Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky.

Větrné elektrárny v Itálii
foto: 12019, licence Pixabay

Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává. S možností řešení finanční části problému nyní přicházejí pojišťovny a společnosti, které se specializují na zajištění povětrnostních a klimatických rizik.

Takzvané Proxy Revenue Swap (PRS) kontrakty by měly zajišťovat investice do větrné energie nejen proti nepředvídatelnosti počasí, ale i proti kolísání cen elektřiny. Podle některých expertů tak otevírají dveře novým investicím do sektoru obnovitelných zdrojů.

PRS funguje na principu oddělení povětrnostních a tržních rizik od provozních povinností vlastníka elektrárny. Cílem jsou stabilní příjmy bez ohledu na to, jak bude foukat nebo jaké budou skutečné hodinové ceny elektřiny.

Pokud projekt v rámci desetiletého kontraktu nedosáhne plánovaných výnosů, vlastník elektrárny netratí. Majitel se ovšem zároveň vzdává veškerých neočekávaných zisků projektu.

Největší PRS dohodu nyní připravuje v americkém Texasu italský energetický gigant Enel. Elektrárna High Lonesome s kapacitou 450 MW je největším větrným parkem Enelu v portfoliu obnovitelných zdrojů.

Větší část jejího výkonu bude zajištěna dlouhodobým kontraktem Proxy Revenue Swap a stane se největší dohodu týkající se jedné větrné farmy. Pojištění 295 MW výkonu poskytne za $600 mil. pojišťovna Allianz společně se společností Nephila Climate, která je předním světovým poskytovatelem produktů pro řízení povětrnostních a klimatických rizik.

Vůbec první desetiletý PRS kontrakt funguje už od února letošního roku rovněž v Texasu. Týká se tří větrných elektráren společnosti BP Sherbino Mesa 2, Trinity Hills a Silver Star.

Zajištění pomocí PRS nedávno oznámila také budovaná větrná farma ve městě Lal Lal ve státě Victoria v Austrálii. Kontrakty PRS se začínají uplatňovat také v solární energetice. První projekty již byly uzavřeny v Austrálii, ve fázi uzavírání smluv jsou solární parky v severní Americe.

tisková zpráva

16 Comments on “Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?”

    1. Nemusím být odborník na OZE, abych si dokázal spočítat,
      Nemusím být odborník na OZE, abych si dokázal spočítat, že při roční výrobě 20% nominálního výkonu je to neekologická a neekonomická kravina stimulující stavbu záložních regulovatelných zdrojů s rychlou dostupností – fosilních elektráren.

          1. Až na to, že to není efektivita a neuvádí se procentem
            Až na to, že to není efektivita a neuvádí se procentem instalovaného výkonu. Jen ze sebe děláš blbečka.
            V reálu se používá koeficient využití, což jsou procenta z celkové teoreticky možné výroby (tj. ne z kW, ale z kWh).

            1. Znova opakuji, že efektivita se uvádí procentem
              Znova opakuji, že efektivita se uvádí procentem instalovaného výkonu.

              Asi jste další blbeček, když to rozporujete tvrzením, že něco jiného se uvádí jiným způsobem. Samozřejmě můžete porovnat teoretické maximum výroby s dosaženou. A pak si to převést na procenta. A co jako?

              A že je podle vás koeficient udávaný procentem, to se chechtám ještě teď 😀
              To je zase ta nová zelená matematika, že?

                1. Koeficient využití (Capacity factor) o obojím neříká
                  Koeficient využití (Capacity factor) o obojím neříká nic. Jsou elektrárny s vysokým koeficientem využití, které majitelům prodělávají kalhoty, jsou elektrárny s vysokým koeficientem využití, které majitelům vydělávají dlouhé prachy. Jsou elektrárny s nízkým koeficientem využití, které majitelům prodělávají, jsou elektrárny s nulovým koeficientem využití, které jsou pro majitele mimořádně důležité (záložní zdroje, je spousta technologií, kde si nemůžete dovolit výpadek proudu, vzpomeňme na Fukušimu Daiči).
                  Navíc pan Běhna42 matlá dohromady koeficient využití a účinnost zdroje, což jsou dvě naprosto odlišné hodnoty. Jenže obě se udávají v procentech. A to nemluvím o tom, že účinnost znamená něco jiného u tepelných elektráren a něco jiného u elektráren transformujících energii prostředí.

Napsat komentář