Peugeot 308 e-HDi mikrohybridTEST
Peugeot 308 e-HDi mikrohybrid
Leaf po 4 letech v Jižní KorejiNISSAN
Leaf po 4 letech v Jižní Koreji
Veritas RS III - nejrychlejší hybridAUTO
Veritas RS III - nejrychlejší hybrid
Jízdní kolo ovládáte silou myšlenekVĚDA
Jízdní kolo ovládáte silou myšlenek

Dálnice v ČR - od D1 po Pražský okruh

Jan Horčík - 25 Leden 2011

Dálniční síť prošla v posledních 20 letech zásadní proměnou. Její historie však sahá až do období první republiky. V současné době je hotových přes 1000 km dálnic a rychlostních silnic. Stejné množství ale ještě zbývá dostavět aby v ČR byly kompletní.   
dálnice - budování dálnice Česká republika

Dálnice tvoří klíčovou součást každého státu, potažmo celých kontinentů (jako je tomu například ve Spojených státech). Usnadňují přepravu zboží i osob na dlouhé vzdálenosti, čímž podporují ekonomický rozvoj.

Hlavní dálniční tahy v ČR (v původním návrhu)

Název Trasa Délka (předpokl.)
D1 Praha - Brno - Vyškov - Přerov - Lipník n.Bečvou 377 km
D2 Brno - Břeclav - státní hranice ČR/Slovensko 61 km
D3 Praha - Tábor - České Budějovice - státní hranice ČR/Rakousko 172 km
D5 Praha - Plzeň - Rozvadov - st. hranice ČR/Německo 151 km
D8 Praha - Lovosice - Ústí nad Labem - státní hranice ČR/Německo 92 km
D11 Praha - Hradec Králové - Jaroměř - Trutnov - státní hranice ČR/Polsko 155 km

Historie dálnic v ČR

První zmínky o potřebě vybudovat v tehdy ještě Československé republice páteřní dálkové silnice se objevily krátce po roce 1918. Už v polovině 30. let 20. století se objevují první plány státní komise na výstavbu dálnice napříč celou republikou, od Chebu až po Podkarpatskou Rus.

Návrhy výstavby dálnice přicházely z různých míst. Odborníci z například navrhovali dva dálniční tahy, jeden severní a jeden jižní. Oba by začínaly v Chebu a končily v Košicích. Odtamtud by vedla už pouze jedna větev do Podkarpatské Rusi.

Svou představu o dálnicích v tehdejším Československu měl také známý zlínský podnikatel J.A. Baťa. Ten rovněž chtěl vést dálnici středem, ačkoliv v mírně pozměněné podobě než byl původní návrh státní dopravní komise.

První dálnice se staví v Protektorátu

Po roce 1938 a Mnichovské dohodě se okleštěné Československo zaobírá stavbou dálnic ještě podrobněji. Obsazení a vznik Protektorátu Čechy a Morava zcela mění původní strategické plány. Nicméně právě tehdy začíná výstavba prvních úseků dálnic v našem státě (ale i na světě).

Česko-slovenská dálnice

Prioritou je samozřejmě spojení s německými metropolemi. Protektorát navíc začíná stavět tzv. "protektorátní dálnici" spojující , Brno a .

Počítá se také s pražským dálnicovým okruhem, spojením do , Karlových Varů a další. Rozsáhlé plány výstavby dálniční sítě zanechávají na konci války v Československu desítky kilometrů rozestavěných dálnic.

V poválečném období je rozestavěno 188 km dálnic. Dál se však s výstavbou nepokračuje, je třeba zabývat se poválečnou obnovou státu. Ani intenzita automobilové dopravy není nijak vysoká, a tak dálnice zatím ani nejsou třeba.

Zlatá šedesátá

Teprve koncem 50. let 20. století se začíná intenzita osobní i nákladní dopravy stupňovat. V roce 1966 přichází rozhodnutí o obnově dálniční výstavby. Plánují se dálnice D8 do Ústní nad Labem a dále do Německa, D5 z Prahy do , D11 z Prahy do Hradce Králové a dále do . Počítá se i s D47 z Brna do a samozřejmě i D2 do Bratislavy na Slovensko.

dálniční síť 1989

Velkolepé plány komunistického režimu však narážejí na tehdejší ekonomickou realitu. Stát není schopen výstavbu dálnic financovat a plány nabírají obrovské zpoždění. Z původně naplánované sítě jsou dokončeny pouze dálnice D1 z Prahy do Brna (1980) a D2 z Brna do Bratislavy. V roce 1987 je do plánů znovu zařazena dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic a dál do .

