Český zemědělský startup Agdata má za sebou rekordní rok. Stále se zvyšující ceny pohonných hmot, skokové zvyšování cen energií a pokračující covidová krize měly za následek, že farmáři musí pracovat efektivněji než kdykoli předtím.
I díky tomu Agdata zaznamenala téměř dvojnásobný růst. Momentálně eviduje více než 4700 klientů z řad malých i velkých farem, které ve velkém počtu přecházejí na digitalizaci a využívají široké portfolio celého ekosystému Agdata. Roste i počet měst, které využívají senzory pro péči o svoje životní prostředí – značka Agdata City spolupracuje už se 60 zapojenými samosprávami v Česku i na Slovensku a míří dále za hranice, konkrétně do jihoamerického Chile.
Loni obrat Agdata na pravidelných licencích za provoz systémů a prodej hardware poprvé přesáhl 10 milionů korun a v letošním roce je v plánu ho minimálně zdvojnásobit. Z celkového počtu zhruba 15 000 profesionálních farmářů v Česku jich systémy Agdata využívá již třetina, která dohromady hospodaří na 1,7 milionech hektarů – tedy celé polovině české zemědělské půdy. Agdata tak i nadále potvrzují svou pozici české jedničky a klíčového partnera pro digitalizaci českého zemědělství, jehož role s ohledem na geopolitické i klimatické výzvy stále stoupá.
Klienti Agdata mají na svých strojích a pozemcích nainstalováno přes 10 tisíc telematických jednotek a senzorů. Jejich počet od roku 2020 stoupl zhruba o 75 %. Efektivně tak monitorují stav půdy, vitalitu rostlin, hlídají uskladněné zásoby, ale také evidují a zefektivňují pojezdy mechanizace nebo monitorují pohyb pracovníků. To vše pochopitelně vede k úsporám jak v samotném provozu, tak navyšování výnosů.
“V době, kdy se zdražují pohonné hmoty a ceny hnojiv se už dva roky po sobě násobí dokážeme zajistit roční úspory, které se u standardně velké farmy pohybují v řádech milionů. V rámci variabilních systémů ušetříme 10 % na hnojicích směsích a zvýšíme výnosy asi o pětinu. Sledováním strojů a plánováním tras uspoříme 15 % paliv a v podstatě zcela znemožníme jejich zneužívání pro jiné účely. Skoro 10 % šetříme na osivech a sadbě. A zcela předcházíme znehodnocení uskladněné produkce,” zmiňuje Jiří Musil, CEO Agdata.
O monitoring životních podmínek mají stále více zájem města a obce
Stále významnější podíl klientů přichází k Agdata ze samospráv. Pro ty pod značkou Agdata City připravují řešení, které slouží k monitorování kvality ovzduší, péči o městskou zeleň nebo zefektivňování činností komunálních služeb. Mezi více než 60 samosprávami, které využívají například meteostanice či půdní senzory jsou například Praha 4, Brno – Královo Pole, Popůvky u Brna, Třebíč, Louny nebo Petrovice u Karviné. Řešení má však úspěch také za hranicemi – na Slovensku obsluhuje první desítky samospráv včetně městských částí Bratislavy.
„Zájem mají malé vesnice i velká krajská města, která nejčastěji spojuje problém s lokální kvalitou ovzduší. Typicky se jedná o sídla poblíž průmyslových objektů či komunikací první třídy, které svým provozem zhoršují kvalitu ovzduší. Starostové v případě nadlimitních výsledků měření mohou širokou veřejnost informovat o zhoršené kvalitě vzduchu – a to například pomocí partnerů, jako je startup Munipolis, který data posílá přímo do mobilních telefonů ohrožených skupin,“ dodává Jiří Musil. “Dlouhodobý monitoring pak může sloužit ke kontrole efektivity přijatých opatření nebo vyjednávání se znečišťovateli ovzduší o přijetí potřebných kroků.”
Řešení, které Agdata pro města a obce vyvinulo, je natolik efektivní, s jednoduchou instalací a cenově dostupné, že nemá v podstatě globální konkurenci. Vysoký zájem o ně je díky tomu dokonce na jiných kontinentech. Pilotní projekty se rozjíždí například v jihoamerickém Chile. Spolu s komplexním řešením pro zemědělství se tak služby pro města a obce stávají dalším zásadním produktem Agdata.
“V letošním roce plánujeme expanzi do Jižní Ameriky. V nejbližší době budeme instalovat meteostanice v Santiago de Chile. Radnice si přeje monitorovat ovzduší v jednom z největších městských parků, který slouží ke sportování a rekreaci stovek tisíc lidí každý rok. Velice dobře si uvědomuje spojitost mezi výkyvy v čistotě ovzduší a zdravotním stavem svého obyvatelstva a právě hyperlokální měření se může stát cestou, jak tato rizika snižovat,” vysvětluje Jiří Musil.
Stát má digitalizaci zemědělství jako prioritu
Vysoké tempo v Česku nabrala digitalizace tuzemských farem i péče o životní prostředí ze strany samospráv navzdory chybějící státní koncepci nebo konkrétním dotačním krokům. Situace by se však mohla postupně měnit – Ministerstvo zemědělství má digitalizaci farem jako ochranu před klimatickými dopady a zlepšení péče o půdu jako jednu z priorit. Jiří Musil zmiňuje, že Agdata jsou připravena podělit se o mnoholeté know-how tak, aby byla chystaná státní strategie co nejsmysluplnější. I díky tomu se Agdata stala strategickým partnerem české Agrární komory ČR (AKČR) na období 2022 – 2024.
