Úložiště o výkonu 100 MW a kapacitě 200 MWh v německém Wunsiedelu by mělo sloužit k akumulaci energie z místních obnovitelných zdrojů s cílem snížit emise.
foto: Siemens
Společnosti Siemens Smart Infrastructure a Zukunftsenergie Nordostbayern GmbH (ZENOB) podepsaly v německém Wunsiedelu (cca 20 km od hranic z Českou republikou) předběžnou dohodu o výstavbě bateriového úložiště o výkonu 100 MW. Zařízení o kapacitě 200 MWh by mělo využívat přebytečnou elektrickou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů a pokrýt poptávku ze sítě v době špičky.
Projekt na ploše pěti tisíc metrů čtverečných by měl být schopen zásobovat elektřinou zhruba 20 tisíc průměrných domácností ročně. Systém lithium-iontových baterií dodá společný podnik Siemens a AES – firma Fluence.
Siemens bude mít na starosti řízení projektu, koncept technické implementace i výstavbu VN rozvodného systému a připojení k síti velmi vysokého napětí. Součástí předběžné dohody je mj. i vytvoření konceptu financování.
„Zařízení pro ukládání energie jsou důležitou součástí budoucí podoby energetiky,“ uvedl Marco Krasser, jednatel společnosti SWW Wunsiedel GmbH, která je jedním z partnerů Zukunftsenergie Nordostbayern GmbH.
„Dokážou přispět ke stabilizaci sítě a lépe využívají elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Akumulují přebytečnou energii ze sítě a vrací ji zpět v době zvýšené poptávky. Chytré technologie úložišť zvýší podíl zelené energie na zásobování elektřinou na místní i celostátní úrovni. Právě proto se snažíme kapacitu postupně navyšovat.“
Plánované úložiště firmy Fluence bude schopné akumulovat a následně do sítě dodávat velké množství zelené energie, což umožní flexibilnější využití čisté energie mimo dobu výroby a během dražšího zatížení ve špičce.
„Výhody z toho budou mít i výrobci elektrické energie. Budou tak moci mnohem pružněji reagovat na případné kolísání napětí, k němuž vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů nyní dochází mnohem častěji,“ uvedl Bernd Koch, ředitel jednotky Technology Performance Services společnosti Siemens Smart Infrastructure v Německu.
Podstatně ulevit by mělo nové řešení i provozovatelům sítí. „Neustálé spouštění a vypínání velkých průmyslových zařízení v určité oblasti vždy představuje velké změny zatížení v síti s vysokými ztrátami energie“ dodává projektový manažer firmy Siemens Andreas Schmuderer.
„Pro provoz elektrizační soustavy musí být udržováno v pohotovosti velké množství záložních zdrojů. Pokud by bylo možné do budoucna tuto potřebu eliminovat, vzniká tím velký potenciál pro další snižování emisí CO2 na zdejším energetickém trhu.“
Na začátku července byl ve Wunsiedelu slavnostně položen základní kámen pro výstavbu zařízení na výrobu vodíku o kapacitě 8,75 MW. Po uvedení do provozu v roce 2022 by se zde mělo ročně vyrobit až 1.350 tun vodíku výhradně s využitím obnovitelných zdrojů, například solární nebo větrné energie.
Rosatom koupil 49 % akcií jihokorejského výrobce
Rosatom koupil 49 % akcií jihokorejského výrobce lithiových akumulátorů
Renera, dceřiná společnost ruské korporace pro atomovou energii Rosatom působící v oblasti skladování energie, dokončila akvizici 49 % akcií jihokorejské společnosti Enertech International Inc., která vyrábí elektrody, lithium iontové akumulátory a různě výkonné systémy pro skladování energie. Součástí dohody je i založení ruské továrny na výrobu lithium iontových akumulátorů a systémů pro skladování energie, která bude …
https://atominfo.cz/?s=lithium
Setrvačníky mají vysokou účinnost a velmi vysokou dobu
Setrvačníky mají vysokou účinnost a velmi vysokou dobu použitelnosti. V závislost účinnosti na životnosti předčí přečerpávací elektrárnu. Náklady na jednotku energie jsou vyšší.
Na střeše setrvačníkové elektrárny může růst zeleň, nejen sinice.
Výše uvedeným nezpochybňuji značný význam přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně.
K původnímu komentáři týkající se akumulace v EV (BEV bez snobáren) doplním, že i pořízení akumulátoru platí uživatel EV!
Jen tupý škarohlíd mele hloupě o dotacích, ty nikdy nepokryjí náklady, maximálně ocení přínos absence veřejné akumulace, mimo jiné další přínosy (hluk, smrad, údržba a jiné).
