Český patent může výrazně zlevnit vodíková auta

Až 10x méně platiny díky českému patentu! O budoucnosti vodíkové mobility rozhodne i dostupnost kritických surovin a nejnovější česky vynález tomu může hodně pomoci.

Osobní, nákladní i veřejnou dopravu v Evropě čekají v blízké budoucnosti velké změny. V souvislosti s dekarbonizačními cíli Evropské unie, podle kterých se mají snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990, čeká sektor dopravy postupný odklon od fosilních paliv.

Tradiční vozidla na benzin, diesel, LPG či CNG tak budou v čím dál větší míře doplňovat a posléze nahrazovat bateriové elektromobily. A podle některých také vozidla s palivovými články na vodík. Vodík má potenciál zejména v těžké nákladní dopravě. 

Zkušební stanice vodního elektrolyzéru ETS-1. foto: LEANCAT

O tom, v jakém poměru se prosadí vodíkové technologie, bude ve velké míře rozhodovat i dostupnost kriticky potřebných surovin pro jejich výrobu. Díky českému patentu profesora Vladimíra Matolína z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se podařil průlom ve vývoji katalyzátorů pro vodíkové palivové články. Brzy bude při výrobě katalyzátorů stačit až desetkrát menší množství drahé platiny než doposud. 

Vodík jako další z řešení nízkoemisní mobility?

V současné době se v dopravě odehrává revoluce. Zejména bateriové elektromobily se začínají rozšiřovat už i v České republice. Doplňujícím řešením hlavně v těžké nákladní a dálkové dopravě a u užitkových vozů mohou být vozidla s palivovými články na vodík. 

„Evropské země, reprezentované mj. Evropskou komisí, počítají s výrazným zapojením vodíkových technologií do nově budovaného nízkoemisního energetického systému. Inovace směřující ke snížení materiálové náročnosti palivových článků nebo elektrolyzérů jsou proto zcela zásadní pro naplňování stanovených cílů,“ komentuje Aleš Doucek, předseda představenstva z České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

Extrémní rozdíl pak panuje mezi energetickou hustotou vodíku a bateriemi v elektromobilech. Současné špičkové bateriové packy dosahují energetické hustoty do 0,3 kWh/kg.

Vodík má výrazně vyšší energetickou hustotu na hmotnost, to znamená, že v 1 kilogramu vodíku uskladníme až 33,3 kWh energie. I se započtením váhy nádrží jsme stále na výrazně nižší hmotnosti na uskladněnou jednotku energie oproti bateriím. Na druhou stranu výzvou pro vodík jsou jeho energetické vlastnosti v poměru k objemu. Baterie jsou kompaktnější a je možné je umístit do podlahy bateriového elektromobilu, zejména v osobních autech. Vodík potřebuje relativně objemné nádrže a při 700 barech tak na 1 kilogram vodíku potřebujeme přibližně 25 litrů objemu. Právě proto je nejzajímavější jeho využití tam, kde nejsme příliš limitovaní prostorem, tedy například v nákladních vozidlech,“ doplňuje Jan Sochor, analytik České vodíkové technologické platformy. 

Výrobci baterií se pochopitelně neustále snaží vylepšovat jejich vlastnosti. Jde ale o postupný vývoj a s revolučními bateriemi, které by výrazně zlepšily současné vlastnosti lithium-iontových akumulátorů je nutné počítat až když dojde k rozšíření jejich výroby a snížení jejich ceny. 

Co se týče aut na vodík obecně, jejich výhodami jsou mírně delší dojezd, v případě nákladních automobilů to může být až 1000 km, či relativně krátká doba plnění, obvykle do 20 minut. Vozidla s palivovými články na vodík rovněž dobře fungují za nízkých teplot, kdy dochází k výrazně menším ztrátám dojezdu v porovnání s bateriovými elektromobily.

Palivové články: V hlavní roli platina 

Trh s palivovými články je v současnosti relativně malý. V průběhu let sice došlo k výraznému snížení ceny palivových článků na instalovanou kW výkonu, přesto stále existuje obrovský prostor pro zlepšení. Právě od úspor z rozsahu si řada výrobců slibuje další snížení cen.

Cena nákladních vozidel, nebo městských autobusů s palivovým článkem je dnes přibližně 3–4x vyšší než v případě naftových ekvivalentů. Bavíme se ale o cenách, které jsou dnes, před výraznou úsporou z rozsahu, ke které by mělo v průběhu příštích let docházet. Řada studií predikuje, že cena vodíkových dálkových nákladních vozidel bude k roku 2030 dost možná i levnější než u bateriových protějšků. Je to z toho důvodu, že určité typy chemií jsou nákladné a není možné je z důvodu vysoké energetické hustoty nahradit levnějšími typy baterií,“ doplňuje Jan Sochor z HYTEP. 

