Nissan ukládá dánskou elektřinu v dodávkách

Nissan, Enel a Nuvve provozují v Dánsku světové první zásobárnu energie Vehicle-To-Grid určenou pro užitkové vozy. Energetický zdroj V2G přispěje ke stabilizaci národní elektrické sítě v Dánsku tím, že bude poskytovat energetickou kapacitu síťovému provozovateli Energinet.dk.

První statistiky a výsledky z provozu by úložného systému V2G by měly být zveřejněny koncem letošního roku.
foto: Nissan

Světově první plně komerční energetická zásobárna systému vehicle-to-grid (V2G) byla spuštěna v Dánsku díky spolupráci mezi globální automobilkou Nissan, nadnárodní energetickou společností a průkopníkem technologií chytré sítě, společností Enel a kalifornskou společností Nuvve, předním poskytovatelem služeb V2G.

Elektrorozvodný závod Frederiksberg Forsyning se stal prvním zákazníkem, který komerčně integroval a zavedl jednotky systému V2G ve svém kodaňském sídle – společnost nainstalovala 10 jednotek Enel V2G a zakoupila 10 bezemisních stoprocentně elektrických dodávek Nissan e-NV200, které rozšíří vozový park společnosti.

Když se vozy e-NV200s nevyužívají, mohou se připojit k novým jednotkám Enel V2G instalovaným přímo na místě a mohou energii přijímat i vracet zpátky do národní sítě podle poptávky, takže dodávkové vozy se v podstatě mění v řešení mobilního zdroje energie. Celková kapacita poskytovaná dobíjecími stanicemi Enel V2G činí přibližně 100 kWh.

Společnost Nuvve je poskytovatelem platformy řídící tok elektrické energie do vozidel a z nich. Platforma, kterou původně vyvinula University of Delaware a nyní ji podporuje a uvádí na trh společnost Nuvve, zajišťuje, aby byly vždy naplněny potřeby řidiče, pokud jde o dojezd a optimalizuje dostupnost elektrické energie pro rozvodnou síť.

S elektromobily Nissan, obousměrným tokem energie umožněným dobíjecími stanicemi Enel V2G a řízeným agregační platformou Nuvve, se rozvodný závod Frederiksberg Forsyning stane aktivním účastníkem systému nakládání s energií v Dánsku a přispěje ke stabilizaci a vyvážení poptávky v elektrické síti.

Díky účasti na tomto zaváděcím projektu může dánský energetický operátor Energinet.dk aplikovat zjištění z komerční implementace energetické zásobárny systému V2G a přizpůsobit národní síť, aby lépe integrovala elektromobily a poskytovala doplňkové služby ke stabilizaci sítě.

tisková zpráva

28 Comments on “Nissan ukládá dánskou elektřinu v dodávkách”

  1. Opravdu moc fandím
    Opravdu moc fandím technologiím budoucna a také se pomalu snažím prakticky využít solární a větrnou energii.Zatím mám jen přípravu na vedení energií ze střechy do technické místnosti,ale po dostavbě domku se dám do toho!Chtěl bych získávat z kolektorů jak teplou vodu,tak el.energii – vím, že již jsou ve fázi testů kolektory obojživelné,které mají optimalizovaný výkon díky odvádění a tak i samotné výrobě teplé vody.Akumulace energií je moc důležitá,chci ji řešit aku.bateriemi a již mám aku nádobu 800l na teplou vodu.
    Zlatým hřebíčkem by bylo autíčko na el,ovšem to až nakonec a nejspíš vemu zavděk ojetinu Eonka.
    U mne jde spíš o radost s funkčnosti a ekonomického provozu než o labužnictví s moderních technologií.
    Dík za zajímavý článek i tudy možná povede má cesta k soběstačnosti v oblasti energií.

