ČEZ testuje ve Vestci baterii, která pomůže stabilizovat českou síť

Ve Vestci nedaleko Prahy funguje unikátní zařízení. Tři dobíjecí stanice ČEZ pro elektromobily doplňuje střešní fotovoltaika s baterií.

Systém jednak testuje částečný ostrovní provoz dobíječek pro využití v místech, kde je dlouhodobě nízký nebo omezený síťový výkon. Přechod do éry moderní energetiky určuje ale pro baterii nové úkoly. Pod taktovkou provozovatele přenosové sítě ČEPS probíhá právě série testů ověřujících, jestli „baterka“ obstojí i v poskytování podpůrných služeb. První zjištění napovídají, že získání role virtuální baterie nic nebrání. 

Tři dobíječky se střešní fotovoltaikou a baterií umí několik hodin dobíjet elektromobily nezávisle na síti. foto: ČEZ

I prosté denní světlo stačí v těchto dnech několika řadám panelů o výkonu 20 kW umístěných na střeše provozní budovy u trojice dobíjecích stanic pro elektromobily ve Vestci u Prahy, aby desítky kWh bezemisní energie získané ze slunce poslaly do sklepních baterií. Díky kapacitě 274 kWh zvládnou při výpadku síťové energie naplnit akumulátory 7 elektromobilů střední třídy. Moderní energetika ale potřebuje stále více úložných kapacit, které dokážou pružně poskytovat chybějící výkon v soustavě, regulovat frekvenci nebo přechovávat přebytečnou energii. Specialisté ČEZ a ČEPS proto teď testují jednu z baterii i pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. 

SOUVISEJÍCÍ: ČEZ chce další baterie, hlavně v areálech klasických elektráren

„S dalším zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů a snižováním výkonu klasických elektráren v soustavě bude narůstat význam akumulace i služeb výkonové rovnováhy. Chceme na to být připraveni, a proto nás zajímá, jestli stávající bateriové systémy v České republice jsou v případě potřeby schopné vedle svých běžných úkolů rezervovat část svého výkonu, podle potřeby ho zvyšovat nebo snižovat, a pomáhat tak udržovat výkonovou rovnováhu v soustavě v každém okamžiku. V projektu Eflex testujeme IT řešení pro využití volné kapacity baterií k poskytování podpůrných služeb,“ vysvětluje vedoucí odboru Project management office společnosti ČEPS Marián Belyuš. 

Testovanými službami jsou např. automatická regulace frekvence (je určena změnou výkonu elektrárenského bloku podle toho, jak se frekvence v síti vychýlí od normálu 50 Hz), schopnost eliminovat odběrové špičky při nabíjení elektromobilů a fungovat po omezenou dobu v ostrovními provozu.

„Ve spolupráci s dodavatelem baterie, společností Hitachi Energy, byl upraven řídící systém baterie a implementována opatření, která umožnila připojení baterie k distribuční síti. V následných testech se prokázalo, že vestecká baterie je schopná stabilně plnit svou hlavní činnost akumulace energie z FVE pro dobíjení elektroměrů a zároveň poskytovat podpůrné služby. Baterie umí reagovat na rychlé změny frekvence v síti a požadavky energetického dispečinku. Při poklesu frekvence sítě pod 50 Hz umí začít v řádu milisekund dodávat energii do soustavy, a naopak při frekvenci nad 50 Hz ji ze soustavy odebírat. Agregace více baterií přinese v budoucnu zajímavý regulační a obchodní potenciál,“ říká Michal Křepelka, manažer útvaru rozvoj bateriových projektů ČEZ. 

Elektromobily Renault Zoe u nabíjecích stanic ČEZ. foto: ČEZ

Dalšími účastníky Eflex jsou v jiných lokalitách LEEF Technologies, Solar Global Service, E.ON Energie a PREdistribuce a Škoda Auto.

