Umožní nová legislativa provozování první AgroFotovoltaické farmy v Česku?

Již za několik dní bude mít českou premiéru první virtuální veletrh a konference Smart Energy Forum, jenž proběhne ve dnech 25.-26. listopadu 2020.

Výstava začne 25. listopadu 2020 a potrvá až do konce března příštího roku. Vstup na virtuální výstavu je zdarma.
foto: Smart Energy Forum

Svou premiéru zde budou mít například projekty první české agrofotovoltaické farmy a rovněž gravitační akumulace v bývalých dolech ČKD. „Těšit se můžete také na žhavé novinky o připravovaných změnách v legislativě a dotacích, které představí vedení ministerstev,“ slibují pořadatelé.

První novinkou, která se letos na Smart Energy Forum představí, je zbrusu nový český projekt Agrofotovoltaiky. S využitím vertikálních bifaciálních panelů na bázi technologie Next2Sun vznikne tato instalace na severní Moravě již na počátku příštího roku. Projekt první české Agrofotovoltaiky stát podpoří i novými dotacemi v rámci Energetického fondu.

Druhou novinkou, je průlomová technologie dlouhodobé akumulace energie s využitím gravitace. Tento projekt připravuje britský startup Gravitricity v bývalých dolech společnosti OKD na Ostravsku. Životnost až 50 let, účinnost přes 90 %, reakční doba pod 1s. předurčuje tuto technologii k „malé revoluci“ ve skladování energie, uvádí zástupci Gravitricity.

Konference: zacíleno na novou legislativu a dotace

Smart Energy Forum se ve své konferenční části zaměřuje na připravovanou legislativu a dotace. Novinky z připravovaných dotací pro fotovoltaické elektrárny a akumulaci představí ministr životního prostředí Richard Brabec a náměstek pro dotace Jan Kříž. O změnách v legislativě bude ve své přednášce informovat náměstek pro energetiku na Ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla a právní expert Pavel Doucha.

„Smart Energy Forum nebude další nudný webinář. Přednášky a debaty budeme měsíc předtáčet s profesionálními filmaři v televizním studiu. S účastníky konference pak budou naživo debatovat v on-line diskuzi „žhavá témata“ z oblasti fotovoltaiky, akumulace energie, dotací a legislativy,“ uvedl Jaroslav Dorda z portálu SolárníNovinky, který konferenci pořádá.

První virtuální výstava

Ve virtuálních stáncích si budete moct vůbec poprvé v Česku prohlédnout novinky ze světa fotovoltaiky, akumulátorů, střídačů, tepelných čerpadel a dalších řešení pro energetickou soběstačnost, lákají pořadatelé.

Výstava začne 25. listopadu 2020 a potrvá až do konce března příštího roku. Vstup na virtuální výstavu je zdarma. Konference proběhne ve dnech 25.-.26. listopadu, registrace je již k dispozici.

tisková zpráva

40 Comments on “Umožní nová legislativa provozování první AgroFotovoltaické farmy v Česku?”

    1. Zareni je vykon a ten se uvadi v kW. Stejne jako u motoru. A
      Zareni je vykon a ten se uvadi v kW. Stejne jako u motoru. A energie je zase vykon integrovany behem nejakeho casoveho intervalu a pak to je vykon*cas a jednotka je kW*h, nebo jednoduse kWh. Je to dobre vedet, a lepe se pak da porozumet o cem se zde bavime.

  1. Mě zaujala ta zmínka v článku, že chtějí zkoušet v
    Mě zaujala ta zmínka v článku, že chtějí zkoušet v dolech OKD gravitační akumulací. Nevíte o tom nějaké podrobnosti? Váha závaží, hloubka spouštění, kapacitu v kWh atd. Jednou jsem to zkusil spočítat jako náhradu baterky pro FVE rodinného domu ale velmi rychle jsem tu myšlenku opustil.

            1. Zavazi by nebyl zadny trhak. Do sachty o prumeru ca. 12m se
              Zavazi by nebyl zadny trhak. Do sachty o prumeru ca. 12m se toho moc nevejde a vozit to dole do postrannich stol by asi nebylo moc efektivni. Ta voda je nejjednodussi. Na povrchu by se muselo udelat nejake jezirko. Idealni by byla nejaka blizka reka, ktera ma celorocne dost vody.

                1. Jako vyrovnavaci zdroj by to nemuselo byt spatne. V dobe
                  Jako vyrovnavaci zdroj by to nemuselo byt spatne. V dobe prebytku se to nabije a v dobe spicek se to vybije. Takova energie se plati mnohem draz nez baseload z Temelina. Samozrejme ze to s DS nemuze konkurovat, ale asi si to na sebe vydela.

                2. To určitě ano ale zajímala by mě kapacita takového
                  To určitě ano ale zajímala by mě kapacita takového úložiště. Potom bychom to mohli porovnat s baterkama co je cenově výhodnější.

                3. V diskuzi pod clankem tam nekdo pise o povrchove nadrzi 100m3.
                  V diskuzi pod clankem tam nekdo pise o povrchove nadrzi 100m3. To se mi zda hrozne malo, ale dejme tomu ze to tak je. Pak je kapacita 185kWh. Na pokusy dobre, ale komercne asi nic moc. Vyuzitelna kapacita bude mozna mene 100kWh.

                4. Tak na to by stačily dvě vyjeté baterky z EV. Dlouhé
                  Tak na to by stačily dvě vyjeté baterky z EV. Dlouhé stráně vydrží jet plným výkonem 650 MW 6 hodin než se horní jezero vyčerpá. To je kapacita 3,9 GWh.

