Podíl jaderných elektráren na světovém energetickém mixu vzroste, říká nová studie

Podíl jaderných elektráren na celosvětové výrobě elektřiny vzroste do roku 2050 o 40 až 160 procent. Tvrdí to pravidelná a respektovaná zpráva Energy Outlook 2020 britského energetického gigantu BP, která byla zveřejněna v Londýně.

Podle zprávy Světové asociace provozovatelů jaderných zařízení WNA jaderné reaktory v roce 2019 vyrobily celosvětově celkem 2 657 TWh elektřiny, což představuje nárůst již sedmý rok po sobě. Výkon 442 provozovaných reaktorů na konci roku 2019 byl 392 GW, což je o 5 GW méně než na konci roku 2018.
foto: distelAPPArath, licence Pixabay

Zpráva představuje tři scénáře vývoje světové energetiky, přičemž všechny očekávají zvýšení podílu jádra. Nejméně optimistický je scénář Business as usual (BAU), který počítá s tím, že svět bude pokračovat v současných opatřeních, jež přinášejí jen relativně malý pokrok a emise se tak do roku 2050 sníží o méně než 10 % oproti roku 2018.

Scénář Rapid (R) předpokládá, že celosvětově budou na vládních úrovních realizována opatření zaměřená na to, aby růst globální teploty v roce 2100 nebyl víc, než 2 °C nad úrovní z počátku průmyslové revoluce.

Nejoptimističtější scénář Net Zero (NZ) vychází z toho, že se pro vládní a další politická opatření ze scénáře R podaří získat také všeobecnou podporu lidí a že se zároveň změní chování a preference významné části populace, což umožní omezit růst globální teploty do roku 2100 na méně než 1,5 °C nad úroveň začátku průmyslové revoluce.

Výroba elektřiny z jádra by se podle scénářů R a NZ měla ve světě do roku 2050 zvýšit přibližně o 100 %, respektive o 160 %. Šedesát, respektive čtyřicet procent z tohoto růstu zajistí Čína, ve které má podíl jaderné energie na výrobě elektřiny vzrůst ze 4 % v roce 2018 na více než 15 % v roce 2050.

Jádro poroste také Indii, Asii nebo v Africe. Nejpomalejší růst, přibližně o 40 %, představuje scénář BAU, který předpokládá výrazný pokles produkce elektřiny z jádra v USA a Evropě. Kombinace nepříznivých ekonomických a politických faktorů v těchto oblastech může způsobit, že stárnoucí jaderné elektrárny nenahradí nové kapacity.

Na celém světě jsou totiž v současné době v provozu asi dvě třetiny jaderných reaktorů déle než 30 let a kolem roku 2030 mnohé z nich, zejména v USA a Evropě, ukončí provoz. Podle tohoto scénáře by proto růst jaderné energetiky ve světě v příštích několika desetiletích táhla především Čína, která by tak do roku 2050 vyráběla z jádra přibližně dvakrát víc elektřiny než tzv. rozvinutý svět.

Význam politických rozhodnutí pro další rozvoj jaderné energetiky zdůrazňuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energie (IAEA), která očekává, že do roku 2050 se celosvětová výroba elektřiny více než zdvojnásobí.

IAEA zdůrazňuje roli jaderné energetiky při plnění závazků z Pařížské dohody a dalších iniciativ týkajících se změny klimatu. Tento aspekt nejnověji připomněl i generální ředitel evropské průmyslové asociace jaderné energie Foratom Yves Desbazeille, který v reakci na před několika dny zveřejněný nový cíl Evropské komise na snížení emisí v EU do roku 2030 o nejméně 55 % zdůraznil, že spolehlivé a nepřetržité dodávky nízkouhlíkové elektřiny může zajistit pouze kombinace stabilních jaderných a variabilních obnovitelných zdrojů.

V Evropě je v současnosti v provozu 126 reaktorů ve 14 zemích, které vyrábějí přibližně 25 % evropské elektřiny, a jaderný sektor zaměstnává asi jeden milion lidí. Silně protijaderné postoje založené převážně na politických rozhodnutích, zastávají zejména Rakousko a Německo.

Jaderné elektrárny odmítají také Itálie a Řecko a další země, jako Španělsko a Švýcarsko chtějí nechat své jaderné reaktory dosloužit a nové už nebudovat.

