Toyota peče pizzu v první vodíkové peci na světě

Pracují v automobilce, a přesto uprostřed pracovního dne válejí těsto na pizzu. V Toyotě totiž začali testovat první kamenné pece poháněné vodíkem na světě. Vodík jako zdroj energie otevírá nejrůznější možnosti, a zdaleka nejen v dopravě. Velký potenciál má dokonce i v kuchyni. 

Má totiž vysokou teplotu hoření, při němž se spojuje s kyslíkem a vytváří páru, díky níž jsou pokrmy na povrchu křupavé a uvnitř šťavnaté. Například houby a zelenina na grilu na dřevo nebo dřevěné uhlí mají tendenci vysychat, na vodíku se připravují rychleji a ponechávají si šťavnatost a lahodnou chuť

Proč ale na vodíku začala vařit automobilka? „Vytvořit pocit, že vodík je součástí každodenního života, je prvním zásadním krokem ke vzniku vodíkové společnosti,“ popisuje Atsushi Shirakawa, vedoucí skupiny, která se v Toyotě podílí na vývoji prototypů. 

„Protože nám vodík stále připadá neznámý, měli jsme pocit, že jídlo a vaření je dobrou příležitostí, jak rozšířit obzory budoucí vodíkové společnosti,” vysvětluje důvod, proč Toyota společně s renomovaným výrobcem plynových spotřebičů Rinnai vyvinula a testuje první kamennou pec na světě poháněnou vodíkem.

Ocenily to hlavně děti

Poprvé ji společnosti představily veřejnosti na loňském veletrhu Japan Mobility Show, jehož návštěvníci tu mohli ochutnat čerstvě upečenou pizzu a croissanty. Ty se staly velkým hitem u dětí a mnohé z nich je chtěly znovu vyzkoušet nebo prozkoumat pec pro své školní projekty. „Je to poprvé, co děti projevily zájem o vodík,“ pochvalovali si tvůrci tohoto projektu.

„Od té výstavy si moje děti žádají další rohlíky pečené na vodíku. Lidé si mohou myslet, že si v práci jen tak hrajeme na pizzaře, ale my jsme odhodláni připravit půdu pro vodíkovou budoucnost,” říká Tetsuya Nakajima z oddělení vývoje produktů.

Vytvoření prvního varného spotřebiče na vodíkový pohon na světě s sebou zároveň přináší spoustu výzev. Například neexistují žádné bezpečnostní normy, ani certifikace zatím neexistují, a tak si v Toyotě na vše musí přijít sami. 

Inspirováno lakováním karoserie

K vytvoření bezpečného vodíkového vařiče tým využil jak silné stránky značky Rinnai v oblasti spalovacích technologií, tak dlouholeté zkušenosti společnosti Toyota v oblasti výroby aut.

Příkladem jsou technologie používané k řízení spalovacích pecí a sušáren laku při výrobě aut. Projekt také využíval technologie pro bezpečné dodávání a monitorování vodíku, které byly zdokonaleny při vývoji modelu Toyota Mirai s palivovými články.

Stavba první kamenné pece na vodíkový pohon na světě s sebou samozřejmě nesla i určitá rizika. Podle vývojové filozofie genba, na které Toyota staví, je však třeba rizika chápat, nikoli se jich obávat. „Kontrola za pochodu nám umožňuje vytvářet bezpečné výrobky. Všechno má svá rizika, ale klíčové je jim porozumět a dodržovat postupy,” říká Shirakawa.

Spolupráce obou společností přinesla mnoho nových poznatků a zkušeností. „Společnost Rinnai dokonale ví, co zákazníci hledají u spotřebičů na vaření, takže nás mohla vše naučit,“ shodují se členové týmu z Toyoty. Pracovníky Rinnai zase překvapila rychlost práce automobilky Toyota.

„Procesem pokus-omyl procházejí v krátkém časovém úseku. Přístup ,začít praxí‘ přináší poznatky, které vám pomáhají růst, a já mám pocit, že moje práce je efektivnější,” říká Shusaku Hayashi z oddělení pokročilého vývoje firmy Rinnai.

