Na letišti Rotterdam/Haag nově jezdí vodíkové auto Toyota Mirai. Vůz v červené barvě bude sloužit pro potřeby letištního personálu v areálu letiště. To také staví vodíkovou čerpací stanici, kterou budou moci využívat vozidla poháněná tímto palivem.
Letiště Rotterdam/Haag je v současné době ve fázi výstavby celé vodíkové infrastruktury. Za spuštění vodíkové čerpací stanice je zodpovědná společnost Fountain Fuel, která plánuje zahájení provozu ještě v tomto roce.
Stanice bude umístěna v blízkosti hlavního vchodu do letiště a bude moci obsluhovat osobní automobily, dodávky, nákladní automobily a speciální vozidla poháněná vodíkem.
„Elektrický vůz na vodíkový pohon nám pomáhá přepravovat se udržitelnějším způsobem. Zařazení Mirai do vozového parku je v souladu s naším cílem zavést vodík na letišti a v jeho okolí a získat znalosti o možnostech, které tato technologie přináší,“ uvedla prezidentka letiště Wilma van Dijk.
Toyota Mirai je limuzína prémiové třídy s prostorným, dobře vybaveným interiérem pro pět osob. Vůz je poháněný elektromotorem o výkonu 182 koní a točivém momentu 300 Nm, napájeným palivovými články, které vyrábějí elektřinu reakcí vodíku a kyslíku.
Tato reakce probíhá bez spalování vodíku, proto vůz nevypouští CO2 ani žádné škodlivé látky a jediným vedlejším produktem je voda.
Plně natankované vodíkové auto Toyota Mirai má dojezd až 650 km a spotřeba vodíku se pohybuje v průměru od 0,79 do 0,89 kg/100 km v závislosti na výbavě a hmotnosti vozidla. Doplnění tří nádrží vodíku pod tlakem 700 barů trvá pouhých pět minut.
zdroj: tisková zpráva
Vodík ne, počkám si na BEV s lepšíma a lehčíma baterkama, snad se dožiju.
Už jsou prototypy se solid state baterkama s 400 Wh/kg, tedy 300kg/120 kWh.
BMW chce vyrábět bateriové články licencované od Solid Power.
Pokud ti není 95, tak se dožiješ.
Prototyp, to znamená že reálný provoz nejdříve tak za 5 let. Se to fakt vleče.
Prototypů se 400 Wh/kg solid state baterkama jsou tady hromady více jak pět let, že. Například Quantum Scape. A k uvedení na trh mají stejně daleko, jako před těmi pěti lety. Udělá se pěkné demo, podojí se investoři, a to i několikrát za sebou, a mají splněno.
Stávající chemie (LFP od roku 1996 a NMC od roku 2000) umí vytáhnout i 300 Wh/kh. Jenže v článku. V baterce, tedy batterypacku, to pak už vychází někde okolo 180 Wh/kg. A jestli někdo sní o budoucím 240 Wh/kg batterypacku je úplně jedno, naprosto nic to stejně neřeší.
Od roku 2000 se nezměnilo vůbec nic. Jemně se upravovala chemie s cílem vyrovnat vybíjecí křivku. To je vše. Za čtvrt století nulový progres. Nedávno jsem měnil jednu 14 let starou NMC baterii s přesně omezenou hmotností. Novou jsem kupoval asi levněji, než tu první, ale kapacitu má v podstatě úplně stejnou, rozdíl necelá 3%.
Máš pravdu. Čekat na zázračnou baterku je stejně naivní jako čekat na bezemisní spalovák s účinností 95%. A o to se snaží už podstatně déle. Nezbývá než se smířit s tím, že už to lepší nebude a nebo se natěšovat na jadernou fúzi.
V roce 2000 jsem si kupoval novou baterii do mobilu, stála mě tehdy 1200 Kč za 1000 Ah, loni jsem za novou baterii do mobilu zaplatil 400 Kč, měla kapacitu 4000 Ah a byla lehčí. Současná měrná kapacita baterií je pro EV více než dostatečná. V tom žádný problém už dlouho není.
Jediné, co se od roku 2000 nezměnilo, jsou „chytráci“ všeho druhu, co vyprávějí o tom, co všechno nejde. Za čtvrt století nulový progres.
Ceny baterií letí dolů, ale rozumně dostupná elektroauta stále v nedohlednu…
Jestliže v roce 2011 stála každá kilowatthodina kapacity akumulátoru 1 000 dolarů, v roce 2023 to bylo jen 139 dolarů. Je to výsledek vývoje akumulátorů i zdokonalení technologie jejich výroby. Do cen elektromobilů se to však nepromítlo. Na americkém trhu elektromobily dokonce zdražily o více než 50 %.
Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/veda/elektromobily-cena-akumulatory-harvard-studie.A250910_100341_veda_alv
To jsou příšerný kecy. Mám tady pět desítek nabíjecích AA baterií rotujících ve třech desítkách zařízení, nejstarší je osm kusů z roku 2013 s kapacitou 2650 mAh, ty už končí, takže je vyhodím.
Jaký progresivní klenot dvanáctiletého bateriového vývoje navrhuješ jako náhradu?
A máš představu kolik mají cyklů?
To nevím, vzhledem k nepravidelnosti nabíjení a rotacím v přístrojích se to nedá sledovat.
Jsou to Duracell 2650. Vyrábějí se dvacet let.