Vestecká „baterka“ v číslech

• při výpadku výkonu umí několik hodin zajišťovat provoz trojice DC stojanů o výkonu 50 kW

• fungování systému před časem demonstrativně prověřilo souběžné nabíjení 12 elektromobilů Renault Zoe

• instalace byla financována z grantu evropského programu CEF, kterým Evropská komise podporuje propojování Evropy budováním dobíjecích stanic podél hlavní silniční sítě TEN-T

Ukládat, ukládat, ukládat

Skupina ČEZ se oblasti akumulace energie věnuje komplexně, mj. aktivitami v segmentu veřejných rychlodobíjecích stanic pro elektromobily, v průmyslových podnicích, pro malé i střední firmy i v domácnostech. V souladu s jedním z cílů vize Čistá Energie Zítřka zprovoznit do roku 2030 nové akumulační kapacity o výkonu 300 MW rozvíjí společnost i další bateriové projekty. Od roku 2019 je v provozu 4MW akumulační systém v areálu elektrárny Tušimice, který v první fázi poskytoval službu primární regulace frekvence v rámci BAART – společného projektu ČEPS a ČEZ. Po 1,5ročním pilotním provozu získal povolení k ostrému provozu a od loňska funguje v komerčním módu a poskytuje české energetice služby výkonové rovnováhy.

foto: ČEZ

V areálech stávajících klasických elektráren, kde ČEZ mj. počítá i s výstavbou solárních parků, se posuzují technické ekonomické aspekty bateriových projektů. Využity by byly opět hlavně pro poskytování podpůrných služeb. Vedle nových baterií půjde i o sestavy z už dříve používaných akumulátorů, tzv. second-life. Možnosti nejsou omezeny jen v rámci hranic. I Česká republika je totiž členem evropské platformy MARI, díky níž od letošního října probíhá přeshraniční výměna regulační energie. 

Top 5 největších akumulačních kapacit ČEZ v České republice

LokalitaZahájení provozu akumulačního systémuÚložná kapacita
PVE Dlouhé stráně19963700 MWh
PVE Dalešice19782300 MWh
PVE Štěchovice II1947, modernizace 1996200 MWh
BAART – Tušimice20192,8 MWh
Dobíjecí hub Vestec2019275 kWh

zdroj: tisková zpráva

61 Comments on “ČEZ testuje ve Vestci baterii, která pomůže stabilizovat českou síť”

    1. To je velmi relevantní diskuze. Na příkladu broznu a železa lze názorně demonstrovat, že horší technologie (železo, elektromobil) se může prosadit na úkor lepší technologie (bronz, spalovací automobil), pokud je zásadně ekonomicky výhodná.

      Nikdy jsem neslyšel o produktu, který by se prosadil přes svoji horší kvalitu a ekonomickou nevýhodnost.

      1. Relevantni je vzdy budouci potencial nejakeho produktu. Skoro vzdy maji nove technologie na zacatku svoje mouchy a vetsinou jsou hodne drahe. Ale kdyz maji velky potencial oproti stavajicim, tak se vyplati tu ziznivou cestu projit. Casem se mouchy vychytaji a cena jde s mnozstvim dolu a pak je cesta volna. Jen zastydli jedinci lepi na starych kramech a boji se novoty.
        Bronzove dyky a mece byly pro paradu dustojniku, kteri vetsinou nebojovali, ale jen zvanili. Co jsem psal o cernem a bezdymovem prachu uz drive plati pro vse ostatni.

  1. Evropská fjůčr.
    „Propuštění lidé se zkušenostmi z dílen automobilek jsou tedy ideální zaměstnanci pro rozvoj evropského cykloprůmyslu. Který je na vzestupu od chvíle, kdy se EU odhodlala plně podpořit elektromobilitu. Budoucnost osobní mobility do dalších dekád tedy nemusí mít jen podobu aut na baterky, nejspíš vyrobených v Číně. Ale klidně i šlapacího kola smontovaného v Evropě.
    Zdroj: hxxps://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/clepa-e-kola-elektrokolo-vyroba-zamestnanost-automobilovy-prumysl-bicykl-kolo-automobilka-tovarna.A221222_100650_automoto_dohr“

      1. Tak já jsem si koupil elektrokolo české výroby abych podpořil náš průmysl. Četl jsem totiž reklamu, že zlaté české ručičky opět oslnily celý svět a exportují to i do USA. Když jsem to rozbalil tak vypadl papírek kde si čínský mistr odškrtával jednotlivé úkony. Ale s kolem jsem spokojen je docela dobré.

    1. Taky bych si myslel, že k chlubení je potřeba alespoň tucet z 10 tisíc za jeden rok vyrobených 3,8MWh Tesla Megapacků a ne baterka, za kterou by se dnes styděl i obyčejný elektrický autobus.
      Že tam třeba nedali nějaké baterie z loni vyrobených plánovaných 200 MWh od HE3DA?