Zkušební stanice palivových článků PST-10. foto: LEANCAT

Pro výrobu palivových článků na vodík je kritickým kovem platina. Té se ročně na celém světě vytěží okolo pouhých 180 tun, ovšem 90 % z této produkce pochází ze tří států – Jihoafrické republiky, Ruska a Zimbabwe.

V současnosti se na jeden palivový článek pro vodíkový automobil spotřebuje zhruba 20 až 30 gramů platiny. Výzkumné a vývojové aktivity se snaží o postupné snižování platiny při zachování životnosti palivových článků, to povede k dalšímu snížení cen jak palivových článků, tak koncových vozidel.

Díky českému patentu budou výrobci palivových článků brzy potřebovat až desetinásobně menší množství tohoto vzácného kovu!

Revoluční katalyzátor aneb zlaté platinové české ručičky

Jedním z členů České vodíkové technologické platformy HYTEP je i ryze česká společnost LEANCAT. Ta vznikla v roce 2016 jako výsledek spolupráce mezi Karlovou univerzitou a technologickou skupinou JABLOTRON, s cílem komercializovat unikátní patentovaný objev profesora Vladimíra Matolína z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 

Platina je zatím naprosto nepostradatelným kovem pro palivové články, tedy pro výrobu elektřiny z vodíku,“ tvrdí profesor Matolín. Jeho vědecký tým proto před několika lety navrhl, vyvinul, úspěšně postavil a patentoval inovativní katalyzátor pro palivové články, který potřebuje na anodě mnohem méně platiny a rovněž menší množství platiny na katodě. Později na to navázal další patent s několika dalšími spoluautory. O jak velké snížení obsahu platiny půjde?

„Snížení obsahu platiny je ideálně o 90%, řekněme desetinásobné. V reálném systému bude snížení v závislosti na provozních podmínkách a plánované životnosti tak pětinásobné. Ale to bude otázka dalšího, již aplikovaného, vývoje. Budu-li optimista, tak snížíme obsah platiny 5–10krát,“ přibližuje profesor Matolín a upozorňuje, že inovace jeho dnes již bývalého týmu se úspěšně blíží komerčnímu využití. To má zajistit silný partner Univerzity Karlovy z Německa. 

„Kritickým problémem u každé inovace je komercializace. Jedna věc je něco vyrobit v laboratoři, druhá je být schopen vyrábět a to tak, aby vysoké výrobní náklady nepřevýšily úsporu danou snížením obsahu platiny. Oříškem také bývá schopnost vyrábět inovativní produkt v požadovaném velkém množství. Univerzita Karlova, která je majitelem patentu, uzavřela nedávno smlouvu s renomovanou německou firmou o výrobě prototypu průmyslového zařízení, které ověří možnosti průběžné výroby membrán povlakovaných platinou podle našeho patentu metodou per roll, tedy v rolích,“ dodává Matolín s tím, že německý partner by měl následně výrobní zařízení komercializovat a prodávat zájemcům o výrobu protonově vodivých membrán s platinovým katalyzátorem.

zdroj: tisková zpráva

65 Comments on “Český patent může výrazně zlevnit vodíková auta”

  1. „Pro výrobu palivových článků na vodík je kritickým kovem platina. Té se ročně na celém světě vytěží okolo pouhých 180 tun, ovšem 90 % z této produkce pochází ze tří států – Jihoafrické republiky, Ruska a Zimbabwe.
    V současnosti se na jeden palivový článek pro vodíkový automobil spotřebuje zhruba 20 až 30 gramů platiny.“

    Elektromobilům se vehemnetně vytýká používání „vzácných kovů“ zatímco používání drahých kovů jako je platina se u vodíkačů a spalováků pokrytecky přehlíží. To se nehodí do krámu. Lol. :)))

  2. Úžasný, ale to bohužel nijak nesníží extrémní mrhání energií který provází celej systém vodíkovýho pohonu. Efektivita vodíkové dopravy by se musela zvýšit několikanásobně, aby to vůbec dávalo smysl a přiblížilo se to efektivitě elektropohnu baterkáčů. Spalováky se dopracovali k maximální účinosti 40 % akorát díky hybridům Toyoty, díky ideálnímu využití pouze Atkinsonově cyklu přenechání rozjezdů a zpátečky elektromotoru a baterce a pak následné rekuperaci energie při brždění. O 90% účinnosti elektromotorů se může spalovákům akorát navždy snít.

