Solární elektrárny neboli fotovoltaika zažívají v Česku boom. Kolik dokáže taková elektrárna v Česku skutečně vyrobit elektřiny?
Fotovoltaika/solární elektrárna mění viditelné světlo na elektřinu. Logicky pak množství vyrobené elektřiny závisí na řadě faktorů, jako je celkový výkon elektrárny, kvalita a úhel sklonu solárních panelů, jejich orientace (ideál je jih až jihovýchod), množství slunečního svitu a další. Intenzita slunečního záření se během roku mění a také se liší v různých oblastech Česka. Nejvyšší je na jižní Moravě, nejnižší v severních Čechách a severní Moravě. Podobně se také liší celkový počet slunečních dní.
Mapy slunečního svitu ukazují, že jižní Morava má solární zisky mezi 1109-1337 kWh/m2. Střední Čechy pak 1026-1054 kWh/m2. Nejsevernější kouty Česka klesají až k 940-970 kWh/m2. Pro zajímavost, naopak jižní části Španělska, Řecka, Turecka a Itálie mají tuto hodnotu nad 1900 kWh/m2.
SOUVISEJÍCÍ: Jak funguje fotovoltaika v zimě? Sledujte on-line
V průměru je v Česku k dispozici dostatek slunečního záření na to, aby solární elektrárna vyrobila asi 700 až 1000 kWh elektřiny za rok na jeden kilowattpeak instalovaného výkonu. Výkon solárních panelů se počítá v jednotkách wattpeak – Wp nebo kWp (1000 Wp). Zjednodušeně lze říct, že v průměru v Česku jeden instalovaný kWp vyrobí ročně přibližně jednu MWh elektřiny.
Pokud má vaše domácnost roční spotřebu 5 MWh elektřiny, teoreticky vám stačí solární elektrárna o výkonu max. 6 kWp. Je ale nutné si uvědomit, kdy a jaké spotřebiče elektřinu spotřebovávají. Běžně bývá spotřeba elektřiny nejvyšší během ranních a podvečerních hodin a také v zimě. To je právě doba, kdy solární elektrárna vyrábí nejméně.
Běžné maximum výroby během slunečného letního či jarního dne přichází mezi 11-14 hodinou, tedy v době, kdy obvykle není nikdo doma a neběží žádné spotřebiče. V takovém případě se hodí systém doplnit o baterii nebo spotřebiče jako myčka, pračka a sušička naprogramovat tak, aby běžely v těchto hodinách.
Další optimalizace výroby elektřiny ze solárních panelů lze dosáhnout úpravami sklonu. Protože v zimě je slunce nízko, mají vyšší zisky takové solární panely, které jsou umístěny s větším sklonem (třeba na fasádě) a sluneční paprsky na ně dopadají téměř kolmo. V létě mají naopak vyšší výnosnost takové panely, které jsou umístěny více na plocho (slunce je výš).
zdroj: vlastní
Tady je přibližný výpočet, kolik taková FVE za rok dá v závislosti na poloze a orientaci. A je to tam i po měsících.
https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/#api_5.2
Zajimava stranka. Zadal jsem parametry moji fve a prosinec by mel dat 105kWh a muj menic nameril 174kWh. Budu to sledovat v pristich mesicich a uvidim. Zatim se me to jevi jako hodne podhodnocene.
U mě roční produkce zhruba sedí jenom prosinec byl slabší než vypočítaný. Asi to neví o našich mlhovinách.
Taky bych řekl, že za rok to bude cca. sedět.
Uz vidim chybu v zadani. Azimut jsem zadal spatne. Panely mam namirene na jih a zadal jsem 180 stupnu. No a pritom je pro jizni smerovani nutne zadat 0 stupnu. Tak ted to vykazuje obracene. Misto vypoctenych 202kWh mam vyrobu jen 174kWh. I kdyz je pravda, ze jsem byl jeden den offline kvuli upravam. Tak jsem zvedav, zda v lednu sklidim vypoctenych 308kWh. To by nebylo vubec spatne.
Zajimavy feature u te aplikace je, ze zohlednuje i kopce ktere zmensuji horizont. Ted v zime vychazi slunicko 30 minut po astronomickem vychodu slunicka. Slunicku zrovna ted v zime stoji jeden kopec v ceste s vyskou pres 500m a slunicko se vynori aktualne zrovna u vrcholu toho kopce. Ale brzy se to prestehuje na upati kopce a bude hej.
