Evropa se vydala na cestu dekarbonizace, automobilová doprava přepne na elektřinu. Příležitostí pro další rozvoj českého automobilového průmyslu jsou nové technologické projekty jako je továrna na bateriové články do elektromobilů, tzv. gigafactory.
V českých podmínkách může navíc synergicky podpořit proměnu tradičních uhelných regionů, jež se v souvislosti s nástupem klimaticky neutrálního hospodářství blíží. Pro Česko představuje projekt gigafactory velkou příležitost, která může zásadním způsobem pozitivně ovlivnit celou ekonomiku.
V krátkém horizontu by u nás mohly vzniknout až 2 továrny na výrobu baterií. Vyplývá to z nejnovější studie společnosti Deloitte Rozvoj výroby baterií v Česku vypracované pro Svaz moderní energetiky.
Kalkulace přínosů ve studii stanovily, že jen v investiční fázi by díky jedné továrně o produkční kapacitě 40 GWh vzniklo zhruba 6 tisíc pracovních míst. Samotný provoz gigafactory by ve výrobě a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33 035 nových pracovních míst. Provoz gigafactory by zvedl český HDP celkem o 172,1 mld. Kč.
Evropská unie má ambiciózní cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a do roku 2030 pak snížit emisí skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Na stole je navíc legislativní návrh Evropské komise skoncovat s prodejem nových vozů se spalovacími motory k roku 2035.
To bude mít zásadní dopady i na podobu automobilového průmyslu, který v Česku tvoří 10 % HDP, čtvrtinu průmyslové produkce a zaměstnává (i s návaznými obory) až půl milionu lidí. Transformace tohoto odvětví je nevyhnutelná, povede k zániku určitých profesí, k proměně produkce a ovlivní výkonnost ekonomiky.
„Mít svou továrnu na baterie, a to nejméně jednu, je pro Česko logický a strategický krok, protože naše ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Hrajeme však o čas a ten, kdo bude schopen rychle postupovat, bude mít v rukou všechny trumfy. Česká vláda sice podepsala memorandum se společností ČEZ, je ale třeba urychleně řešit konkrétní podobu podpory a aktivně hledat investory a strategické partnery. Musíme si uvědomit, že pokud kapacita nevznikne u nás, vznikne jistě jinde v Evropě. Pak se ale i pracovní místa a přidaná hodnota přesunou mimo naše území,“ upozorňuje Josef Kotrba, chairman a vedoucí poradenského týmu pro energetiku ve společnosti Deloitte.
Dekarbonizace spojená s útlumem spalování uhlí a ropy se neobejde bez masivního nástupu jednotlivých řešení v oblasti ukládání energie. Klíčovou roli v akumulaci energie sehrají právě baterie. Budou nezbytné nejen pro sektor dopravy, ale také jako nástroj pro ukládání přebytků energie ze solárních či větrných elektráren. Současným limitem Evropy je dovozní závislost na asijských producentech baterií. To se má rychle změnit, neboť strategickou prioritou EU je být lídrem ve vývoji i výrobě baterií a mít plnou kontrolu nad výrobním procesem a udržitelností celého životního cyklu baterie.
Pro pokrytí evropské poptávky bude nutné vybudovat dostatečné výrobní kapacity. Odhadovaná poptávka v Evropě v roce 2030 bude na úrovni cca 450–630 GWh a v roce 2040 na úrovni cca 1 000–1 400 GWh. V závislosti na průměrné výrobní kapacitě jedné továrny (tzv. gigafactory) by k pokrytí této poptávky bylo potřeba 11–16 továren v roce 2030 a 26–35 továren v roce 2040. Jen v zemích V4 a Německa by k pokrytí 510 GWh poptávky po bateriích bylo potřeba přibližně 13-17 gigafactories.
„Země ve středoevropském regionu si uvědomují důležitost výrobních kapacit baterií na svém území a aktivně jejich vznik podporují. Nejčastěji přímou podporou v řádu miliard Kč, dále pak investicemi do infrastruktury a daňovými úlevami. U našich sousedů v Polsku a Maďarsku jsou již továrny v provozu a další se připravují. Participace ČR na výrobě baterií v regionu nemá tolik překážek a realizace projektu tzv. gigafactory na našem území přináší potřebný impuls pro transformaci uhelných regionů. Vytvoří zde nové pracovní příležitosti v oboru s vysokou přidanou a technologickou hodnotou,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Šance pro Ústecký a Karlovarský kraj
Česko disponuje vhodnými lokalitami nejen pro umístění takto rozsáhlého projektu ale i souvisejících provozů. Jedná se zejména brownfieldy vzniklé v důsledku těžby na Ústecku a Karlovarsku, kde by již samotná příprava projektu pomohla zvýšit ekonomickou aktivitu.