    2. Jako chlubení by to mohlo být, kdyby současně odhalili plány, například: „a v příštím roce nainstalujeme 1000 takovýchto úložištítek“, pak bych řekl, hurá přibudou jedny Štěchovice, ale takhle je to skutečně na úrovni nadšence a současně majitele prosperující benzínové pumpy.

  2. Směr dobrý, ale přijde mi to strašně málo. Taky nechápu proč to vyvíjejí, to je prostě ztráta času.

    Ve světě se tohle už dávno otestovalo a je to používané. To chtějí něco testovat a pak objevně říci že to nejde nebo co?

    Proč si nekoupí hotové řešení od Tesly, jako mají v Kalifornii nebo Austrálii a mají ho hned.

    1. Aby byla dotace, musi to byt aspon zdanlive neco noveho. CEZ ma sice bateriove uloziste davno vyzkousene, viz BAART a zaroven jako (byvaly) spoluvlastnik nemeckeho vyrobce bateriovych systemu Sonnen. Ale kdyz jde o dotace, tak jsou v oboru uplny zacatecnici kteri se musi pomoci dotaci nejdrive naucit.

    1. Vidim ze mate cim dal tvrdsi chleba. Klasicke zvaneni o nefunkcnosti uz nezabira, tak se musite uchylovat k radikalnejsim „argumentum“. Casem bud z toho zcvoknete, nebo seberete rozum do hrsi a priznate si obrovskou prohru. Podobne jako putin neprekousnul rozpad cccp, tak vy neprekousnete rozpad vaseho videni sveta.

      1. A vidíš snad něco funkčního? To jako tenhle bizár, který demonstruje schopnost ČEZu na úrovni studenta střední školy a způsob za neskutečný prachy dobít celých pět aut na pár kiláků jizdy??

        Ta tabulka, to je panečku flusanec do tváře progresivistů. Ten se povedl 👍

        1. pro Runnču… Hele možná si na to nechtěně kápnul… Třeba je ta tabulka to hlavní, co nám (nám lidu) chtěj zkostnatělý a nechutně zazobaný papaláši z ČEZu zdělit. Něco jako:… ,,Nepude to, žádná revoluce nebude, vždyť se podívejte na tabulku a nechte nás to dělat postaru, baterky jsou fejk a hlavně chceme mít všechny zlaťáčky na jedné – naší hromádce. Jestli budete usilovat o decentralizaci energetiky, PŘIJDE ZIMA A TMA. Mějte strach. BOJTE SE 😱“
          A musím uznat, že jim tohle sviňský PR vychází… Čechy jsou plné prosťáčků a poserů, kteří jim to žerou i s navijákem…

          1. PVE Dlouhé stráně – v aktuálních cenách 3,5Kč/Wh úložné kapacity s desítkami tisíc možných cyklů.
            Tesla Megapack – 9Kč/Wh úložné kapacity s tisícovkami možných cyklů
            Teoretický bateriový ekvivalent PVE Dlouhé stráně s životností 30 let a 15 tisíci cykly – cca 30Kč/Wh úložné kapacity.

            1. Pokud tu směšně malou baterku od ČEZu zvětšíme 10x už můžeme počítat v MWh.. Pořád se to může zdát zanedbatelné úložiště, ale když každou veřejnou benzinku (skoro 4000 v ČR) vybavíš takovou nevelkou baterkou, dostaneš akumulační kapacitu 3x Dlouhé stráně…
              Pokud jde o cenu…Na začátku doby železné se železná zbraň vyvažovala zlatem… Asi by se divili, v jakém množství dnes ocel používáme a jak je laciná 😉

              1. A když ji vyrobíme miliónkrát, budeme jedničky. Pointa?

                Železo nerovná se ocel, ale to jen tak na okraj. Zadruhé železné zbraně, včetně nožů, byly výrazně HORŠÍ než zbraně bronzové, tak nemel nesmysly o vyvažování zlatem. Význam metalurgie železa byl v jeho široké dostupnosti. Takže onen železný nůž byl sice proti bronzovému výrazně horší, ale byl lacině dostupný pro každého.

                A co se týká té oceli, tak to bych raději nevytahoval. V EU se pořádná ocel už nedělá, kvalitní se i pro zbrojní průmysl dovážela jen z Ruska nebo pro menší objemy z Asie – např. z Japonska.