        1. Něco jiného je ometat panely na střeše, kde hrozí riziko pádu a poškození panelů a něco jiného je ometání. A není pravda, že drtivá většina automobilistů nemá garáž. Polovina obyvatel ČR bydlí v rodinných domcích, které většinou garáž mají a pokud nemají garáž, tak mají přístřešek. Byty v novostavbách mají garáže v nižších podlažích a i některé byty v panelácích mají garáže.

      1. pro Runnču… Málo inverze, málo mlhy a taky je pro mě lepší když se střídají sluné dny s oblačností, než 10 dní jasno s přebytky a potom 10 dní tmy…
        Letos je výborná zimní sezona (např. ve srovnání s loňskem) a protože už solární zima pomalu končí těžko se to ještě zhorší.
        Ty jsi fakt borec, jak všemu rozumíš… Mohl by si orla učit létat 😃

          1. Takový data jsou ti k ničemu. Je úplně běžné, že mám na předpovědi slunce od 8h, ale vyjasní se v poledne, nebo taky vůbec… Ono nad mlhou svítí, tak se to počítá… To byl právě loňský případ, kdy bylo takových slibných dnů na hovno hodně … Bydlím na úpatí hor v horní části dlouhého údolí…
            Možná bys mohl radit tučňákům s potápění. Určitě máš doma flašky a neopren a samozřejmě kapitánské papíry 😁

              1. Pro Runnču… Tak poslední pokus o vysvětlení nesmyslu průměrů v tomto případě….
                Z jiného soudku… Dejme tomu že je PRŮMĚRNÁ celorepubliková celozimní sněhová pokrývka jeden rok 2cm a druhý rok 2,5cm…A z tohoto rozdílu usoudíš, že vlekařská sezóna byla lepší v roce s vyšším průměrem sněhu.. Samozřejmě je to blbost, protože první zimu byly dvě mírné oblevy, které nechaly spoustu sněhu, ale jen na horách… Druhou zimu bylo jen jedno tání, zato pořádné a slezl i ze sjezdovek. Teplo vydrželo dlouho a když se nakonec zimy ochladilo, napadlo 10 čísel sněhu na celém území… PRŮMĚR TO ZVEDLO, ale sezónu nezachránilo…
                Jestli nechápeš něco tak triviálního, běž se hádat s manželkou ty všeználku otravnej…
                Mimochodem dojem Drvoštěpa je podložený množstvím benzínu, které spálila centrála👋

                1. Tip. Na allegro.pl koupis naftovou centralu za par kacek. Urcite se to vyplati s nizsi spotrebou.
                  allegro.pl/oferta/agregat-pradotworczy-diesel-5-5kw-230v-400v-ats-o-13558549766

                2. Díky za tip, ale nechci se moc rozmazlovat …. Když je nějaké řešení jen dočasné, potřebuju aby mě moc neuspokojovalo a abych byl trochu nasranej 😃 Je to můj trik jak bojovat s vlastní leností a pokračovat ve vytyčené cestě…
                  Dost si věřím, že se nakonec toho drahého smradu a kraválu zbavím úplně, jestli se mě do cesty nepostaví něco ošklivého 😐

                3. Tady přece nejde o průměr. Ten je použit pouze pro porovnání. Jde o celkový součet. A čím vyšší, tím lepší. Tvoje přirovnání je naprosto mimo.

          2. 9 nebo 5 hodin mene svitu za cely mesic neni zas az takova tragedie. Dulezitejsi je kdy sviti a kdy nesviti. Kdyz sviti v poledne, tak je to nekolikanasobne vyhodnejsi nez kdyz sviti kratce po vychodu slunicka nebo pred zapadem. Neni rozhodujici delka sviceni, ale celkova mesicni vyroba a podle meho byla letos lepsi nez loni. Ale nemuzu slouzit s presnymi daty, protoze neustale menim pripojeni a tudiz nemam dlouhodobe ucelene merici rady.

            1. Já už se nezabývám tím kolik to kdy vyrobilo. Pro mě je podstatné, že to v průměru vyrobí 1000 x kWp ročně. Za posledních 5 let se to nelišilo o víc než 5%. Tak můžeme doufat, že nepšoukne nějaká sopka která by uvrhla do atmosféry popílek na několik let. Nebo ještě něco horšího.