                5. Zkouší se to ve spolupráci s VŠB-TUO. Problémem je ale
                  Zkouší se to ve spolupráci s VŠB-TUO. Problémem je ale kromě té horní nádrže agresivita důlních vod. Spolehlivě rozežerou většinu dostupných technologií. Ne nadarmo chtěl jeden zemřelý vizionář udělat v Ostravě lázně s léčivou vodou a v Klimkovicích a Darkově se už roky používá.

                6. A jak se ty dulni vody uz pres 100 let odcerpavaji? To musi
                  A jak se ty dulni vody uz pres 100 let odcerpavaji? To musi porad menit cerpadla a trubky? A jak likviduji ty agresivni vody? Jednoduse do reky, nebo to neutralizuji?

                7. Takovými hodně brutálními silnostěnnými a těžkými
                  Takovými hodně brutálními silnostěnnými a těžkými kovovými trubkami, sám jsem je ručně v Dole Rudý Říjen Heřmanice za komančů tahal. A ano, pak se to obvykle frklo do nejbližší řeky. https://www.okd.cz/cs/zivotni-prostredi/dulni-vody Stejně jako dnes, když už se sice v Ostravě netěží, ale pořád čerpá https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/podnik-zatim-vypousti-dulni-vodu-do-ostravice-zvazuje-se-smysluplnejsi-vyuziti.A160311_2231805_ostrava-zpravy_woj
                  Většinou se kromě těžní jámy budovala i větrná jáma a vodní jáma. Viz třeba https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-zarubek-v-ostrave/
                  Jen tak pro představu, jak dlouho ještě budeme platit za včerejší zisky těžařů uhlí do budoucna tahle šílenost https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/miliony-kubiku-dulni-vody-pod-ostravou-a-co-s-ni-20161122.html „Odborníci ze státního podniku DIAMO odhadují, že po ukončení řízeného čerpání důlní vody se ostravská, petřvaldská i karvinská dílčí pánev zatopí za 110 let (od zastavení provozu Vodní jámy Jeremenko v Ostravě a Vodní jámy Žofie na Karvinsku). Autonomně se zatápějící šachta v Paskově může být plná vody do roku 2100. Důl Staříč pak čeká zatopení za 350 let od útlumu těžby.“
                  Jinak pořád se zkoumá, co s tím, ale prakticky je známý jen ten prototyp VŠB a lázně https://www.hornicky-klub.info/2017/06/23/dulni-voda-k-uzitku-mesta-ostravy-casem-snad-ano/

                8. Vypadá to, že tomu asi rozumíte. Mám jako problematiky
                  Vypadá to, že tomu asi rozumíte. Mám jako problematiky neznalý otázku. Proč tam tu vodu stále odčerpávají, když se neplánuje další těžba? Byl by problém prostě ten důl nechat zaplavit nebo co by se mohlo stát když se přestane čerpat? 🙂

                9. Vsechny doly jsou propojene nadoby a nekde se asi jeste tezi a
                  Vsechny doly jsou propojene nadoby a nekde se asi jeste tezi a proto je nutne odvodnovat cele Ostravsko. Mozna ze to cerpani stoji vic energie nez se ziska z vytezeneho uhli. Bezi jeste koksarny na Ostravsku z vytezeneho uhli, nebo se dovazi z Polska?

                10. Ano, je to tak. Koksovatelné černé uhlí dodávala Ostrava,
                  Ano, je to tak. Koksovatelné černé uhlí dodávala Ostrava, Karvinsko má uhlí horší kvality, mladší.
                  S tím čerpáním je to zajímavá myšlenka, ono ale za těžbu a zisky předchozích generací budeme platit ještě stovky let.
                  Koksárny na Ostravsku jedou ze zahraničního uhlí, u nás nemají vhodnou surovinu https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/zdenek-durcak-okk-koksovna-ostrava.A190321_465205_ostrava-zpravy_jog

    1. Ano, výroba v místě spotřeby má přednost. Agrivoltaika
      Ano, výroba v místě spotřeby má přednost. Agrivoltaika je ovšem o něčem jiném, než stávající pole osázená FVE.
      Jsou to panely buď nastojato jako stínění a větrolamy s místem pro průjezd techniky mezi nimi nebo panely na konstrukci nad řádky, s místem pro podjezd techniky pod nimi, jako stínění, zabránění odparu a jímání rosy a její rozvádění kapénkovou závlahou nebo akumulace.
      A do budoucna je to o technologii na poli na elektřinu.

        1. Pravda, to je teprve „ekologie“ s tou řepkou.
          Zděsil mě

          Pravda, to je teprve „ekologie“ s tou řepkou.
          Zděsil mě výsledek výpočtů – kukuřice pro pohony motorů.
          Z 1ha pole, na kterém stojí FVE se vyrobí 78x víc energie (MWh), než z 1ha orné půdy, kde se pěstuje „palivo“ pro motory té BPS.

            1. Souhlas. Já jsem jen porovnával „výnos“ z 1ha orné půdy,
              Souhlas. Já jsem jen porovnával „výnos“ z 1ha orné půdy, kde je buď oseto kukuřicí nebo FV panely.
              BPS 27 MWh/ha/rok vs FVE 2123 MWh/ha/rok.
              Po tomto zjištění by mohlo být někomu milejší, vidět na poli ty panely, než třeba oblíbenou kukuřici.
              (Dotační politiku, ani výhody BPS neřeším. Pouze vyrobenou elektřinu.)

                1. Za Rossatom bojuje hlavně náš hradní ožrala a ta jeho
                  Za Rossatom bojuje hlavně náš hradní ožrala a ta jeho banda.

                2. Je to stejna armada pulmozku jako u babise.
                  Je to stejna armada pulmozku jako u babise.

Napsat komentář