Tak se rád poučím, jak díky tomu vývoji tyto veterány nahradí novinka o drtivě větší kapacitě.
Žádná drtivá novinka nebude, už jsme se přiblížili teoretické kapacitě chemického článku. To jenom Jano tady pořád čeká na nějaké nové zázračné baterie o trojnásobné energetické hustotě.
Máš pravdu, ty tvoje kecy jsou opravdu příšerné. V tomto směru žádný progres, ani tématu se neumíš držet.
Tématem je reálný pokrok v bateriích. Přestože se to fanatici tvého typu snaží zamlžit srovnáváním jablek a hrušek, tedy baterií různého formátu a typu, faktem je, že pokud máš doložit pokrok na něčem tak základním a standardně rozšířeném, jako je nabíjecí AA baterie, veškerý doložitelný pokrok za uplynulých dvacet let je neokecatelná nula.
Tak se budeme bavit třeba o LFP, běhavko.
„In 2020, Chinese OEMs began to transition back to LFP. This trend occurred partly because of innovations in EVs as a whole and LFP batteries in particular. Range improvement in LFP-equipped EVs was particularly impressive, with the average pack energy density of top-selling LFP vehicles going from about 80 watt-hours (Wh) per kilogram (kg) in 2014 to approximately 140 Wh/kg in 2023—an increase of 75 percent.“
Zdroj: McKinsey
Hlavní výrobci baterií se tváří, že budou schopni jít až na 200 Wh/kg.
A na tvoje AA články akorát tak všichni kašlou. Ty nikoho nezajímají.
No to je právě to obecné plácání. Co proboha je „top-selling LFP vehicles“? To je neurčitá subjektivní soft metrika.
Zatímco u AA baterie má jasně definované parametry a lze exaktně změřit pokrok, přesněji nepokrok, ty argumentuješ nějakým neurčitým bezrozměrným marketingovým plácancem.
Mimochodem, v roce 2014 byla hustota LFP nikoliv 80 Wh/kg, ale přes 110, když se podíváme na těch pár LFP elektromobilů. Například BYD e6 měl 117 Wh/kg. Takže tvůj zdroj težce kecá s cílem vylepšovat zvýšení, které není. Mimochodem, i ta blbá NiMH tužkovka má 112 Wh/kg 🙂 Už dvacet let.
Klauni.
Já tam viděl několik EV, takže o není něco zas tak neobvyklého.
Zkouší šetřit kde se dá.
Mají alespoň reálné a praktické výsledky z provozu.
0.9 kg H2/100 km je spotřeba 30kWh/100 km, nebo taky 3.36 l benzínu na 100 km
to bych řekl, že současné elektromobily jsou na tom výrazně lépe.
Ale ten pocit držet v ruce hadici a stříknout to tam za minutu je pro mnohé lidi k nezaplacení. 😉
Jako že nabijou 169kWh za pět minut? To ses trochu zasnil, že?
Jinak já nabíjím u pumpy rychlostí 10kWh za sekundu v celém rozsahu 0-100% kapacity. Heč.
jakoze 1L / s ? to asi ne… ze ne ? a taky ne vzdy ze?
slysim casto: natankuju a za 3 minuty jedu.. haha zlate voci.. moc koukate na F1
.. a pak min. 70% jde do tepla.. a to se vyplati
jako na topeni dobry.. ale na pohyb celkem k nicemu..
btw. LTO lze nabijet vice nez 10C .. bez smradu, vyparu a bez mastnych uniku..
Výdejní stojany dávají od 40 do 100 litrů za minutu.
Jo a co se týká té Formule nebo mých oblíbených WEC, tak tam to je 15 litrů za sekundu.
Tankomaty kde je stojan spojený s POSkou jsou zastávka na dvě minuty.
vse za idealnich podminek.. kdyz je spicka(nebo se jede spanilka s kamarady) tak muze stat klidne 30+ aut pred tebou, POS musi fungovat .. rozhodne to nejsou dve minuty od opusteni dalnice po najeti znovu zpatky..
kdyz se divam do stats k jednomu z mych aut.. 33tkm/rok, 100% nabijeni doma, tak jsem neztratil v pripade tohoto EV zajizdenim k cerpacce/nabijecce ani sekundu, natoz nejake minuty ci hodiny tankovanim a zbytecnym jezdenim na pumpy.. a je mi fakt jedno jestli mam 800V baterku, jestli to nabiji 400kWh/s apod
+ nabijet muzu i behem blackoutu nebo udrzby trafacky apod 🙂
Ano, možnost doma nabíjet z FVE elektromobil může být za určitých okolností a způsobu používání auta logistická výhoda. Mezi okolnosti patří výrazné letní přebytky výroby FVE neuplatnitelné jinak, celkově nízký nájezd, nezávislost na připravenosti auta k delší jízdě atd.
Nemá cenu fantazírovat o využívání elektromobilu během mimořádných událostí – to se už neosvědčilo, například tady na severní Moravě při záplavách se ukázalo, že energetická potřeba v dopravě je při těchto událostech enormní a elektromobily naprosto nestíhají.
Stejně tak prosím žádné fanazie o ztrátách času kvůli zácpám na pumpách. To se reálně neděje a pokud by nějaká byla, jede se prostě dál a pro palivo se zastavím později. Když se rozsvítí rezerva, auto ujede ještě 160-200km (80-100km + neměřený zbytek pod čidlem). V porovnání s energetickou chudobou elektromobilu je to jiný vesmír.