Může těžba fosilních paliv přispívat k oteplování?

Globální oteplování se připisuje hlavní zplodině uvolněné hořením uhlíkatých paliv. Nicméně vědci uvažují i nad tím, že by k němu mohlo přispívat narušení zemské kůry při těžbě těchto paliv.

Těžba ropy – ropný vrt
foto: volné dílo

V odborném světě panuje konsenzus, že se planeta Země otepluje. Trend změny klimatu mohou ignorovat jen jedinci, kteří složili přísahu klimaskeptickému náboženství.

Jak známo přísaha se dodržuje za každou cenu, a tak budou trvat na svém navzdory padajícím trakařům. Nejspíš se zhlédli v obrazu příznivců placatozemců, a proto volí až úsměvnou interpretaci faktů, tak aby vyhovovala jejich vyznání.

Na druhou stranu pak jsou tu tací, jež oteplování připouští, ale pochybují, zda jsou na vině lidmi vypuštěné emise oxidu uhličitého. Vzhledem k obrovské složitosti problému mohou mít pravdu, i když i oni jsou v menšině.

Způsobů jak alternativně vysvětlit nynější vzrůst globální teploty o 1 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím je přehršel. Jedno takové vytáhli z klobouku švédští vědci v roce 2009.

Uváděli, že spíše než stoupání oxidu uhličitého vyvolává naměřené oteplování přímá emise tepla. Tedy toho co se uvolní při spalování fosilních paliv, provozu jaderných elektráren, činnosti sopek a podobně.

O pár let později čínští badatelé navrhli zapojení tepla z jádra Země, které místo sopek a horkých pramenů vystupuje přímo ze zemského povrchu nebo dna oceánů a ohřívá vzduch či mořskou vodu.

Je to odvážná myšlenka, ale dobře odůvodněná. Podle ní intaktní ložiska ropy, zemního plynu a uhlí tvoří dobře izolující obalovou vrstvu, která udržuje teplo hluboce pod povrchem. Protože jsou uhlovodíky z vrtů a uhlí z dolů v současnosti intenzivně těženy, přestává přirozená termoizolační vložka fungovat.

Problém je v tom, že po odstranění materiálu vznikne prázdný prostor, který se vyplní vodou a ta má vyšší tepelnou vodivost. Zrychluje se tak přesun tepla z nitra na povrch. Výsledek je stejný, jako když si zapnete doma podlahové vytápění.

Aby teorii dále prozkoumali, podívali se nyní vědci vedeni Rizwanem Nawazem z univerzity v Leedsu na celosvětovou produkci fosilních paliv společně s údaji o změnách teploty vzduchu a moře. Výsledky výzkumu podpořily předpoklad, že v místech těžby fosilních paliv teplota stoupá rychleji.

V obecném pojetí získali z dat hrubou aproximaci vlivu oslabeného tepelného štítu na globální oteplování. Celosvětová produkce ropy a plynu dle závěrů přispěla k celkové míře oteplení za dobu těžby ze 17 %.

Vědci popsali i teplotní trendy v konkrétních oblastech produkujících ropu a plyn. Tato místa mezi něž patří Saúdská Arábie, Arabský záliv, Mexický záliv, Severní moře a Aljaška, vykazovala míru oteplování převyšující třikrát až šestkrát celosvětový průměr.

Nejrychlejší změna včetně Arabského zálivu byla pozorována v tající Arktidě, kde teploty od roku 1978 vzrostly o 0,6 °C v každém desetiletí. Na rozdíl od Antarktidy, jež se ohřívala jen o 0,1 °C navzdory podobné úrovni oxidu uhličitého v obou polárních regionech.

Jedním z důvodů rozdílu může být právě to, že se fosilní paliva získávají v Arktidě, ale nikoli v Antarktidě. Od roku 2007 bylo za severním polárním kruhem založeno více než 400 ropných a plynových polí, zatímco v Antarktidě je těžba fosilních paliv zakázána.

Podobný vývoj odhalila dřívější studie v severovýchodní části Anglie, kde má dlouhodobou historii těžba uhlí. V oblastech kolem Gatesheadu a Newcastlu zjistila lokální podpovrchové tepelné ostrovy, přičemž zem pod inkriminovanými oblastmi byla teplejší až o 4,5 °C.

Důkazy podtrhuje také nezvykle teplá voda odčerpaná z dolů. Vědci pokládají za jisté, že tento efekt lze očekávat u všech bývalých uhelných dolů po celé Británii.

Autoři z univerzity v Leedsu doufají, že jejich předběžné pozorování upozorní na hrozící problém a přiměje společnost mu předejít včasným opatřením. Pokud skutečně v zemské kůře existuje účinný štít chránící nás před teplem, je třeba udělat něco pro jeho zachování.

Například zachytávat emise uhlíku z průmyslu a ukládat je do dutin zanechaných po vytěženém nerostném bohatství, čímž by se obnovila izolační podpovrchová vrstva a pomohla normalizovat nezdraví přestup tepla podílející se na globálním oteplování.

Každopádně největší šancí jak neutralizovat nebezpečí nově pojmenovaného faktoru, vězí v ponechání zbylých energetických surovin pod zemí.