              1. Protože jarní, letní a podzimní výroba je oproti zimní mnohonásobná… Potom samozřejmě i výrazné zimní fluktuace výroby v ročním průměru zmizí…
                Podle mě se právě zimní sezoní výroba umí docela výrazně lišit…
                Technická: solární zima je v polovině na zimní slunovrat a trvá samozřejmě celkem 3 měsíce.🌞🔋👍

                1. Jenomze solarni zima neni celou dobu. Viz dnesek a spoustu jinych slunecnych dnu. Podle meho je toto obdobi prosinec a leden. I v listopadu vyrabim velkou cast spotreby sam a v unoru tez. No a behem tech 2 mesicu jsou i hezke slunne dny. Ono je to obdobi individualni. Velka FVE pokryje spotrebu lepe nez mala a take zalezi na spotrebe. 30% prispevek na spotrebu je podle meho uz signifikantni prinos. U ostrovniho systemu to asi neni uplne to prave orechove. Kazdy to ma jinak. Ale vas OS ma u me palec nahoru.

                2. Bez mučení: OS je opravdu hlavně pro nadšence a ani ho nikomu nedoporučuji…. Na druhou stranu, když nám předloni dotáhli výstavbu s kabely skoro k baráku, už sme ani já ani žena připojení k síti nechtěli…
                  Ale jinak jsou samozřejmě pro energetiku mnohem důležitější autonomní solárníci s připojením k síti.

              1. pro Runnču…. Nemáš náhodou seznam všech těch stanic, kde se provádí měření intenzity slunečního svitu??… Koukal jsem na mapu ČHMÚ a hodně z jejich stanic je na vrškách kopců… Když přemýšlím o velkých stanicích v širším okolí, všechny jsou na kopci… Asi je to dáno historicky…
                Důležité pro nás je, že pokud mají heliometry právě tam, pak je jasné, že jejich data jsou pozitivně zkreslená…
                To že se na kopečku rozpustí mlha vždy dřív než v údolí asi nebudeš zpochybňovat.
                Vždyť si z listopadu a prosince 2022 pomatuju, že když jsem chtěl vidět slunce, musel jsem vyjet nahoru 😃

                1. Zde – vyfiltruj si SSV.
                  hxxps://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/stanice/ShowStations_CZ.html

                  Jsou to desítky stanic a zastoupeny jsou jak města, vysoké kopce, např. Šerák, tak „hned vedle“ díra o tisíc metrů nad mořem níž – Javorník.

                  Ergo mi jejich data přijou výrazně reprezentativnější, než že někomu podle jeho odhadu v zimě svítilo víc než loni.

                2. pro Runnču… Díky. Tak je to jak jsem si myslel…
                  Vtip je v tom, že FVE je na vrcholcích kopců přesně 0%, naopak velká většina FVE je v nížinách a údolích. I kdyby byla jen třetina heliometrů na kopcích, tak je průměr zatížen obrovskou chybou (z pohledu průměrné FVE) a to obzvlášť když je mlhavé a inverzní období jako konec roku 2022…
                  Heliometr na kopci měří klidně o dvě, nebo i víc hodin slunce více, než může využít naprostá většina FVE..
                  Jestli odmítáš pochopit i tenhle argument, už ti víc nepomůžu.
                  U mě je solární zima 2023/2024 podstatně lepší než 2022/2023.
                  Za ostatní nebudu mluvit, ale mám dojem, že mlhy a inverze trápily koncem roku 2022 většinu ČR…

                3. pro Runnču…. Mimochodem kdyby si jel zase do Ruska, našel jsem název toho lepidla:
                  RETECH TECHNOBOND

                4. proc jezdit do rusacka kdyz se to prodava i zrejme tady.
                  retech.com/cs/product/technobond-transparent

                5. No jo, ale nejde koupit… Když jim žena poslala objednávku mailem, tak přišla odpověď v azbuce ,,,,Modlete se, abyste zase nepotřebovali naši pomoc““ 😃 Ruskej humor.

                6. Výrobce toho lepidla je firma Womi. Že by to byli Rusi? Není to spíš naopak, že ho tam kvůli sankcím nemají a vaří klih z kostí jako dřív?

                7. Pro Visper…. Vůbec ti nerozumím… Jestli mi dáš odkaz, kde si ho mohu v ČR přidat do košíku budu ti vděčný.

                8. Já nevím, nezkoušel jsem to. Ale když dám vyhledat Googlem tak to najde víc obchodů, třeba i v Irsku. Ta firma Womi vyrábí třeba i autokosmetiku nebo autodíly. Sídlo firmy jsem nenašel ale tipuji to spíš na Čínu než Rusko.