Elektrolytický vodík není určen na spalován,í ale díky
Elektrolytický vodík není určen na spalován,í ale díky své čistotě, do palivových článků ve kterých se z něj stane zase elektřina ale pouze pár procent z vložené. Při uložení do baterií se využije minimálně 80% vložené energie. Proto je to nesmysl vyrábět s přebytků vodík s účinností 35%, ten pak stlačovat na vysoké tlaky, chladit, přepravovat a při tom používat velmi drahé speciální technologie a materiály.
Tohle je plýtvání sekundárnímí články, které jsou
Tohle je plýtvání sekundárnímí články, které jsou nutné pro výrobu čistokrevných elektomobilů (EV), převážně: e-skútrů, e-osobních vozů s dojezdem do 200 km, e-motorek bez rychlonabíjení, e-autobusů, e-kamionů. Z jednoduchého principu:
EV slouží jako akumulační elektrárny, které jejich provoz platí provozovatelé.
Ti se z ekonomických důvodů budou snažit využívat energetické přebytky, tedy nabíjet přes noc! Kdy dochází ke značnému plýtvání elektrické energie. Narozdíl od velkoakumulačních elektráren, které platí všichni uživatelé elektřiny, ať je forma jaká chce (Velké Stráně např. nikdy nevyprodukovali žádnou energii, v PR ČEZu se takové pitomosti uvádí. Nikdy srážky nedoplní tolik vody do nádrží, než se odpaří, natož nepokryjí relativně velké ztráty na čerpání a dvojí generování energie).
Přínosnější je hlášení energetických přebytků přes HDO směrem k EV…
Nebo budovat bateriové elektrárny z vysloužilých článků, což nikdo dělat nebude…
Ne děkuji, raději několik setrvačníků…
Zajímavý postřeh, s těmi náklady na úložnou kapacitu.
Zajímavý postřeh, s těmi náklady na úložnou kapacitu. Při větším procentu BEV už to noční nabíjení musí být znatelné.
e-kamion s dojezdem 200km 🙂 to bude hit. Nabijet pres noc
e-kamion s dojezdem 200km 🙂 to bude hit. Nabijet pres noc budou vsichni, ale nebude z ceho….
Jo, kdyz uz, tak Dlouhe strane.
A kolik ze by tech setrvacniku bylo treba pro 650MW?
Pro kapacitu dlouhých strání 3,243 GWh by bylo potřeba cca
Pro kapacitu dlouhých strání 3,243 GWh by bylo potřeba cca 1000 Tesla MegaPacků v hodnotě 18,5 miliardy korun. To mi už nepřijde tak hrozné.
Při zohlednění inflace by to bylo i levnější než
Při zohlednění inflace by to bylo i levnější než Dlouhé Stráně. Navíc Li-ion články nejsou nějaký omezený zdroj, o který se nějak musí šábnout doprava a energetika. Naopak zakázky z obou oborů znamenají rychlejší škálování výroby a pokles cen díky velkoprodukci.
Dal jsem si tu práci a rozdělil do každého roku cca
Dal jsem si tu práci a rozdělil do každého roku cca stejným dílem po 650M a započítal inflaci rok po roku. Na dnešní peníze by tedy stála 25 miliardy a potřebuje 13,5x více místa a nemusí se kvůli tomu useknout hora a odčerpat 2,5 miliardy litrů vody.
Jo, mě to kdysi vyšlo podobně.
Jo, mě to kdysi vyšlo podobně.
No to asi ne. Cyklus elektrolýza -H2 -zpět elektřina má
No to asi ne. Cyklus elektrolýza -H2 -zpět elektřina má účinnost cca 30%.
1350 tun vodíku. A s jakou účinností z toho vodíku
1350 tun vodíku. A s jakou účinností z toho vodíku vyrobí zpět elektřinu? To tam nepíší? Předpokládám, že s účinností blížící se účinnosti uložení do baterie, nebo snad ne?
S vodíkem se dají dělat různá alotria, např. přímo
S vodíkem se dají dělat různá alotria, např. přímo spalovat, pak je účinnost velmi vysoká. Nejde primárně o výrobu H, ale o zachcení elektrických přebytků, které jinak bez užitku vyprodukují jen ekonomický náklad.
A co s tím teplem (přímo spalovat) budeme dělat?
A co s tím teplem (přímo spalovat) budeme dělat?
Pustíte si klimu.
Pustíte si klimu.
Neznám klimu poháněnou teplem.
Neznám klimu poháněnou teplem.
Klimu ne, ale lednici ano. Absorpční.
Klimu ne, ale lednici ano. Absorpční.