal jako nastroj podpory vystavby
                  Netajim se tim, ze totobych dal jako nastroj podpory vystavby FVE na kzde strese, balkone, proste vsude, kde to jen jde. Toto by byl opravdu ucinny nastroj, jak pribrzdit elektromer a kazdy by si panely skaloval dle vlastni spotreby (a moznosti nemovitosti). Samozrejme toto by nebylo trvale privilegium ale jen docasne a dane dostupnosti akumulace. Pravidla bych menil plosne dle situace a pomeru vyrobene / spotrebovane elektriny. Takze lide v panelaku, co si daji na fasadu 4 panely bych jim toto klidne dotoval po dlouha leta. U objektu s velkou spotrebou bych casem pritahoval srouby.
                  Jak jinak rozsirit FVE vsude, kde to jen jde? Jak jinak se dostat k uhlikove neutralite, nez zapojit vsechny lidi a dat jim benefity, ktere system moc stat nebudou, ae pro lidi budou mit velky prinos?

                8. Jediná rozumná cesta je FVE s mádáti/dal u rodiných
                  Jediná rozumná cesta je FVE s mádáti/dal u rodiných domů, že to budou vlastnit majitelé domu(žádný pronájem firmě), bude to omezeno maximálním výkonem, postupně by se snižoval poměr má dati/dal a v době reálné dostupnosti=existence technologie akumulace, by se to zrušilo.

                  Nebylo by to stylem uleva na daních=jiná forma dotace, žádné dotace apod. Prostě by to bylo jenom ty mě dáš, já ti vrátím, přitom náklady by zůstali na lidech, ale vytvořila by se tak možnost vybudovat na náklady lidí základy infrastruktury, kdy pak stačí doplnit akumulaci.

                9. Rekl bych, ze se plne shodnem. Toto beru za ideal. Nevite, jak
                  Rekl bych, ze se plne shodnem. Toto beru za ideal. Nevite, jak to navrhnout vlade?

                10. Protože vláda reaguje jenom na prosby oligarchů a je jedno
                  Protože vláda reaguje jenom na prosby oligarchů a je jedno jestli jsou kamaradi ODS, Piratu, TOP09 nebo přímo členy strany jako u ANO, tak jaksi není šance realizace, takže navrhovat můžeš, ale nikdy to neprojde…

                11. Za navrh (podnet) nic nedame, ne? 🙂
                  Za navrh (podnet) nic nedame, ne? 🙂

                12. Proč? Na slovensku presne tuto podporu meli dokonce v navrhu
                  Proč? Na slovensku presne tuto podporu meli dokonce v navrhu zakona a protoze to bylo „spatne“ tak to neproslo 🙁

                  Nejak neverim, ze to u nas projde jako na slovensku alepson do navrhu, to shodi ze stolu hned.

                  U nas se jde cestou sikany, viz návrh CEPsu, ze i domaci odber bude regulovan dalkove, jako ty velke. Oficialne, budou „ti co se nechaji omezit“ zvyhodneni, ale reálně to bude klasika, zvedne se cena tem co si nenechaji dalkove snizit spotrebu…

                  Za me, se uz z vrchu jede cesta sikany 🙁

                13. O dotaci nebo úlevě tu mluvíš jen Ty.
                  O dotaci nebo úlevě tu mluvíš jen Ty.

                14. žetlas celé vlákno, že si odpověděla jako by jsi
                  žetlas celé vlákno, že si odpověděla jako by jsi přišla někam a neslyšela 99procent konverzace NEBO tě jenom sere co píšu a místo toho, proč se mýlím jsi schopna napsat něco ve stylu bolševického „vy zase bijete černochy“?
                  Ale chápeš, že tímto akorát vytváříš odpor proti cestě jak něco napravit, tedy patříš mezi to nehorší co může nastat děláš vše proto, aby se příroda nezlepšila 😉

                15. nejsem ona Karoľku
                  o dotacích tu píšeš jen Ty

                  nejsem ona Karoľku

                  o dotacích tu píšeš jen Ty

                16. Když máš nick ženskéího rodu, tak ok, jenom potvrzení
                  Když máš nick ženskéího rodu, tak ok, jenom potvrzení tvojí schízi 😀