Jo, tu samou chybu jsem udělal poprvé taky, přišlo mi logické to tak zadávat. Tak teď vidíte, že už to sedí lépe. A jak napsal i visper, taky mu to vyrobilo méně, takže asi prosinec byl podprůměrný.
Jenomže ta výroba je cca. zprůměrovaná na celý rok podle dlouhodobých reálných dat slunečního svitu. A z toho jsou ty měsíce přibližně. Sledujte to celý rok a uvidíte. Řekl bych, že vám to bude sedět, jeden měsíc klidně může být atypický.
Mě to vyšlo přesně tak, jak odhadovala jedna firma, když jsem zadal poptávku. Panely s výkonem cca. 4kWp na východ a západ a roční výroba kolem 3500 kWh, vzhledem k ne ideální orientaci.
Zrejme ta vase oslovena firma pouziva stejnou aplikaci 🙂
Dobrá aplikace, hned jsem si spočítal užitečnost FVE pro mě.
Takže listopad, prosinec, leden a únor to vyrobí hovno.
Červen až září to sice vyrábí, my ale máme skoro nulovu spotřebu, protože nesedíme doma na prdeli.
Takže zůstává květen a pak tři průměrné měsíce.
Tak to je naprosto k prdu. To se nikdy nezaplatí.
Ty jsi nikdy neslyšel o virtuální baterce? Stačí když FVE vyrobí kdykoliv v průběhu roku tvoji spotřebu a ty si ji kdykoliv v průběhu roku spotřebuješ. Teď ji mám vybitou ale beru si už zdarma to co teprve vyrobím v létě. Planetě je to jedno a ČEZu taky.
Určitě nehodlám stavět cokoliv koncepčně závislé na službě, jejíž podmínky se po dobu životnosti řešení mohou 1000x změnit.
V době fixace tříleté smlouvy nemohou. Kdyby to po uplynutí smlouvy bylo pro mě nevýhodné tak se vrátím na nákup/prodej za tržní ceny což je v podstatě totéž. Možná i výhodnější protože mohu vychytávat maxima/minima ale to už se člověk musí trochu starat.
A když bude zítra blackout a pozítří vyhláška o zákazu dodávek domácích FVE do sítě, uděláš co?
Teď mi napíšeš, že se to nestane atd atd. Jenomže věci se dost často mění a nejen pozitivním směrem. Nakupující na spotovém trhu by mohli vyprávět, že…
Domácí FVE mi dává smysl v případě domácí spotřeby. Nebo jako v případě Drvoštěpa aby ušetřil v létě benzín v agregátu. Ale lokální výroba pro globální spotřebu je už z podstaty věci kravina.
Když bude teď blackout tak budeme v prdeli všichni. Když bude v létě blackout tak budeš v prdeli jenom ty protože my máme FVE a vlastní baterky. 😉
Lokální výroba pro globální spotřebu není kravina. Díky nám v létě méně hulí vaše ledničky.
Já pojedu na agregát v létě, v zimě, klidně čtyři roky, než se začnu nějak omezovat. S omezeníma klidně dvacet let. Je mi to šumák.
Ani tu lednici nepotřebuju, mám vnitřní studnu a v tom sklepě je 7-8 stupňů celoročně. A maso vyřeším tak, že střelím ovci a maso vyudím. Jak říkám, je mi to šumák.
Vy v zimě chcípnete.
My v zimě nechcípneme, přijedeme si k tobě zastřelit ovci. Kolik jich máš? Agregát mám taky. Navíc mám 52 kWh baterku v autě, ta může táhnout barák týden když budeme trochu šetřit.
Teď si mě dostal, myslím si že čtyři ale odpolko se zeptám ženy, ovce a vůbec hospodářství a papírování k tomu řeší manželka. Teda kromě včelstev a rybníka, to je zase moje odpovědnost. Ale na jaře jich bude deset, to si pamatuju. To je v zimě tak 200 kilo stejků a 200 kilo ostatního.
Pak zaplatíš jenom distribuční poplatky nebo jak to mají nastaveno.