“Česko má nyní historickou šanci transformovat své zemědělství do podoby, která bude určovat jeho tvář v následujících desetiletích. Můžeme mít farmy, které budou ekologičtější než v minulosti a zároveň mít nižší náklady na produkci i vyšší výnosy. Z datově orientovaného hospodaření se může stát klíčová konkurenční výhoda, která bude tlumit dopady klimatické změny a zbržďovat nevyhnutelný růst cen potravin. A jsme z pozice české jedničky připraveni pomoci státu, aby tuto příležitost uchopil za správný konec,” zmiňuje Jiří Musil.
zdroj: tisková zpráva
A mohli se zeptat soudruzi, čím že budete tento rok hnojit?
Tato úžasná digitální úspora 10% vypadá ve srovnání s nárůstem ceny hnojiva o 500% poněkud komicky.
tak pokud chtej setrvat zemedelci u produkce nekterych nesmyslnych plodin ktere s ebez hnojeni neobejdou, tak asi jejich problem
zemedelec ktery ma rozum a chce na sve pude hospodarit po desetileti a treba to pak nekomu predat, tak nema duvod pouzivat dovazena hnojiva, a ja svoji pudu pronajal prave takovemu zemedelci ktery nepouziva chemicka hnojiva, a hnoji proste tim co mu vyprodukuji kravy a veprici v jeho kravine a veprine, ve smlouve mam primo napsano ze nesmi pouzivat jina nez prirodni hnojiva, ale tim ze vim jak podnika, tak se nebojim z eby na pole vyjel s nejakou chemickou srajdou
Tak to chválím za odpovědný přístup. Který je ovšem v hromadné výrobě naprosto nerealizovatelný, protože nemáme tolik živočišné výroby, abychom to pokryli.
Takže to bude chtě nechtě znamenat menší výnosy = růst cen o stovky procent.
Kravky a vepříci vyprodukují jen zhruba tolik hnoje, který stačí na pohnojení polí a luk, které budou sklizeny na jejich vlastní výkrm. Pokud nechceme používat chemická hnojiva, zbývá nám jako fertilizant jediná volba: Opičí výkaly 💩
Dnešní pšenice nebo kukuřice mají 4x vyšší výnos než před 100 lety. Jenže aby to bylo možné, tak je potřeba je dodat jim živiny. Hlavně dusík, který se vyrábí pomocí zemního plynu. Přejít na původní plodiny nelze, protože by to nestačilo na nakrmení populace. Hnoje je málo a bude méně, protože maso je prý neekologické.
Z důvodu drahých energií a hnojiv ukončují provoz i skleníky se zeleninou:
https://www.mdr.de/nachrichten/deutschland/wirtschaft/gewaechshauser-leer-energiepreise-ukraine-krieg-100.html
Maso není ,,prý“ neekologické, konzumace masa a živočišných produktů je prokazatelně nejnebezpečnější zlozvyk naší civilizace… Naštěstí je ještě čas na záchranu a jsou náznaky, že k ní budoucí generace dospějí. 🍒🍅🥕💪
Člověk stejně jako většina savců je všežravec, to , že se zvyšuje konzumace masa je také fakt, a budoucnost bude díky omezeným zdrojům možná hmyz.
Tohle téma s tebou nebudu rozebírat, nemáš ani zlomek informací, které mám já – bez urážky…Jen maximálně stručně: Jestli člověk je nebo není všežravec je nepodstatné a mimo téma… Pravděpodobně dojde k opuštění chovu a nahrazení masa zvířat částečně rostlinnými alternativy, částečně masem vyráběným v bioreaktorech. Využití hmyzu nevylučuju.
Pouze vyvracím „konzumace masa a živočišných produktů je prokazatelně nejnebezpečnější zlozvyk naší civilizace“ Savci mimo jiné, žerou maso „miliony let“ takže podle Vás je to také „zlozvyk naší civilizace“?To že je produkce masa energetiky náročná, včetně vody, které je dle Vás dostatek, je fakt, a musí se s tím něco dělat, nejlépe snižovat populaci.
Jen si mi potvrdil, že nemá smysl zde s tebou diskutovat, z důvodu který jsem uvedl výše 😉
Dr:No když myslíte, a tady nové poznatky, a evoluční důvody:::Všichni dinosauři byli všežravci, brontosaurus by si pochutnal i na lidech
Tak já vstoupil do diskuse proto, abych upozornil na absurdnost představy, že větší počet jatečných zvířat by nějak pomohl ke zúrodnění polí bez chemie.
Na téma ke kterému jsme směřovali spolu se vedou nekonečné debaty a většinou brzy narážím na povrchní znalosti oponenta… Neber to osobně – já zase nevykuchám a neupeču, v masně bych rozumně nenakoupil…Jen mě prostě nebaví jalová hádka….
Dr:Vy jste skutečně vzor skromnosti::: nemáš ani zlomek informací, které mám já ::::To, že se bez umělých hnojiv neobejdeme, je snad každému jasné, ale tvrdit, že ::::konzumace masa a živočišných produktů je prokazatelně nejnebezpečnější zlozvyk naší civilizace… Naštěstí je ještě čas na záchranu a jsou náznaky, že k ní budoucí generace dospějí. 🍒🍅🥕💪::::je dle mě slušně řečeno naivní.Pokud by jste místo:::konzumace masa a živočišných produktů :::použil např. to hovězí, tak by to bylo něco jiného.
Například pasoucí kráva je z hlediska CO2 neutrální. Tráva by beztak zetlela a všechno CO2 uvolnila. Kráva sice prdí, ale metan se přemění na CO2 tak jako tak za pár let sám. Takže ve výsledku je ekologičtější jíst krávu, která se pásla než nějakou rostlinou stravu, která byla hnojena hnojivy vyráběné ze zemního plynu.
Nesmysl: chov hovězího dobytka je úplně nejhorší…A nejde o CO2, ale o náročnost na plochu zem.půdy.
🚜👍