Změny v podpoře OZE mohou Česko stát 141 miliard korun

Vládou navrhované změny v podpoře OZE mohou pro Česko znamenat ztráty 141 miliard korun, ohrožení konkurenceschopnosti firem a bezprecedentní šok pro banky, vyplývá ze studie Deloitte.

Aktuálně navrhované omezení provozní podpory fotovoltaických elektráren by v případě schválení mělo drastický dopad nejen na tuzemskou energetiku. Návrhy by vedly ke zrušení až 2 GW stávajících pozemních FVE a významně ohrozily budoucí projekty o výkonu až 3,6 GW.

Veřejné rozpočty by tak do roku 2030 přišly o zisk přesahující 141 miliard korun. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte, kterou zpracovávala v minulém roce k dopadům zrušení nebo omezení provozní podpory v rámci konsolidačního balíčku.

Státu se totiž z výnosů FVE ročně vrací téměř 16,8 miliard korun. V případě přijetí návrhů by došlo také k ohrožení konkurenceschopnosti firem působících na českém trhu vlivem nedostatku zelené energie. Dopad na bankovní sektor studie popisuje jako bezprecedentní šok.

Ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona plánují omezit podporu fotovoltaických elektráren postavených v letech 2009 a 2010. Výnosnost (IRR) stávajících podporovaných FVE se přitom pohybuje pod aktuálně platnou maximální hranicí 8,4 %. 

Samotné příjmy z prodeje energie elektrárnám nepokryjí veškeré náklady a ztráta provozní podpory bude znamenat neschopnost investorů platit nájmy, úvěry bankám a další závazky. Provozovatelé mají zároveň jen velmi omezené možnosti, jak nastalou situaci řešit.

Protože nadále splácí úvěry na realizaci výroben, nebudou schopni pokrýt ani základní obsluhu bankovních úroků a situace pro ně bude likvidační. Při platební neschopnosti navíc provozovatelům hrozí odebrání licence ERÚ pro dodávku elektrické energie do sítě. Důsledkem bude podle studie Deloitte odstavení FVE o celkovém výkonu až 2 GW ze sítě a znemožnění výstavby až 3,6 GW nových FVE.

„V současné době je cca 72 % investic do nových velkých FVE realizováno investory, kteří již v ČR FVE vlastní a provozují. Zrušení či snížení provozní podpory tak ohrožuje nejen existenci postavených zdrojů, ale i budoucí investiční aktivity majitelů FVE,“ uvádí studie Deloitte. 

Pokud by se nové fotovoltaické elektrárny nestavěly, nemělo by to vliv jen na státní rozpočet. Domácnosti by přišly o příjmy o výši 34 miliard korun a dopad na HDP by dosáhl hodnoty 67 miliard korun. Nerealizování nových fotovoltaických elektráren by navíc také ovlivnilo schopnost ČR čerpat evropské dotace na výstavbu obnovitelných zdrojů.

„Navrhovanými kroky by Česko přišlo nejen o miliardy korun od investorů, kteří plánují obnovitelné zdroje v Česku podporovat výstavbou, ale také o svou reputaci. Tři zahraniční společnosti už kvůli změnám podpory předním představitelům české vlády a prezidentovi předali oznámení o zahájení soudního sporu. To je první krok předcházející mezinárodním arbitrážím. Vláda tím jde sama proti sobě. Zatímco se chlubí tím, kolik do Česka přilákala investorů a jak rozvíjí českou energetiku, nyní dělá kroky k tomu, aby ji na dlouhá léta uvrhla do stagnace,“ komentuje kroky vlády Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Bezprecedentní šok pro bankovní sektor

Dopady by se navíc přelily i do dalších oblastí české ekonomiky. Bankovní sektor vyčísluje celkovou výši nesplacených úvěrů za stávající FVE na zhruba 30 miliard korun, z nichž většina má splatnost k letům 2029-2030, tedy ke konci původně garantované státní podpory. Ukončení této podpory by vedlo k neschopnosti provozovatelů tyto úvěry splácet. 

„Jednalo by se o bezprecedentní šok pro český bankovní sektor. Takto razantní zásah do bilance bankovního sektoru, který je největším daňovým plátcem ze všech v ČR, by měl významné dopady do neodvedených daní z příjmu a z dividend v celkové výši cca 10 mld. Kč. V tomto rozsahu by bylo možné uvažovat o ovlivnění posuzování stability bankovního sektoru ze strany ČNB, ovlivnění konkurenčního prostředí a schopnosti bank poskytovat úvěry,“ zdůrazňuje studie Deloitte.

Krize pro český průmysl i zaměstnanost

České firmy navíc potřebují stále více elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Spotřeba energie na jednotku HDP je v ČR o 40 % vyšší než například v sousedním Německu. V rámci svých cílů v oblasti udržitelnosti i kvůli naplňování evropských pravidel však společnosti potřebují stále více využívat zelenou elektřinu.

Ze 100 % ji plánují do roku 2030 využívat například Škoda Auto nebo Tesco s celkem téměř 50 tisíci zaměstnanci. Zajištění dostatku energie z OZE je také klíčovým faktorem pro přilákání velkých zahraničních investorů.

„Abychom pokryli potřeby stávajících českých firem, je zapotřebí velmi rychle stavět nové obnovitelné zdroje. Stát se namísto toho rozhodl zlikvidovat i ty stávající. To představuje závažné ohrožení české ekonomiky, protože firmy budou nuceny omezit své investice v ČR nebo dokonce přesunout výrobu do zahraničí. Přijdeme nejen o velkou část státních příjmů, ale také o tisíce pracovních míst,“ varuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Významně by se omezení podpory obnovitelných zdrojů dotklo například automobilového průmyslu, který je pro českou ekonomiku stěžejní a na HDP se podílí asi z 9 %. Automobilky zároveň stojí v popředí energetické transformace. Pokud u nás nebude dostatek zelené energie, budou nuceny investovat do nové výroby v jiných zemích, kde je obnovitelných zdrojů dostatek.

„Zrušení nebo omezení provozní podpory pro stávající fotovoltaiky by mělo přímé dopady na zrušení až 2 GW stávajících a nerealizaci až 3,6 GW nových pozemních FVE, s negativním dopadem na celkové příjmy do veřejných rozpočtů do roku 2030 ve výši přes 141 mld. Kč,“ upozorňuje studie Deloitte.

Nenávratné škody namísto úspory

Ačkoli se vláda snaží omezením podpory obnovitelných zdrojů ušetřit, důsledky by byly přesně opačné. Státu se totiž každý rok část z výnosů solárních elektráren vrací v podobě zhruba 16,8 miliardy korun. Zhruba polovinu této částky tvoří příjem z odvodu daní do státního rozpočtu, zbytek představují ostatní příjmy jako odvody za zaměstnance nebo příjmy obcí.

Celkově by tak stát kvůli kolapsu provozovatelů stávajících fotovoltaických elektráren přišel do roku 2030 o 114 miliard korun. O dalších více než 27 miliard korun by pak veřejné rozpočty přišly kvůli nerealizaci nových FVE.

„Vláda se snaží ušetřit okolo dvaceti miliard korun, namísto toho by ale stát o více než sto miliard rovnou připravila. Zároveň by u toho způsobila nenávratné škody pro českou ekonomiku i zaměstnanost. Tento krok není správně promyšlený a není pouze podrazem provozovatelů obnovitelných zdrojů, ale závažným rizikem pro celou Českou republiku,“ uzavírá Krčmář.

zdroj: tisková zpráva