Sametové dálnice

K roku 1989 bylo dokončeno 336 km dálnic a 218 km rychlostních silnic. Navrhovaná dálniční síť ze 60. let přitom měla délku téměř 2000 km. Od roku 1989 do roku 2009 přibylo dalších 558 km nových dálnic. Rychlost stavění se tak i v nové éře v podstatě rovná době socialismu.

Dálnice vs. rychlostní silnice - v čemž je rozdíl?

Rychlostní silnice nebo také "silnice pro motorová vozidla" je rychlostní komunikace dálničního typu. Jde o jakousi levnější alternativu dálnic.

Stejně jako dálnice je projektována pro min. rychlost 100 km/h, dva jízdní pruhy pro každý směr a všechna křížení bývají mimoúrovňová.

Hlavní rozdíly proti dálnicím jsou: nemusejí mít levou krajnici, užší odstavný pruh, užší střední dělící pás, mohou mít větší klesání i stoupání.

Dálnice má pevně danou šířku čtyřpruhové dálnice 27,5 metru, v dlouhých stoupáních musí být vždy přidán stoupací pruh a další specifika.

Ještě 90. léta příliš mnoho optimismu nenabízela. Československá a posléze už jen Česká republika procházela hlubokou ekonomickou i společenskou transformací. Pracuje se především na dálnicích D1 a D11 (prodloužena do Poděbrad). Zcela zrušena je severní českomoravská dálnice D35 z Hradce Králové do Olomouce. Má ji nahradit rychlostní silnice R35.

ve druhé polovině 90. let zapříčinila další drastické zkracování navrhovaných dálnic. Například D3 z Prahy do Rakouska má končit v Českých Budějovicích, dál má vést pouze rychlostní silnice R3. Výraznými proměnami prochází i D1 a D47, které se spojují v jednu.

Boom výstavby dálnic po roce 2000

Zdaleka nejrychlejší tempo nabírá budování dálnic v České republice po roce 2000, zejména ve druhé polovině prvního desetiletí 21. století. Nejrychleji probíhala výstavba dálnic v roce 2006, v době výrazného ekonomického růstu České republiky. Tehdy se postavilo 79 km nových dálnic.

dálniční síť 2009

V říjnu 2006 byla dokončena dálnice D5, první dálniční spojení České republiky se západní . Německo na druhé straně otevřeli úsek dálnice A6.

Budují se také významné části rychlostních silnic. Intenzivně se pracuje na , zejména spojnice mezi dálnicemi D1 a D5. Tato jižní část vnějšího pražského okruhu byla dokončena a zprovozněna koncem roku 2010.

V současné době měří 1169 km. V roce 2010 přibylo 53 km nových dálnic. V roce 2011 se podle nejnovějších informací z ministerstva dopravy má postavit pouze 24 km nových dálnic.

Hlavní rychlostní silnice v ČR (v původním návrhu)

Název Trasa Délka (předpokl.)
R1 Silniční okruh kolem Prahy 83 km
R4 Praha - Příbram - Nová Hospoda (křižovatka s I/20) 86 km
R6 Praha - Nové Strašecí - Karlovy Vary - Cheb - st. hranice 167 km
R7 Praha - Slaný - Louny - Chomutov 82 km
R10 Praha - Mladá Boleslav Turnov 73 km
R35 Liberec - Turnov - Jičín - Hradec Králové - Mohelnice - Olomouc - Lipník n. Bečvou 261 km
R43 Brno - Moravská Třebová 79 km
R46 Vyškov - Olomouc 37 km
R48 Bělotín - Příbor - Frýdek-Místek - Český Těšín - st. hranice ČR/Polsko 79 km
R49 Hulín - Zlín - Vizovice - Horní Lideč - st. hranice ČR/Slovensko 60 km
R52 Brno - Pohořelice - st. hranice ČR/Rakousko 39 km
R55 Olomouc - Přerov - Otrokovice - Staré Město - Hodonín - Břeclav 101 km
R56 Ostrava - Frýdek-Místek 15 km
R63 Bystrovany - Řehlovice 7 km

Dopravní strategie

Ministr dopravy aktuálně zveřejnil rozsáhlou koncepci vývoje dopravní sítě v do roku 2025. Ta jednoznačně trpí nedostatkem financí a snahou šetřit kde se dá. Což nicméně není na škodu.

dálniční síť ČR - výhled

České dálnice jsou dlouhoudobě kritizovány za neefektivnost výstavby z důvodu přemrštěných nákladů (často v souvislosti s korupcí). Zároveň někteří aktivisté kritizují fakt, že se staví "bez ladu a skladu", bez jednotné koncepce, kdy se někdy staví zcela zbytečné úseky silnic a dálnic.

