Největší solární elektrárna je v Indii, má výkon 648 MW

Indický stát Tamil Nadu se může (prozatím) pyšnit největší fotovoltaickou solární elektrárnou na světě. Solární farma u města Kamuthi pokrývá 10 km2.

Indie chce do budoucna postavit stovky podobných solárních farem
foto: Aljazeera

Nová největší solární elektrárna světa překonává předchozího držitele rekordu, solární farmu Topaz v Kalifornii s výkonem 550 MW. Byla vybudována během pouhých osmi měsíců. Náklady činily $679 mil.

Elektrárna se skládá z 2,5 mil. solárních panelů. O jejich čistění se starají autonomní roboti. Elektrárna nově dodá čistou elektřinu až 150 000 indických domácností. Stát Tamil Nadu má ale za cíl pohánět sluncem do roku 2022 až 60 milionů domácností.

V současné době se Indie může pochlubit asi 10 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách. Do budoucna chce tento sektor energetiky významně rozvíjet. Představuje totiž pro zemi jeden z nejdostupnějších zdrojů energie.

22 Comments on “Největší solární elektrárna je v Indii, má výkon 648 MW”

  1. To musi byt super, hlavne
    To musi byt super, hlavne pro tak stabilni elektrickou sit jakou maji v Indii kde jsou vypadky proudu na denim poradku. Takovy vykon ukocirovat pokud tam neni nic na vyrovnavani. Ale proc ne. Alespon kdyz bude svitit slunce tak jim elektrika pujde 😀

    PS: pro stouraly, ano nemam presne informace z teto oblasti Indie, ale jen zkusenosti z jine casti. Nepredpokladam ze to bude az tak velky rozdil.

  2. V kazdem pripade lepsi nez
    V kazdem pripade lepsi nez palit uhli, nebo jadro. Proc by stat jako Indie nemel mit neco takoveho? Zije tam vic jak 100x tolik lidi jako v CR. V pomeru je to jako FVE v CR s plochou 10 ha.
    CR neni meritkem pro celou zemekouli. Indove si to rozhodli a tim to konci. A kdyz se to Cechum nelibi, tak Indy to zajima asi tolik jako kdyz v Praze zabimba tramvaj.

        1. Na Wikipedii
          Na Wikipedii (https://en.wikipedia.org/wiki/Kamuthi_Solar_Power_Project) píšou 1270 akrů, což je cca 5km2 (nebo 500 ha). V článku je 10km2 a tady v komentářích pro změnu 10 ha. Pochopitelě netuším, co je správně, ale oproti alternativě – uhelným elektrárnám (a tudíž uhelným dolům) je to miniaturní velikost (vizte např.zde http://oenergetice.cz/elektrina/deset-nejvetsich-uhelnych-dolu-na-svete/). I podle obrázků to vypadá, že ten uhelný důl zničí půdu o dost více, než ta elektrárna 🙂 A jasně, vím, že s uhlí používá i jinak, ale dává to ty rozměry trošku do souvislostí.

          Indie má přes 3 mil km2, tak si těch 5km snad může dovolit takto využít ;-))

                1. Co je lepší rozhodně ví
                  Co je lepší rozhodně ví indický ministr energetiky Goyal a premiér Modi. Ti totiž do světa hlásají, že FV elektrárny je vycházejí už podstatně levněji než (staré, už splacené) elektrárny na dovozové uhlí i než (nové) elektrárny na domácí uhlí.
                  Proto taky plánují mít ve fotovoltaice do roku 2022 aspoň 100 GW. Vzhledem k tomu, že na instalaci stačí pár montérů a elektrikářů, nebude s instalací problém.
                  Zatímco plány na uhelné elektrárny jsou seškrtávány a jaderná výstavba se, jako vždy, vleče.

                2. Já to bohužel nevím, to
                  Já to bohužel nevím, to vůbec není moje specializace, proto to nechávám na expertech. Reagoval jsem jen na nesrovnalosti ve velikosti, to je vše.

            1. A ten material na vyrobu
              A ten material na vyrobu kominu, spalovacich kotlu, turbin, chladicich vezi a milion dalsich zbytecnych soucasti rotacni tepelne elektrarny se bere kde…
              Moderni clovek chce pryc od smradlave zastarale energetiky, ktera je zavisla na nejakych uhelnych baronech nebo ropnych smejdech.

            2. Tady je výsledek 10 sekund
              Tady je výsledek 10 sekund hledání na Youtube. Křemíkové FV články se dělají … z křemičitého písku s trochou aditiv.
              A ohledně energetické hustoty, změřil jsem si to, povrchová těžba uhlí zabírá v SZ Čechách aktuálně ~130 km2, to je 13 takových elektráren, je to dost místa pro 8.5 GW FVE. Tyhle by vyráběly bez jediného čmoudu, mohly by se pod nimi pást ovce a po skončení výroby by území šlo snadno uvést do původního stavu, cenu demontáže by uhradila hodnota šrotu.

Napsat komentář