Podle dnes zveřejněného přehledu European Electricity Review, který vypracoval energetický think tank Ember, se v roce 2022 vyrobila rekordní pětina (22 %) elektřiny v EU a poprvé tak předstihla zemní plyn (20 %).
Podíl uhelné energetiky se zvýšil o pouhých 1,5 procentního bodu a v roce 2022 vyrobila 16 % elektřiny v EU, přičemž v posledních čtyřech měsících roku 2022 došlo k meziročnímu poklesu, protože Evropa zabránila hrozícímu návratu k uhelné energetice v důsledku energetické krize v roce 2022.
„Evropa se vyhnula tomu nejhoršímu z energetické krize,“ uvedl Dave Jones, vedoucí oddělení Ember Data Insights. „Otřesy v roce 2022 způsobily pouze drobné zvlnění uhelné energetiky a obrovskou vlnu podpory obnovitelných zdrojů. Jakékoli obavy z uhelného oživení jsou nyní mrtvé.“
Evropa překonala trojí krizi
Analýza společnosti Ember ukazuje, že Evropa v roce 2022 čelila trojí krizi v odvětví elektřiny. Právě v době, kdy se Evropa snažila přerušit vztahy se svým největším dodavatelem fosilního plynu, čelila nejnižší úrovni vodní a jaderné energie za nejméně dvě desetiletí, což vytvořilo deficit rovnající se 7 % celkové evropské poptávky po elektřině v roce 2022.
Rekordní růst větrné a solární energie pomohl zmírnit deficit vodní a jaderné energie. Nejrychleji rostla výroba solární energie, která v roce 2022 vzrostla o rekordních 39 TWh (+24 %) – téměř dvojnásobek předchozího rekordu – což pomohlo vyhnout se nákladům na plyn ve výši 10 miliard eur. Dvacet zemí EU dosáhlo v roce 2022 nových solárních rekordů.
Nižší poptávka po elektřině rovněž pomohla snížit deficit. Poptávka po elektřině v EU klesla v posledním čtvrtletí roku 2022 o 7,9 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku (-56 TWh), což se svým rozsahem blíží poklesu o 9,6 % (-61 TWh), který byl zaznamenán ve 2. čtvrtletí roku 2020, kdy byly ve velké části Evropy poprvé zavedeny výluky. Rozhodujícím faktorem bylo mírné počasí, ale vedle zvyšování energetické účinnosti a solidárního jednání občanů s cílem snížit poptávku po energii v době krize pravděpodobně hrály roli i tlaky na cenovou dostupnost.
Pouze šestinu deficitu jaderné a vodní energie pokrylo uhlí. Výroba z uhlí vzrostla o 7 % (+28 TWh). V důsledku toho se emise v odvětví energetiky EU v roce 2022 zvýšily o 3,9 % (+26 MtCO2) ve srovnání s rokem 2021. Mohlo to být mnohem horší: vítr, solární energie a pokles poptávky po elektřině zabránily mnohem většímu návratu k uhlí. V kontextu toho nebyl nárůst uhlí nijak zásadní: uhelná energetika zůstala pod úrovní roku 2018 a k celosvětové výrobě elektřiny z uhlí přidala pouze 0,3 %.
Uhelný výkon v EU klesl ve všech čtyřech posledních měsících roku 2022, meziročně o 6 %. Šestadvacet uhelných bloků, které byly na zimu uvedeny do nouzové pohotovosti, běželo v průměru na pouhých 18 % výkonu. Přestože se v průběhu roku 2022 dovezlo 22 milionů tun uhlí navíc, EU z něj využila pouze třetinu. Země jsou stejně odhodlány postupně ukončit využívání uhlí jako před krizí.
