Vídeň buduje moderní terminál pro dálkové autobusy

Vídeň začala s výstavbou moderního autobusového nádraží s bezbariérovým a udržitelným konceptem, snadnou dopravní dostupností i přilehlým hotelem. Rozsáhlý investiční projekt by měl být hotový v roce 2029.

Více pohodlí pro cestující, moderní infrastruktura i posílení Vídně jako mezinárodního dopravního uzlu. To vše slibuje nové autobusové nádraží v městském obvodu Leopoldstadt, jehož stavba začala letos v prosinci.

Odhadované náklady činí 158 milionů eur, přičemž město poskytne 45 milionů eur jako dočasný vlastní kapitál. Pro veřejnost se má nádražní areál otevřít v roce 2029.

Vizualizace nového autobusového terminálu v městském obvodu Leopoldstadt © 2025 ZOOMVP, Burtscher Durig ZT GmbH

Projekt, který vídeňská radnice schválila už v roce 2019, má nahradit již nevyhovující autobusová stanoviště. Radní Barbara Novak uvedla, že nový terminál je důležitým krokem k moderní
a efektivní dopravní síti.

Podle ní jde o strategickou investici s dlouhodobou vizí, která zvýší komfort mezinárodního cestování, dopravně odlehčí městským obvodům a zároveň podpoří hospodářský růst města.

Nový terminál bude otevřený nepřetržitě po celý rok. Cestující zde naleznou 30 zastřešených nástupišť, prostorné čekárny s bezplatnou Wi-Fi, prodejny jízdenek, informační služby, digitální orientační systémy, prodej občerstvení i obchody. Součástí areálu budou i bezbariérové toalety, úschovna zavazadel, místnosti na přebalování a kojení či zázemí pro řidiče.

Podél přilehlé dopravní tepny Handelskai vyroste také dvoupodlažní provozní budova pro policii a další veřejné složky, které posílí bezpečnost okolí. Projekt zahrnuje i výstavbu hotelu Radisson RED se 220 pokoji, restaurací, barem a veřejnými prostory pro cestující, návštěvníky hotelových akcí i místní obyvatele.

Architektonický návrh nádraží od společnosti Burtscher-Durig ZT GmbH spojuje podle vídeňské radnice estetický design, funkčnost a udržitelnost. Terminál tak doplní prosvětlené ozeleněné zastřešení, bezbariérové trasy, digitální navigace a moderní řešení pro e-mobilitu.

Vizualizace nového autobusového terminálu v městském obvodu Leopoldstadt © 2025 ZOOMVP, Burtscher Durig ZT GmbH

Přímé napojení na dálnici A23 zase uleví okolním silnicím, přístup k lince metra U2 zajistí snadnou dostupnost a nová lávka pro pěší a cyklisty přes silnici Handelskai a kolejiště rakouského dopravce ÖBB propojí areál s dunajským nábřežím.

Realizace projektu proběhne ve dvou etapách. Nejprve vznikne terminál, hotel a nová lávka přes Handelskai k pravému nábřeží Dunaje. Druhá fáze počítá s výškovou budovou, jejíž výstavba bude záviset na vývoji realitního trhu.

Na přípravu terminálu a hotelu dohlíží Vienna Terminal & Hospitality Development GmbH, podnik spadající pod developerskou společnost WSE Wiener Standortentwicklung GmbH z městské skupiny Wien Holding. O provoz nádraží se postará konsorcium BGR Busterminal GmbH. 

zdroj: tisková zpráva

16 Comments on “Vídeň buduje moderní terminál pro dálkové autobusy”

  1. Doufám že ten Smíchovský Vlakový / Autobusový bude dokončený co nejdřive
    A přesune přetízený dopravními prostředky MHD. Pražský uzel Na Knížecí na nové …
    Okolí smíchovského nádraží. Díky přesunu většiny autobusové dopravy do nového terminálu bude moci v ulici Na Knížecí vzniknout nové náměstí. ·
    https://mapy.com/cs/turisticka?source=pubt&id=15699332&x=14.4048834&y=50.0684967&z=17
    https://iprpraha.cz/terminalsmichov
    https://zdopravy.cz/terminal-smichov-je-minulosti-praha-prejmenuje-budovany-dopravni-uzel-236780/

  2. Podle závěrečné vyšetřovací zprávy ČEPSu jsou příčinou červencového blackoutu tzv. obnovitelné zdroje, jejichž vysoký podíl ve spojení s nedostatečnou regulovatelností a malým podílem výroby regulovatelných zdrojů, způsobily nezvladatelnou situaci distribuční soustavy po pádu vodiče V411, i přes teoretickou redundanci N-1.

