Lightyear One: elektromobil s dojezdem až 725 km a solárními panely ve střeše a kapotě

Společnost Lightyear odhalila prototyp nového elektromobilu/solárního auta Lightyear One. S avizovaným dojezdem 725 km WLTP jde o jeden z nejzajímavějších elektromobilů posledních let.

Lightyear One je solární elektrické auto, které si díky integrovaným solárním panelům dokáže každou hodinu vyrobit elektřinu pro až 12 km dojezdu.
foto: Lightyear

Solární elektromobil Lightyear One dokáže údajně ve vhodných podmínkách získávat díky integrovaným solárním panelům až 12 km dojezdu za hodinu. Solární články (celkem 5 m2) jsou integrovány do střechy a přední kapoty.

Přesná kapacita baterie nebyla oznámena, spekuluje se o 60 kWh s tím, že nejspíš bude k dispozici několik variant. Palubní nabíječka může být až třífázová 22 kW, stejnosměrné nabíjení zvládne až 60 kW.

Lightyear One

Lightyear One
foto: Lightyear

Zrychlení 0-100 km/h umí auto během 10 sekund, o žádného rychlíka tedy rozhodně nejde. Elektromotory jsou umístěny v kolech. Rozměry vozu jsou 5057 x 1898 x 1426 cm. Objem zavazadlového prostoru 780 litrů, po sklopení zadních sedaček 1701 l.

Původně jde o projekt týmu Solar Team Eindhoven založený v roce 2016. Prozatím je cena elektromobilu Lightyear One plánována na €119 000. Na webu je možné si rezervovat prvních 500 kusů za rezervační poplatek ve výši plné ceny. Očekávané dodání je v roce 2021.

Lightyear One

Lightyear One
foto: Lightyear

Lightyear One

Lightyear One
foto: Lightyear

Lightyear One

Strohý interiér elektromobilu Lightyear One s centrálním displejem připomíná Tesla Model 3.
foto: Lightyear

Lightyear One

Tvar karoserie zase připomíná legendární vůz Tatra 77
foto: Lightyear
tisková zpráva

64 Comments on “Lightyear One: elektromobil s dojezdem až 725 km a solárními panely ve střeše a kapotě”

  1. off
    A je to tady, konečně se někdo dostal k číslům z

    off

    A je to tady, konečně se někdo dostal k číslům z těžby ropy a rafinace a vypočítal že na výrobu jednoho litru paliva (nafty) je potřeba celkem 7 kWh energie. Tak si to vy němčiny znalí proštudujte.

    https://www.springerprofessional.de/elektromobilitaet/dieselmotor/endenergiebezogene-analyse-diesel-versus-elektromobilitaet/16673694?fbclid=IwAR3pp9OkOkX8Mgv6M7uUt1GMaFlzgCAeoxU79JcsAKq6HENwDzJCRahFDZI

    Akorát nevím zda myslej jen elektrickou energii nebo i jinou?

    1. Tady je odpověď z všcht „S takovými daty je trochu
      Tady je odpověď z všcht „S takovými daty je trochu potíž:

      – v rafinerii se nevyrábí jen benzín, ale také jiná paliva a dokonce produkty, které nejsou určeny ke spálení

      – řadou procesů prochází meziprodukty pro výrobu různých produktů současně, jak si mají rozdělit spotřebu energie?

      – výroby nelze oddělit, a v určitý okamžik vyrábět třeba jen benzín, aby byl výpočet jednodušší

      Tak jako tak je spotřeba energie zahrnuta v pojmu energetické účinnosti rafinerie (energy efficiency), kterou lze dohledat v různých reportech, např. https://greet.es.anl.gov/files/hl9mw9i7.

