Estonsko – v království stejnosměrných nabíječek

O tom, že v této malé evropské zemi se děje něco zásadního čtenáři Hybrid.cz ví z článků již dlouho. Dobíjecí infrastruktura sestávající ze 165 rychlo-dobíječek byla dokončena přes více než 4 lety a letos také skončil program (takřka) bezplatných zápůjček elektromobilů.

Estonsko se může pochlubit nabíječkami i v lese. To jen tak někde neuvidíte.
foto: archiv autora

autor: Jakub Ditrich, ekolo.cz

Protože jsem se stal čerstvým elektronickým občanem Estonska (více viz e-resident.gov.ee), který má právo na zápůjčku aut, rozhodl jsem se zde strávit elektromobilní prázdniny. Prvním (a jediným) zklamání byl ale fakt, že ELMO – Národní program podpory elektromobility ukončil v červenci zápůjčky 32 kusů Mitsubishi i-MiEV, které byly pro tento účel vládou k dispozici.

Operátor mi poradil se obrátit na společnost Minirent, která (stejně jako u nás emuj.cz) provozuje car-sharing elektromobilů a hybridů. V nabídce mají Prius a Leaf, ale na hybrid se ještě připlácí euro-desetník za kilometr, takže volba byla jasná. Cena je buď 6€ za hodinu nebo 39€ za den a auto se dá vypůjčit klidně i na týden. Rezervoval jsem si 4 dny a bleskově mi bylo vše potvrzeno.

Dobíjení elektromobilu Nissan Leaf v obchodním centru

Dobíjení elektromobilu Nissan Leaf v obchodním centru
foto: archiv autora

Provozovatel požadoval jenom registraci a kopii řidičáku – bez kreditky, bez zálohy, bez osobního předání. Byl jsem z toho trochu nervózní, a tak jsem si to ještě ověřoval telefonicky, ale vše klaplo báječně.

Na webu vidíte mapu, kde stojí v Tallinu volná auta. Vybrali jsme si to nejblíže našemu hotelu. Půl hodiny před termínem zahájení výpůjčky pípla na čísle, které jsem zadal do rezervace, SMSka s telefonním číslem pro odemknutí auta. Před DC nabíječkou v parkingu ve 4. patře obchodního domu v centru města na nás čekal napucovaný Nissan Leaf v plné výbavě.

Pomalé nabíječky pro elektromobily Mitsubishi iMiEV

Pomalé nabíječky pro Mitsubishi iMiEV
foto: archiv autora

Velmi komfortně je vyřešena bez-klíčková varianta odemykání a zamykání auta. Není třeba zapínat data ani aplikaci, prostě z čísla, které máte spárované v účtu vytočíte místní číslo a do 5 sekund od spojení Pííp – auto se odemkne a bez další autorizace bylo možné vyrazit.

Po několikerém odemknutí jsem si uvědomil, že sice už nejsou roamingové poplatky, ale stále jsou při volání na cizozemská čísla účtovány našimi operátory nemalé poplatky (a navíc za třísekundový hovor platíte Vodafone za celou první minutu).

Autor pózuje se zapůjčeným vozem

Autor pózuje se zapůjčeným vozem
foto: archiv autora

Zjistil jsem tak, že jedno odemknutí mě stálo asi 17 korun, což není OK. Nákup místní SIM karty virtuálního operátora SUPER, která za 1€ obsahovala 200 minut volání, 100 SMS a 1 GB dat, vyřešil jak odemykání auta, tak potěšil pubertálního spolucestujícího syna lačnícího po mobilních datech.

I když jsou nabíjecí stanice projektu ELMO zavedeny přímo v zabudované navigaci Leafu, tak její nepoužitelnost mě donutila ke stažení appky ELMO, která je zobrazí, ukáže aktuální obsazenost a naviguje s využitím interní navigace mobilu k té zvolené, případně k nejbližší možné.

Tady někdo neuměl zaparkovat, tak se to muselo nakreslit a přeložit

Tady někdo neuměl zaparkovat, tak se to muselo nakreslit a přeložit
foto: archiv autora

Dobíjecí infrastruktura byla dokončena před 4 lety a sestává ze 167 rychlodobíječek (102 ve městech a 65 na silnicích). Jenom v Tallinnu jich je 38 a statisticky to vychází na jednu DC nabíječku na 7700 obyvatel Estonska včetně starců a nemluvňat.

Fakt je, že s takto hustou sítí rychlého nabíjení je „Range anxiety“ (tedy strach z nedojetí elektromobilu) zbytečnou noční můrou a můžete se i s takovým Leafem, který má s 24 kWh baterkou reálný „ekonomický“ dojezd 120 km, dopřávat pohodlí klimatizace a docela výrazné akcelerace nad 150 km/h při vypnutí Eko módu.