Výroba z plynu v roce 2023 rekordně klesne
Nejnovější údaje z průmyslu naznačují, že v roce 2023 se v Evropě v reakci na energetickou krizi zrychlí přechod na větrnou a solární energii a oživí se vodní a francouzská jaderná energetika. V důsledku toho společnost Ember odhaduje, že výroba z fosilních zdrojů by mohla v roce 2023 klesnout o 20 %, což je dvojnásobek předchozího rekordu z roku 2020. Výroba z uhlí bude klesat, ale nejrychleji bude klesat výroba z plynu, která by měla zůstat dražší než uhlí nejméně do roku 2025.
„Přechod na čistou energetiku v Evropě vychází z této krize silnější než kdy jindy,“ uvedl Dave Jones, vedoucí oddělení datových poznatků společnosti Ember. „Nejenže jsou evropské země stále odhodlány postupně ukončit využívání uhlí, ale nyní se snaží postupně ukončit i využívání plynu. Energetická krize nepochybně urychlila přechod Evropy na elektřinu. Evropa spěje k čisté elektrifikované ekonomice, což se naplno projeví v roce 2023. Změna přichází rychle a všichni na ni musí být připraveni.“
Tab. 1: Větrná a solární energie v EU poprvé vyrobila více než zemní plyn
Podíl na výrobě elektřiny (%)
| Rok | Plyn | Uhlí | Vítr a slunce | Voda a jádro | Jiné |
| 2000 | 12.61 | 30.45 | 0.81 | 46.04 | 10.07 |
| 2001 | 13.1 | 29.32 | 0.96 | 46.68 | 9.94 |
| 2002 | 13.7 | 29.91 | 1.3 | 44.63 | 10.46 |
| 2003 | 15.01 | 30.3 | 1.56 | 43.24 | 9.88 |
| 2004 | 16.05 | 29.12 | 2.02 | 43.62 | 9.18 |
| 2005 | 17.86 | 28.06 | 2.41 | 42.43 | 9.25 |
| 2006 | 18.48 | 27.82 | 2.76 | 41.72 | 9.21 |
| 2007 | 19.47 | 28.08 | 3.52 | 39.98 | 8.97 |
| 2008 | 20.71 | 25.53 | 4.07 | 40.82 | 8.86 |
| 2009 | 20.13 | 25 | 4.93 | 41.01 | 8.93 |
| 2010 | 19.98 | 23.77 | 5.53 | 41.56 | 9.16 |
| 2011 | 19.19 | 24.9 | 7.3 | 39.34 | 9.28 |
| 2012 | 16.68 | 25.55 | 8.86 | 39.35 | 9.55 |
| 2013 | 14.39 | 25.24 | 10.16 | 40.66 | 9.54 |
| 2014 | 12.64 | 24.5 | 11.19 | 41.82 | 9.85 |
| 2015 | 13.81 | 24.54 | 12.67 | 39.07 | 9.92 |
| 2016 | 16.12 | 22.77 | 12.71 | 38.47 | 9.94 |
| 2017 | 17.96 | 21.83 | 14.36 | 36.01 | 9.84 |
| 2018 | 16.86 | 20.45 | 14.89 | 37.98 | 9.82 |
| 2019 | 19.8 | 15.67 | 17.07 | 37.73 | 9.73 |
| 2020 | 20.36 | 12.79 | 19.69 | 37.4 | 9.77 |
| 2021 | 19.16 | 14.54 | 19.1 | 37.5 | 9.69 |
| 2022 | 19.91 | 15.99 | 22.28 | 32.04 | 9.79 |
Tab. 2: V roce 2023 se očekává velký pokles výroby z fosilních paliv.
Year-on-year change in electricity generation (TWh)
| 2022 (skutečná) | 2023 (odhad) | |
| Jaderné | -119 | 0 |
| Vodní | -66 | +40 |
| Solární a větrné | +72 | +86 |
| Uhelné a plynové | +33 | -211 |
| Změna poptávky | -79 | -84 |
zdroj: tisková zpráva
Nova metodika pro publikovani vykonosti Skoda auto. Lzive udaje o vyrobe budou nahrazeny udaji o pokryti spotreby. Protoze dle tupec42 jen spotreba reflektuje potreby trhu a vyroba je jen trik kapitalistu obelhat vlastence.