Vodíkové grily a kamado

Kamenná pec není jediným vyvíjeným vodíkovým vařičem. Na Rally Challenge a dalších motoristických závodech se objevil vodíkový gril, na kterém se ovšem jídlo nepřipaluje. Dalším v pořadí je vodíková varianta tradičních japonských vařičů kamado. 

Cílem všech těchto projektů je také zvýšit hodnotu potravin pomocí vodíku. Vzhledem k tomu, že vodík, klasický plyn a dřevěné uhlí mají jiné vlastnosti, mělo by být možné vybrat nejlepší formu energie pro konkrétní suroviny nebo pokrmy. To také přispívá k rozmanitosti způsobů, jak dosáhnout uhlíkové neutrality.

zdroj: tisková zpráva

21 Comments on “Toyota peče pizzu v první vodíkové peci na světě”

  1. Tohle je pro vodík ideální aplikace. Vodík se nabublá z přebytků OZE, skladuje se v nízkotlaké nádrži bez potřeby další komprese a pak se přímo využije pro vysokoteplotní procesy. Bonus v potravinářství je, že z toho nejdou jedovaté spaliny a vytvořená voda zvlhčuje potraviny.
    Článek ale naznačuje, že cílem Toyoty ale nebylo udělat něco užitečného, ale potřebují trojského koně, který ovlivní veřejné mínění o vodíku. Když vodík super peče, tak musí být dobrý i v dopravě ne?

      1. Proto píšu obecně vysokoteplotní procesy. Myšleno především v průmyslu, kde se elektrický ohřev nehodí. Pro pekárnu je jistě jednodušší el. trouba s plechem s vodou. Jenomže je potřeba zvyšovat akumulační kapacity, a to je šance pro vodík, jak splnit tuhle funkci dokonce s lepší účinností, než pomocí baterií.
        //www.osel.cz/13478-nejucinnejsi-system-na-vyrobu-vodiku-hysata-cili-na-prumyslovou-produkci.html

        1. Vodík je naprosto bez budoucnosti.
          Kdyby energii použitou na výrobu vodíku dali do baterií, nebo ji rovnou použili na pečení, upečou 4 pizzy.
          V určitých stacionárních zařízeních může být výhodný, ale opět bude potřeba postavit 4x tolik fotovoltaických elektráren, než kdyby se energie spotřebovala přímo.
          V čr by se musela zastavět fotovoltaikou plocha 3-4 krajů aby bylo dost energie pro dopravu, průmysl a domácnosti.
          To je nereálné. Kdokoliv kdo tvrdí, že vodík je všeobecně budoucnost nemá představu o čem mluví.

        2. A to je přesně váš problém, ani tématu se neumíte držet. Nejdříve píšete o potravinářství a po jednoduchém odpálkování (protože to tam fakt nedává smysl), okamžitě skáčete na vysokoteplotní procesy, kde se elektřina normálně používá už asi 100 let (elektrická oblouková pec, elektrická indukční pec), a na akumulační kapacity ve vodíku.
          (Zelený) vodík lze využít na ledacos, v reálu by se však mělo začít tam, kde má obrovský trh a šanci uspět, ani jedna s vámi vyjmenovaných oblastí to není.
          Kde hledat? Výborně to má zpracované Michael Liebreich.
          https://www.liebreich.com/the-clean-hydrogen-ladder-now-updated-to-v4-1/

        3. – Vodík asi bez budoucnosti nebude, když už teď se ho tady v současnosti v průmyslu spotřebuje 100 000 tun ročně.
          //www.ujv.cz/file/edee/2022/05/vyroba_h2_vcr_vscht_paidar.pdf
          Je to vodík vyrobený z fosílií. Aby tento vodík nahradil vodík zelený, bylo by k tomu v roční bilanci potřeba minimálně 4GWp fotovoltaiky. I když bude spotřeba vodíku v rafinériích klesat, tak zase jinde spotřeba poroste. Tak třeba železná ruda se nedá jen tak zahřát v obloukové peci aby z ní vyteklo železo, je potřeba nějaké redukční činidlo a právě vodík je schopný nahradit uhlí.
          //www.ocelarskaunie.cz/snizovani-emisi-sklenikovych-plynu-v-ocelarstvi/