„Pro náš kraj je projekt továrny na bateriové články jedním ze strategických projektů, tato investice navíc může být díky svému transformačnímu potenciálu spolufinancována z evropských fondů. Vytvoří se nová pracovní místa, zvýší se ekonomická aktivita regionu a celkově se podpoří jeho udržitelnost,“ uvádí Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje.
Ekonomické přínosy jedné továrny byly pomocí input-outputové analýzy stanoveny následovně:
- HDP (hrubá přidaná hodnota) české ekonomiky by se celkem zvýšil o 185,9 mld. Kč, což představuje 3,6 % HDP v roce 2020.
- Větší dopad na ekonomiku by měl provoz gigafactory než její výstavba. Provoz gigafactory by zvedl český HDP celkem o 172,1 mld. Kč, výstavba pak o 13,7 mld. Kč.
- V investiční fázi do jedné továrny o 40 GWh by vzniklo zhruba 6 095 pracovních míst a provoz gigafactory by v nových výrobních kapacitách a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33 035 nových pracovních míst.
- Za celé zkoumané období by si veřejné finance (centrální vláda, obce a kraje) podle našeho odhadu polepšily celkem o 48,6 mld. Kč.
(Analýza nezohledňuje investice do vzniku samotného lokálního řetězce.)
Výhody realizace gigafactory v Česku:
- ČR má dobrou geografickou polohu a disponuje vhodnými lokalitami pro umístění projektu v regionech postižených těžbou uhlí. Projekty přispívající k transformaci těchto regionů jsou podporovány z Fondu pro spravedlivou transformaci.
- Projekt vytvoří nová pracovní místa přímo a přispěje k vytvoření dalších nepřímo. Přitáhne navazující ekonomické činnosti a služby. Přispěje tak ke zvýšení atraktivity daného regionu pro další investory.
- ČR disponuje největšími zásobami lithia v Evropě (oblast Cínovce v Krušných horách), disponuje také zásobami manganu (Pardubicko). Díky výrobě baterií se může udržet celý hodnotový řetězec. Od dodávky vstupních surovin přes výrobu baterií až po jejich využití pro second life a recyklaci.
- Projekt zajistí nové know-how v moderní technologické výrobě. Předpokládá se úzká spolupráce s technickými školami a vytvoření nových studijních oborů už na úrovni středních škol. Spolupráce by měla být realizována nejen za účelem výchovy budoucích zaměstnanců, ale také na poli výzkumu a vývoje.
- ČR disponuje jak kvalitním vzdělávacím systémem, tak kvalifikovanou pracovní silou. Nespornou výhodou ČR je konkurenceschopná cena práce, zejména ve srovnání s Německem.
- Trh z pohledu očekávané výše poptávky po bateriích není v tuto chvíli nasycen. V ČR je několik automobilových závodů v čele se Škoda Auto, které přizpůsobují své strategie trendu elektromobility. Bylo by logickým krokem zásobovat tuzemskou výrobu automobilů tuzemskými bateriemi.
- Úsilí o snížení uhlíkové stopy ve výrobním procesu baterií také nepřímo povede k podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů.
- Velká část investice by byla financována českým kapitálem. Částečně by tak projekt pomohl řešit problém odlivu kapitálu z ČR.
Podmínky úspěšnosti projektu gigafactory
Podpis memoranda o podpoře projektu mezi vládou ČR a společností ČEZ byl základním krokem. Následně je však nutné konkretizovat kroky navazující a specifikovat jednotlivé části podpory (přímá dotace, daňové úlevy, podpora pracovních míst, realizace tvrdé a měkké infrastruktury atd.). Pro projekt je také zcela zásadní získat strategického zahraničního partnera, aby dostal konkrétní podobu.
Pokud se podaří investory motivovat, mohly by v Česku v blízké budoucnosti vzniknout až 2 továrny na výrobu baterií a s nimi související ekonomické příležitosti. Vhodnou motivací může být i nový rámec investičních pobídek pro strategické projekty, jehož návrh byl již předložen. Kromě finančních podmínek pak bude vhodné dále doplnit nabídku také o měkké pobídky. O jednotlivých projektech by se mělo rozhodovat na konci roku 2021.
Studii Rozvoj výroby baterií v Česku naleznete zde.
Základní problém každé takové fabriky v ČR je tento:
Počet legálně pracujících cizinců ze zemí EU a mimo EU: 410.000
Počet nahlášených volných míst na ÚP: 364.000
Sečteno a podtrženo máme 774.000 volných pracovních míst
Na ÚP je aktuálně 285.000 uchazečů o práci, ale jen 210.000 podle ministryně práce může nastoupit ihned a bez omezení. Ovšem skladba jejich profesí neodpovídá skladbě volných míst.