                9. t
                  uning.autodoplnky.cz/autokosmetika/womi-technobond-lepidla/technobond-lepidlo-na-spoilery-290ml-barva-cerna-s105906027/?h=1&gad_source=1&gclid=Cj0KCQiAnrOtBhDIARIsAFsSe50ZCdB4PxaCc9UlSsPZjssE40Fkik9wa4_Nzgny3maNrzfZY7vdew8aAsLGEALw_wcB

                10. Je to lepidlo na spoilery a vyrabi i Teroson. heureka nebo zbozi.cz

                11. pro Visper…. Ta historka s odpovědí v azbuce není vymyšlená. Možná nějaký reexport, nevím nedělám do toho.
                  pro Leodendula… Zkusím to ještě hledat, ale divil bych se, že by to bylo tak jednoduché, když mě mechanik z velké dílny kam jezdím vyprávěl, že to lepidlo taky zaboha nemůžou sehnat..
                  Už je to víc než rok, třeba se něco změnilo…

                12. pro Leodendula… Díky objednám si tubu… Akorát si nejsem jistý, že jde o stejnou recepturu. Nepíšou nic o mastných podkladech, chybí první část názvu a taky se mi zdá dost levné….
                  Ale zkusím ho.

                13. Do obehu to dava holandska spolecnost servicebest.
                  servicebest.com/suche?term=womi+technobond
                  Maji tam i bezpecnostni list ktery obsahuje i slozeni. Bohuzel vyrobce tam neuvadi.

    1. K čemu je mi cena na burze 47EUR/MWh, na 3 hodiny. Stejně tu energii nejsem schopen odebrat a použít v době, kdy cena na burze bude 120EUR/MWh.

      Problém celého zeleného šílenství není elektřinu vyrobit, ale mít ji k dispozici v době, kdy ji potřebuju. A to mít ji k dispozici je ta drahá část celého řešení.

      Vyrobit elektřinu z FVE umíme s náklady pod 20 EUR/MWh, ale jen zajistit intradenní akumulaci v rámci jednoho dne stojí 30 EUR/MWh a jak začneme pracovat s akumulací na 7 dní už jsme na ceně 80EUR/MWh.

      A jakmile začneme pracovat s vodíkem – tak se dostáváme na ceny 150EUR/MWh v akumulaci.

      1. Tydenni akumulace za 80 EUR/MWh odpovida ca. 2 Kc/kWh. Kdyz k tomu pripocitam cenu na burze 47 Eur/MWh, tak celkove by stala silovka 3,20Kc/kWh. A to by bylo mozne vyuzivat v nejdrazsi dobe, kdyz stoji na burze treba 150EUR/MWh. Takze se akumulace vyplaci i na cely tyden. No a jednodenni zalohovani na preklenuti nejdrazsi doby je samozrejme jeste vyhodnejsi. Kazda firma by si mela budovat bateriove uloziste aby usetrily na elektrine. Samozrejme ze tam jsou i ztraty, ale ty se premeni na teplo a to se da vyuzit na temperovani objektu, nebo na predehrev TUV. Takze lidi kupujte baterky, je to vyhodna investice.

        1. No těch 80 EUR/MWh počítá s tím, že máte obrovskou akumulaci tepla do vody + baterie. Potom se to dá v rámci 7mi denní zálohy udělat.

          Ovšem v domě si to za tuto cenu neuděláte – na 7 dní potřebujete baterii asi tak 100kWh + nádrž na teplou vodu cca 25m3 – to je investice přes 600 000 s životností kolem 12 let a pak re-investice 200 000 každých 10 let. Takže náklady 50000/20000 za rok na přesun možná 1-2MWh do jiného času spotřeby.

          1. V puvodnim komentari o vode neni ani slovo. Vas komentar: „Problém celého zeleného šílenství není elektřinu vyrobit, ale mít ji k dispozici v době, kdy ji potřebuju.“ se vztahuje ocividne na elektrinu. Bud jste psal nesmysly pred tim, nebo ted. Jednodenni akumulaci do bojleru delam kazdy den a nevim kde by se tech 30 EUR melo utratit. Zrejme se ted jen vykrucujete kdyz jste zjistil, ze jste se sam podrazil.
            Vystrel jen od boku: 1kWh v LiFePO4 stoji ca. 4000 Kc a udajne poslouzi 6000 cyklu nez degradace je 70% kapacity. Tudiz by ciste aritmeticky stal jeden cyklus 0,66 Kc. Akumulace 1kWh by tudiz stala pouhych 66 haleru. A baterka by jeste slouzila dal!!!