Rád „stavím stromečky“ – pro neznalé Leafa: to je funkce na displeji, kde auto hodnotí řidičovu jízdu – takže jsme jezdili po elektro-mobilisticku pěkně z kopce rekuperací a na křižovatky doplachtit.

Umístění nabíjecích stanic je až neočekávaně vstřícné k turismu. Zaparkujete před vyhlášeným klášterem, přes shopping centrem i v centru města nebo v přístavu, kde čekáte na trajekt.

Nabíječka v přístavu. Estonsky se přístav řekne sadam.

Nabíječka v přístavu. Estonsky se „přístav“ řekne „sadam“.
foto: archiv autora

Tedy přesně tak, abyste nečekali na nabití auta, ale prostě se využil čas. Jedna věc mi nejde do hlavy – za celé 3 dny s autem jsme (až na jedu výjimku potvrzující pravilo), na nabíječce nikoho nepotkali.

A vlastně kromě několika e-aut v Tallinnu jsme je nepotkali ani na trase. Při této úrovni a ceně nabíjení (tedy zdarma) bych očekával, že se zde budou stát fronty. Nebo je to těmi prázdninami?

Narozdíl od Norska v Estonsku musíte za elektromobil na trajektu platit stejně jako za spalovák.

Narozdíl od Norska v Estonsku musíte za elektromobil na trajektu platit stejně jako za spalovák.
foto: archiv autora

Za tři dny jsme ujeli 530 km po souši a asi 30 km trajekty mezi nádhernými estonskými ostrovy Hiiumaa a Saaremaa. Jeden kilometr (započtena výpůjčka auta + nulové náklady na provoz) nás vyšel v přepočtu 6,30 Kč. Vše platíme až teď na fakturu provozovateli, který svým zákazníkům extrémně důvěřuje – a to je krásné.

Pokud jsem vás inspiroval k návštěvě Estonska, neváhejte ani chvíli, je to země elektromobilům zaslíbená.

vlastní

27 Comments on “Estonsko – v království stejnosměrných nabíječek”

    1. Je vidět, že jste tam nebyl. Talin je nádherné město,
      Je vidět, že jste tam nebyl. Talin je nádherné město, talinský záliv také, v létě se dá v Baltu i koupat. Mají překrásnou přírodu a lze vidět různé zajímavosti, třeba lesní hřbitov, kde Vám rezervují místečko hned při narození. Takže na náhrobku vidíte kromě zemřelých také jméno, datum narození a pomlčku. Trochu morbidní, ale jiný kraj, jiný mrav. Estonci jsou příjemní lidé, hlavně mladí válí anglicky, ale domluvíte se s poukazem na své chabé jazykové znalosti i rusky (s Estonci i Rusy). Jen jim musíte jim říci, že jste z Československa, to mají rádi. Svézt se můžete i našimi trolejbusy.

  1. Požádejte čip na klient.elmo.ee, pošlou ho poštou a
    Požádejte čip na klient.elmo.ee, pošlou ho poštou a můžete přijet svým autem. Pak máte k dispozici nabíječku za 1,5E/10minut, 3E/20minut nebo 4,5E/hodinu nabíjení (tarif Flex bez měsíčního paušálu). Prostě férové podmínky, řekl bych…

    Z dnešního pohledu je pro mínus v tom, že všude mají pouze konektory Chademo. Síť totiž dělali v době, kdy naši roztomilí soudruzi z Německa elektromobily ještě okázale ignorovali. Aby pak své zaspání „doháněli“ zcela originálně – tedy nikoliv výrobou elektroaut, ale hlavně úřednickým lobbingem, jehož výsledkem je trucstandard CCS, ktyerý nikdo nepotřeboval a bez kterého jsme žili v pohodě a žili bychom dodnes. EU by tak měla Estoncům aspoň zafinancovat výměnu či repasi stanic, když už jim tu síť znehodnotili tím svým úřednickým nesmyslem.

    1. Jo, jo, to je potíž v tom prvenství, rychle to
      Jo, jo, to je potíž v tom prvenství, rychle to technologicky zastarává. I když tady ne technologicky, ale byrokraticko-lobisticky. Máte pravdu, měli by zavolat Makrele a říct jí, že takhle její milovaný konzern do Estonska neprodá ani kolo. Ale když přitlačí na junáka Junckera, udělají rádi facelift rychlonabíječek a dovybaví je tím nesmyslem CCS i zásuvkou Mennekes. A vydělat na tom může místo žabožroutů z DBT její milovanej Helmut z ABB nebo Siemens. A to se vyplatí! 🙂

      1. Mennekes že je nesmysl? A jak dostanu do Typ1 konektoru 3
        Mennekes že je nesmysl? A jak dostanu do Typ1 konektoru 3 fáze?
        Když japonští soudruzi jaksi nedomyslí to, že jsou krajiny, kde místo jedné fáze můžete mít dokonce i 3 fáze a místo jednoho tlutého kabelu si vystačíte s 3 tenčimi a menším jističem, tak holt EU si vymyslí svůj standard. A je to v pořádku, aspoň se mohli poučit na nedostatcích CHAdeMO jako je kreténsky komplikovaný drahý konektor a vystačí si i s mechanicky jednodušším a odolnějším než je CHAdeMO. A jsou schopni do jednoho „dvoukonektoru“ narvat jak DC, tak i 3 fáze AC. Což jaksi CHAdeMO ani neřeší.

