Ve Švédsku vyrostla první dřevěná větrná elektrárna

Díly dřevěného tubusu větrné elektrárny společnosti Modvion. foto: Modvion
Díly dřevěného tubusu větrné elektrárny společnosti Modvion. foto: Modvion

Finský lesnický gigant Stora Enso a developerská společnost Modvion postavily na švédském ostrově poblíž Göteborgu první dřevěnou věž pro větrnou elektrárnu.

Nová dřevěná větrná elektrárna je vysoká 30 metrů, stejně pevná jako ocelová a při její výrobě vzniklo o 90 % méně emisí uhlíku. Ještě letos chtějí obě společnosti instalovat další dřevěné elektrárny, nastavit obchodní model a nastartovat komerční prodej.

Věže z vrstveného dýhovaného řeziva se vyrábějí v modulech, které mohou být přepravovány po veřejných komunikacích bez speciálních povolení nebo úprav silnic, a montují se přímo na místě. I díky tomu mohou být dřevěné větrné elektrárny vyšší a dosahovat daleko většího výkonu, než současné. Potenciální výška dřevěné věže prý může dosáhnout až 1 500 metrů.

Modvion uvádí, že jeho dřevěné věže vydrží stejně dlouho jako ostatní standardní díly turbín, tedy zhruba 25 až 30 let. Firma zároveň už nyní společně s Enel Green Power pracuje na recyklaci vrstveného dřeva. Materiál z dřevěných větrných elektráren by tak po skončení jejich životnosti mohl najít další využití například ve stavebnictví. 

Do projektu v loňském roce investoval i jeden z největších výrobců větrných turbín na světě, dánská společnost Vestas. Pobřežní větrnou turbínu s výkonem 15 MW, která by byla zcela klimaticky neutrální, chce Vestas vyvinout do roku 2040. Na turbínách s výkonem mezi 12 a 14 MW pracují také Siemens Gamesa Renewable a GE Renewable Energy. 

Využití dřeva u výškových staveb není úplnou novinkou. Výšková budova Mjøstårnet v Norsku, která používá lepené laminované dřevo v kombinaci s křížově laminovaným dřevem, má výšku 85,4 metru. Plány na stavbu ještě vyšší hybridní dřevěné budovy oznámila australská technologická firma Atlassian. Konstrukce bude ze dřeva, fasáda ze skla a oceli, ve čtyřiceti patrovém mrakodrapu budou solární panely a stupňovité venkovní zahrady.

O čím dál vyšší větrné turbíny se konstruktéři snaží proto, že rychlost větru roste s výškou, kde je zároveň vítr méně turbulentní. V současnosti je většina větrných turbín na světě vysoká do 100 metrů, očekává se, že do roku 2035 dosáhnou průměrné výšky až 150 metrů. 

Celkové kapitálové výdaje na větrnou energii se do konce desetiletí podle výzkumu poradenské společnosti Rystad Energy zdvojnásobí ze US$46 mld. v roce 2021 na US$102 mld. v roce 2030. Analytici předpokládají, že z miliard dolarů, které vývojáři shromažďují na své projekty, půjde více než 50 % na výrobu a instalaci turbín na pobřežní větrné farmy. Modvion zatím plánuje umísťování svých dřevěných větrných elektráren právě na pobřeží, do budoucna však po drobných úpravách počítá s jejich masivním nasazením také na moři.

Celková kapacita větrné energie na pevnině v posledních letech ovšem stagnuje. Příčinou poklesu bylo hlavně zrušení dotací na stavbu pevninských větrných elektráren v Číně. Jde o propad asi o 40 GW, což zásadně ovlivnilo globální čísla. V roce 2021 tak přírůstky větrných elektráren na pevnině klesly na přibližně 85 GW, meziročně o 20 GW, a v roce 2022 se předpokládá dalších pokles o 15 GW. Tento trend však bude pravděpodobně krátkodobý a zlomí se již v roce 2023, protože poptávka po výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů prudce stoupá.

