V Ostravě zkoumají výrobu materiálu budoucnosti

redakce - 08 Červen 2016

Zpěněné kovy jsou nový typ materiálu s nízkou hustotou a zajímavými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi. Vyhovují náročným požadavkům na ochranu životního prostředí, především ve smyslu snižování hmotnosti a surovinové náročnosti. auto Ostrava vysoká škola Báňská vývoj nových materiálů

Podmínkou budoucího praktického využití kovových pěn s unikátními vlastnostmi je zvládnutí nenákladných způsobů jejich výroby.
foto: Technologická agentura ČR

Jako atraktivní se jeví hlavně pro automobilový a letecký průmysl. Vhodné jsou například i pro vojenské účely, kdy mohou nahradit dosavadní způsoby pancéřování. Problémem je jejich nákladná výroba.

Z tohoto důvodu Technologická agentura ČR (TA ČR) podpořila společný projekt Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava a Slévárny a modelárny Nové Ransko, s r.o., jehož cílem bylo vypracování ekonomicky přijatelné metody výroby.

„Cílem projektu je studium vlastností zpěněných kovů a způsobů jejich získání jednoduchou a méně nákladnou metodou. Jde o velmi progresivní obor a výzkum, o jehož výsledky má zájem několik předních světových výrobců,“ uvedl předseda TA ČR Petr Očko s tím, že podobný výzkum v České republice doposud nikdo nedělal.

Technologická agentura podpořila projekt v rámci svého programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA částkou 5,3 milionu korun.

„V podstatě jsme se zaměřili na dva způsoby výroby. Jedním je infiltrace kovu do dutiny formy, ve které je umístěn výplňový materiál, takzvaný prekurzor nebo preforma. Tekutý kov zaplní volný prostor kolem tohoto materiálu a po jeho ztuhnutí a odstranění zbytků výplňového materiálu získáme porézní strukturu,“ vysvětlil Petr Lichý z Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Technické univerzity Ostrava.

Druhým způsobem je dvoustupňový proces přesného lití, který je založen na použití tvarově složitého odpařitelného modelu.

„Slévárenské technologie výroby kovových pěn s předem definovanou strukturou a vlastnostmi za použití konvenčních slévárenských forem rozšíří sortiment sléváren o zcela nový typ materiálu, který díky své struktuře nabídne jedinečné vlastnosti,“ poznamenal Ivo Lána ze Slévárny a modelárny Nové Ransko, s r.o., která se na výzkumu podílela.

Nabídkou těchto nových materiálů se zvýší konkurenceschopnost českého průmyslu a lze očekávat významný zájem o spolupráci ze strany dalších průmyslových subjektů z celého světa.

tisková zpráva
Zpět na HybridPřidat komentář
Obrázek uživatele Kuk

O novejch slibnejch materiálech se píše non stop, ale o jejich reálných aplikacích natož masový výrobě skoro nic :)

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Karosérie BMW i3 je z čeho?? Uhlíková vlákna byla ještě před nnoha lety jen science fiction. Dnes si to můžeš koupit.
PU pěna? Původně pro kosmonauty, dnes na tom spíme. Mikroten?? Folie slabá 7mikronů a dnes si v tom nosíme rohlíky z obchodu. ... atd.
:-)

Obrázek uživatele Kuk

Ale no tak. Uhlíkový vlákna testoval můj otec už v 68 pro stavební účely. PU pěnou se za komančů vyplňoval větroň Blaník. Na PU skejt kolečkách jsem prosvištěl celý mládí už od konce 70. let. Teflon - věcička z 30. let čili žádnej výsledek kosmickýho výzkumu, to samý igelit či plexisklo atd atd.

Už si viděl plexisklovýho Pontiaka z 39? ;D
http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2011/07/04/article-2011154-0CDC5BFE00000578-95_964x430.jpg

Stejně jsem ale nemyslel tydle staré technologie. Spíš mi šlo o sériové uplatnění nanopovrchů, nanofiltrů a membrán, cokoliv z grafenu, 3D tištěný kovový konstruční prvky, zde uvedený pěnový kov, z kompozitů třeba Innegra nebo vysoce molekulární Dyneema vlákna, forged carbon čili "kovaný" uhlíkový kompozit apod.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ake scifi? Uhlikove vlakna su tu od 70tich rokov ale bol problem s ich kvalitou co sa v 90tich rokoch zmenilo. Taktiez ostatne technologie co tu spominas su uz celkom stare. Rozhodne cez 20-30 rokov.

Obrázek uživatele Jan Veselý

To je normálka, ze začátku je to drahé, takže se to používá v situacích, kdy prachy takovou nehrajou roli (vesmír, odlehlé oblasti, špičkové sportovní vybavení, ...). No a jak začne průmyslová produkce, tak jde cena dolů po learning curve a věc jde do běžnějších a běžnějších aplikací. Uhlíková vlákna začala jako hi-tech kosmická technologie, pak se z toho dělaly sportovní speciály, pak běžné sportovní vybavení a teď je to na úrovni fajnových průmyslových výrobků, kde vyhrává skvělý poměr mechanických vlastností k váze (listy rotorů větrných elektráren, letadla, BMW i3, ...). A cena dále klesá, mají prý potenciál být relativně brzo levnější než konstrukční ocel (vztaženo na získané mechanické vlastnosti).
Celý ten proces se dá urychlit. Dotace do fotovoltaiky v letech 2000-2010 ji fakticky o 10-20 let urychlily. Takže menší panely si už dneska pořizují i černoši v buši.