            1. Ano o vodě jsem původně nepsal (ačkoli je to nejlevnější varianta jak přesunout energii o několik dní). Takže začneme počítat s Vašimi čísly a běžným rodinným domem se 4mi obyvateli.
              Vstup – průměrná denní teplota -2°C, 4 obyvatelé, zateplený rodinný dům s rekuperací, topení pomocí TČ. Takovýto dům má v těchto podmínkách denní spotřebu elektřiny 40-50kWh (podle toho jak se vaří, pere atd…). 7mi denní záloha elektřiny je 350kWh baterie. Při ceně baterie 4000/kWh se bavíme o investici 1.6 miliónu. Využitelnost bude na přesun maximálně 1MWh za rok – 20 MWh celkem (protože počasí není pořád špatné), takže jsme na částce 80000/MWh, neboli 3200EUR/MWh

              Na částku 80EUR/MWh se dostanete jen tehdy, když použijete to nejlevnější řešení, což je ukládat energii do vody (a pomůžete si topným faktorem TČ) a jen u velkých budov/instalací.

              Pokud se budeme bavit pouze o zálohování elektřiny – tak nejlevněji vychází přečerpávací elektrárna (opět zálohování energie do vody), ovšem na 7mi denní zálohování je to opět velmi drahá zábava, protože se sníží počet cyklů.

              Jinak zálohování pomocí H2 a vodíkového článku pro dům uvedený nahoře – potřebujete výkon článku 4kW, cena článku je 160 000, životnost cca 20 let, spotřeba 60kg vodíku na MWh, cena 1200 EUR (vodík vyráběný elektrolýzou). Takže tam se dostáváme na částky hrubě převyšující 1000EUR/MWh dlouhodobé zálohy.

              1. Nevim kde berete ty cisla. V obdobi 7.1. – 21.1.24 mam vlastni vyrobu 26%. To je prosim leden, druhy nejhorsi mesic v roce. Kdybych chtel, nebo potreboval zvysit zimni samozasobovani, tak bych urcite nesel cestou plne akumulace, ale instaloval bych vic panelu a dosahl bych treba 75% a zbytek do akumulace. Pak se vase carovani s naklady uplne zhrouti. A za ty vase silene prachy bych mohl instalovat mozna 200kW do panelu a mohl i v prosinci/lednu vytapet skleniky a pestovat banany. A na nocni akumulaci by me stacilo 10kWh, protoze bych to mel kazdy den plne nabite.
                Doufam ze nepracujete profesionalne jako nejaky planovac. To by kazda firma sla do kopru.
                edit. Na rocni presun 1000kWh bych potreboval baterku s kapacitou 350kWh? Trochu divne.

                1. Teď bych jen rád věděl o jakém tématu se bavíme. Zda o ceně 7mi denní zálohy elektřiny, nebo o samozásobení elektřinou.

                  Ale když už tady takto operujete s čísly – tak mi spočítejte kolik by Vás těch 200kW (to vyrobí 20x víc ročně než RD potřebuje), které by Vás utáhli stálo. A nepočítejte s cenou prodané elektřiny, protože v době prodeje bude její cena 0.

                2. Cena panelu 200kW by byla 750.000 Kc. Plus nejaka castka pro stojany. Samozrejme to je zbytecne velka instalace. nejakych 100kW by uplne stacila i pro nejtemnejsi dny.
                  Ja nejsem ortodoxni zastance skladovani elektriny. Ja jsem zastancem samozasobovani elektrinou. Zda 50, 75 nebo 100% je ted vedlejsi. Tak jsem vam odpovedel a ted vy.
                  Jak mam rozumet vyuziti baterky s kapacitou 350kWh a presun za cely rok jen 1MWh? Psal jste to viz nahore.

                3. Reagoval jsem na téma 7mi denní zálohy – to jest 7 dní husté sněžení (to je každý rok).
                  Ten přesun 1MWh je reálné roční využití takového řešení. Totéž baterie 350kWh je to 7mi denní zálohování.
                  A předimenzovat výrobu 20x taky není řešení – letos jsem měl několik dnů po sobě výrobu 1-3%.

                  PS: jako plánovač tak trochu pracuju – hledám ekonomicky nejschůdnější řešení. A ano nestydím ze mít FVE a nechat ostatní co ho nemají mě dotovat. Ale současně s tím vidím i jeho limity a navíc řeším extrémní situace, protože dělám v oblasti, kde to prostě musí fungovat vždy.