      To číslo je někde mezi 85-90% a je vyjadřováno i pro jednotlivé produkty, přičemž ho lze zjednodušeně interpretovat tak, že to, co zbývá do stovky je relativní spotřeba či ztráta původní energie v ropě. A z tohoto podílu (10-15%) je poměrně malá část ve formě elektrické energie (spotřeba energie v rafinerii je velká, ale padne především na výrobu tepla či páry spalováním plynných nebo kapalných paliv; elektřina je především na elektrické pohony – čerpadla, kompresory).

      Výhřevnost benzínu je cca 32 MJ/litr, při 85% energetické účinnosti je spotřeba + ztráty energie na jeho výrobu 5,6 MJ/litr, to je 1,6 kWh. Z toho cca desetina je ve formě elektrické energie, čili cca 0,16 kWh.

      Jedná se o hrubé číslo odvozené ze statistických údajů, které se bude lišit pro konkrétní rafinerii s jejími technologiemi a skladbou produktů.“

      1. V tom článku na greenenergy uvádějí 6kWh/ galon, tedy cca
        V tom článku na greenenergy uvádějí 6kWh/ galon, tedy cca 1,5kWh/ litr. Se to s Vámi celkem shoduje. Každý litr paliva cca 9kWh energie plus toto, celkem minimálně 10,5kWh/ l. Takže průměrný spalovák cca 6x 10,5 = 63kWk na 100km!

  2. Takže to má 1,25 kWp na 5m2. Tj 0,25 kWhp na m3, což zhruba
    Takže to má 1,25 kWp na 5m2. Tj 0,25 kWhp na m3, což zhruba odpovídá panelu 420 kWp (1,685 metru * 1 metr). Nevím, jestli se takové flexibilní vyrábějí, viděl jsem jen s mnohem menším výkonem.
    Spotřeba 8.3 kWh/100 km ale při jaké rychlosti?

    1. Dosáhnout nízkou spotřebu v těchto teplých dnech není
      Dosáhnout nízkou spotřebu v těchto teplých dnech není problém 🙂
      Já nám v tomto měsíci u IONIQa tyto spotřeby:
      10,8
      8,2
      9,8
      9,6
      9,6
      9,1
      9
      7,4
      9
      12,3 (dálnice D5 do Prahy a zpět 135km/hod)
      10,5
      11,4
      11,5
      10,4
      7,6
      7,9
      7,8
      8,4
      8,9
      9

          1. Zajímavé by bylo uvést odkud kam byla cesta, délka trasy a
            Zajímavé by bylo uvést odkud kam byla cesta, délka trasy a spotřeba. Takto netuším, co ty čísla znamenají. Spotřeba se může poměrně výrazně lišit v jednom a druhém směru díky stoupání (což asi předpokládám že to tak bylo). Přiznám se že spotřeba při 135 km/h kolem 8 kWh/100km (pokud to dobře chápu) mi přijde z říše snů, to řada podobných aut nemá ani při 50 km/h.

            1. Jednotlivá čísla jsou spotřeby v kWh/100km, které se
              Jednotlivá čísla jsou spotřeby v kWh/100km, které se ukládají v menu vozidla po každé jízdě, většinou za jeden celý den a jsou za celý červen 2019.

              Spotřeby jsou až na jeden případ z mého domova někam a návratem zase domů, tedy start i cíl ve stejném místě. Ten jeden případ byla jízda ráno se spotřebou 7,4 kWh/100km z domova do Vejprnic u Plzně 56 km a k večeru stejnou trasou zpět domů se spotřebou 9 kWh/100km (auto to ale zapsalo v menu jako dvě jízdy, protože mezi jízdou zpět byla delší pauza).

              Nevím kde vidíte spotřebu 8 při 135? V řádku je uvedeno přeci toto:
              12,3 (dálnice D5 do Prahy a zpět 135km/hod)
              Tedy konkrétně zde se jedná o jízdu ze dne 11.6.2019 z Klatovska do Prahy po D5 ke Karlovu mostu a zpět domů. Spotřeba je tedy za celou trasu 294 km a start a cíl jsou z mého bydliště.
              Mám v autě telematiku a mohu přesně dokladovat každou jízdu za celou dobu provozování EV.