19 Comments on “Může těžba fosilních paliv přispívat k oteplování?”

  1. Všechno má nějaký vliv. Když se drancuje podzemí od
    Všechno má nějaký vliv. Když se drancuje podzemí od uhlí, vypadá to na povrchu jako na Ostravsku a jihu Polska. Obrovské propadliny plné podzemní vody, pracující povrch a třeba v Ostravě hrad u soutoku Lučiny a Ostravice, tyčící se kdysi na kopci nad ním, kdy kousek vedle je umělý nejvyšší kopec Ostravy, stále doutnající zevnitř prohořívající halda Ema. Když se čerpají podzemní vody, propadají se celá města nad nimi. Takže kromě toho, že se sračky a prdy dostanou na povrch, kde se spalují se všemi důsledky z toho plynoucími, tak to asi i pod zemí nebude zrovna bez následných dějů….

  2. Singapur posílá Tesle jasný vzkaz – strčte si vaše auta
    Singapur posílá Tesle jasný vzkaz – strčte si vaše auta do….
    Mšstský stát, kde je systémem vlády meritokracie, a který strávil desetiletí snahou co nejvice zlepšit životní prostředí ve městě (takovou čistotu, bezpečnost a propracovaný systém veřejné dopravy jsem ještě nikde jinde na světě neviděl) má slovy ministra životního prostředí na Teslu jasný názor: vaše hochštaplerství nás nezajíma.

    Proto Singapur miluji a považuji ho za svůj druhý domov. Protože tam rozum vítězí.

    https://finance.yahoo.com/news/tesla-unplugged-singapore-just-another-230011093.html

    1. Smečka tankerů zásobující ze Singapuru celej Asijsko
      Smečka tankerů zásobující ze Singapuru celej Asijsko Pacifickej region
      z 6. největší rafinérie na světě a z největší Exxoňácký rafinérie vůbec, zasírá oceány ropou a vzduch sírou vo 106 protože „rozum vítězí“ za slastného běhačova přitákávání.
      Singapurská ropácká pohádka na dobrou noc. Ha ha ha ha.

      https://www.exxonmobil.com.sg/en-sg/company/business-and-operations/operations/singapore-refinery-overview

      https://www.listnbest.com/11-worlds-largest-oil-refineries-processing-capacity/

    2. Zcela zjevně jste nepochopil pohled Singapuru na nežádoucí
      Zcela zjevně jste nepochopil pohled Singapuru na nežádoucí individuální dopravu v městském státě. Z článku vyplývá, že jim Tesla vadí proto, že jde o luxusní vůz a individuální automobilismus. Ne že je elektro. Míra vlastnictví osobních aut je tam 11% versus 80% v USA. Uvalení daně na Teslu je taky jejich pohled, když většinu elektřiny mají z fosilních paliv, tak elektrické auto u nich fakt nic neřeší. Když velikostně jsou jako polovina L.A.. Fosilní elektrárna nekouří někde za městem se super technologiemi, ale prasí jim vzduch uvnitř.
      Pokud milujete Singapur a považujete ho za svůj druhý domov, jak píšete, tak se podle toho koukejte chovat a prodejte všechny svoje sračkomety. Protože jako řádný občan podporujete svou vládu s cílem 75% podílu veřejné dopravy na přepravních výkonech. Ne že jednotlivec jako Vy bude vlastnit 3 spalováky a 4.mít objednaný. Pěkne hupsky dupsky do metra a elektrobusu.

  3. Tak ono jestli je pravda co se říká, že nejvíce ovzduší
    Tak ono jestli je pravda co se říká, že nejvíce ovzduší znečišťuje pár největších nákladních lodí tak nemá cenu řešit nějaké drobnosti.
    A co jsem nedavno četl, tak aby splnili nějaké přespisy na vypouštění splodin z komínu, tak spaliny filtrují přes mořskou vodu a část těch splodin vypouštění přímo do moře. Protože zatím neexistují přespisy o vypouštění splodin do moře.

    Stejně tak jako se nesmyslě vozí autosoučástky z jedné země do druhé po EU.
    Jenže v přepravě jsou strašný peníze a nikdo si nedovolí do toho moc rejpat.

    1. S článkem souhlas.
      Za všechno nemohou pouze fosilní

      S článkem souhlas.
      Za všechno nemohou pouze fosilní paliva, resp. jejich těžba a spalování.
      Velmi ke globálnímu oteplování přispívají zastavování planety, vylesňování a rybolov v oceánech. Celé se to zhoršuje s tím, jak přibývá lidí, kteří budou potřebovat veškerý „servis“ a infrastrukturu k uspokojení svých stále rostoucích potřeb.
      Ano, bez ropy lidé přežijí, jejich životy se změní, nebudou tolik závislí na systému.
      Shánění a těžbu ropy pro bohatnoucí svět v dnešní podobě s 14 mild. lidmi si lze těžko představit.
      Je, doufejme možné, že palivo z mořských řas a elektromobily se stanou běžnou věcí:
      https://www.youtube.com/watch?v=ARIa8ZEEf9E&t=5s

Napsat komentář