                Kvalitní ocelový nůž i dnes stojí majlant. Můj hlavní nůž je teď Fallkniven S1 Pro, což je poměrně slušně udělaná kudla – samozřejmě japonská ocel. Cena 12 litrů.

                1. 🤭 Jasně: Železný nůž byl VÝRAZNĚ HORŠÍ než bronzový, bronzový nůž byl VÝRAZNĚ HORŠÍ než pazourkový, pazourkový byl VÝRAZNĚ HORŠÍ než klacek…A elektromobil je VÝRAZNĚ HORŠÍ než dízl 😃… Krásně to všechno ilustruje tvoje ,,uvažování“….
                  A to vyvažování železa zlatem samozřejmě nemám ze svý hlavy ty hádavko bláznivá 🤡😆

                2. 42. Klickujete jako zajic. Myslite si jak jste mistrne zabodoval. Jenomze kazdy vidi ubozaka ktery si nalhava a hlavne lze vsem kolem. To neni ADHD, to je chorobne lhani. Bezte se lecit a zachovejte vysilaci klid.

                3. Doktore, to je ale základní neznalost. Proč se pouštíš do příměrů z témat, která dost dobře neznáš?

                  Bronzový nástroj byl mnohem lepší, než železný. Byl mnohem tvrdší, lépe odolával korozi. Železo naproti tomu bylo mnohem dostupnější než měď a cín a metalurgicky snadněji zpracovatelné s jedinou výjimkou – pro železnou rudu bylo potřeba zvládnout stavbu tavící pece dosahující 1500 stupňů. Tím se otevřela možnost vyrábět sice horší nástroje, ale velmi lacině z „všudypřítomné“ železné rudy a tyto nástroje přestaly být drahým luxusem.
                  Kvantita předčila významem kvalitu.

                  Učivo základní školy. 😛

                4. pro Runnču…Aha, povídáš že bronzová zbraň je MNOHEM LEPŠÍ než železná a jediná výhoda železa byla masivní dostupnost…Tak je teda logické, že obyč voják měl meč železný a důstojníci a šlechta co si to mohli dovolit, nosili do bitev meče bronzové… Akorát že je to blbost a ty se ve svém zájmu přestaň zesměšňovat.🙄

                5. Tak vítej zpátky do 6. třídy ZŠ.

                  Železné zbraně, zvláště z počátku doby železné o které píšeš, byly velmi nekvalitní, železno znečištěné, zbraň byla měkká a náchylná k odlamování. Zachovalo se toho málo, protože to na rozdíl od bronzu korodovalo jako blázen.

                  Důvody přechodu na železo byly dostupnost a cena. Dostupnost nejen z důvodů lehkého zpracování, ale také kvůli vyčerpání známých ložisek mědi a cínu.

                  Bronzový měč přeseknul ten železný raz dva a jak nevědomě správně píšeš, koexistovaly oba současně – železná varianta byla laciným nekvalitním řešením.

                  Za úplné prosazení železných zbraní lze považovat až období římské říše.

                  Nemáš zač.

                6. Stejne jako vyvoj zeleza na ocel a vytlaceni bronze to bude u EV. Prvni pokusy uz mame zasebou a baterky jsou blize oceli nez zelezu. Dekujeme vsem chytrym predkum, ze podporovali vyvoj zeleza na ocel a nezustali jako solny sloup trcet u brozu. Jen par vcerejsich ma nutkani se vracet porad do minulosti.

                7. pro Runnču…dej mi odkazy, kde se dozvím, že boháči používali raději bronzové zbraně než železné, které byly určeny pro plebejského vojáka…Co já vím tak bronzový meč byl těžký, ohýbal se nebo lámal, nedržel ostří. Nekorodoval to ano, ale to ani ten železný naolejovaný v pochvě… Naopak zkorodovaly během tisíciletí a do dneška se z počátku d. železné nedochovaly, tak si nech ty kecky o mizerné kvalitě.. . Můj zdroj, který bohužel nevím kde dohledat, tvrdí, že už první železné zbraně vysoce překonávali ty bronzové a prý se vyvažovaly zlatem… Ale je to zajímavé téma, možná zkouknu nějaký nový dokument.

