Domácí solární elektrárny v Česku výrazně zpomalily, boom čeká akumulaci

Solární elektrárny v Česku v prvním pololetí roku 2025 zaznamenaly o 26 % méně instalací než ve stejném období roku 2024. U bateriových úložišť spojených s FVE došlo dokonce k 37% poklesu. Vyplývá to z dat distribučních společností, která sesbírala a vyhodnotila Solární asociace.

Výrazný propad zaznamenal především segment domácích solárních elektráren, zatímco mírně posilují větší střešní systémy. Nadále však stagnuje budování velkých pozemních fotovoltaik, a to především kvůli přetrvávajícím překážkám v povolovacím procesu a problematickému financování.

Výrazný rozmach se v nejbližší době očekává jen u samostatně stojících bateriových úložišť. Spustí jej novela Lex OZE III. 

SOUVISEJÍCÍ: Senát schválil Zákon o urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie

Na střechách rodinných domů se za půl roku připojilo o téměř 10 000 méně fotovoltaik než ve srovnatelném období loňska. Za poklesem stojí opakované změny dotačních programů, snížení podpory i klesající ceny elektřiny. Důležitost vlastního zdroje přitom odhalil nedávný výpadek elektrické energie.

Také sektor větších firemních fotovoltaik zažívá obtížné období: firmy investovaly do přípravy projektů i techniky, ale potýkají se se zpožděním dotací z operačních programů MPO a následky nepovedené digitalizace stavebního řízení. V roce 2025 se tak teprve rozbíhají projekty připravované loni. 

Zatímco větší instalace na střechách firem a průmyslových objektů postupně rostou a částečně vyrovnávají propad v sektoru malých FVE, stále chybí systematický rozvoj segmentu velkých pozemních elektráren v rozsahu, který by odpovídal státní energetické koncepci.

Ani legislativní balíčky Lex OZE I–III zatím nezajistily dostatečně výrazné zjednodušení povolovacích řízení, která nadále brzdí výstavbu.

„Občas to vypadá, jako by zaměstnanci některých úřadů hledali způsob, jak projekty za každou cenu zastavit, místo aby nacházeli cesty, jak je umožnit. Takový přístup ohrožuje budoucnost české energetiky,“ uvádí k tomu Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, a dodává: „Ve výstavbě solárních elektráren jsme přitom daleko za státy jako jsou Polsko či Rakousko. Potřebujeme ji tedy výrazně zrychlit, nikoli blokovat.” 

Akumulace se odděluje od fotovoltaiky, přichází boom samostatných baterií a velkých bateriových projektů

Ve spojení s fotovoltaikou bylo v letošním prvním pololetí připojeno pouze 174 MWh bateriových úložišť, což je meziročně o 37 % méně. Propad ale souvisí téměř výhradně se zpomalením rezidenční výstavby.

Naopak velkokapacitní baterie bez vazby na FVE, např. s jiným zdrojem, začínají výrazně přibývat – tímto způsobem byly připojeny už desítky megawatthodin, ten největší má aktuálně 29 MWh.

V přípravě už jsou ale i obří, mnohonásobně větší projekty. Pozitivní roli v tom sehrál nedávno přijatý Lex OZE III, který od 1. října 2025 umožní připojovat do distribuční soustavy samostatné bateriové systémy. 

„Stojíme na prahu bateriového boomu a v nejbližších letech začneme celkovou kapacitu baterií počítat v tisících megawatthodin. Investoři by si ale měli dobře promyslet svůj byznys plán – aktuálně oznámené záměry násobně převyšují potřeby přenosové soustavy pro služby výkonové rovnováhy. Většina příležitostí bude v budoucnu spíš v obchodní flexibilitě, například ve vnitrodenním obchodování, vyrovnávání odchylek nebo eliminaci záporných cen. Baterie také pomohou solárním a větrným zdrojům, případně v průmyslu,“ upozorňuje předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek.

Stejně jako u nových fotovoltaik by ale připojování dalších bateriových systémů mohly zkomplikovat vyčerpané připojovací kapacity distribuční soustavy.

Změny v zákonech nestačí, bariéry v praxi přetrvávají

Energetický zákon prochází průběžnou novelizací, která má umožnit rychlejší rozmach obnovitelných zdrojů. Poslední z nich, Lex Plyn, má mimo jiné pomoci odblokovat rezervace v distribuční soustavě z minulých let.

„Pro další rozvoj ale zůstává nutné odstranit přetrvávající omezení, jako jsou zásahy památkářů, zákazy OZE v územních plánech, pomalé vyjednávání o kabelových trasách nebo zdlouhavé vynětí ze zemědělského půdního fondu. Sledujeme zavádění tzv. Akceleračních zón, ale zatím s opatrností – jejich efekt na zrychlení povolování se teprve ukáže,“ vyjmenovává Jan Krčmář a pokračuje: “Jako další nutný bod vidíme podporu pro takzvané PPA smlouvy a otevřenou diskusi o aukcích pro solární elektrárny.”

Nadějná oblast agrovoltaiky – tedy kombinace výroby solární energie a zemědělského hospodaření na jedné ploše – čeká na důležitý posun v podobě aktualizace vyhlášky, která je aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení.

Zatím je v Česku zakázána instalace vertikální fotovoltaiky u jednoletých plodin, které tvoří převážnou část místní zemědělské produkce. Právě tam přitom dává spojení obou činností největší smysl.

Solární asociace věří, že i tato bariéra bude v aktualizované vyhlášce brzy odstraněna a Česká republika se přiblíží zemím jako je Rakousko či Německo, které v oblasti agrovoltaiky udávají směr. Změny přitom neprosazují jen zástupci sektoru obnovitelných zdrojů, ale podporu vyjádřila i Agrární komora.

Nové FVE podle kraje

zdroj: tisková zpráva