    1. v podminkach CR se dnes diky
      v podminkach CR se dnes diky cenam panelu/systemu spise vyplati vynechat kolektory na ohrev vody a misto nich instalovat dalsi fotovoltaicke a vodu ohrivat elektricky, beztak tam ten elektrickej ohrev mit budes, protoze bys po vetsinu roku nemel dosattek slunce na ohrev vody v kolektorech, je tedy jednoduzsi a obdobne financne nakladne se vyprdnout na kombinovenej system a pourit rovnou celoelektrickej

      1. no ono záleží taky na
        no ono záleží taky na ploše kterou může obětovat na ohřev TUV. Účinnost přímé přeměny slunečního záření na teplo je několikanásobně vyšší než přeměna sl. na ele a to pak znovu na teplo.
        Osobně mám FTV plnou střechu a teď když mi odešel klasický el. bojler, tak ho nahradím termikou s kolektory z jednouchého důvodu – stačí mi 2-3 kolektory, pro FTV panely bych potřeboval cca 3kWp a to je cca 10-15 FTV panelů.

          1. zatím nevím, ve středu mi
            zatím nevím, ve středu mi to budou montovat, ale i menší rozptýlené záření by bojler mělo vyhřát na cca 50stC, jinak je tam i elektrický dohřev, kdyby to bylo třeba pod sněhem … 🙂
            Já už prostě nemám na víc panelů místo, jinak bych to asi udělal elektricky – už kvůli jednodušším rozvodům.

        1. Ještě bych si to
          Ještě bych si to rozmyslel. Fototermické panely totiž dokáží v létě vygenerovat výkon, který neupotřebíte a v zimě naopak nefungují skoro vůbec. Jsem přesvědčen, že pokud peníze jinak investované do složitého fototermického systému věnujete na výměnu třeba jen části panelů za účinnější, určitě na tom vyděláte… Já měl taky původně 240Wp panely a teď mám stejně velké 295Wp.
          EDIT: předpokládám, že cca za tři roky udělám upgrade znovu. Už nyní dělají stejně velké 330Wp panely, ale jsou ještě neúnosně drahé.

          1. Také strašně moc
            Také strašně moc záleží na tom,jak budu fototermické panely využívat.Bude li to i na topení,mám podlahové a přes den po nich budu chtít výstup jen 30 stupňů teplou vodu na topení a k večeru automaticky dotopím zbytek na topení a koupání,který slunce přes den případně nezvládlo,vyždímám z panelů násobně větší výkon i v zimě.Když ale chci v zimě 50 stupňů na koupání,v bojleru co má 48 stupňů,nedostanu z nich nic,protože takové teploty málokdy v prosinci a lednu dosáhnou.Když systém uzpůsobím tak,že ho ráno nechám co nejvíce zchladnout,počká na sluneční svit a maximálně ho využije,s fotovoltaikou se zisky energie na plochu vůbec nedají porovnávat a to ani v zimě.Sám provozuji obojí pár let,takže myslím vím,o čem mluvím.

              1. Ono když tepelné čerpadlo
                Ono když tepelné čerpadlo odebírá teplo třeba ze vzduchu, tak toho vzduchu je k dispozici nekonečno. Ale toho tepla na kolektoru bude jen to co tam vznikne. Akorát by to zacalo ohrivat o něco drive a vyplo by to později. Ale ve výsledku prinos skoro zadny.

            1. Ano, podlahové topení
              Ano, podlahové topení využije více, není potřeba tak teplou vodu. A celá fototermika je o rozdílu teplot. Fotovoltaika ale třeba za mrazivého slunečného dne dává svůj nominální výkon, ktežto švárovi ani čtyři panely nenahřejí malý bojler, který pořídil na zimu, protože v zimě nemůže používat velkou nádrž, která má větší ztáty. Jinak pro zajímavost – v létě mu čerpadlo a elektrické řízení spotřebuje skoro 0,6 kWh elektřiny za den.