                8. Leoši a Doktore, za nahrazení bronzu železem byla pouze a jedině ekonomická výhodnost. Která umožňovala vyzbrojit větši počet vojáků.
                  Tedy přesně obráceně, než neschopný podělaný drahý elektromobil.

                  Co se týká dalšího vysvětlování Doktore, tak si dnes narazazil na můj limit v ochotě doučování. Nepochybně si to zvládneš dohledat sám. Mně najít celkem slušný zdroj trvalo 5 sekund.
                  hxxps://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/174532/120417438.pdf?sequence=1&isAllowed=y

                  Tady to máš včeně typologie, vysvětlení společenského statusu bronzového meče v době železné, koexistence dokonaljšího bronzového meče s mečem železným po dobu 200 let a vysvětlení, proč z důvodu vyčerpání nalezišť chalkopyritové mědi došlo k útlumu výroby.
                  Stačí číst úvod.

                  Ale opakuji, povědomí o kvalitativní nevýhodě železných výrobků starší doby železné proti bronzovým je znalost žáka šesté třídy. Asi jsi zrovna chyběl.

                9. pro Runnču …Tvůj odkaz mi nějak nefunguje .. Univerzita Karlova a dál už nic…No nevadí, já taky nelenil. Dva krátké dokumenty a dva články jsem proletěl a jediné v čem se s tebou shodujou je ta ekonomika a masovost… Jinak jako zbraň mělo mít železo od začátku na vrch skoro ve všech parametrech… Dokonce se objevují spekulace, že bronzové meče se v bitvách nepoužívaly a že byly jen ,,na ozdobu“ …I když to se mi zase moc nezdá… Tak teda nevím na jakou základku jsi chodil, ale patrně jste měli přístup k jiným informacím než mi ostatní…

                10. 42. EV mely pred casem take ekonomickou vyhodu v provoznich nakladech. Pro majitele fve ji maji dodnes. Ale nahrazeni bronze zelezem/oceli je stejny proces jako nahrada spalovaku elektromobilem. Kdyz dochazely loziska lehko dostupne medi je stejne jako kdyz dochazi loziska lehce dostupne ropy. Tenkrat obsadil naleziste medi nejaky nevlidny kmen a tak se musela hledat nahrada. Medi bylo dost, ale byla na uzemi nepritele. Historie se opakuje a krize nam prinese nove technologie.

                11. Je to velmi dobrá práce na téma meče doby železné a najdeš tam vše. Pokud ti nejde PDF stáhnout, můžu ti ho přeposlat.

                  Jinak já jsem sběratel zbraní, i chladných, a o mečích něco málo vím a něco málo jich vlastním 😁 A pár jsem jich i kdysi udělal. Ale moc to nevyšlo, to přiznávám.

                12. pro Runnču …To je neuvěřitelné, jak široký a fundovaný je rozsah tvých zájmů 😮 Teď rozumím, zapomněl jsi už, že máš své znalosti z metalurgického semináře pro pokročilé, a myslel sis, že jsou ze 6tř. ZŠ…😃
                  Tak teď zase vážně: Měl by si vědět, že je tvůj názor na funkční nadřazenost bronzového meče nad železným extrémně ojedinělý, o čemž se můžeš lehce přesvědčit na internetu… Netvrdím ovšem, že nemůže být pravdivý…Nemám problém si stáhnout pdf, ale potřebuje se dostat k té práci. Docela jsem zvědav…Tak kdyby si byl od té lásky, stačí když mi sem napíšeš její název a jméno autora, já už si dohledám a stáhnu osobně…

                13. pro Runnču… Tak teda dík za odkaz, ale bohužel se našeho témata dotýká jen okrajově (pojednává výhradně o bronzových mečích + pár výjimek kdy je železný meč vyroben podle vzoru bronzového)…Nikde není podpořen tvůj názor o funkční nadřazenosti bronzu nad železem, naopak jsem postřehl dva náznaky, že to bylo naopak… Ale hlavně se tahle práce vůbec funkčnímu porovnávání nevěnuje… Jestli jsem něco přehlédl, napiš mi č. stránky a řádku… Jinak už považuju diskuzi za ukončenou, tvoje tvrzení za blbosti, a svůj čas za zbytečně promrhaný….🙄

                14. Vostep. 42 se zivy sberem kovu a neni divu ze ho bronz tak fascinuje. Vykupni cena daleko prevysuje tu za zelezo. Nechte ho v klidu stourat v bordelu a na skladkach v ocekavani ze najde poradny kus bronzu ktery by hned zpenezil v kovosrotu.