      2. Řešení jsou Na-ion. Když bude 1kWh za 40$ s cyklovatelností kolem 4000cy, tak máte 1MWh za +-10$. Takže, i kdybyste veškerou vyrobenou elektřinu akumuloval, tak se vám cena nemůže zvednout o víc, než o těch 10-15$/MWh (při započítání ztrát). Při dnešních cenách to bude už akceptovatelné. Je to zlomek. Američani zatím vyrábí Na-ion s cenou srovnatelnou s Li-ion, ale to jsou zaváděcí ceny. Půjde to rychle dolů, nejsou k výrobě potřeba žádné vzácné kovy a ani dražší lithium. Tata Motors (Indie) uvádí, že když bude dodávat tyto baterie do malých aut, jejich cena klesne o třetinu.

        1. No já věřím spíš redox bateriím – aktuálně to je asi jediná technologie, která opravdu umožňuje přesun elektřiny z léta do zimy. Zásobník nabitého/vybitého elektrolytu. Jen to zatím není dopracovaná technologie.

          U těch NA-ION narážíte na stejný problém jako u Li-ION, je použitelná pro pokrytí 1-2-3 dnů, ale potřeba je pokrýt 4 zimní měsíce.

          1. Neumožňuje. Přesun elektřiny z léta do zimy by vyžadovalo cenu takového řešení méně než: (max. Kč/kWh výstup – Kč/kWh vstup / účinnost) * životnost v letech.
            Pokud by na vstupu byla elekřina za 1 Kč/kWh, další náklady nulové, účinnost 80 % (nej hodnota pro redox baterie), skladovací ztráty nulové, požadovaná maximální cena elektřiny 3 Kč, životnost 20 let, pak to vychází na:
            (3-1/0,8)*20 = 1,75 Kč * 20 = 35 Kč/kWh, tedy asi $1,5/kWh (40x méně než nejlevnější LFP na trhu).
            Cokoli, co má jeden cyklus ročně a celkem tedy nižší desítky je extrémně závislé na ceně celého řešení a médium musí být prakticky zdarma (někde na ceně vody nebo písku).
            Taková baterie co požadujete např. o kapacitě Dlouhých Strání by musela stát do 100 milionů Kč, tzn. méně než 0,5 % ceny takové PVE a objem elektrolytu při typických 20 Wh/l by byl 200 milionů litrů, tedy 200 tisíc kubíků. Ano, je to desetina toho, kolik mají Dlouhé Stráně vody, ale furt to je zhruba 100 plaveckých bazénů elektrolytu.
            Takže ne, opravdu dnes neexistuje žádné ekonomicky schůdné řešení na přesun elektřiny z léta na zimu.

              1. Ne, neexistuje. S lehkou obměnou čísla platí i pro vodík jak pro cenu, tak pro gigantický objem, zde ještě navíc bude mnohem významnější roli hrát účinnost, však si to můžete dosadit sám, co vám brání?
                Projekty s elektrolyzéry existují, známé jsou i ceny takových projektů a nevychází to vůbec dobře a vy chcete toto celé, aby místo v denním cyklu bylo efektivní i v ročním cyklu.

                1. Ano, chci. Začíná to, a můžu vás ujistit, že i když dost přeháním, tak na technologie mám dobrý odhad. Hádal jsem, že v roce 2025 budou BEV na na 60-70% prodejů. Je jasné, že nebudou, že to bude později, ale zase o tolik ne. Hádal jsem že Tesla nezkrachuje, ale že se uchytí. Hádal jsem, že FVE a baterie postupně budou hodně levné a plní se to. Prostě si v tomhle dost věřím. Vodík půjde dopředu a vzniknou technologie, které budou oproti současným mnohem levnější.

                2. S tim zelenym vodikem to neni tak uplne rozhodnute. Existuji projekty na vyrobu v nekterych vhodnych mistech sveta, kde slunicko sviti cely roka a mista na OZE je habadej. Treba Saudska Arabie ma uz takovy projet rozpracovany. A az se objevi prvni takovy zdroj a osvedci se to, tak dalsi porostou jako houby po desti. Bohuzel budeme zase zavisli na dovozu.

                3. Škoda, že nechcete diskutovat s konkrétními čísly, ale jen s nějakými obecnými předpoklady, že vývoj jde kupředu.
                  Tohle opravdu hádáte jen sám. Dokonce jste i proti samotným výrobcům, kteří tvrdí, že elektrolyzéry musejí jet prakticky nonstop. Opravdu by mě zajímalo, kdybyste si dosadil i to vaše „mnohem levnější“, co by vám vyšlo. A třeba i kolik hodin provozu ročně počítáte, že přebytky OZE pokryjí výkon elektrolyzéru.
                  Diskuze stylu věřím, že to nějak bude a odborníci to jistě vymyslí, je s prominutím k prdu a nic nepřinese. Taky věřím, že jednou budou elektrárny, kde bude palivo antihmota, leč energetickou koncepci na následujících 20 let bych na tom fakt nepostavil.