Tak to pardón, ale pokud chci měřit svoji „ekologii“, tedy podíly zdrojů, tak pouze a jedině SPOTŘEBY. Podíl výroby je naprosto irelevantní, když co vyrobím prodám za pár šestáků do UK a dalším sousedům, a pak když přestane svítit od nich nakoupím z uhelných elektráren.
To je typické eurofašos pokrytectví – neužitečnou výrobu z OZE na export si započítám, ale vlastní spotřebu importu z uhlí už ne.
Ono to je trochu komplikovanejsi. Ani z udaju spotreby nevyctete nic jineho, protoze kdyz import=export, tak k cemu vam bude rozlisovani vyroby a spotreby? Bojujete proti vsemu a ani nevite jak co funguje. Abyste mohl neco vycist, musel byste analyzovat toky v celem systemu pro kazdou minutu. Tak dotoho, aspon bude od vas pokoj.
Ano, každou minutu. Nebo alespoň v intervalech hodin. Tedy z jakého zdroje uspokojuji MOJI spotřebu. Jakým podílem ji uspokojuji z MÝCH zdrojů a kolik z nich jsou OZE.
To dává smysl.
Spočítat jak jsem zelený podle toho, kolik vyrobily moje OZE, je naprostá kravina.
Tak dotoho. A dobra rada. zeman je povolanim statistik a jako duchodce vam urcite rad pomuze.
…k tomu CATL spustil začiatkom roku 2023 sériovú výrobu sodíko-iontových akumulátorov najnovšej generácie …spoločnosť CATL oznámila, že cieľom je dosiahnuť výrobnej kapacity 1200GWh ročne do roku 2025
Nějaký odkaz, že už je skutečně vyrábí?
22. November 2022 videokonference medium LatePost: CATL & BYD oznámili štart priemyselnej výroby sodíkových článkov, s tým, že spoločnosť BYD ako prvá na svete uvedie na trh v druhom kvartále 2023 elektromobil s touto technologiu… cenovka ma byť cca 13 000$ a dojazd 500km tak som zvedavý… otázka je, kedy spustia výrobu v európe… na stránkach CATL hovorili o spusení výroby vo švédsku v roku 2023 a vybudovaní obrovskej fabriky v maďarsku… primárne plánujú ale nasítiť azijský trh…
Trochu opatrnosti je namiste. Energeticka hustota je mensi nez lithiove baterky a s dojezdem 500km by vyplnila cele auto. Ale rad se necham pozitivne prekvapit a budu prvni kdo tomu zatleska pokud to bude fungovat.
Máte nějaký odkaz, že výbobu Na-ion skutečně spustili?
Podobne hype to uz nejaku dobu nebolo. Naposledy to boli LiS baterie, ktore sa mali hromadne vyrabat tusi 2016 a potom este SolidState, ktore tu uz dva roky mali byt. HE3DA ani radsej nespominam, lebo to bol iba lokalny podvod.
+72 TWh roční výroby z větru a fotovoltaiky. To je jako 9 temelínských bloků postavených za rok. Příští rok ještě o dva více.
A místní pantátové tady budou ještě 15-20 let snít o jaderné renesanci.
Pětinu spotřeby? Nebo pětinu výroby, kterou v danou chvíli nikdo nepotřebuje?
To první se správně, zoufalče.
A to víš zcela jistě? V článku se totiž nic o spotřebě nepíše. A jak známo, výroba z OZE se se spotřebou ne vždy zrovna potkává.
Mě zajímalo, kolik spotřeby EU pokryly EU OZE.
To nejsi schopný ani zadat název toho reportu do Googlu a najít si ho? V tom případě, tady je. Jsou tam i zdroje dat.
P.S.: Kolik spotřeby čeho pokryly OZE? Brambor? Kuličkových ložisek?