Koukal jsem na ceník El. pro soláry od ČEZ a nenašel jsem tam žádný měsíční poplatek za tu virt. baterii. To se opravdu neplatí nic?
Ano, platím distribuci 40 hal. za kWh. Paušál za baterku platím ještě starou cenu 92 Kč. Noví už to mají za 300 Kč. Ale i na paušál platí zastropování na 157 Kč. Ostatní platí teď 127 takže je to jen o 30 Kč dražší.
Teď už je nový ceník, distribuce za 2 KČ/kWh a právě ten měsíční poplatek tam nevidím. Já jsem si to trochu počítal, kolik se vyrobí, kolik asi z toho bych spotřeboval hned (i pomocí baterky) a kolik bych pak musel tahat ze sítě za distr. poplatek a při mé nízké spotřebě mi vyšel opatrný scénář tak, že FVE by se zaplatila za tak 10-12 let. Reálně možná i dříve.
Za 40 hal. je distribuce NT. Poplatek je nahoře jako stálá platba teď zastropovaná na 157 jinak by byla 423. Ostatní tarify to mají za 127.
A ta linka na pelety nebo co ste kdysi psal bezi samozrejme jen v lednu. Fakt nam vesite jednoho bulika za druhym na nos, nebo mate vasi 63A pripojku jen pro srandu? Kdo lze, mel by si zapisovat co vsechno uz nalhal, jinak se v tom umlatite jako ted.
No ještě minulý rok nebyla dokončená, teda byla ale pneumatický podavač byl jen ze zásobníku ke kotli. Počítám, že ji budou pouštět v říjnu až dokončím ostatní práce se dřevem a budu se zbavovat všech odpadů. V létě to určitě pouštět nebudu, to bude všechno schnout.
A stepkovani delate ze suseneho dreva? Take az v zime? Ja jen ze se vyhybate obdobi kdy je elektriny ze slunce nadbytek. To abyste nemusel priznat, ze i letni prebytky lze vhodne zuzitkovat. Teda za predpokladu ze vubec nejake drevo zpracovavate.
Opakuji zatím není v provozu. Počítám s tím, že co v dubnu sundám nechám přes léto 6 měsíců schnout.
Dobrý postřeh … Zrovna letní štěpkování a peletkování je výborná možnost ukládání letních přebytků na zimu… Přemýšlím do budoucna o něčem podobném na výrobu a prodej…
Runner ovšem bude štěpkovat a lisovat kdy se JEMU zachce…A kdyby mu náhodou při práci zrovna vypli proud, nahodí dízlagregát a pojede dál… Přece si nenechá diktovat od technologie!!😁
To mám jako kácet v zimě nebo to nechat od podzimu hnít?
Nechám si poradit.
Chci kácet na jaře, je to měkké takže to nechám šest měsíců schnout a pak z toho udělám pelety. Zpracovávat v létě by znamenalo, že to nebude proschlé.
Řezat do listnáče v dubnu (když si můžeš vybrat) je podle mě blbost. To už natáhne vodu, který se zase budeš muset zbavit… Takže kácet od konce léta, podzim zima do konce února…
Jinak žádné dřevo – ani topol- neshnije za rok.
Dr:Záleží také jaká je zima, ale souhlas cca.do konce ůnora, jinak bříza, pokud ji neroštípnete, tak hnije hodně rychle.Jak kácí profík:::www.loupak.fun/video/umeni-a-respekt/12341-jak-kaci-stromy-profesional:::::::::m.loupak.fun/video/umeni-a-respekt/39848-kaceni-stromu-smykem
pro kkk…Bříza má hodně specifickou kůru a její vinou trouchniví opravdu rychle … Ale když je pokácená zdravá, rok dá v klidu…
Znám tyhle videa. Viděl jsem jedno, kde padlo snad 10x tolik stromů než na tomhle… Šílenost…A nerozum… Chlap s pilou moc neriskuje – protože ví, na kterou stranu má vyřízlé klíny, ale musí hlídat mnohem větší prostor před ,,houbaři“. Navíc asi nechá menší nedořez než normálně, aby měl jistotu, že nezůstanou stát. Tak že jen za bezvětří… Trochu o kriminál, ale na jútúb dobrý…
Tak na Stromovce by takhle určitě nekáceli, ale někde v Tajze těch houbařů moc nebude, navíc většinou tam nejsou sami, takže není problém to zabezpečit.