              Bohužel bydlím v kopcovitém kraji a o spotřebě 6,3 kWh/100km, kterou dosáhl kolega na Slovensku, když ujel 410km se mi může jen zdát…

              Pokud Vás ještě něco zajímá, rád odpovím.

              1. Chápu, tak jsem špatně pochopil tu spotřebu na dálnici.
                Chápu, tak jsem špatně pochopil tu spotřebu na dálnici. Pravda při těch teplotách 38°C mám stejnou spotřebu jako při teplotách kolem 5°C, klimatizace bere v autě na Slunbci na začátku chlazení kolem 1,5 kW. Ideální na spotřebu je pro mě teplota kolem 20°C tam se pohybuju v Praze a okolí na 11,5 kWh/100km.

                1. Čím jezdíte?
                  Já mám u IONIQa celkovou spotřebu 11,74

                  Čím jezdíte?
                  Já mám u IONIQa celkovou spotřebu 11,74 kWh/100km za 20-tis.km s průměrným dojezdem 239 km.
                  Nehorší pak v zimě 15,8 kWh/100km na krátkou vzdálenost 18 km (počítaný dojezd 177 km).

                  Pro zajímavost ještě jedna „nejhorší“ spotřeba z 14.1.2019 z domova do Prahy po D5 (tempomat = 135 km/hod) a zpět za 15,3 kWh/100km. Spotřeba po dálnici byla od 17 do 21 kWh/100km.
                  Rozdíl mezi létem a zimou mám 3 kWh/100km.

            1. U nás na horách to je hodně znát trasu Jablonec –
              U nás na horách to je hodně znát trasu Jablonec – Železný Brod umím udělat se zápornou spotřebou ale na opačných 15 Km si v Mievem když mám méně jak 50% tak si netrofnu.

              Já měl až absurdní spotřebu s PHEV na dovolené, ale jen v hybridmí režimu jel jsem 3000 Km bez dobíjecího kabelu.

              V Dolomitech na trase Vigo di cadore, Cortina d Ampezzo, Kitzbuhel cca 250 Km nastoupáno 3500 metrů naklesáno 3650 metrů průsmyk až 1808 m, klima, plně naložené auto a boxem na střeše 4 lidi 3,9 l/100 Km. Při sjezdech jsem běžně narekuperoval 22 Km elektrického dojezdu na jednom sjezdu cca 4 kWh. Bežný hybrid by se nechytal tam se zaplní baterka když se jede z Kořenova do Desné.

              Pak jsem po 850 Km v kuse dal doma auto na nabíječku a poprvé jsem slyšel ventilátor aktivního chlezení článků, připojil diagnostiku a měli 36-39 st. Pak jsem si uvědomil , že jsem tu baterku musel za den nabít ospoň 2x jen při sjezdech a nevím kolikrát při běžné rekuperaci za jízdy kdy je nárust, pokles el dojezdu jen o pár Km v rámci běžného hybridního režimu.

              1. Jop, já včera poprvé po dlouhé době slyšel klimu
                Jop, já včera poprvé po dlouhé době slyšel klimu chladící baterku při nabíjení z běžné zásuvky… To se nestalo už hodně dlouho, znamená to teplotu přes 35 °C. Nicméně se to neuvěřitelně projevuje na dojezdu, do baterky lze dostat mnohem (a opravdu mnohem) víc energie. Skoro si říkám, že by stálo za to baterku izolovat a v zimě ohřívat na víc než 15 stupňů…

                Cesta z Jablonce do Brodu je furt z kopce. Z Libštátu do HK to je sice taky z kopce, ale ten profil není zase tak výhodný. Nejdřív kopec nahoru, pak Bradlečák prudce dolů a pak prakticky rovina…

  3. Takových „prototypů“ nasere šikovný grafik za den plný
    Takových „prototypů“ nasere šikovný grafik za den plný kýbl.
    Tabulkové „parametry“ také snesou cokoliv – kdo to bude za dva roky porovnávat?
    Stejně se to nebude nikdy vyrábět v rozumném (větším) množství.
    Soláry na kapotě tu už byly mnohokrát prodiskutovávané – užitečnost nic moc.
    Prostě jeden z mnoha dalších zdejších článků určených pouze pro klikavost při hádání v diskuzi, bez jakékoliv stopy po opravdovosti.

