Větrné elektrárny mohou pokrýt 10 % spotřeby ČR

Válka na Ukrajině odhalila zranitelnost dosavadního energetického systému. Stoprocentní závislost na ruském plynu je hrozbou, kterou Česko podcenilo, a proto je nutné hledat zdroje jinde. Příležitostí by mohly být větrné elektrárny.

Podle analytiků projektu datové žurnalistiky Evropa v datech pokrývají větrné elektrárny v současnosti v ČR pouze 1 % spotřeby elektřiny. Do roku 2040 by se přitom tento podíl mohl až zdesetinásobit.V roce 2020 vyrobily větrné elektrárny v Česku 690 GWh elektřiny. To je pouze 1 % z celkové výroby na našem území, a také třikrát méně, než kolik dodaly do sítě elektrárny solární, vodní či ty spalující biomasu.

V Česku zároveň nebyla mezi lety 2014–2016 a 2019–2020 postavena žádná nová větrná elektrárna. Naproti tomu se v EU podíl kapacity větrných elektráren vyšplhal na 18 % a intenzivně se budují další větrné parky i větrné farmy na moři. Podle plánu Evropské komise budou mít mořské elektrárny do roku 2030 kapacitu nejméně 60 GW.

Vyrovnat se můžeme Rakousku i Německu

I přesto, že je Česko vnitrozemským státem a větrná energie se u nás prozatím netěší velké tradici, má do budoucna velký potenciál. Podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR by z větru mohlo do roku 2040 pocházet v Česku 6,2 TWh, tedy 10 % ročně spotřebované elektřiny, což je přibližně spotřeba Moravskoslezského kraje. V případě „optimistického scénáře“ dle Ústavu, který počítá s instalací turbín v maximální hustotě při využití veškerých technicky vhodných ploch, by měl vítr potenciál dokonce 19 TWh, což představuje třetinu tuzemské roční spotřeby elektřiny.

SOUVISEJÍCÍ: Čtyři země postaví v Severním moři 150 GW větrných elektráren

Investice do nových elektráren naráží na zdlouhavé povolovací řízení, nedostatek politické podpory a řadu mýtů či neúplných informací. „Potenciál větru máme podobně dobrý jako sousední Rakousko, které z větru pokrývá přibližně 12 % své spotřeby nebo jižní Německo,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) Štěpán Chalupa. 

Větrná energie, jako řešení aktuálních problémů

Problémy s dodávkou energií z Ruska, které nastaly po vypuknutí války na Ukrajině, se nevyhnuly ani Česku. Větrná energie by mohla tyto problémy částečně řešit. V české společnosti je ale spojena s řadou nepravdivých mýtů, které znesnadňují další výstavbu elektráren.

Mýtus 1: Česko nemá vhodné podmínky pro větrné elektrárny

Často používaným argumentem, proti výstavbě větrných elektráren, jsou nevhodné přírodní podmínky. Řada lidí se domnívá, že v Česku nejsou, narozdíl od severských a přímořských států, vhodné lokality pro jejich výstavbu. Podle studie Ústavu to ale není úplně pravda. Pokud porovnáme větrnost i charakter krajiny, máme velmi podobné podmínky pro větrné elektrárny jako jsou v jižním Německu. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,“ doplňuje Chalupa.

Mýtus 2: Větrníky jsou hlučné

Lidé se často obávají nadměrného hluku, které elektrárny mohou způsobit. Tato domněnka ale není zcela pravdivá. Když jsou dodržena veškerá pravidla a adekvátní údržba, tak se hluk výrazně snižuje. 

Hluk elektráren sice není intenzivní, i tak ale může působit obtěžujícím dojmem. Proto je důležitým faktem, že se větrné elektrárny zpravidla nestaví v osídlených oblastech, naopak se pro stavbu vyhledávají lokality s nižší hustotou osídlení. V případě stavby v blízkosti obytných domů je povinností nechat zpracovat odborný posudek. „Výsledek akustické studie musí potvrdit dodržení hygienických limitů hluku. Povinnost dodržet noční hlukové limity je pak pro umístění větrných elektráren zásadním omezením,“ vysvětluje předseda Komory OZE. 

Mýtus 3: Větrné elektrárny jsou drahé a jejich výroba neekologická

Vysoké vstupní náklady jsou dalším rozšířeným mýtem, který nejen o větrných elektrárnách, ale také dalších obnovitelných zdrojích, ve společnosti převládá. Pravdou ale je, že větrné a solární elektrárny mají oproti jiným zdrojům výhodu, že je cena vstupů, tedy paliva, nulová a jsou v tomto ohledu zdroji s nejnižšími emisemi i cenou

„V porovnání s fosilními zdroji je celkový dopad obnovitelných zdrojů energie na přírodu v rámci životního cyklu daleko nižší. U emisí skleníkových plynů je dopad dokonce zhruba 100–200krát menší než u fosilních zdrojů, je tak srovnatelný s jadernými elektrárnami,“ upřesňuje Lukáš Ferkl, Managing Partner ze společnosti EnviTrail. V případě výroby elektráren je pak třeba sledovat jejich energetickou návratnost. „Energii, která je potřeba k výrobě větrné elektrárny vyrobí elektrárna do roka,“ uvádí Štěpán Chalupa.