Současně ČSSD na MPSV a MV blokuje jakýkoliv další příjezd cizinců mimo EU, protože kapacita těch z EU je vyčerpána, navíc raději jedou makat do Německa za eura (proto estébák chce po volbách MPSV pro sebe).
A teď se před voliče postaví politická zrůda a vykřikuje, jak další fabrikou zařídí 6 – 33.000 nových pracovních míst. A blb s koblihou místo mozku tleská. A kdyby jen on, i spoustu těch dalších.
Shrnuto už roky tu politická sebranka pouze systémově vytváří nedostatek zaměstnanců a podmínky pro jejich dovoz ze zemí mimo EU, přičemž blokováním legálního dovozu vytváří mafie a obchodníky s lidmi. Počet nelegálů se v ČR odhaduje na dalších 400.000. To nevymyslíš.
Nelegální otrokářské mafie jsou hnus…Je třeba podporovat legální otrokářské mafie…ehm… pracovní agentury.
Jste hlupák, ostatně jako většina občanů ČR v této otázce. Stačí Vám Blesk a další škváry a výkřiky Maláčové, předpokládám. Se Stropnickým u zadku.
Vlád atu neustále za naše daně vytváří pobídky a uplácí další a další firmy, aby se t usadily. Přestože pro ně nemáme zaměstnance.
Vládní státní školství produkuje nezaměstnatelné, vládní sociální politika podporuje nepracující, vláda brutálně reguluje pracovní trh Zákoníkem práce, vláda neustále háže klacky pod nohy legální migraci.
Současně vláda stále brutálně reguluje legální pracovní agentury, přičemž až od 2.8.2021, po 17 letech od jejich zavedení, je objednávající firma poprvé zodpovědná a pokutovatelná za to, že nabírá nelegály. Pouhé 4 roky jsou firmy pokutovatelné za to, že legální agenturu práce podvedou a nesdělí srovnatelné pracovní podmínky, takže legální agenturní zaměstnanci pak berou méně než kmenoví ve firmě.
Před pouhými 4 lety, po déle platícím zákazu a jen díky nátlaku Evropské komise z důvodu diskriminace, bylo legálním agenturám práce dovoleno dovážet cizince ze zemí mimo EU, do té doby to byla výsada mafií. Stejně tak musela EK zasáhnout, když bylo zdravotně postiženým zakázáno využívat služeb agentur práce, ale současně bylo agenturám práce přikázáno, stejně jako ostatním firmám, dodržovat kvóty na jejich zaměstnávání pod pohrůžkou zvýšených odvodů do státního rozpočtu, fakticky pokut.
Většinu buzerace prosadila ČSSD na postech ministrů práce v koaličních vládách. Ale vyznamenala se i ODS a TOP09. Nepředpokládám, že si přečtete, ale kdyby…. http://www.apa.cz/dokument/APA_predstaveni_a_diskriminace_072019.pdf
Radovane, nevím, co děláte přesně vy, ale zkuste si představit pro zkoušku, že pracujete na pásových jatkách. To víte, je rok 1999 v ČR je 200tis volných pracovních míst a 1mil čechů nemá práci(10%), z nich 400tis ani nechce pracovat. Vy se nahoru jen tak nedostanete. Budete rpacovat na jatkách koupených německou firmou za 18 hurbas. Chce to trochu soudnosti v těch názorech. Tak to u nás opravdu okolo roku 2000 bylo. Písknul jsem si a měl jsem 3 obchodníky v mojí začínající firmě, bylo mi 20. Opravdu nic…vážně nic..mě nenutilo jim nedat pouze x% z obratu, požadovat vlastní auto atd…dnešní situaci předpokládám znáte.
Nejsme v rozporu Dominiku, ale to už je 21 let. Takže mnou popsaný stav je realita nejméně od 2015 a reakce vládní jelit je pořád stejná, jako v roce 2000 a před ním. A to je ten problém.