    1. Co se týká článků „se stopami opravdovosti“, můžeme
      Co se týká článků „se stopami opravdovosti“, můžeme třeba hned dnes nabídnout tento o bezpečnosti TM3, včera byla ohlášena nová Scala G-TEC, Nissan udělal elektrické zmzlinářské auto a Renault zkouší v Česku půjčovat elektromobily. Věřím, že i při listování články z předchozích dnů a týdnů jistě narazíte na několik článků s alespoň špetkou nějaké té „stopy opravdovosti“.

          1. Rozdíl je v tom, že přistávání s prvním stupněm rakety
            Rozdíl je v tom, že přistávání s prvním stupněm rakety dává ekonomický smysl. Vkládání motorů do kol moc ne. Proč budu dávat motor o relativně malém výkonu a přizpůsobený k danému prostředí a podmínkám (odolnost vůči vibracím, stříkající vodě, soli apod.) navíc relativně neúčinný, protože má malé otáčky, do kola, když můžu fakticky použít jeden trochu výkonnější motor, dát ho doprostřed mezi kola na odpružený rám, pod něj kryt, namontovat velmi levný diferenciál s rozumným zpřevodováním a nasadit poloosy. Cena diferenciálu s klouby a poloosami není taková, aby se vyplatilo pořizovat dva elektromotory do kol a k nim i dva frekvenční měniče. A účinnost toho řešení bude zhruba stejná, protože co jeden větší motor ztratí na převodech a mechanice, to ztratí dva motory v kolech na nevýhodném zpřevodování. BLDC motory mají dnes ve srovnání s moderními vysokootáčkovými elektromotory účinnost o mnoho horší, pro porovnání průměr dělá 97 % u Modelu 3 vs 89 % u lepších BLDC motorů.

            1. Podle mě to je pouze o penězích na na nové
              Podle mě to je pouze o penězích na na nové tecnologie,materiály(grafen kompozity atd.) a seriovou výrobou, osobně si myslím,že za 10let budou motory hlavně u menších výkonů v kolech běžné, vemte si např.výhodu natočení kol ve městech při parkování.A zaplať pánbů za ty co zkoušejí nové věci.

        1. 15-20kW na kolo samozřejmě bohatě stačí (na menší auto
          15-20kW na kolo samozřejmě bohatě stačí (na menší auto by úplně stačilo mít je na jedné nápravě), ale 15kW je zatraceně velký výkon na HUBmotor, jen to těleso samotné bude mít tak 35kg (25kg má 8kW skútrový motor motor bez ráfku).

          Takže první problém je tlumení. Dále k tomu musíte táhnout tlusté fázové vodiče (a pár tenčích pro senzory), nedá se to rozumně chladit, protože stator s vinutím je uvnitř rotujícího tělesa. Leda tak kapalinou, což ale znamená vést k tomu další dvě hadice a někde ve vozidle mít čerpadlo s chladičem. Všechny ty přívody musí být nějak pružně uložené. Vychází to hluboké, protože těleso motoru zabírá místo, kde je normálně brzdový kotouč, ABS atd.

          Takže kde vidíte tu jednoduchost?