                1. Já myslel tu
                  Já myslel tu fototermiku.
                  Standard rozměr u FV je teď 1×1,65 m takže u 330Wp je to 200W/m2, ale šílená cena 39kč/Wp.
                  U těch mých je to 178Wp/m2 cena 20kč/Wp. Cena čistě za panel.
                  Pěkné ale je, že 2kW ohřev vody vyjde komplet na cca 65.000. Je ale potřeba 11,5 m2 pro panely

                2. 3kW pro ohřev 300L boileru
                  3kW pro ohřev 300L boileru s veškerou regulací a rozvody cca 90tis před odpočtem NZU. Do termiky moc nedělám, tak jsem si nechal udělat dvě nabídky a vychází obě +- nastejno.
                  Je fakt, že v roce 2009-10 padaly ceny za FTV hodně dolů, ale pokud se nebude nic v legislativě zásadně měnit, tak se mi náklady do těch 14-15let vrátí tzn kolem 2022. Znovu už bych to takto určitě nedělal, stát je velmi nespolehlivý. Jakmile přestane podpora výkupu, tak dořeším záložní zdroj a budu moct i zvažovat upgrade panelů.

                3. To jsem čekal víc… 3kW s
                  To jsem čekal víc… 3kW s míň účinnými panely by byly za 50.000 + bojler ale to místo, už by bylo potřeba 17,5m2. Ale zase to může být kdekoliv, třeba 200m od baráku. Žádné potrubí izolace, nemrznoucí směs atd. Schválně by mě zajímalo, jestli za rok fototermika taky udělá 3MWh práci.

        1. Cucací protokol může být
          Cucací protokol může být distribučním společnostem jedno, ty potřebují naopak jednu krabičku, která na povel začne s baterií pracovat, jaký má protokol je jedno. I po DS se dá jaksi „internet“ provozovat, bude to dost pomalé, ale jde to, takže v trafostanici by musel být „router,“ do kterého vede z druhé strany UTPčko, kterým se spojujse s velínem a pak u baterie tato krabička, která obstarává na základě povelů z „routeru“ energetické hospodářství a zpětně hlásí kolik ještě může a nemůže uložit. Technicky vzato je to jakási chytrá síť. Ovšem možností jak toto řízení realizovat je mnoho, od ovládání daty po vedení, přes klasickou internetovou přípojku, síť chytré obce až po GSM moduly.

          Pokud chcete aby se to chovalo podle vaší domácí spotřeby, pak se mustíe prvně podívat po standardu s přímým přístupem k baterii, takže asi něco DC a pak zjistit jak to přesvědčit pro zpětnou dodávku, nebo alespoň k tomu aby byla cesta k baterii otevřená, ergo bylo napětí na kabelu směrem od auta. Což ale může být problém z hlediska nějakého bezpečnostního požadavku na ochranu před úrazem el. proudem.

    1. Ahoj,
      nemusíš mít vždy

      Ahoj,
      nemusíš mít vždy z druhého pohledu pravdu.
      Mám é-NVéčko a ještě mi nikdy dojezd nescházel.Ono i to čekání při nabíjení něco přináší .Snažím se uvědomit si, že století ropného obžerství nebylo asi to správné a je to na společnosti vidět. Viz i Tvoje uvažování – respektuji ho.
      Elektromobilita na současné úrovni právě nutí přemýšlet, jestli tam opravdu musíš být a jestli tak rychle.
      Snažím se o to, a nestrádám .
      Navíc mne těší , že čerpám jenom z obnovitelných zdrojů , převážně z FV. A když tento způsob života vidí i moje děti, snad budou také tímto ovlivnění, že to jde.

      1. Pokud má ona dodávka
        Pokud má ona dodávka nějakých 24kW baterii, pak pronajmout 50% si můžete dovolit opravdu jenom pokud s tím jezdíte kolem komína, pokud by to mělo být na nějakou práci, pak bych to neriskoval.