    Za zprávy dále vyplývá, že ČEPS bude muset uhradit poškození elektrárny Ledvice, kterou způsobil dispečink ČEPS sérií protichůdných pokynů mimo provozní parametry zdroje.
    Dále ze zprávy vyplývá, že bývalá vláda ČR z ideologických důvodů lhala, stejně jako lhalo ihned po výpadku vedení ČEPS, zatímco z „dezinformací“ obviňovaní dezoláti typu Bobošíkové, Babiše a dalších, kteří poukazovali na systémový problém, měli naprostou pravdu.

    Tak to fanatici máte černé na bílem. Dobrou chuť.

    1. Rozsah tvých odborných znalostí je obdivuhodný. Od pasení ovcí až po energetiku. Příčinou byla vadná kabelová spojka a pád vodiče. Následovalo několik dalších událostí a pravděpodobnost jejich současného výskytu byla vyhodnocena na 1:3 miliónům. Nebyly to přebytky z OZE ale byla v tu dobu vysoká spotřeba. Vina ČEPSu tam je ale je to podobné jako vinit řidiče, že se měl v tom smyku chovat jinak.

      1. Děkuji za pochvalu.

        Příčinou požáru statku není prasklá žárovka, ale hřebíky místo pojistek. Příčinou smrti není lehká viróza, ale AIDS pacienta. Žárovky praskají, viry se šíří, kabely padají. Přičinou katastofálních důsledků není dílčí událost, ale selhání systému, který se s nimi musí umět vyrovnat.

        Ve zprávě je to správně popsáno – příčinou blackoutu bylo systémové selhání v důsledku vysokého podílu výroby neřiditelných obnovitelných zdrojů. Tam kde byl přebytek je nešlo utlumit a kde byl nedostatek nedokázaly ve výrobě přidat.

        Co se týká výpočtu pravděpodobnosti, je to zlehčující PR plácanec. V podstatě manipulativní lež. Tady vůbec nejde o pravděpodobnost výskytu stejných událostí, ale prvku z množiny událostí se stejným dopadem.

          1. Stále to stejné. V České republice OZE ano pro sezónní vykrytí lokální spotřeby. OZE ne pro baseline, kritickou infrastrukturu, průmysl atd…
            FVE na domě? V pohodě, pokud si to vlastník postaví za svoje a nebude nutit ostatní do investic a řešení jeho nadvýroby.
            FVE parky pro průmysl? Ani omylem, to je nápad hodný idiota.

              1. Nemá smysl opakovat 100x to samé. Že OZE rozvracejí síť bylo předpovězeno a nyní se potvrdilo. Ve vyšetřovací zprávě to je černé na bílem. OZE způsobily blackout a ČEPS se to pokusí využít, aby získal více peněz. Vláda německého místodržícího Fialy lhala. Lhala i řada lidí zde na Hybridu. Tak to prostě je. Není o čem se dohadovat.

                1. Opakuj si to třeba 1000x, běhavko. Pravda z toho nebude.
                  Jsi prostě lhář. V té zprávě nic takového není. Každý se na ní může kouknout (tady).
                  Je to tam černé na bílém. Pokazilo se vedení V411, které v té době nebylo přetížené (zátěž 76,8%), pokazilo se regulační relé na elektrárně v Ledvicích, vypnutý generátor v Ledvicích se neodpojil od sítě a operátoři tak nevěděli, kde jim zmizelo 287 MW výkonu, síť byla oslabená, protože bylo v plánované odstávce několik jiných vedení VVN.
                  A pak se to sesypalo.
                  Všechno ostatní jsou jen tvoje konstrukce odtržené od reality.

                2. Asi by sis to měl přečíst znova.
                  Ledvice 4 nesestřelilo žádné regulačí relé, ale požadavky na skokové změny výkonu. Ledvice 6 se odfázovaly kvůli rozpadu sítě.
                  V síti chybělo 1.8 GW výkonu, na kterém měly FVE se svými 530MW lví podíl. A ten den se už na původní výrobu nedokázaly vrátit. Na rozdíl od fosilních zdrojů, které nejen že obnovily síť, ale díky najetetí dalších zdrojů (např. Chvaletice) byl deficit večer dorovnán. V době, kdy fotovoltaiky dodávaly hovno a deficit jen prohlubovaly.