Mýtus 4: Veřejnost je proti

Obecně rozšířeným omylem je představa, že je česká společnost zásadně proti výstavbě větrníků. To ale není pravda.  Podle studie European Climate Foundation z roku 2021, která zkoumala podporu výstavby nových energetických zdrojů v blízkosti bydliště v rámci EU, podpořilo výstavbu větrných parků ve svém regionu 59 % dotazovaných Čechů.

Na obecné rovině nejsou pro Čechy větrné elektrárny kontroverzní, ani je nevnímají jako něco, proti čemu se má bojovat. Něco jiného samozřejmě je, když jim má elektrárna vyrůst za chalupou, ale tento přístup vidíme všude po světě,“ říká Nikola Hořejš z agentury STEM. Podle Hořejše se přístup k obnovitelným zdrojům za poslední roky ve společnosti změnil. „Ubylo historek o „nesmyslnosti“ obnovitelných zdrojů. Lidé naopak vidí, že díky nim mohou ušetřit za energie, a proto se o ně zajímají.“

zdroj: tisková zpráva

10 komentářů u “Větrné elektrárny mohou pokrýt 10 % spotřeby ČR”

  1. Ve vnitrozemí bude větrná energie vždy jen doplňková po mnohem perspektivnější FV. Ale proč ji nevyužít… Že větrníky nemůžou být na všech energeticky vhodných místech je jasné, ale to přece žádné zdroje.
    Pokud jde o odpor veřejnost (ne na mém dvorku) je to prosté. Je nutné, aby lidé byli finančně finančně zainteresovaní, pokud je vrtule na doslech, nebo jim běhá určitou dobu stín po zahradě…To že mají z ,, jejich“ větrníků zisk energobaroni, nebo se zlodějští manažeři mění ve feudáli a majitele všeho, lidi sere ještě víc a jsou proti i jen z politického vzdoru – pochopitelně…

  2. vize vs. realita: „Například loni rozhodli lidé z Drnholce na Břeclavsku v referendu, že nesouhlasí se vznikem šesti větrných elektráren v katastru obce. V roce 2014 zase bojovali Znojemští proti větrnému parku, který plánovali v Podyjí příhraniční rakouské obce a spolkové lesy. K podpisu petice proti záměru vyzýval i tehdejší starosta Vlastimil Gabrhel (dříve ČSSD) s tím, že desítky větrníků negativně ovlivní podnikání hlavně na Vranovsku, a ani tento projekt neuspěl.“

    Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/vetrna-energie-elektrarny-brezany-byrokracie-odpor-znojmo.A220606_668267_brno-zpravy_krut

  3. ten paradox, rekneme uspesny podnikatel a miliardar Babis ktery urcite vi ze zdroje je potreba diverzifikovat, tak ze zavyslosti na Ruskem plynu ktery v roce 2013 cinil cca 45-50% udelal behem par let zavyslost 98% , no proste lahoda co ten clovek dokazal za tech par let posrat 😀

    zrusil tendr na dostavbu 2 bloku v Temeline, prestal jednart s Nemci na moznem pronajmu pobrezi od Nemcu pro offshore vetrny park, Nemci to nabizeli tenkrat za simbolicke 1 euro za rok, prestal jednat s Polakama na dostavbe plynovodu a podilu na terminalu na LNG, delal caviky s Vrbeticema a tim vesmes prodluzoval koma tendru na pristavbu 1 bloku v Dukovanech, zazdil pro CR dotace na onen offshore vetrnej park kde bylo mozne cerpat cca 10 milaird eur, mozne zastatneni kryticke infrastruktury casti CEZ v 2020 taky zahodil pod stul, blokovani bioplynek jako alternativni zdroj, no proste „bezvadnej“ ministr financi a premier 😀

    1. Máme ale pěkné hory Krkonoše, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, Šumava, Moravskoslezské Beskydy, Krušné hory, Rychlebské hory, Jizerské hory, Orlické hory, Novohradské hory tak vocogo?
      Na každý kopec větrník nebo hned farmu a je to vyřešeno. Že to bude blbě vypadat? No a co. Green Deal v praxi. 🙂

      1. v 2019 nabizeli Nemci ze Ceske Republice pronajmou za 1 euro rocne cast mista pro stavbu offshore vetrneho parku, zadny vetrniky na kopcich v CR bejt nemuseli, a pan premier to s diky odmitl a dal Ceskou republiku zavazoval na Ruskej plyn

        mimochodem, za pana premiera se zrusil i dlouhodobej kontrakt na Norskej plyn kterej stacilo tehdy jen prodlouzit, cena byla stejna jako za tehdejsi Rusky plyn, jen pan premier to udelal salamousky tak, ze se prime kontrakty zrusili uplne a preslo se ciste na spotovej trh 😀 na ten spotovej trh kam Rusko prestalo dodavat a tak cena plynu letela zahy nahoru 😀

    2. „ze zavyslosti na Ruskem plynu ktery v roce 2013 cinil cca 45-50% udelal behem par let zavyslost 98%“

      Můžeš toto prosím nějak více rozvést a doložit čísly? Především by mě zajímalo, co znamená závislost vyjádřená procentem. Dále by mě zajímalo, jak přesně dokázal přebudovat za 8 let infrastrukturu a dostal se do stav, že lze používat jen ruský plyn.

      Děkuji předem.

Napsat komentář