Tam je ale uvedeno procenta výroby, nikoliv procenta spotřeby, jak tvrdíš. Předem upozorňuji – ne, není to ani zdaleka to samé, jak ti potvrdí každý místní fotovoltaista.
veselý nedokáže pochopiť, že výroba a spotreba elektriny sú dve rozličné veci. že pri nedostatku žiarovka pohasína, pri prebytku (bez spotreby) je problém ďaleko väčší.
asi nevidel, že v malých elektrárňach mali tie obrovské žiarovky
nevie, že pri bežiacom otore sa nesmie odpojjiť batéria,
že dvanásť voltová autonabíjačka do biela rozsvieti 230v žiarovku a tej praskne vlákno.
Zato vy dva nechápete, že výroba i spotřeba v síti musí být vždy stejná. Musí se neustále hlídat aby byla. Kdyby to dispečeři neuhlídali tak uletí napětí i frekvence, vyskáčou ochrany a nastane blackout. Při nedostatku je méně nebezpečný, vypadne několik oblastí a síť se odlehčí. Horší je to při přebytku. Výpadek oblastí to ještě zhorší, nastane řetězová reakce a rozpad celé sítě.
edit: Leodendula byl rychlejší.
Tak nam vysvetlete, proc je u jadernych elektraren take uvedena vyroba a ne spotreba. A co doutnavka na vasem krku? Doutna nebo uz nedoutna?
Takže elektřina vyrobená v EU byla v EU spotřebována, takže je možné dát rovnítko mezi výrobu a spotřebu?
Ne. Protoze energie vyrobena v EU muze byt exportovana treba do Svycarska, nebo obracene. Plati to v celem uzavrenem systemu.
Pokud ne, pak údaj o výrobě v EU se přímo neváže k ničemu. Z pohledu ekologie EU je to naprosto nepodstatné číslo.
@42. Pokud to ma byt nepodstatny udaj, pak jsou i vase zvasty o spinave elektromobilite nepodstatne. Podil uhli na vyrobe elektriny v EU je 16%. Tak jak muzete tvrdit, ze EV jezdi na spinavou elektrinu?
Jaký je podíl uhlí jinde nevím a je mi to jedno.
V ČR je elektromobilista nabíjející z veřejné sítě pokrytecký špinavý santusák v obleku z popelnice, který se naparuje jako největší společenská smetánka a přitom se jeho smrad táhne až do Krkonoš.
A vite vubec jaky je podil uhelne elektriny spotrebovane v CR? Pisu spotrebovane, ne vyrobene! Tak schvalne jaky je? Pokud ho neznate, tak je vas komentar o patro vise jen zlostny vykrik.
Jak znamo, v energeticke soustave je vzdy vyroba=spotreba. Pokud by tomu bylo jinak, mame blackout, protoze pri nedostatku klesne napeti a frekvence a pri nadbytku stoupne frekvence a napeti. A pak musi zareagovat regulace aby tomu zabranila. Pokud ani to nevrati hodnoty do normalu, bezpecnostni system odpoji problemovou cast site. A proto je jedno, zda je uvedena spotreba ci vyroba. Pri nepotrebne vyrobe se nadbytecne zdroje OZE odpojuji a nevyrabi. Ovsem maji narok na urcitou kompenzaci.
Zajimejte se radeji jak vyresit nadvyrobu JE kdyby elektrinu nikdo nepotreboval. Tam by byl opravdovy problem.
Super sme zachraneny. Mozme odstavit vsetky JE ako to urobili Francuzi cez leto. Veterniky a fotovoltaika nas zachrani a ani plyn nepotrebujeme. Samozrejme elektrinu mozme teleportovat od veternikov zo Severneho a Baltskeho mora alebo este lepsie vyklcujeme nase lesy a nahradime vrtulkami (stromy a ne mozme dokreslit).
PS: Asi spite s rukou vo lavore plnom vody, ked mate take mokre sny, ze?