        Ano EV doba bude vyžadovat jiné myšlení, ale také aby existovaly schůdné alternativy jak pro cestování osob, tak pro dopravu nákladu. Nic takového ale často není. Nemáte „nákladní“ poštu, nemáte pro většinu republiky rychlá přímá nesilniční spojení, to je problém protože na silničním máte limit asi 50 lidí/bus, takže hodně jich pojede autem, cestovat na větší vzálenosti mimo přímé koridorové linky je na dráze časově náročné, dokonce snad nemožné učinit za jeden den cestu tam a zpět, což s autem lze.

        EV mají právě problémy s nabíjením i pokud bude dojezd 200-300km, pořád to bude nepříjemné, několikrát za cestu nabíjet, navíc k tomu není často žádná dost rychlá a pohodlná alternativa. Obávám se že ani EV nepřesvědčí lidi že strávit půl dne na cestě tam a druhou půlku na cestě zpátky je něco super. Na dálnici padá při V=130km/h a kapacitě na 250km a nabíjení = 30 minut rychlost na asi 103km/h.

        Ona vůbec neexistence alternativy lidi dost tlačí do využívání aut nebo silnic obecně.

        Známý je třeba případ spojení Brno-Znojmo, kdy jet vlakem přes Střelice je dnes o 10 minut delší než přes Břeclav, přičemž je to 89 vs. 128km a v Hrušovanech čekáte půl hodiny na osobák od Břeclavi. A proti tomu všemu to po silnici trvá jen 1 h 15 min a to se bavíme o autobusu s 15 zastávkami a trase 67km. Autem se bavíme o nějaké slabé hodině. A určitě to není jen tento případ.

        1. Je to taky hodně o
          Je to taky hodně o přístupu různých zemi a jejich vlád. Například v Británii kde to myslí s elektromobilitou skutecne vázne se elektromobil nabíjí po dobu zamestnani v garáži wirreles, pak se se na dálnici mezi Anglii a Skotskem dokončují pruhy pro dobijeni elektromobilu za jízdy, pruhy budou nebo už možná mají i speciální asfalt s nižším odporem. Už by to melo byt pomalu hotovo… Budou se anglicani mit, přijedou z prace domu s nabitým autem připojí ho na inteligent energy manager a když u nich hodně fouká vítr a v síti je proudu nadbytek tak nabíjí zase zadarmo a když sít vypadne lehko si zase berou energii z auta. Takže zadne otravne kabely.

      2. Ahoj, mám také eNV a
        Ahoj, mám také eNV a dojezd je dostačující a doba na nabíjecí se dá účelne využít. Jinak se dá s Nissanem podnikat i dálkove cesty, zrovna jsem tento rok už podruhé v Severním Irsku a žádný problém. Projeta elektřina z větší části pochází z obnovitelných zdrojů a nejvíce mne tesi ze nekupuji ropu a nepodporují arabský ksindl, který za peníze z ropy páchá samé zlo.

        1. Ahoj,
          dnes jsem se

          Ahoj,
          dnes jsem se vrátil z Rakouska , kam jsem původně chtěl na pracovní cestu vyjet éNvéčkem.Nakonec jsem jel LPG , ale před tím jsem si pozjišťoval nabíjecí stanice od Smatrics.at. Bylo to pro mne tak složité, že jsem to nedal. V Hornu jsem objevil a prohlédnul si stojan EVN .
          Je velká škoda . že to není sjednocené na jeden platební systém , nebo EURo v hotovosti, na jeden kabel . Tohle elektromobilitu poškozuje.Jinak jezdíme, jezdíme , najeto už přes 4tis. a dnes již ani nenabíjím každodenně , ale hospodařím, abych vyšel s tím , co ještě v aku je a pak nabiji buď z FVE, nebo z při NT .Je to radost , ta jízda ! Ať Ti to jezdí, u mne jsou zásuvky připraveny pro elektromobilisty 24 hod denně, volně přístupné, dokud to utáhnu, zdarma.

Napsat komentář