Uložit energii díky chemické reakci, uchovat ji bez ztrát po dobu několika měsíců a v zimě si s ní zatopit? Přesně to umožňuje nově patentovaný chemický reaktor, který vyvinuli vědci z vídeňské Technické univerzity. Nyní se zaměří na jeho využití s odpadním teplem z průmyslové výroby.
Dlouhodobé ukládání energie je jedním z klíčových problémů při přechodu na moderní a ekologicky přívětivější energetiku. A právě v této oblasti přišla Technická univerzita ve Vídni s řešením ve formě chemického akumulátoru, jenž dovede ekologicky uložit velké množství energie a navíc i na prakticky neomezenou dobu.
Existuje řada metod, jak energii ukládat. Mnohé však mají zásadní nevýhody. Baterie se potýkají s omezenou kapacitou a životností, vodík jako palivo je zase těžko skladovatelný. Nová vídeňská metoda však spočívá na jiném principu, na přeměně tepelné energie v energii chemickou.
K odstartování chemické reakce využívá reaktor teplo, uvnitř přitom vznikají vysokoenergetické chemické sloučeniny, které mohou být bezproblémově uchovávány po řadu měsíců. Kdykoliv lze přitom spustit obrácenou reakci a uvolnit energii ve formě tepla. Tímto způsobem lze podle TU využít zejména přebytečné teplo z průmyslové výroby nebo letní sluneční energii a uloženým teplem v zimě vytápět budovy.
„Pro tento účel lze využít různé chemické reakce. My například používáme kyselinu boritou, pevnou látku, kterou mícháme s olejem,“ vysvětluje profesor Franz Winter z vídeňské univerzity. „Tato olejová suspenze se nachází v reaktoru, jehož stěna se zahřeje na 70 až 200 stupňů °C,“ dodává pracovník Ústavu pro procesní inženýrství, environmentální inženýrství a technické biologické vědy. Takové teploty jsou často využívány v průmyslové výrobě, kde následně zůstává nadbytečné odpadní teplo, nebo jich lze dosáhnout nebo soustředěním slunečních paprsků.
Teplo spustí chemickou reakci, z kyseliny borité se stane boroxid a uvolní se voda. Boroxid lze uchovat v nádržích a když opět přijde do styku s vodou, spustí se obrácená reakce a uvolní se teplo. „Tím se uzavře kruh a suspenzi lze opětovně využít,“ tvrdí Franz Winter.
Vídeňští vědci již vše ozkoušeli v laboratorních podmínkách a nechali technologii patentovat. Nyní hledají nejlepší a nejefektivnější způsoby využití. V závislosti na konkrétním místě využití a místních podmínkách se výzkumníci vždy snaží proces optimalizovat. Velikost akumulátoru, způsob napojení reaktoru na další technologie nebo například použitá sloučenina se tedy může měnit.
Od toho se bude odvíjet konkrétní účinnost zařízení. Zásadní výhodou v každém případě však bude možnost dlouhodobého uložení tepla, které by se jinak vytratilo. Vídeňští vědci nyní chystají intenzivní spolupráci s průmyslovými partnery a věří, že technologie v dalších letech najde široké uplatnění.
zdroj: tisková zpráva
Zni to jednoduse a v jednoduchosti je krasa. To bude dalsi typ tep.cerpadel: kyselina2voda.
Nicmene jak je to s kapacitou na jednotku objemu? Kolik pojme 1m3 energie a kolik kg H2O to spotrebuje pri reverznim procesu? Jaka je min/max rychlost vydavani tepla?
Coby stacionarni baterie se nemusi resit hmotnost, odhaduji to kolem 1kg/dm3 bo H3BO3 ma 1.44, olej asi 0.8 toz ten mix vazi jak voda. Na kolik se to asi zcvrkne po „nabiti“?
To bude parada az sa ten grc dostane do prirody.
Pro XMen…jojo….Možná ještě větší průser, než kdyby nějaký magor vyhodil do luftu Jaslovské Bohunice😃
Taky mě hned napadlo tepelný čerpadlo, ale asi bude problém ve výši potřebné teploty, která nastartuje reakci.
Tohle bude stát a padat s cenou těch surovin na tu „baterií“. Konkurence je schopna tlačit teplo do hlíny pod zemí se sezónní účinností okolo 70% a stejně se to zatím moc nechytlo.
Ale vzdyt druhou pulku toho procesu se jiz mnooho let vyuziva – tep.cerp.zeme2voda.
Navic to stoji i kdyz treba jen 25% energie narozdil od wien.idea.
Zajímavé. Mohl byste sem dát nějaký odkaz, na to skladování tepla v zemi?
niečo také som čítal v časopise „správa budov“, cca 4 roky
pojednávalo sa o akumulovanie tepla do „jamy“, napojená bola malá bytovka, krajina myslím nemecko.
V ČR už to relativně dlouho provozuje DPB Paskov, v Německu je známý projekt v Creilsheimu a slyšel jsem o nějakých projektech v Kanadě a Dánsku, ale na názvy už si nevzpomenu.
Díky. Zkusím si o tom něco zjistit.
No, nejsem odborník na termodynamiku, ale selským rozumem bych řekl, že vypouštět teplo do země vyjde z hlediska jeho sezónní akumulace léto/zima skoro na stejno, jako ho vypouštět do vzduchu.
Mimochodem, právě mě napadla taková šílenost. Co kdyby někdo postavil teplovod z Afriky do Evropy? Samozřejmě dobře zaizolovaný, aby se toho tepla po cestě příliš neztrácelo. 🙂
ak by to bolo ?tube less?, preťo nie?