Robotická budoucnost: Volvo testuje magnetické silnice

Švédská automobilka Volvo rozvíjí zajímavý koncept autonomní automobilové dopravy. Podle vize Volva mají být silnice blízké budoucnosti posety magnety. Automobil se pak dokáže díky interakci s magnety na cestě orientovat autonomně, bez zásahu řidiče.

Magnetická silnice podle představy automobilky Volvo
foto: Volvo

Volvo má s autonomní, chceme-li robotickou, dopravou velké plány. Již v roce 2017 v ulicích švédského města Göteborg potkáme sto robotických aut bez řidiče.

Švédská robotická auta zaparkují, vyhnou se podle aktuálních dat dopravní zácpě a napojí se do kolony aut na dálnici. Pro zkušební projekt Volvo vybralo 50 kilometrů městských a příměstských silnici města Göteborg.

Robotická auta nejsou pouze technickým rozmarem švédských konstruktérů. Na evropských silnicích každoročně umře okolo 28 000 lidí a 250 000 lidí je vážně zraněno, v drtivé většině díky lidské chybě.

V nedalekém testovacím středisku Hällered nyní Volvo dále rozpracovává svou vizi autonomní dopravy. Volvo zde postavilo zkušební testovací cestu o délce 100 metrů. Cesta to však není ledajaká. Pod povrchem, v hloubce 200 mm, se nacházejí feritové kruhové magnety (permanentní magnety) o průměru 40 mm a výšce 15 mm.

Podvozek testovacích vozů je pak osazen jednoduchými detektory magnetického pole. Díky známému vzorci rozložení magnetů dokáže palubní počítač auta vypočítat, kde se na vozovce nachází.

„Přesné a spolehlivé určení polohy je nezbytným předpokladem pro auta bez řidiče,“ říká Jonas Ekmark, ředitel oddělení pro preventivní bezpečnost u Volvo Car Group. „Magnety vytvářejí neviditelnou“ železnici“, která doslova dláždí cestu pro určení polohy s odchylkou méně než jeden decimetr.“

Podle Ekmarka je sice možné zkonstruovat autonomní vozidla bez úpravy silniční infrastruktury, avšak magnety mají své výhody. Magnety mohou pomoci s navigováním v tunelech nebo hlubokých údolích, kde se nedostává navigačního GPS signálů z družic.

Stejně tak je používání GPS signálů ošemetné na zasněžených silnicích, které jsou zúžené nahrnutým sněhem na krajnicích. Autonomní vozidla také využívají k určení polohy HD kamery, ty však nefungují v husté mlze.

„Naše zkušenosti říkají, že feritové magnety jsou efektivní, spolehlivé a relativně levné řešení, jak pro infrastrukturu, tak pro palubní senzory,“ říká Ekmark. „Dalším krokem budou testy v reálném provozu.“

Volvo

6 Comments on “Robotická budoucnost: Volvo testuje magnetické silnice”

  1. jakmile nekdo prijde s
    jakmile nekdo prijde s napadem na znovuvybudovani silnicni infrastruktury (i treba jen v omezene mire jak je zmineno v clanku – napr jen na mistech kde casto snezi), tak zasadne nemuze uspet. Mozna v nejakem malem ucelenem regionu ala pohyb po vyrobni hale nebo rozvoz konkretnich veci na konretni mista kde si to zaplati provozovatel, ale ne po beznych silnicich. Naklady na neco takoveho by byly monstrozni (nebo „relativne“ monstrozni 🙂 )

    Vsimli jste si jak pomalu pribyva infrastruktura pro CNG ci elektro? Vazne nemam rad takove „smele“ napady.

    1. Maloobchodní cena
      Maloobchodní cena feritového magnetu průměr 40 mm a tloušťky 8 mm činí 19 Kč. V článku zmiňovaná tloušťka 15 mm = cca 38 Kč. (cena při velkoodběru by byla jistě mnohem nižší)
      Dle zobrazení by bylo zapotřebí 7 magnetů na šířku dvouproudé vozovky s odstupy ve směru jízdy odhadem 5 metrů.
      Což nám činí 1 400 kusů magnetů a 53 200 Kč na kilometr. Na trase 200 km (velmi zhruba Brno–Praha) celkem 10 640 000 Kč. (pořád maloobchodní ceny!)
      Vůbec netuším kolik stojí kilometr silnice/dálnice, ale představa, že si hodím v Brně kopyta na palubovku a Praze odpočatý vystoupím, se mi vůbec neprotiví.
      Podle rok starého článku stojí stavba dálnice asi 126 milionů na kilometr; takže nějakých utrápených a směšných 53 tisíc se vˆ tom naprosto ztratí. Toto moc o finanční monstrozitě nesvědčí.

      To pomalé přibývání u nás je „zásluha“ odpovědných. Jen se koukněte kolik stanic si dokázala vybudovat Tesla za rok.

      Rád-nerad „takove „smele“ napady“ jsou zapotřebí. Pokud by se i jen každý stý nápad dostal z výkresů do praxe by byla výhra. A ještě je docela možné, že některý z těch 99 % zavržených nápadů někoho „nakopne“ k něčemu užitečnému. Tak si představuji že funguje pokrok.

      1. kez by se ta cena skladala
        kez by se ta cena skladala jen z ceny materialu, to by se na tom svete krasne zilo 😀
        me vubec netrapi cena par magnetu, ale cena jejich instalace, standardizace, dopravnich omezeni v dobe instalace atp…
        leda ze by se kazda nova silnice stavela s timhle, ale to by pak zas neslo vyuzivat ty stare (nerekonstruovane).

  2. Myslím, že hlavním
    Myslím, že hlavním kamenem úrazu bude to prohlášení „relativně levné“. Protože slovíčko relativně je zde velmi důležité. Pokud by se permanentní magnety začaly používat pro tyto účely, jejich cena by vystřelila do neskutečné výše. Na celém světě není dost výrobců permanentních magnetů, abychom s nimi dokázali vydláždit pouze hlavní silnice v ČR, natož v Evropě.

    1. „Relativně“ je hodně malá
      „Relativně“ je hodně malá u nové silnice, promile z ceny bude hodně. „Relativně“ se ukáže v plné síle, když si představíme nutnost dát magnety do všech existujících silnic. Pak to bude zajímavá částka.

      P.S. V ČR problém nevidím, zde se magnet prodá 5x dráž, zabudování 3x. A díky velké volnosti „odklonění peněz“ se to u nás začne dělat brzo 😀

Napsat komentář