        1. Pro Japonce a USA Mennekes nesmysl je. Oni nevyráběli iMiev
          Pro Japonce a USA Mennekes nesmysl je. Oni nevyráběli iMiev ani Leaf pro evropské soudruhy, ale pro své trhy. Navíc dali Tesle návod, jak na to, co se týče nabíjecí infrastruktury. Jejich sdružení CHAdeMO je velmi aktivní a myslelo to s elektromobilitou jinak, spalovacím přístupem. Něco nabijete málo doma a zbytek po cestě na rychlonabíječce tak, jak jezdíte se spalovákem k benzínce. Proto osázelo rychlonabíječkami Japonsko, USA a Evropu už v době, kdy evropští soudruzi jen kecali o elektromobilitě. Což činí dodnes. Ostatně sdružení CHAdeMO propaguje ten spalovací přístup dodnes razí a minimum asijských a amerických aut má silnější palubní nabíjení než 3,6 kW, většinou příplatkově. Ostatně viz třeba Tesla s příplatkovým Dual charger. Ale zase současně i s nabídkou adaptéru na CHAdeMO, čili možnosti nabíjet velmi rychle i mimo Superchargery.

          Nebýt pokusu PSA dostat tady iMiev v evropském kabátě Zero/Ion a námluv Renaulta s Nissanem, nedostaly se k nám žádné elektromobily. Stále jsme byli dodnes v klidu po jejich pohřbu na přelomu století (Renault, PSA, VW….). Nebýt Tesly, tak se o ten trh nezajímala jednotlivě žádná evropská automobilka. Ukázkou přístupu nabiju nezávisle hodně vždy a všude je naopak Renault, který vycházel z evropských podmínek 3F AC a podobně, jako Smart ED nebo Mercedes B, nabídl palubní nabíjení od 11 kW výše. U Zoe s baterkou 22 kWh dokonce fantastických až 43 kW.

          Nicméně výsledkem je stav, kdy CHAdeMO nabiju skoro všude a CCS Combo skoro nikde. Takže přizpůsobení evropským standardům fajn, ale slova musí následovat činy. A to je v Evropě tragédie. Proto stále vnímám Mennekes a CCS většinově jako legislativní ochranářské opatření ke zpomalení asijské a americké elektromobilní konkurence.

          1. No ono se to pomalu mění. V Německu začíná být všude
            No ono se to pomalu mění. V Německu začíná být všude chademo i CCS. Ve Francii je to trochu jinak, ale taky se to mění. V ČR je Chademo nabíječek 80 a CCS zhruba 60. To není zase takový rozdíl, respektive je to ten počáteční náskok vybudovaný nissanem.

    1. 17 měsíců (do konce roku 2018) na vybudování 17
      17 měsíců (do konce roku 2018) na vybudování 17 nabíjecích míst (na některých místech postaví 2 i více stojanů vedle sebe)

      ČEZ vybuduje přes 40 rychlonabíječek u hlavních tahů, výstavbu urychlí evropský grant


      Celkem 42 dobíjecích stanic umožňujících dobití většiny běžné kapacity baterií během necelé půlhodiny vybuduje v letech 2016–18 Elektromobilita ČEZ také díky grantu z evropského programu CEF.

      1. Vždyť nehoří!
        Spěchej pomalu!
        Co se vleče,

        Vždyť nehoří!
        Spěchej pomalu!
        Co se vleče, neuteče.
        Práce kvapná, málo platná.
        Co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a máš 2 dny volna.

        Zase na obranu obou molochů nutno říci, že ctí klasika: „Všelijaké to kvaltování toliko pro hovada dobré jest.“ J.A.Komenský

    2. e.On dostal již v pořadí třetí dotaci na výstavbu
      e.On dostal již v pořadí třetí dotaci na výstavbu rychlodobíjecích stanic a to přesto, že nesplnil co se zavázal postavit ani v té první.
      Zatím má 4 stojany na 3 místech (Čestlice – Albert hypermarket, Vystrkov, Jihlava).

      Takže jsou i horší příjemci dotací na elektromobilitu než ČEZ.

Napsat komentář