Obrázek uživatele M.Krupka

Jenže kolik jsi viděl v roce 1989 věcí z uhlíkových vláken?? Tehdy možná jen v časopise. :-)
Já si vždy vzpomenu na barevnou televizi a na televizní vysílání. :-)
Dva programy a antény na střeše směřované tak abych v tom neměl černobílém duchy. :-) A úžasné bylo telefonování. Někdy se člověk i dovolal na Slovensko.
A dnes??

Uhlik - v ABC tenkrat psali (pravdepodobne tesne po 89, pred by clanek o zlych imperialistech nebyl), ze nejaka francouzska firma (Peugeot?) z nej vyrabi kola pro zavodniky (v cene auta).

---

Každý ignorovaný tro(t)l se počítá. Některý i víckrát...

Obrázek uživatele M.Krupka

Jojo tak nějak to bylo.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

To máte tak je tu nějaká doba než se to dostane do výroby, než klesne cena a než se to začne ve velkém používat, navíc celý průmysl je nastavený a jeden materiál.

Teď tu byl článek o železničním vozítku, krom kol všechno z hliníku. Uhlíková vlákna, plasty, všechno již vyráběno průmyslově, přesto Siemens dělá railjety z ocele a železných plechů. Nic nebránilo tomu aby většina toho byla z uhlíkového materiálu, dělají se z toho íčka pro letadla, skříň mohl být hliník. Problémy s galvanickou korozí by se snad daly odstranit eloxací. Po našich kolejích nic nového s hliníkovou skříní nejelo snad od 30. let a stříbrného šípu.

Problém je cyklická závislost ceny materiálu a jeho nasezení.

Obrázek uživatele Kuk

Ty City Elephanty čili Ešusy jsou přece z hliníku, proto ta přezdívka Ešus.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

nema ciste nahodou Leo Express vlaky s hlinikovou kostrou?

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Nevím, proto píši snad. :) To že se jedná o soupravy lehčí je pravda, ale jestli to mají z hliníku, to jsem nezkoumal.

ma, vlaky jsou muj konicek, ostatne jista mobilni gamesa s tematikou vlaku (prez 16 milionu instalaci) je z cca 50% moje grafika, a dal jsem tam i jisty vlacek co se po CR prohani a casem pribudou jeste i dalsi vlaky s ceskym maskovanim :)

Leo pouziva prave vlaky kde je kostra hlinik, a do CR se chystaji i dalsi moderni soupravy kde se jiz nespoleha jen na ocel

Chystají? ŠKODA Vagónka v Ostravě už X let vyrábějí CityElefanty a ty od počátku mají hliníkové kastle. Takže žádna novinka.

vidis na ty jsem uplne zapomel, ono v hystorii CSR mame dokonce i laminatovou masinu, respektive mela "karoserii" z laminatu :) Škoda 32E, a nekolik typu lokomotiv v CSR melo i laminatova cela

To nic, ta historie hliníkových vozu vyráběných v Československu sahá až do roku 1984, kdy se pro tehdejší Sovětský svaz začly vyrábět soupravy AČ2, tehdy jako Vagónka ve Studénce.
Opravdu, nic nového. Tady je alespoň vidět, co všechno jsme uměli vyrobit, pozemní lanovka na Petřín z Vagónky Studénky jezdi dodnes. Pak přišel plyšák a šlo to do kopru.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Vyrábět umíme dodneška, spíš neumíme prodávat. Pak je taky otázka, nevím to, na jaké úrovni byla třeba elektrická výzbroj a polovidiče u nás a na jaké v západních zemích.

K laminátkám, pokud se nepletu tak se od jejich výroby upustilo protože sklolamiát byl příliš drahý, takže další lokomotivy podobné koncepce se musely pro použití kovové skříně všemožně vylehčovat. Mimochodem bych řekl že designově jsou laminátky jedny z těch podařených.

Obrázek uživatele Kuk

T3 maj čela z laminátů.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá - Leave the oil in the soil and the coal in the hole. - Sekám a vysávám na baterky. // ‪#‎BasuraChallenge‬ ‪#‎trashtag‬

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Jede ta hra na Androidu?
Hádám že to asi není čmelák, že?

Nestíhám sledovat co je z čeho vyrobené, spíš sleduji takové ty tahanice kolem tratí a jednoho nejmenovaného nádraží. Někdy mi nad tím co s tím vymýší zůstává rozum stát.

https://goo.gl/w6pkWY

je to pro Android, ale necekej od toho zazraky, ja jen delal cca polovinu vlaku a bohuzel Adam ktery tu hru dela neni as tak dobrej ani programator ani neumi moc dobre s grafikou zachazet, ale platil celkem dobre, tak jsem to pro nej delal, ale byl na Androidu s vlakama prvni a tak si vydobil slusne postaveni


Autonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilNabíječky elektromobilů Circontrol
O ČEM SE PRÁVĚ DISKUTUJE?