                4. Leo do jisté míry ano, ale výrobců bude mnohem víc. Vhodné podmínky jsou i v Jižní Evropě. Severní a Jižní Afrika, Arábie, Indie, Indonésie, Polynésie, Austrálie…, velká část Severní a Jižní Ameriky. Například Indie do toho už jde taky. Jsou v začátcích, ale plány mají jak na rozvoj FVE a bateriových úložišť, tak i na výrobu vodíku. Ona je taky hloupost vozit uhlí přes stvrt zeměkoule, když mají dost slunce doma.

          2. Zimní měsíce bateriemi nepokryjete. To nedává smysl. Baterie se hodí na krátkodobé a maximálně střednědobé akumulace. Dlouhodové uskladnění musí být levné i za cenu toho, že se část energie ztratí nebo použije na uskladnění. Vodík, nebo ještě lépe amoniak. Ten se dá dobře uskladnit. Není to zatím moc odzkoušené, ale pracuje se na tom. Jak dostat do domácnosti zařízení na přeměnu NH3 zase zpátky na H2 nevím, ale nádrže, kteří mají někteří doma na kapalný PB, by se nejspíš adaptovat daly. Vyrábět určitě ne. Bude se to muset vozit.

      3. pro Omega…. píšeš: ,,,,Problém celého zeleného šílenství….“
        Co přesně myslíš tím šílenstvím? Tuším správně fandu jaderných štípaček?
        Pokud ano, tak by se dalo úspěšně polemizovat, jestli je větší šílenec ten, kdo chce rozšiřovat technologii s potenciálem zamořit celou planetu, nebo jestli je větší šílenec ten, kdo se snaží toto riziko eliminovat. Obzvlášť když už máme technologie, které to umožňují i bez nebezpečných nukleárních provozů.☢️🤢🤮💀

  3. No já si myslím, že se začnou vyrábět palivové články bez platiny. Už jsem na to viděl několik možných návrhů řešení, takže je jenom otázka času, kdy se povede průlom.

    A ohledně vodíku jsem pořád extra skeptický – i když máme technologie lepší než v minulosti, tak rizika spojená s vodíkem jsou vysoká. A technologická kázeň lidí se nezlepšuje. Proč se asi do garáží zakazuje CNG a LPG (a ty jsou v porovnání s vodíkem mnohem bezpečnější)?

    No a do záložních zdrojů – tam bude mnohem efektivnější mít palivový článek na metanol než na vodík. Metanol je kapalina s kterou se lehce manipuluje, v případě úniku je cítit, takže takový zdroj dokáže rozumně bezpečně obsluhovat každej jouda.

    1. Na metanol zapomeňte. Vyvábět biometanol z rostinné hmoty je velmi neefektivní a vyrábět ho synteticky taky. Zase byste musel nejdřív vyrobit vodík. taže to bude drahé. Další velký problém je toxicita. Víte, jak to dopadlo s poslední metanolovou aférou v Česku. Kdejaký Jouda to bude chlastat.
      P.S. Víte, z čeho nejspíš vznikl pejorativní Jouda? Z české výslovnosti anglického „how do you do – hovdo Joudo“.

      1. Oni existují i palivové články na etanol – a etanol je o pár procent lepší v objemové hustotě energie a nižší toxicitě + jeho výroba už dávno existuje a i v potřebných objemech.
        To co brání jeho využítí jsou finanční požadavky státu, z hlediska technologií je vše připravené.

  4. O tomhle patentu vím. Není úplně nový. Trvalo dost dlouho, než UK našla partnera, který je ochotný se pustit do výroby. Teď jde o to, jakou životnost FC budou mít a kolik to bude reálně stát. Pro BEV se to asi nehodí z důvodu vysoké ceny paliva. Za pár let budou mít baterie hustotu energie ~ 1kWh/kg a pak převýší cena elekřiny a paliva (bude vždy vyšší za jednotku). Smysl to může mít u nákladních vozidel, kde je potřeba delší dojezd a ve vlacích, pokud budou jezdit po tratích, které nejsou elektrifikované. Dovedu si i dobře představit stacionární elektrocentrály tam, kde nebude přivedená elektřina.
    Čekám, že Bůh udělá vtip a firma Zeppelin, ktrerá v současnosti dělá naftové elektrocentrály se zase obloukem vrátí k vodíku a bude dělat vodíkové záložní zdroje. :-)))

Napsat komentář