Já jsem asi reagoval na Peaka..my jsme opravdu ve shodě…pardon
Ano, to je jeden relevantní pohled. Relevnatní pohled z druhé strany pak je – kolik pracovních agentur je seriozních a mají ok zaměstnance? Proč by měl mít agenturní zaměstnanec stejný plat jako kmenový zaměstnanec (který je snadno dohledatelný, má zodpovědnost atd) a ještě k tomu platit agentuře? Umím si představit, jaké problémy v agentury s lidmi mají, nicméně po prvních zkušenostech s agenturními zaměstnanci, jsem vždy žádal, aby se projektech, za které jsem byl zodpovědný, podíleli jen kmenový zaměstnance proč:
– nespolehlivost (člověk nevěděl, jestli ještě přijde a vymlátit z agentury nějakou náhradu, či jiného…:()
– nekompetence (klidně lidi mimo obor, co uměli tak nějak se podívat na nářadí)
– žádná disciplína (věčně to někde bylo na cigárku)
– po osmi hodinách padla – jedno, že hoří termíny a zaplaceno by dostali – takže žádná zapálenost pro projekt…
– často jazyková bariéra – ono když inženýr z ukrajiny, nebo ruska neumí číst latinku (výkresy) a nemluví žádným použitelným jazykem, nebo blbě 🙁 – pak sytá pára, přehřátá pára nebo pára jedno jest a průser klepe na dveře.
= celkově tři kmenoví zvládali práci snáz a rychlejš než 5 agenturních
– celkově přístup tenhle měsíc dva jsem tady příště půjdu třeba péct chleba, kam mě pošlou…
To, co říkáte je bezesporu pravda. Proto se snažíme řídit firmy procesně..abychom ustáli práci se nekompetentními lidmi…a to jak z řad agenturních, tak z řad Čechů, kteří nezadržitelně stoupají na pozicích a nemají na to.
Právě procesní řízení, Kaizeny a další opičárny považuji za jeden ze zásadních problémů v řadě firem a díky těmto disciplínám často právě ty nekompetentní jedinci nezadržitelně stoupají a rozšiřují vliv (aniž by vnesli přidanou hodnotu)…a výkonnost firmy pak překvapivě klesá, což generuje další procesy, další porovnávání dat atd… dřív se říkalo, že firma nad 1 000 lidí dokázala svými papíry vytížit sama sebe tak, že není schopna cokoli vytvořit, pak to bylo 500, dneska si myslím, že to číslo je mezi 50 – 100 lidmi – na vše proces, ke všemu se každá lampárna vyjádří, připomínkuje, žádá doplnění a dílo není..
Předpokládám jste zaměstnanec. Když jsou dva podnikatelé, mají výkonost 100b a zisk 100Kč. Když vezmou prvního českého průměrně chytrého zaměstnance, tak výkonost vzroste na 133b a zisk na 130Kč. Je to šílené nevýhodné, opravdu. Ale 30Kč navíc je prostě 30% navíc, které vyděláte. A tak firma roste s neefektivními zaměstnanci, až není kde brát a vezme prvního nekompetentního Čecha.. a výkonnost/osoba jde stále dolů..nicméně zisk se stále zvyšuje, byť ne o 30%. Nakonec dojde na agenturní, tam efektivita ještě dále klesá, nic naplat…zisk stále roste. Uřídit ale běžného Čecha jakš-takš ještě jde. Ale uřídit nekompetentního Čecha nebo agenturního cizince už nejde a tady nastupují pravidla hry = procesy, workflow. Od posledních zmíněných se již neočekává zapojení mozku (ani to neumí). Nicméně..s každým dalším přijatým zisk roste…jde snad někomu o něco jiného, než o zisk?
Ano máte pravdu, špatnému manažerovi nejde o nic jiného než zisk a to jen v období, kdy bude ve firmě – po něm potopa – musí firmu měnit často, aby ho nedohnala jeho neschopnost nebo spíš všehoschopnost., zejména pro vlastní kapsu.
Kvalitní manažer řeší firmu z dlouhodobého hlediska i na úkor svého aktuálního osobního profitu – řeší přidanou hodnotu firmy a zajímá ho to, kde bude za pět deset let.
Najímání nekompetentních lidí je pro firmu cesta do kopru a žádné procesy to nezastaví – je to jako máte díru do lodi, tak tu díru látáte zevnitř, když tlak vody záplatu prorazí, dáte větší a důmyslnější a zase propustí a možná vezme kus s sebou, tak je díra zase větší…nakonec nemáte ani přidanou hodnotu ani ten zisk, o který máte pocit, že vám něco šlo. Jenže ono najít kvalitního manažera je stejný problém jako najít inteligentního investora – moc nejsou a když náhodou na něj narazíte, tak už ty lidi mají pud sebezáchovy, tak do každé blbosti nejdou a na vše nekývou a když už by mohli kývnout, tak většinou přijdou všem drazí – takže místo toho hurá spirála…najme se nekvalitní manažer…zase další procesy, zase chvilku zisk…až se jednou… pak přichází tu větší či menší ekonomické krize, pač to krásně ukazuje a odráží náladu ve společnosti, kdy oběživa, či cokoli se směnnou hodnotou ztratí krytí a to buď faktické nebo smluvní…
OdpovědI
– kolik pracovních agentur je seriozních a mají ok zaměstnance? – všechny, co prošly sítem GŘ ÚP a MV ČR, dokud jim kontrolou (SÚIP počínaje) neprokážete opak. A mají OK zaměstnance, dokud neudělá chybu.
