Jaká je ekologická stopa solárních elektráren od výroby až po recyklaci?

Solární panely. Jejich životnost výrobci uvádějí v průměru na 25-30 let. Aby majitelům sloužila elektrárna, co nejdéle, měli by o ni pečovat, což vyžaduje pravidelnou kontrolu, údržbu, opravu vzniklých nedostatků anebo čištění. Po skončení životnosti mají majitelé solárních elektráren zákonnou povinnost panely recyklovat. 

První boom solárních elektráren v ČR nastal v roce 2008, z čehož vyplývá, že tyto nainstalované panely se pomalu blíží k hranici užívání 20 let, kdy se jejich výkon může běžným opotřebení snižovat.

„Majitelé by si proto měli u takto starých elektráren nechat zkontrolovat výkon. Jednoznačně nejlepší inspekce elektrárny je pomocí dronů, které nafotí panely i na nedostupných místech ve velmi krátkém časovém horizontu, a následně se snímky vyhodnotí pomocí umělé inteligence. AI totiž dokáže zachytit i zdánlivě minimální teplotní rozdíly, které ale mohou znamenat větší problém,“ uvádí Martin Doležal ze společnosti DroneTech, která se zabývá inspekcí solárních elektráren.

Podle Martina Doležala pravidelná inspekce jednoznačně prodlužuje provoz FVE, což samozřejmě přispívá k udržitelnosti a snižování energetické závislosti na fosilních zdrojích.

Při srovnání s tradičními fosilními palivy má solární energie nižší celkovou ekologickou stopu, zejména pokud jde o emise skleníkových plynů, ale i další environmentální dopady. Ekologická stopa FVE zahrnuje jejich výrobu, provoz a také jejich likvidaci.

Výroba solárních panelů je energeticky náročná, emise skleníkových plynů při jejich výrobě jsou však nižší než u fosilních paliv. Další environmentální dopady jsou spojené s těžbou kovů a materiálů, jako je křemík, hliník a stříbro.

Při provozu FVE se produkuje pouze čistá energie bez emise skleníkových plynů. „Kontrola a údržba má velmi nízkou ekologickou stopu a navíc pravidelná inspekce a následný servis prodlužují životnost solárních panelů,“ vysvětluje Martin Doležal ze společnosti DroneTech. 

Recyklace FVE má významné ekologické výhody a je důležitou součástí udržitelného vývoje celého oboru. Podle zákona o odpadech má každý výrobce fotovoltaických panelů povinnost na svůj účet zajistit zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu ze solárních panelů, které byly součástí fotovoltaických elektráren.

Majitelé malých elektráren, především na rodinných domech, mohou vysloužilé panely zdarma odevzdat v síti míst zpětného odběru, což je ve sběrných dvorech. Provozovatelé větších elektráren s výkonem přesahující 30 kWp si domlouvají předání individuálně, ale recyklace probíhá pro ně zcela zdarma, protože výrobce ji již předplatil poplatkem do účelového fondu. 

Recyklace solárních panelů je ekonomicky výhodná, náklady na ní se uhradí už při rozebrání panelů a získáním hliníku, mědi nebo stříbra. Při recyklaci dochází k demontáži jednotlivých částí, jako je sklo, hliníkový rám, kabely, spojovací prvky a fotovoltaické články.

Po recyklaci solárních panelů je možné pro další využití zpětně získat stříbro, měď, indium, gallium nebo křemík, dále hliník, který se dodává zpracovatelům hliníku, plasty, které je možné po separaci podle druhu materiálu recyklovat nebo energeticky využívat a sklo.

Pokud recyklační proces dokáže zaručit jeho jednodruhovost, lze jej recyklovat s ostatním sklem. Jinak se využije například ve stavebnictví. Kovy se získávají většinou tepelnými procesy. Těžké kovy se vyskytují v malém množství.

Podíl jednotlivých kovů na hmotnosti panelů se pohybuje v desetinách promile. Nicméně s množstvím panelů bude stoupat i množství těžkých kovů. Jde o olovo a kadmium.

Recyklace solárních panelů se stále vyvíjí a odborníci přicházejí s novými technologiemi a metodami, které jsou především šetrnější k životnímu prostředí. Recyklace je nezbytná k minimalizaci ekologické stopy solárních panelů a k podpoře cirkulární ekonomiky.

zdroj: tisková zpráva