Lídrem offshore větru podle všeho zůstane Evropa, kde výdaje v roce 2030 dosáhnou US$53 mld. V USA by investice měly do roku 2030 vzrůst na téměř US$15 mld. Čína, která byla doposud jedním z hlavních hráčů, naopak zpomaluje. V roce 2020 investovala téměř $US25 mld., což je dvojnásobek toho, co v tom roce utratila Evropa, ale výdaje v roce 2030 postupně klesnou na pouhých US$7,7 mld. Celkově analytici očekávají růst větrné energie na moři do roku 2030 na více než 265 GW.

Analýzy předpokládají, že největším evropským výrobcem bude Siemens Gamesa, její větrné jednotky budou do konce roku 2026 představovat zhruba 60 % z 8500 turbín, které v tu dobu budou v provozu. Vestas bude v Evropě tvořit přibližně 20 % předpokládané instalované kapacity větrné energetiky.

zdroj: tisková zpráva

27 komentářů u “Ve Švédsku vyrostla první dřevěná větrná elektrárna”

      1. Pobavilo…A jak tam pořád dávaj fotku ,,začátek obce Mnichov“ …to má asi evokovat ,,o nás -bez nás“ ..tvrdá psychologie 😆😁…Ty tam musejí být nadšený, že každou chvíli přijede nějaký debil a kroutí s cedulí, aby měl kúl záběr…Já bejt starosta Mnichova, tak si tam postavím posed…🏹

    1. Čína na Taiwan nezaútočí. Ona má čas a počká si až se západ zničí sám. Západ se v současnosti demoralizuje pomocí různých neziskovek, které tlačí LBGT+ apod…
      Navíc na západě probíhá rasové míšení, které již proběhlo v karibiku. Tam se běloši smísili s černochy a výsledek je latinos s IQ 85 – podle mapy z encyklopedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/IQ_and_Global_Inequality#/media/Soubor:World-iq-map-lynn-2002.svg
      Ta mapa je starší – z roku 2006. Skutečnost je pro západ nyní o mnohem horší.
      V karibiku v podstatě nejsou vědci, IQ 85 na to zkrátka nestačí. Číně stačí počkat si mnoho generací a ovládne svět bez boje.

  1. žítaj eurostat. dozvieš sa viac čo sa chystá.
    a predpovede stvrt roka vopred co nebude.
    pre leto prorokovali nedostatzok plynu v lete, pre jeseň nedostatok uhlia, …
    a zopakujem – niáen pralesy, nie bezzásahové územie, ale v rámci co2 harasenia ukladanie co2 v drteve bez jeho uvoľnenia.

              1. Bezzásahovost je utopická fikce. Stejně jako bezzásahová levá plíce nebo cikánský panelák.
                Výsledkem této utopie je devastace lesů napříč republikou.
                Aby bylo jasno, jsem proti těžbě harvestory a podobným prasárnám. Ale oba extrémy jsou škodlivé a výsledky utopistů jsou neoddiskutovatelně katastrofální.

                1. Pro neználka Runnču … Škoda, že svůj fundovaný názor už nemůžeš zdělit průkopníkům bezzásahových území v českých zemích v první polovině 19.st

                2. Myslet si že všemu rozumím je možné pouze při nedostatku informací a nepochopení všech souvislostí, protože citát:
                  „Čím víc vím, tím víc vím, že nic nevím“ stále platí.

                3. Pokud jste jeste nevideli, mrknete. Vetsi blabol jsem snad jeste necetl…..
                  Pan Milan…tak jiste….
                  www autozive cz/elektromobil-praha-mnichov-rekord/

                4. Prej se neprodavaj….
                  elektrickevozy cz/clanky/vyprodano-tesla-zastavila-objednavky-na-model-3-long-range

                1. 😃Co to blábolíš –že ty jsi v nějakém tranzu ?? 🍄🤪🐸

                2. Somár není hloupý — to ne…. ale je to cvok… Kamarád ho sebou vodil místo psa. Neměl jsem ho rád, protože žral cigára (i s krabičkou)😃…Pak jedný holce skoro utrhl bradavku a bylo po legraci… Kdoví jestli nejsi podobný živočich.

Napsat komentář