– Proč by měl mít agenturní zaměstnanec stejný plat jako kmenový zaměstnanec (který je snadno dohledatelný, má zodpovědnost atd) a ještě k tomu platit agentuře? – protože to říká Zákoník práce z pera levičáků ČSSD a MPSV. Soud již judikoval, že tomu tak být nemusí. Nastupující zaměstnanec mívá i jako kmenový méně než kmenový déle sloužící nebo s více odpovědnostmi a uměním přecházet ze stroje na stroj. Ano, agentuře platíte za flexibilitu (můžete se ho zbavit kdy chcete), váběr a další služby.
– Umím si představit, jaké problémy v agentury s lidmi mají, nicméně po prvních zkušenostech s agenturními zaměstnanci, jsem vždy žádal, aby se projektech, za které jsem byl zodpovědný, podíleli jen kmenový zaměstnance proč:
– nespolehlivost (člověk nevěděl, jestli ještě přijde a vymlátit z agentury nějakou náhradu, či jiného…:() – to máte i kmenového dnes bohužel stejně, všichni to mají v paži, míst je plno.
– nekompetence (klidně lidi mimo obor, co uměli tak nějak se podívat na nářadí) – to je otázka zadání uživatele a jeho kontroly, když potřebuje jen ruce a je mu to fuk, tak pak dostanete jenom ruce.
– žádná disciplína (věčně to někde bylo na cigárku) – kmenový jako agenturní, vsjó ravnó, lempl jako lempl.
– po osmi hodinách padla – jedno, že hoří termíny a zaplaceno by dostali – takže žádná zapálenost pro projekt… – prostě lidi mají svůj život a protože agenturní je připraven nastoupit ihned, kdy se mu zamane, musí uživatel chápat že dohodnutý konec je dohodnutý konec. Ne že bide 10, 12 (a nějak to napíšeme) i 16 hodin v práci.
– často jazyková bariéra – ono když inženýr z ukrajiny, nebo ruska neumí číst latinku (výkresy) a nemluví žádným použitelným jazykem, nebo blbě 🙁 – teda nechápu, na jakých projektech děláte, ale to snad děláte z firmama, co tu tahají nelegály na vyšší pozice nebo co.
– pak sytá pára, přehřátá pára nebo pára jedno jest a průser klepe na dveře.
= celkově tři kmenoví zvládali práci snáz a rychlejš než 5 agenturních – ano, to je docela možné, začíná to tím, že vědí kam sáhnout pro nářadí, zásoby, polotovary, komu zavolat, co po něm chtít, jak s ním jednat…..
– celkově přístup tenhle měsíc dva jsem tady příště půjdu třeba péct chleba, kam mě pošlou… – to je podstata agenturního zaměstnávání, je pitomost očekávat od agenturního zaměstnance kvalitu, zkušenost, loajálnost a zapálení kmenového. On tu je opravdu jen na skok a ví, že ho můžete vyrazit z hodiny na hodinu.
„konkurenceschopná cena práce“ = minimální mzda za otrockou práci, která bude následně zdaněna pro kompenzaci externalit z výroby a ze zbytku otroci nakoupí odpaky. Státní zdravotnictví v hajzlu, školství v hajzlu, bezpečný veřejný prostor v hajzlu, ale hlavní je postavit co nejvíc krabic německým pánům.
Je od tebe moc šlechetné, jak se staráš o blaho zotročené dělnické třídy…. Ale počkat- neměl si ještě nedávno pod jménem soupis svých stavů a názorů? A nebyl jeden z tvých podpisů ,, vykořisťovatel“?…Anebo to byla ironie a myslel si naopak… Ale měl si tam napsáno i ,, heterosexuál“ tak že by to znamenalo…. ani bych se moc nedivil. Možná by ti pro příště místo tolika titulů stačil jen jeden- POKRYTEC
To je moje sbírka nálepek. Někdo sbírá turistické známky, někdo brouky, já nálepky od blbečků. A co se týká toho heterosexuála, tak původní nálepka zněla ciska, ale tomu by nikdo normální nerozuměl.
Přesně.
Zase další montovny, které budou zabírat zemědělskou půdu, a ve kterých budou pracovat zahraniční dělníci. Přínos do státního rozpočtu minimální, problémy s dostupností bydlení a kriminalitou pro okolní obce značné.