          1. Viz níže:Podle mě to je pouze o penězích na na nové
            Viz níže:Podle mě to je pouze o penězích na na nové tecnologie,materiály(grafen kompozity atd.) a seriovou výrobou, osobně si myslím,že za 10let budou motory hlavně u menších výkonů v kolech běžné, vemte si např.výhodu natočení kol ve městech při parkování.A zaplať pánbů za ty co zkoušejí nové věci.A nemají náhodou všechna vozidla mimo naší planetu, kromě tesly pohon v kolech?

            1. Promiňte, ale vaše úvahy o nějakých zázračných
              Promiňte, ale vaše úvahy o nějakých zázračných budoucích materiálech, co by z 30kg motoru udělaly 3kg jsou zcela mimo fyzikální realitu a i kdyby teoreticky nebyly, tak stejná redukce proběhne i u motorů uvnitř vozidla.

              A motory v kolech u aut rozhodně žádná nová cesta není, naopak je to něco, co už se před lety opustilo jako neperspektivní kompromisní řešení.

    1. Podívejte se na tvar vozu (a z toho odpovídající třídu),
      Podívejte se na tvar vozu (a z toho odpovídající třídu), množství vyrobených kusů a dále obecnou cenu elektromobilů jako takových. Ještě se stále divíte? 😉

      Jinak krásný vůz, ty soláry mají myšlenku, které se v mezičase v běžné výrobě vytratila.

          1. Model S je cenovkou pořád v tom segmentu, kde byl. A na to,
            Model S je cenovkou pořád v tom segmentu, kde byl. A na to, co nabízí, v tom segmentu patří spíš k těm levnějším.

            Je to úplně jiný případ, než když vám někdo nabízí elektrifikovanou verzi malého auta za 2x tolik než totéž spalovací v obdobné výbavě.

            1. Auto pěkné, i když z pohledu běžného člověka už
              Auto pěkné, i když z pohledu běžného člověka už trochu “loď´. Ovšem na dálnici asi super (i když asi slabší výkon motoru) a poděkuji každému, co má ty tři mega peněz a utratí je za tohle, místo fosilního SUV tanku na potahování po městě. Ty vibrace u pohonů v kolech asi budou problém, ale když se na to někdo soustředí, jistě něco vymyslí. Ekonomika velkých sérií ale drží posun vpřed u podobných věcí hodně pod krkem. Já se naopak divím čím dál více, jak může ta snůška pomocných agregátů pod kapotou, co drží dosud při životě spalovací motor, vůbec nějak spolehlivě fungovat.

      1. Myšlenka solárů se nevytratila, ale zatím se to jeví
        Myšlenka solárů se nevytratila, ale zatím se to jeví neefektivní vůči jejich hmotnosti. Na první pohled se zdá, že energii jen dodávají, jenže vzhledem k tomu co váží tak téměř vše co dodají se spotřebuje vožením jejich hmotnosti. A to mluvím o jasném slunečném dni.
        Příklad za jasného dne – dodají třeba 10km dojezdu, ale kdyby totéž auto jelo lehčí o hmotnost panelů, ujede oproti tomu s panely o 8 km více, takže panely vlastně dodali jen 2 km.
        Opravdový problém nastává v momentě zamračeného, nebo zimního dne, kdy nevyrobí téměř nic, ale jejich hmotnost si vozíte stále, bez ohledu na to zda dodávají nebo ne.
        Myšlenka zůstává, ale bude použitelná až vyrobíme FV panely s účinností nad 30% na což má (zatím se zdá) nakročeno technologie perovskitového článku.

        1. Myslím, že tu nejde o hmotnosť (100W flexipanel váži
          Myslím, že tu nejde o hmotnosť (100W flexipanel váži 2kg)) ,ale o cenu, takéhoto riešenia. Pretože to nie sú len atypické články (samotná inštalácia) ale aj nejaká elektronika a fakt, že možno väčšinu času bude to auto tráviť niekde v tieni. Ak bude na slnku, tak sa tá vyrobená energia aj spotrebuje v klíme. Tým pádom bude návratnosť v nedohľadne.
          Takže je to iba otázka ceny.

Napsat komentář