Nový plán ministra Bárty počítá prioritně s dokončením D8 do Ústí nad Labem, dokončením rozestavěného úseku dálnice D3 u Tábora a napojením D11 do Polska. Prioritou je také rychlostní silnice R6 mezi Chebem a Karlovými Vary. Nová koncepce se zaměřuje především na napojení české dálniční sítě na zahraničí.

mapa silnice a dálnice Ministerstvo dopravy 2025

Přijdou soukromníci?

Pro budoucí rozšíření dálnice D1, některé úseky Pražského okruhu a další stavby chce využít tzv. PPP projekty. Tedy projekty veřejno-soukromého partnerství, kdy do výstavby dálnice investuje kromě státu také soukromá firma.

Poprvé měla být tato forma budování dálnic v ČR využita už kolem roku 2000 za vlády Miloše Zemana pro dokončení D47 do Ostravy. Ukazuje se ale, že smlouva uzavřená s investorem je pro Českou republiku velmi nevýhodná. Stát od ní ustupuje, platí obrovské odškodné a PPP projekty zas na nějakou dobu ustupují do pozadí.

Dobrý příklad nedává ani sousední Slovensko. Na konci roku 2010 musí za zrušení PPP projekty výstavby dálnice D1 z Bratislavy do Košic zaplatit 81 milionů eur. Přesto se nyní ministr Vít Bárta začíná k PPP projektům opět přiklánět. Dalším důležitým zdrojem financí pro výstavbu dálnic je také .

Telematika a další modernizace

Vít Bárta je prvním ministrem dopravy, který se při plánování dálniční sítě České republiky obrátil na odborníky z Dopravní fakulty . Ti mají stanovit normy podle kterých bude možné mezi sebou stavby porovnávat, navíc se budou také zabývat systémem mýtného a PPP projekty. Prvním úkolem ČVUT bude navrhnout rozšíření D1 na tři pruhy.

silniční a dálniční síť v ČR k červenci 2010

Spolu s budováním nových dálničních tahů probíhá v České republice modernizace těch stávajících. Od 24. ledna 2011 dostanou řidiči na dálnicích D2 a D5 na proměnných informačních tabulích údaj o dojezdové době. Nepůjde o přesný propočet, ale o odhad, orientační údaj.

Systém pro sledování intenzit provozu a výpočet dojezdových dob je vybudován v rámci realizace konceptu . Cílem je zvýšit , plynulost a lépe a efektivněji využít stávající kapacitu komunikací.

Další moderní prvek představuje webová stránka www.dopravniinfo.cz. Tam najdou řidiči jednotný systém dopravních informací pro Českou republiku. Například informace o omezeních, uzavírkách, intenzitě provozu na D5, R1, D1 a D2.

Dálnice.com, dalnice-silnice.cz, Dálnice.com, foto & mapy: ŘSD
 
Obrázek uživatele Pepa

Zdravím,
tento týden jsem vykládal ve firmě náklad z Maďarska,můj děda byl maďar a na prázdninách jsem se naučil té tak složitě působící řeči.Proto jsem si mohl vyslechnout názor řidiče.Smál se a říkal, že čekal něco nestandartního pro evropu,mezi kamioňáky se traduje, že české silnice jsou jako dobrodružství na safari.Ale přímý zážitek ho opravdu dostal,ten den místy sněžilo nebo pršelo,na mnoha místech byli uzávěry a také nehod se vyskytlo víc než se hodí.Ale nejvíc ho dostali sježděné krajnice cest lemované hlubokými příkopy.Mně to už ani nepříjde,ale asi to tak nějak bude?!Marné peníze na věci jako dálnice,cesty,dotace na elektromobilitu,nebo alespoň bezemisní hromadnou dopravu jsou málo zajímavé pro politickou podporu.A pěkně hluboké korýtko je nejdůležitější pro naše panstvo v stověžaté.

---

Pepa

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Standardní nastavení volby "Zasílání upozornění na email" můžete nastavit na stránce svého profilu.
Kontrola proti nevyžádaným příspěvkům
Absolováním testu nám pomáháte bojovat proti SPAMu. Děkujeme.
Přepište prosím tento kód do pole níže
Přepište, prosím, znaky z obrázku výše. Všechna písmena jsou malá.

EVMapa.cz - mapa nabíjecích stanic Kariéra EVC Group

zajímavé články