                  Tak znovu čtls celé vlákno? Protože to co jsi napsla,, je vytvrhnutí jedné informace z věty a pak vyvozování dalekosáhlích důsledků, to dělali komunisti před rokem 89, tak se ptám, proč to děláš?
                  Máš rád komunisty nebo jenm pohrobky jako Babiš (nemám problém klesnout na primitovní způsob kom unikace bez faktů a jednom jak debil psát cypoviny, rád přistoupím na tvoju úroveň i když nechápu lidi co mají styl komunikace ala Zeman, ale když se ti podobné chování líbí, tak prosím, je důležité umět komunikopvat i z lidmi jako Zeman ;)…)

                17. No já dosud nechápu ani jeden tvůj, takže napíšeš
                  No já dosud nechápu ani jeden tvůj, takže napíšeš konečně něco co dává smysl a né bolčácké kecy stylu „vy zase bijete černochy“?

                  Jestli budeš tímto stylem pokjračovat, tak chápeš, že nikdy nedostaneš odpověd a hlavně že nevedeš diskusi, ale flame? Osobně bych hádal, že flame jedeš od začátku, takže styl bolševik a od začátku nebyla nikdy snaha vést diskusi teda styl MAsaryk 🙁

                18. Hmm, takže vylekal požadavek na diskusi stylem Masaryk :-o,
                  Hmm, takže vylekal požadavek na diskusi stylem Masaryk :-o, je smutné, že styl Masaryk tak některé lidi děsí 🙁

                19. To není žádnej nick ty troubo to je jeho příjmení.
                  To není žádnej nick ty troubo to je jeho příjmení.

  2. Simulace je moc pěkná – a řeší danou situaci
    Simulace je moc pěkná – a řeší danou situaci technicky.

    Skutečně by se to dalo takto technicky vyřešit. V létě se lze s FV, baseloadem z JE (a dala by se tam i naplánovat sekvenční údržba všech jaderných bloků) a vodní/přečerpávací vyřešit celá spotřeba.

    V zimě by se potom zapojily uhelné, plynové a další bloky – takže by energie bylo dost.

    Kde to zatím nevychází je ekonomická stránka – tento postup by výrazně tlačil na aktuální provozovatele uhelných/plynových bloků – udržovat pro ně dané elektrárny by bylo ekonomicky nevýhodné. Důsledek v naší společnosti by byl prostý – firmy by elektrárny prodali někomu, kdo je dojede než se rozpadnou (minimální náklady na údržbu). No a nové by se nepostavily – investiční náklady jsou vysoké, navíc za 10 let, kdy to bude potřeba už bude cena povolenek nad 50 EUR/unu, takže to ekonomicky nebude dávat smysl.

    Takže stále zůstávám fandou kombinace, kde základ dělají jaderné zdroje a zbytek kombinace voda, vítr, slunce, přečerpávací elektrárny a s tím, že jaderné zdroje jsou dimenzované na 70% maximální spotřeby.

    PS: Uhlí a plyn dělá CO2 – které není nijak kompenzováno – takže děkuji, nechci.

  3. Tak oni by si lidé instalovali klidně panely na svůj dům i
    Tak oni by si lidé instalovali klidně panely na svůj dům i bez dotací. Jenže ona buzerace ze strany ČEZ, který si vytváří pravidla podle sebe spíš lidi vede k tomu, že se na to vykašlou, nebo si postaví elektrárnu oddělenou od sítě.

    Dále pak by stačilo zavést standard pro komunikaci s VFE a povinnost k nově připojeným elektrárnám mít i bateriové úložiště v určitém poměru k instalovaným kWp.
    Tím by se vyřešil problém akumulace. Lepší mít decentrálně xxx stovek menších aku, než někde jeden velkej.

    Ale postup by musel být takový, jen na distributora vznést požadavek o připojení vfe takových a makových parametrů. Distributor by prověřil stav sítě a řekl by OK, nebo ne.
    Když řekně OK, tak budete stavět, po dokončení stavby dodáte protokol o revizi a příde povolení od toho a toho data to můžete spustit.

Napsat komentář