Jako asi jo, zní to logicky. Ale prakticky když to sundám v dubnu, v říjnu je to suchý tak akorát, alespoň na zplynovací kotel. víc suchý to ani nechci.
Na pelety ještě nevím, to se uvidí.
Každopádně v létě se mi tím zabývat nechce.
Se drevem moc zkusenosti nemam, ale stepkoval jsem cerstve a suche drevo. Muj poznatek byl, ze suche drevo se stepkuje mnohem obtizneji nez cerstve. Tak bych predpokladal, ze stepkovani se provadi kratce po pokaceni. Ale profik42 ma jiste jinou teorii.
Já zas nejsem žádnej velkej štěpkovač 😃…. Zato jsem toho našpalkoval až to bolí. A je fakt, že řezat dobře proschlou kulatinu je na práci dost na prd…
Na pelety musí být suché. Čerstvé ucpe lis.
Ještě nějaká teorie?
Když už budeš mít linku štěpkovač+ lis na pelety, možná by se mohlo vyplatit dát mezi stroje naštosovaná dosychací síta… Jen teoretizuju.
Mimochodem: To bude muset být ta štěpka hodně jemná a/nebo pelety větší – skoro brikety??
To by asi nešlo, jak objemově, tak časově, jak se to zapne tak je to fičák. Takhle se to na jedná straně rve do „drtiče“ a na druhé straně to plní zásobník.
To nedělá štěpku, rozemele to všechno úplně na jemnou s***ku a z toho to pak lisuje pelety. Jsou tam dvě sady nožů, jedna dělá takové dlouhé třísky a druhá z toho dělá větší „piliny“.
Sušení se tam dá vložit mezi drtič a lis, aerodynamické na plyn, nebo když bych chtěl vyrábět třeba krmivo tak i vlhčení a míchání a hromada dalších věcí, ale pro mě zbytečnost. Mě stačí mlejn na dřevo, lis a dopravník.
Mimochodem, linka se i s provozem, servisem a brigádníkem zaplatí za dva roky 😉
42. Jak muzete spocitat kdy se linka zaplati? Oproti jake alternative to pocitate? Neni splynovaci kotel na polena levnejsi a pelety jsou pohodlnejsi a proto se to dela. Pak se vam ucetne linka nemuze nikdy zaplatit. Nebo mate to pohodli ohodnocene penezi?
Je to rozdíl mezi cenou kila koupených A1 pelet a kila vyrobeného linkou. U mě vychází roční spotřeba pelet na cca 200 tisíc Kč (tržní cena A1).
„Zaplatit se“ chápu jako snížení nákladů za stejnou věc. Nikoliv tu věc přestat vykonávat.
Ale chápu, že tohle se elektromobilistům, kteří vyměnili jízdu autem za nabíjení tabletu, bude těžko vysvětlovat.
Ale to drevo uz mate, tak nemuzete pocitat oproti nakoupenym peletam. Musite porovnat ruzne alternativy jak to drevo zuzitkujete a ja tvrdim, ze palit polena je vyhodnejsi. Tudiz linka jsou naklady ktere ponesete navic.
Topení dřevem a topení peletami jsou substituty nedokonalé. Dokonalým substitutem jsou pelety koupené a pelety vyrobené a jednoduše přímo porovnávat finanční nákladovost můžeš pouze u nich.
Porovnávat topení dřevem a peletami je kravina, stejně jako porovnávat kolo a auto.
To je první semestr mikroekonomie. Říkám ti opakovaně, nepouštěj se do ekonomických témat, vždy na tom totálně vyhoříš.
42. Vase cancy jsou nanejvis pikoekonomie.
Energie z FVE je jako malina. Když ji chcete jíst v červnu, máte ji všude nadbytek a je to v podstatě obtěžující plevel. Jestli ji ale chcete jíst i v zimě, tak pokud nejste Maruška, pěkně se pod cenou skladování nebo importu ze slunečných krajin prohnete.
článek podobného rozsahu a kvality bych čekal spíš v učebnici pro ZŠ, nikoliv na „odborném“ serveru…
?
tieto rady …