Vývoj baterií a nemanuální práce budou jinde.
obe fabriky na baterky jsou planovane na mistech kde dnes jeste stoji nebo se jiz pomalu bouraji uhelne elektrarny a pripravuji se tam stavebni brownfieldy prave pro takoveto stavby, ta v regionu Usteckeho kraje ma bejt postavena na miste kde jsou dnes hromady uhli pro prilehlou elektrarnu, a na miste te uhelne elektrarny se ma postavit nova plynova, danej brownfield je pripraveny i dopravne, je tam zmodernizovany elektrifikovany 2 kolejny zeleznicni koridor kterym se svazelo uhli a vede az k Cinovci, zaroven ma diky soucasne doslouzile elektrarne i napojeni na rozvodnou sit pro budouci plynovou elektrarnu, takze jaka zemedelska puda? nebo snad znas zpusob jak na miste kde se desitky let skladovalo uhli zacit pestovat neco co tam poroste? vzdyt tam dnes neroste ani plevel 😀
Myslíš brownfield jako ten německý les?
ten Nemecky les byl prumyslove vysazeny les pro tezbu, a jeho planovane vytezeni se posunulo jen o 4-5 let, aneb stejne by lehnul tak jako ostatni podobne lesy v okoli Berlina 😉 koukam ze zas trolis co 😀 navic Tesla za kazdy pokaceny strom v tom prumyslovem lese jiz zacala s vysadbou puvodnich drevnich druhu v okolnich oblastech, takze pokaceli jeden les co by stejne v roce 2023 byl pokacenej a skoncil by jako drevni stepka na papir a treba jako nahrada plastovych tycinek na uchostourech , a misto nej vysazej v okoli nije lesni porosty stromu ktere tam nikdo kacet nebude
Průmyslově vysázený les neabsorboval CO2? Je stejná absorbce vzrostlého stromu a sazenice?
Slyšel jste někdy o tom, že nejvíce pohlcuje CO2 mladý/rychle rostoucí les?Termín pokácení „průmyslového“ lesa je z důvodu snižujícího se přírustku dřeva, a tudíž i nižší absorbce CO2, takže jako obvykle jste mimo, a řešíte blbosti, jenom proto, aby jste mohl okopávat kotníky zbankrotované Tesle.
To je naprostá blbost. Strom totiž CO2 neukládá jen do dřeva, do toho jde menší část, pane špatně informovaný kkk.
A na to jste přišel sám? Geniální myšlenka.Listí co opadá většinou zase shnije, a „technická“, nebyly u toho Berlína jehličnany?(je mezi tím rozdíl)
Nechápu, proč se pouštíte do diskuze v tématu, o kterém víte naprosté hovno. Ale protože jsem dobře naladěn, poučím vás, neboť vlastním lesy jak v pasečném, tak výběrném hospodaření.
V pasečném hospodaření se přírůstky dřevní hmoty pohybují po gausově křivce. Vaše teorie Mladý = rychlé přírůstky je naprostá kravina a neznalost.
Ve výběrném lese se sice přírůstky dřevní hmoty pohybují po hyperbole, ale ovšem celková akumulace CO2 je dokonce ještě vyšší než u pasečného, protože akumulace v odpadu je obrovská.
Předmětný les vykácený Teslou byl v pasečném hospodaření vykácený v nejméně vhodnou dobu, kdy přírůstky a akumulace CO2 do dřeva byly zdaleka největší po celou dobu života stromu. To je prostě lehce ověřitelný fakt.
To Vaše okecávání a úkroky jsou úsměvné, tady to máte vysvětleno:::https://www.drevojecesta.cz/aktuality/mlade-versus-stare-stromy-ktere-jsou-pro-nase-klima-prospesnejsi a A dejte nějaká konkrétní data o tom, že“ Teslou byl les vykácený v nejméně vhodnou dobu“O tom, ,že by zrovna Němci byli špatní hospodáři, kteří nechají vykácet les v době největších přírůstků pochybuji.
Velice lituji, ale obě dámy na svůj blogísek plkají naprosté nesmysly.
Prý „Obecně rozlišujeme dva typy lesa: člověkem obhospodařované lesy a lesy bez zásahu člověka.“ 😀 Svatá prostoto, to je teda hovadina non plus ultra.
Protože máte dlouhodobě problém vybrat ze zdrojú to podstatné a vyhodnotit to, což dokládá Váš tragický odhad vývoje elektromobility, Tesly atd,, tak jsem Vám dal stručný odkaz, ale opět se bohužel plácáte v okrajových problémech.Co ta Vaše fakta o lese vykáceném v nejméně vhodnou dobu?A zkuste si zjistit co znamená obecně.