                15. Drvoštěp neumí a ještě je drzej. To je fakt vrchol. Jak malej spratek. Měl bys mi poděkovat, že tě doučuji a naprovavuji tvoje zcestné představy o historii.

                  Drvoštěp: „dej mi odkazy, kde se dozvím, že boháči používali raději bronzové zbraně než železné“
                  „Tak je teda logické, že obyč voják měl meč železný a důstojníci a šlechta co si to mohli dovolit, nosili do bitev meče bronzové… Akorát že je to blbost a ty se ve svém zájmu přestaň zesměšňovat.“
                  „už první železné zbraně vysoce překonávali ty bronzové a prý se vyvažovaly zlatem…“

                  Realita podle p. Říhy: „Bronzový meč byl symbolem prestiže, moci, společenského postavení a zároveň
                  praktickou zbraní, kterou nemohl vlastnit každý.“
                  „Bronzový meč byl majetkem nejvyšších společenských vrstev – stal se
                  zbraní bohatší elity bojovníků, která se nějakým způsobem vyčlenila od ostatní společnosti.
                  Bronzové meče jsou pevnou součástí „Ha C1a“, stádia přechodu k novému systému, kdy
                  cirkulace bronzu zpomaluje a je vytlačována železem“

                  Pokud odmítáš akceptovat, že po desítky let bronzový meč překonával meč železný, tak si jako dítě otevři wikipedii heslo Meč a čti.

                  Mimochodem, technická zajímavost, tvrdost bronzových mečů doby železné byla podle stupnice Brinella až 95 HBW a železné meče, poloviční tvrdostí (50-60 HBW) přesekly při kontaktu blade-blade jako banán.

                16. pro Runnču…😃Ty si vážně kašpar, dyť ty tvoje odkazy potvrzují moji verzi😁… Takže wiki – meč ,,…. začalo se používat železo a přestože bylo velmi vzácné a drahé, rozšířilo se velmi rychle…“….No tak se třeba vyvažovalo i tím zlatem né…A proč asi bylo tak drahé?? No asi mělo vražednou kvalitu..!!..
                  Už mě nezdržuj šášo 🤡🥴

                17. pro Runnču…😳Cos to udělal, taková škoda…Před tvým posledním příspěvkem měla tahle diskuze krásných 42 komentářů 😃😆

                18. Doktore, a ta větička? 😀
                  Otevřel jsem si vínko, vládne tady pohodička, tak další lekce pro kámoše z Internetu Doktora zdarma…

                  Chetité tavili železnou rudu daleko před dobou železnou, konkrétně 1500 let př.n.l. 700 let se jim ale podařilo tajemství udržet a používali ho výhradně pro vlastí potřebu, nebo v obchodu. Ovšem pro zbraně typu meč nebo nůž se příliš nehodilo. Ale používalo se například pro kladiva a jiné dostatečně hrubé předměty, kde vysoká měkkost nevadila.
                  Ještě starší je použití meteorického železa, například Tutanchatonova dýka, nicméně ani toto železo se ve skutečnosti pro zbraně moc nehodilo, protože jeho opracování bránil vysoký podíl niklu.
                  Pak tady máme konečně dobu železnou Halštatskou, na našem území reprezentovanou například horákovskou kulturou. Zde již k použití železa prokazatelně dochází, viz např. nález kovářské dílny v Býčí skále. Ovšem uplatnění železa je v této době především pro účel hospodářský, ve zmiňované Býčí skále to byly například obruče apod.
                  V mladší době železné, tedy laténská, dochází již k použití železa pro výrobu zbraní. A to nejen nekvalitních mečů (z dochovaných záznamů víme, že keltové expandující z našeho území po bitvách museli narovnávat své meče), ale především hrotových zbraní různých typů. A právě tato změna vedla k definitivnímu konci bronzového meče, protože tato v mladší době železné stále exkluzivní zbraň se již nepotkávala se změnou vojenské taktiky a stala se obsoletní.

                  Kvantita zvítězila nad kvalitou. S příchodem římské říše a zdokonalení výroby železa přidáváním uhlíku teprve překonalo kvalitativně železo bronz.

                  Pěkný večer.