Naopak investovat do jádra hodlají Česká republika, Maďarsko, Slovinsko a nejnověji také Polsko, které v srpnu 2020 potvrdilo investice kolem $40 mld. do výstavby svých prvních jaderných bloků. Polským cílem je celková instalovaná kapacita 6 až 9 GW a první z plánovaných jaderných elektráren by měla být uvedena do provozu do roku 2033.

Velice aktivní v rozvoji jaderné energetiky je v Evropě také mimounijní Velká Británie. V polovině září sice odstoupila od plánů na vybudování jaderné elektrárny v Británii po společnosti Toshiba i další japonská firma Hitachi, ale celkem bez problémů běží výstavba Hinkley Point C, kterou buduje francouzský koncern EDF s podporou čínské skupiny CNG.

Toto konsorcium je ve hře rovněž u elektrárny Sizewell C ve východní Anglii, kde se očekává investice 17 až 18 miliard liber. Naopak v USA nezažívá jaderná energetika nejlepší časy. Na podzim příštího roku budou vyřazeny z provozu čtyři reaktory elektráren Byron Generation Station a Dresden Generation Station s celkovou kapacitou 4,3 GW.

Stane se tak mnohem dřív, než vyprší jejich licence. Podle generálního ředitele jejich provozovatele je důvodem uzavření a ztráty 3 500 pracovních míst celkově špatně koncipovaná americká energetická politika a zejména pravidla, která podporují znečišťující elektrárny a znevýhodňují bezuhlíkovou jadernou energii.

Na celém světě se nyní staví 53 jaderných reaktorů v 19 zemích. Jadernými nováčky je devět zemí, například Bangladéš, Turecko nebo Spojené arabské emiráty, které letos v srpnu připojily k síti první ze čtyř reaktorů elektrárny Baráka, a Bělorusko, jež rovněž v srpnu dokončilo plnění paliva v prvním ze dvou reaktorů v elektrárně Ostrovec. O jádru vážně uvažují také Srí Lanka, Uzbekistán, Keňa a Egypt, který má v plánu jadernou elektrárnu El Dabaa.

tisková zpráva

18 Comments on “Podíl jaderných elektráren na světovém energetickém mixu vzroste, říká nová studie”

  1. Já si dělal takovou bilančku. Pokud by měly zůstat JE
    Já si dělal takovou bilančku. Pokud by měly zůstat JE globálně relevantní (20% podíl na výrobě elektřiny v roce 2040), muselo by se stavět okolo 50 velkých reaktorů ročně. Kde jsou? Zatím vidím jen 53 rozestavěných reaktorů, některé i 15 let.
    Proč? Protože to nedává ekonomický smysl.
    Britové z článku jsou typický příklad. V roce 2012 schválily velmi velkorysou dotaci pro JE Hinkley Point C, zatím nevyprodukovala ani elektron. Během stejné doby nahradili třetinový podíl uhlí na výrobě třetinovým podílem OZE. Dnes uzavírají smlouvy o dodávkách z FVE a VtE za poloviční až třetinové ceny než dali JE Hinkley Point C. I ty budou vyrábět dříve než ta jaderka.

          1. A Vatikán má více papežů. Tohle srovnání je nesmyslné,
            A Vatikán má více papežů. Tohle srovnání je nesmyslné, protože to má asi skoro každá země, která má nějakou elektrárnu rozestavěnou při přepočtu na počet obyvatel.

            Jde o to jak rychle ten sektor roste. Současně stavěné a plánované jaderné elektrárny znamenají zdvojnásobení existující kapacity během následujících 10 let.

          1. Jádro není jediný zdroj, který staví. Větrné,
            Jádro není jediný zdroj, který staví. Větrné, solární, vodní, zemní plyn. Vždyť je to gigantická země. Jaderné elektrárny jsou jeden zdroj z mnoha. Ale velmi významný. A nejenom že jich neubývá, ale rochlost výstavby roste.

            1. Ano, není jediný, ale rozhodně to nebude ten hlavní.
              Ano, není jediný, ale rozhodně to nebude ten hlavní. Právě proto, že jsou gigantická země, mohou si dovolit pár takových hraček. O rychlosti výstavby svědčí, že teď se začala stavět jedna elektrárna, jako první po 2 letech.

Napsat komentář