Doplnění, zkuste se nad tím zamyslet:::Udělat z plantáže na borové dřevo bojiště je absurdní. Tohle nemá nic společného s ochranou přírody. Potřebujeme investovat do trvale udržitelné infrastruktury a průmyslu budoucnosti a taky pro ně musíme najít potřebné pozemky. V Německu se sice potýkáme s nebývale vysokým vymíráním ohrožených druhů, ale to se nijak netýká Gigatováren Tesly. Bojujme o ochranu přírody a zvířat tam, kde to dává smysl.
– Oliver Kirscher, místopředseda německé strany Zelených a poslanec Bundestagu
no psal jsem to davni, jsi proste troll a nikdo z nas s tim nic nenadela, teda mohl by s tim udelat zpravce tohoto servru, ale ten s tim pocitam nic delat nebude
Pro tvoji lepší orientaci, těch 90ha lesa představuje 200 tisíc vzrostlých borovic, které by za ty čtyři roky absorbovaly 16 milionů kilogramů CO2.
Prý ekologie, jo jasně. Zmrdi.
Takže budeme z těch stromů stavět obří krychli jako to teď navrhli ve Švédsku aby se to CO2 nedostalo ven?
Dřív nebo později ten strom stejně shnije. Řešením by bylo dělat z toho něco jako uhlí a dávat to zpátky pod zem. No počkat a nebo jednoduše přestat pálit to co pod tou zemí už je. 😀
Pouze konstatuji, kolika tunami CO2 pokácení lesa o 4 roky dříve přispělo. Marně se snažíš odvést pozornost od tohoto holého faktu.
PS: Ty čtyři roky jsou cca 200 milionů kilometrů spalovacím autem. nechat ty stromy růst do jejich životnosti, je to 5 miliard kilometrů. Zajímavé, ne?
Žádnou pozornost neodvádím. Jen poukazuji na další holý fakt, že zpracování lesa o 4 roky dříve a tím i o 4 roky dřívější výsadba nového nevypustí více CO2 (pokud zanedbáme produkci CO2 při výrobě sazenic). Je to přece koloběh.
Vzhledem k tomu, že Tesla údajně vysázela 3x více stromů, tak paradoxně dřívější pokácení lesa Teslou CO2 ještě ušetří.
Jo a mimochodem, jak na to teď koukám, tak veškeré CO2 z pěti milionů spalovacích aut s emisemi 80g/km stáhne zpět z atmosféry 18 tisíc hektarů vzrostého lesa.
V České republice jsou skoro tři miliony hektarů lesa.
Není to zajímavé? 🙂
Je to zajímavé a vysazování stromů je určitě bohulibá činnost. To co se snažím naznačit je, že to není systémové trvalé řešení ale pouze krátkodobé, které může kdykoliv znehodnotit vlna sucha a kůrovec. 🙂
Kůrovec? Jako že sežere 99,3% našich lesů, tedy včetně nesmrkových? 😀
Pointou je ukázat, jak naporosto marginální z pohledu ČR jsou emise CO2. My jsem díky poměrně slušnému zalesnění z pohledu CO2 bilančně naprosto vyrovnaní, VŠECHNY naše emise CO2 požerou naše stromy, přičemž emise z osobní dopravy jsou naprostý prd.
Takže nějaké sebemrskačství není na místě, ani nechat si srát na hlavu od Evropské komise.
Nejde mi reagovat na ten spodní koment, tak to píšu sem.
Pochopte, že ty stromy se třeba za 50-100 let pokácí a dřevo se spálí nebo shnije a CO2 se zase uvolní zpět. Takže ty stromy pohlcují CO2 ze svých „předků“. Emise z automobilové dopravy jsou tu prostě navíc. Nejde přece zalesňovat donekonečna. Jednou dojde místo a je to jen krátkodobé řešení.
Nejde? A kde se vzaly ty uhlovodíkové řetězce? Těžíme staré lesy.
Víte, že sice ropu dovážíme, ale dřevo masově exportujeme?
Dalších 100 let spalování fosilních paliv znamená pokácet a nechat vyrůst jen 50% stávajících lesů, k čemuž stejně dojde!
No tak jako jde. Psal jsem to na začátku. Můžeme ze stromů vyrobit třeba uhlí nebo v něčem jiném ten uhlík „uzamknout“ a zahrabávat to pod zem. Hloupé, ale jde to.
Planetu máme jednu a je společná, takže nějaký import ropy a export dřeva tu nehraje roli. Jo kdybychom třeba dřevo exportovali na měsíc, tak to by byla jiná. 😀
Pokud to tak je, tak přece není možné aby koncentrace CO2 stoupala.
Spalováním fosilních paliv vracíme do ovzduší CO2, který v ní byl.
Rostliny teď strádají, ale tohle jim prospěje.