                  Bez fosilních zdrojů by obnova trvala dny, možná týdny a rozpadla by se celá síť.

                3. V 11:51:46 došlo na bloku 6 ELED k výpadku kotle v důsledku působení ochrany kotle na vysokou
                  teplotu páry za vysokotlakou přepouštěcí stanicí. Výpadek kotle byl způsoben neotevřením jedné
                  z armatur vstupu vstřikované vody. Dle zjištění ELED bylo příčinou poruchy vadné relé na ovládání
                  této armatury. Blok 6 ELED po výpadku kotle stále dodával výkon.
                  Do 11:52 došlo m.j. přechodem níže uvedených bloků do ROP vlivem přechodového děje po
                  výpadku vedení V411 ke snížení činného výkonu (oproti stavu před výpadkem) o cca 287 MW
                  Z toho:
                  • blok 6 ELED snížil výkon o 110 MW;
                  • blok 4 ELED snížil výkon o 25 MW;
                  • bloky 2 a 6 EPOC snížily výkon o 17 MW;

                4. Pane Horčík, soustřeďte se na první větu. Kotle. Ledvice 4 sestřelil rozpad sítě už v 11:51:11, tři sekundy po bloku 6 a sekundu před odpojením Počerad 2 a 6.

                  Ochrana kotle v důsledku přehřáté páry zasáhla až v 11:51:46, kdy Ledvice 6 už půl minuty jely v ostrovním režimu. Můj laický pohled je, že na bloku 6 nezafungovala havarijní regulace výkonu ze 292MW na 9MW a zpět na 150MW během pár sekund a v krizový moment pod extrémním namáháním blok 6, na rozdíl od bloku 4, selhal. Což je sice smutné, ale není to příčina. Je to důsledek naprostého rozpadu části sítě.

                  OZE selhaly o řád víc. Selhaly doslova totálně. Jakmile došlo k rozkolísání frekvence, odpojily je frekvenční ochrany a tím přestaly v síti existovat a s nimi i přes 0,5GW výkonu. Stejně jako jejich vlastníci, i fotovoltaické elektrárny jsou defakto parazité závislí na stabilních generátorech frekvence a v okamžiku problému okamžitě havarují a na obnově sítě se nepodílí.

                  „Dle záznamů z TRIS byl TG6 ELED provozován na výkonové hladině 292 MW na svorkách generátoru v době těsně před výpadkem V411. Po výpadku vedení V411 došlo k přechodnému ději vlivem redistribuce toků výkonu v soustavě, který měl za následek i zakývání hodnoty činného
                  výkonu generátoru v čase od 11:51:06 a přechodu bloku do ROP. Výkonové skoky byly ovlivněny regulací frekvence během přechodového děje, který v této oblasti trval cca 6 sekund a poté již byla soustava stabilizována. Dle telemetrovaných hodnot činného výkonu z TG6 ELED do TRIS došlo po výpadku V411 k poklesu výkonu až na hodnotu 9 MW. Následně došlo k ustálení výkonu kolem pásma 150–170 MW. V čase 11:52:46 došlo k poklesu činného výkonu na nulu.“

                5. S Patrikovým textem se víceméně ztotožňuji, až na roli OZE.
                  Pokud za OZE považuje domácí výrobu, pak s ním souhlasím částečně. Ano, díky jejich výrobě nezatěžovaly domácnosti síť, ale ona není v celkové bilanci sítě v žádném případě, ani na straně výroby ani spotřeby, a tedy vůbec nemá smysl se tím zabývat.
                  Pokud za OZE považuje fotovoltaické parky dodávající do sítě, pak nemá pravdu. Ty padly všechny doslova na hubu v 11:59 a díky nim chybělo v síti půl gigawattu výroby, což není zanedbatelné číslo (viz zpráva ČEPS tabulka 53 pro EG.D s důvody odpojení a hlavně graf obrázek 45 z celkovým kolapsem výroby FVE).
                  Pokud porovnáme poměr výroby FVE vůči jiným zdrojům před incidentem a v jeho průběhu, zjistíme, že kolaps FVE měl největší podíl na deficitu – procento ztráty výroby u zasažených fosilních elektráren bylo mnohem menší, než u FVE, u kterých bylo prakticky stoprocentní.

                  Nalijme si vánočního čistého vína – bez fosilní elektrárny Počerady by vypadla celá republika.

Napsat komentář