Japonci rozjeli vývoj spalovacích motorů na vodík

Vodíková Toyota GR Corolla H2 Concept
Vodíková Toyota GR Corolla H2 Concept. foto: Toyota

Společnosti Isuzu, Denso, Toyota, Hino Motors a Commercial Japan Partnership Technologies Corporation (CJPT) zahájily společný výzkum a vývoj spalovacích motorů na vodík pro těžká nákladní vozidla. Cílem je najít možnosti budoucího využití spalovacích motorů v rámci uhlíkové neutrality.

V současnosti se pro snižování emisí využívají nejčastěji hybridní vozy, elektromobily nebo auta na vodíkové palivové články. Záleží přitom na energetických podmínkách i požadavcích zákazníků v jednotlivých zemích.  

Jednou z dalších možností jsou právě vodíkové spalovací motory. Spalovací motor na vodík od loňského roku využívá závodní speciál Toyota GR Corolla H2 Concept, který se účastní série Super Taikyu.

SOUVISEJÍCÍ: Toyota vyvinula prototyp přenosného vodíkového palivového článku

Nákladní doprava patří k významným znečišťovatelům ovzduší a zároveň má určitá specifika, která omezují využití některých alternativních pohonů. Pětice japonských firem se domnívá, že řešením by mohly být právě spalovací motory na vodík. Chtějí proto sdílet technologie a know-how, které v posledních letech v této oblasti nashromáždily. Jen pro zajímavost, o něco podobného se pokoušelo BMW už před patnácti lety. Dokonce si v Kalifornii otevřelo vlastní vodíkovou čerpačku a ve vodíkovém autě BMW 7 jezdil Brad Pitt i další celebrity.

Vodíkové auto Toyota Mirai ve druhé generaci. foto: Toyota

Toyota je však dnes v oblasti využití vodíku v dopravě jednou z nejaktivnějších značek. Vedle modelu Mirai na palivové články a vodíkových spalovacích motorů vyvíjí vodíkové lodě nebo vlaky a zabývá se také vývojem technologií pro výrobu a distribuci vodíku. Využití vodíku testuje rovněž v rámci experimentálního města Woven City.

zdroj: tisková zpráva

19 komentářů u “Japonci rozjeli vývoj spalovacích motorů na vodík”

      1. Pokud počítáme optimisticky dálniční spotřebu 20 kWh/100 km, tak nabít na 250 km znamená nabít 50 kWh. A to minimálne, v zimě určitě více a i těch 20 je hodnota pro docela úsporná auta při dálniční 130 km/h.

        Takže nabít 50 kWh za 12 minut znamená průměrný výkon za celou nabíjecí session 250 kW. Snad mám výpočet správně. Který elektromobil to dokáže?

        Diskuze o tom, kolik člověk stráví tankováním tady už byly, tak jsem si to schválně jednou stopnul a bylo to 8 minut i s WC a umytím předního okna (to samozřejmě během čerpání).

        1. Já jsem si to taky stopnul. Zastrčení a vystrčení konektoru doma mě trvá 3 sekundy a nemusím se zdržovat zajížděním k benzince. Ale o to nejde. Každý sedlák věděl, že když chce koupit koně tak musí mít zajištěné žrádlo, nejlépe na vlastní louce. Vy musíte žrádlo dovážet z cizích zemí a nevíte jak dlouho bude a za kolik bude.

        2. Od doby co CEZ zrusil predplacene mnozstvi elektriny u nabijeci smlouvy jsem uz externe v Cezku nenabijel. Vse se odehrava vyhradne doma a prevazne za pomoci vlastni FVE. Asi pred 1/2 rokem jsem nabijel v DE u Kauflandu behem nakupovani a zadara. Tak se bezte s tim nesmyslnym tankovanim vyfotit abyste mel vzpominky na stare casy az budete vnoucatum vypravet jak vas meli ropaci v hrsti a drzeli za koule.

  1. Spalování vodíku v motoru se už zkoušelo :/ Myslím, že hodně se toho dělalo kolem přelomu tisíciletí. Teď už spíš cestou těch palivových článků – když už!
    Hlavním problémem je předčasné vznícení směsi paliva. Vodík má nízkou iniciační enerigi, širokej rozsah hořlavosti a malou vzdálenost uhasnutí plamene. To potom v pístu vede k tomu, že k zapálení směsi nedojde svíčkou v ideálním okamžiku, ale už dříve, což vede k hrubýmu a NEEFEKTIVNÍMU chodu motoru.
    Navíc potřeba odvětrávání klikový skříně kvůli vyššímu prosaku nespáleného paliva – při nahromadění by klikovka začala hořet. Pak prosak výfukových plynů, které u vodíku znamenají vodní páry, tj. voda v oleji snižuje mazací schopnost a vede k většímu opotřebení dílů, a další a další specifika.

    Další nevýhodou je ta efektivnost. Je sice asi o 20% vyšší, než u benzínu. Benzín má asi 25-30%, takže tady k 50% a pálit drahocenej vodík s touto mizernou učinností je škoda.
    Ona totiž výroba vodíku spotřebuje spoustu energie, takže ta o 20 procent vyšší ušinnost při spálení je vykoupena vyšší potřebou energie na výrobu/stlačení/transport toho vodíku. Takže sumasumárum celkovej benefit nulovej.
    A stále zůstává ta komplikovanost motoru, spousta točivých a pohyblivých částí co se opotřebovává.
    Palivovej článek má taky svoji životnost, ale snad při masovější výrobě bude zlevňovat výroba a prodlužovat životnost. I tak platí, že učinnost elektromotoru kolem 90% je nepřekonatelná a je smysluplnější energii(elektriku) potřebnou na výrobu vodíku – ale i benzínu – rovnou strčit do elektrickýho auta.

  2. Tohle tvoří součást japonské kultury. Kdysi se nepřátelé z celého souostroví dohodli, že doslova zruší všechny střelné zbraně na bázi střelného prachu, v té době už dost pokročilé a radši se budou po staru rosekávat na neohořelé kusy. A vydrželi to poctivě snad čtvrt milenia…A to míchání prastarého ze supermoderním. Třeba sumo zápas s video rozhodčím snad už před dvaceti lety… Sympaťáci — ale aby to s tím vodíkem nepřehnali a nezůstali pozadu.

Napsat komentář