A ano, emituje se určitě víc CO2, než se akumuluje. Ale je potřeba tlačit na ty země, které to dělají. Ty co jsou CO2 negativní nebo vyrovnané, nemá smysl omezovat.
Jistě, Runnere, že je to zajímavé. A vyplývá z toho, že bychom měli dostat do provozu více rakovinometů, ať tu kapacitu lesů využijeme, že?
Takže každý rok musíme vysázet 18 tisíc hektarů nového lesa, abychom kompenzovali provoz aut?
Tak to abychom už začali 🙂
Kolik je v ČR hektarů lesa je irelevantní. Leda by se jednalo o les, který roste donekonečna a není kácen.
2020 se vytěžilo 35,8 mil. m3 dřeva a zalesnilo se 33,7 tisíc hektarů lesa.
Jen stavebního dřeva, ve kterém CO2 bude uloženo desítky až stovky let, jsme exportovali 14,4 milionu m3.
Znovu připomínám, že strom za svůj život pohltí cca 30% do nadzemní dřevní hmoty, 70% jde do odpadu, půdy a kořenů.
Co je to zase za logický nesmysl. Ve stavebním dřevě to sice bude uložené desítky nebo stovky let, ale my už v současnosti zpracováváme to stavební dřevo co tam uložili naši předci před desítkami nebo stovkami let, takže nula od nuly. Je to jen odsouvání problému dále.
To mi přijde taky jako blbost. Vzrostlý smrk má třeba 11 kubíků (cca 7 tun) dřeva. Cca 50 % je čistý uhlík. Chcete tvrdit, že pod každým smrkem co váží 7 tun je dalších 7 tun uhlíku? Odpad shnije, takže uhlík se uvolní hned.
Pod každým stromem opravdu 7 tun uhlíku není. To by celkově bylo s nadzemním podílem 21 tun 🙂
Nevím, jestli chodíte někdy do lesa, případně kam, ale naše lesy opravdu nejsou jen smrkové monokultury výšky 40-50 metrů, hmotnosti 30 tun a stáří 200 let. S těmi je stejně konec.
Ono když to přepočtete realističtěji, tedy průměrný smrk výšky 22 metrů stáří 60 let, tak se s uhlíkem v čistém dřevě najednou dostáváme na tunu, přestože celková hmotnost stromu je skoro deset tun.
Taky by mně štvalo, kdyby firma, které jsem věštil brzký krach a masivně shortoval, si vesele stavěla nové fabriky. Ty stromy byly vykácené v zájmu vyššího dobra. Ale nebojte, další fabriku už Tesla v Německu pravděpodobně nepostaví. Prostě si je koupí hotové.
https://1url.cz/FK3Pm
prijde ti to jako zemedelska puda? me to spis prijde jako hnedouhelna elektrarna Prunerov 1, na jejims miste ma bejt postavena nova plynova elektrarna podobneho vykonu a pripadna baterkarna oznacovana jako gigafactory
Nejen vývoj ale i výroba musí být lokální. A samozřejmě v lokalitě mají zůstat i zisky… Vždyť neoliberálové a globalisti, kteří výrobu přesunuli za levnou pracovní silou vyvolali velkou část závažných problémů a celkový ekonomický, technologický a morální pomalý odchod ze scény..
Mně přijde, že je to ten samý styl, kdy firma bere kšefty na které je zvyklá, protože vydělá XY, ale klidně 20 let nevidí, že se zahlcuje levnými kšefty a nemá prostor na přípravu jiného, lepšího, s vyšší ziskovostí. Jasně kdo chce zůstat malý, ať zůstane, ale neoslavoval bych to takovými články.
Navíc růst HDP je naprosto imaginární číslo, které neříká nic o tom, jaká hodnota zůstala pro občany ČR. když uvážím import materiálu, strojů, energetické společnosti v rukou zahraničních firem a agenturní pracovníky ze zahraničí, včetně vedení, skoro si říkám, že z toho budou mít zahraniční firmy víc, jak my.
Gigafactory bude důležitým dodavatelem pro Škodu a její význam pro ekonomiku ČR asi není třeba komentovat. Když nebude Gigafactory tady, bude jinde, ale vznikne zcela jistě a nejen tato jedna. Každopádně budou to firmy s řádově vyšší přidanou hodnotou nežli např. prolobované sklady Amazonu.
Ale daleko daleko menší, než vývoj v Brně.
Pokud máte na mysli Li-S baterie pana Kazdy, tak je to stále ve vývojové a nikoli komerční fázi.
Ne mám na mysli klidně i pomocné vývojové pozice pro čechy, kteří nepůjdou makat do agentur hledajících pracovníky pro baterkárnu na severu Čech..