                19. pro Runnču… No vidíš, že to jde, tohle už je k zamyšlení… PROČ jsou na tohle téma tak rozdílné názory?? Jednou bylo železo levné, jindy zase vzácné a drahé. Jeden mluví o nekvalitních železných zbraních, druhý o kvalitativním skoku a rychlém vytlačení obsoletního bronzu…
                  🤔Mám teorii: Vysvětlení bude v tom, že doba železná nezačala všude v euroasii ve stejnou dobu… Na jihu a hlavně na jihovýchodě měli metalurgici, kováři a zbrojíři náskok několika století… Když kupci přivezli do střední, západní a severní Evropy pokročilé meče ze starší doby železné, ve společnostech které žily ještě v pozdní době bronzové musely nové zbraně z neznámého kovu, které kvalitou a vlastnostmi (určitě by se netahali tisíce km s nějakým šuntem) vysoce překonaly jejich místní bronzový ekvivalent způsobyt kulturní šok… Elity byly ochotné za nové lepší zbraně zaplatit vysoké částky, možná je i VYVÁŽIT ZLATEM 😉
                  A dostáváme se zpátky na začátek téhle už dost únavné odbočky:
                  Vysokou cenu a vzácnost železa v jistou historickou dobu a místě jsem přirovnal ke drahému a nedostatkovému lithiu v moderních bateriích… Podobně jako si naši předci těžko dokázali představit megatuny levné oceli – a stala se realitou, dnes si mnoho lidí nedokáže představit megatuny ,,levných“ a výkonných akumulátorů… ALE STANOU SE REALITOU…AMEN 😇

                20. Myslím, že se točíš v kruhu. Že doba železná nastala díky nízké ceně železa a všudypřítomném dostatku železné rudy, to jsme si už vysvětlili a psal jsi, že to už chápeš.

                  Nechápu, kde se bere tvoje představa o tom, že měkké železo bylo lepší než bronz? To mi tedy vysvětli…

                  Železo nebylo drahé. Přesněji, železné předměty dovezené před dobou železnou nebyly levné, ale nikoliv pro svoji kvalitu, ale pro svoji exotičnost. A nebyly to zbraně, ale spíše šperky a pod. a není důvod předpokládat, že cena železného předmětu vůči bronzovému byla vyšší – čím to dokládáš?

                  Bronz nikdy neskončil. To je naprosto hrubý omyl. Pro zbraně byl časem nahrazen železem. Rychleji tam, kde buď předtím voják vůbec neměl zbraň z kovu, tak dostal alespoň železného měkejše, a pomaleji tam, kde šlo o kvalitu a samotné železo nestačilo.

                  Ano, souhlasím že označení „doba železná“ je svým způsobem zavádějící, protože zaprvé znalost metalurgie železa nebyla časově všude stejně a zadruhé, a to především, tato znalost neznamenala automaticky vyšší vývojový stupeň.

                  Poznámka na okraj: Že Chetité vyráběli sečné zbraně, je spekulace podložená jediným nálezem železno-bronzového meče neznámého původu, který je pravděpodobně turecké falsum. Je více než pravděpodobné, že chetité sečné zbraně nepoužívali ani nevyráběli. Aby bylo jasno, oni celkově vyráběli železa velmi malé množství, ale to je na jinou diskuzi.
                  Představa, že si středoevropský velmož pozdní doby bronzové kupuje zrezlý měkký železný chetitský meč z dávno rozpadlé říše, je naprosto mimo.

                  Pokud to stále máš problém akceptovat, doporučuji populárně naučný historický cyklus Toulky českou minulostí, pro naši diskuzi relevantní díl s panem Podborským hxxps://dvojka.rozhlas.cz/7-schuzka-clovek-doby-zelezne-7940239

                  Tady to máš pěkně vysvětlené i s narovnáváním šuntských nenauhličených keltských mečů 😀

            2. 42. Stanek s obcerstvenim na nejakem atraktivnim miste muze byt mnohem vynosnejsi nez nejaka draha restaurace. Presto se ty restaurace provozuji, protoze tech lukrativnich mist je malo. Dlouhe strane nelze jednoduse nakopirovat a rozmnozovat, chybi totiz take to vhodne misto. Takovych vyjimecne dobrych prilezitosti je mnoho, treba pozice reditele s dobrym platem. No a vy byste pozadoval pro vsechny zamestnance aby delali reditele?

Napsat komentář