Nenápadné a současně všudypřítomné vodní řasy a rozsivky představují do budoucna velmi slibný zdroj biopaliv a energie. Podle francouzských vědců z nich ale jde vyrábět i asfalt.
foto: Peter Griffin, licence public domain
Zástupci některých druhů řas se dnes objevují v kosmetice, využívají se jako přírodní barviva, pracuje se s nimi v medicíně a narazíme na ně také jako na součást netradičního jídelníčku. Francouzské výzkumné ústavy ale navrhují ještě jednu alternativu: vyrábět z nich bioasfalt.
CEISAM, GEPEA, IFSTTAR a CEMHTI nejsou žádná magická zaklínadla, ale zkratky čtyř výzkumných ústavů spadajících pod Univerzitu v Nantes a v Orléans. Zabývají se buď pokročilou materiálovou technologií, nebo biotechnologiemi, což jsou základní pilíře výzkumu alternativního využití řas.
stavebne lepidlo, cement, ..
stavebne lepidlo, cement, .. a vsadepritomny tuhy odpad alebo palena hlina s drtenym kamenom, betónom. to posledne co ma napadne, je vyrabat beton z rias.
ako sa hovori, porucime dazdu, vetru, ale urobit to jednoducho ani za svet.
uz teraz sa dava pod cesty tolko zelezo betonu, kamenného betonu, ze ozaj je ten asfalt len na zatmavenie a izolovanie od vlhka.
jedinny problem je suvisla vrstva aby to neskakalo
Jasně. A asfalt z ropy se
Jasně. A asfalt z ropy se bude házet do oceánů.
Předně a bez mučení se
Předně a bez mučení se přiznám k tomu že jsem článek četl jen jednou, ale jedno mne napadlo hned. Asfaltu je až příliš, potřebujeme změnu. Asfalt jako takový je nepropustný pro vodu, proto třeba PVE Dlouhé stráně má horní nádrž izolovánu přírodním asfaltem. Jsme v situaci, kdy je třeba maximalizovat vsak vody, ne její odtok. V podstatě to že je možné vyrábět asfalt, což je jen směs velmi dlouhých uhlovodíků, z biologického materiálu není až tak překvapivá věc. V pdostatě jakýkoliv uhlovodík by mělo jít převést na jiný. Kdybych chtěl přehánět tak ze včelího vosku lze udělat benzín a z benzínu třeba sádlo. Jde jen o to vědět co potřebujeme a pak nejít cestu, bude klikatá, ale velmi pravděpodobně bude.
Navíc máme i jiné možnosti jak dláždit naše ulice, beton, nebo dlažbu, přičemž každý z duhů má své výhody, nevýhody, pěkné srovnání je dostupné zde: nemo.uconn.edu/publications/tech_papers/tech_paper_8.pdf Domnívám se že bychom se měli od car-centric society zase vrátit torhcu zpět do předfordovských dob. Dobře budou zde elektromobily, ale nemělo by se vše již točit tak kolem aut. Tedy pokud se pdoaří Evropě v nadcházejícím těžkém období obstát.
Ještě větší šok to bude případně pro USA. Čína, Japonsko a Jižní Korea to budou mít lehčí. Již teď je jejich populace tak hustá že car-centric přístup nelze aplikovat.
Asfalt jak ho známe dnes,
Asfalt jak ho známe dnes, je průvodcem ropných produktů. Je jistě jedním z nejpoužívanějších komponentů v silničním stavitelství. O tom, že zásoby ropy nejsou nevyčerpatelné, je faktem. Je dobře, že se vyspělý svět zabývá myšlenkou co bude, až nebude kde brát. Holandané přicházejí s plastovými komunikacemi, Francouzi zase s silničním – cestářským pojivem z vodních řas. Doufejme, že se náhrada najde než bude pozdě. V ČR by jsme se v budoucnu mohly vrátit k “ cestáři“ s praxí ze Silnice do Prášil!!!