          Nebo různé průmyslové ohřevy, mohl by třeba sklář foukat baňku nad obloukovou pecí? …

          – Když je potřeba nějaké teplo, je opravdu nejlepší nabíjet vybíjet elektrochemickou baterii a k tomu mít v řetězci ještě nějaké DC/AC, AC/DC přeměny?
          Tak mě napadá co třeba baterie písková, energie se uchová ve formě tepla a pak se teplo přímo využije. To by mohlo být pro pekárnu praktičtější, než si přidělávat vodíkové problémy.
          //oze-info.cz/piskova-baterie/
          To je technologie zvládnutelná i pro kutila:
          //youtu.be/H2fmdyOokHA?t=358

          – O vodíkové dopravě se zde nebavíme, takže paušalizovat se nedá že vodík automaticky znamená 4x větší spotřeba.

          – Plácnout jen tak od boku, bez nějaké úvahy a počítání, že by pro pokrytí veškeré energetické spotřeby bylo potřeba pokrýt fotovoltaikou plochu 3 – 4 krajů ? Mi to bilančně vychází tak asi na 2% plochy ČR, jenomže aby to šlo, tak tomu chybí masivní sezónní akumulace. Nikdo snad ale netvrdí, že jediným zdrojem bude FVE, klíčová je kombinace zdrojů a strategie jejich řízení… Najdou se ale i komedianti, kteří sní o vodíkovém údolí bez úvahy kde a za kolik se ten vodík vezme…

          – Nikam neodbíhám, držím se tématu, vysokoteplotní procesy píšu od začátku, pak se ale snažím pochopit pochody Toyoty proč se pustila do pečení pizzy. Prostě obyčejný vodíkový hořák není pro veřejnost atraktivní.
          //www.hybrid.cz/toyota-vyvinula-revolucni-vodikovy-horak-s-nulovymi-emisemi/

          1. Jasně že vodík TROCHU ano….
            Ale to co předvádí Toyota (Toyoda), je už psychiatrická diagnóza..
            Vždyť je to gembler, a hraje va bank!!
            Chudáci ostatní japonský výrobci aut, které ten narcis stáhl svým vydíráním ke dnu 👎
            Jsem zvědav, jestli Toyota stihne ještě před kolapsem vyrobit pár těch slíbených vodíkových měsíčňáků pro Artemis…

          2. Můžete prosím pokytnout Váš Výpočet na 2% plochy ČR?
            U mne to vychází na 17 270 km^2 jen pro nahrazení Temelína. 13 828 000 MWh.
            Uvažuji produkci 1MWh z 1 hektaru plochy elektrárny.
            Elektrárna jede 8 hodin denně.
            13 828 000 / 8 tedy dává plochu v hektarech 1 727 000.
            Převod na km^2 je 17 270km^2.
            Plocha Jihočeského a Plzeňského kraje dohromady. A to nepočítám s poklesem výroby v zimě.
            Nahrazení veškeré dopravy elektrickou energií odpovídá stavbě 4,5 dalšího Temelína. Kdo chce si to spočítá. toto tady rozvádět nebudu. Pokud by se doprava měla nahradit vodíkem, tak by se muselo těch temelínů postavit 16.

            Děkuji za oponentní posudek 🙂

              1. Nepodceňuji, jen je chyba v tom, že jsem to nedělil 365, a počítal že to ta elektrárna vyrobí za jeden den :/
                Potom to vychází na cca 50 km^2.
                počítejme dále, pokud budem počítat s létem a zimou, musí být nejméně 3x.
                Tedy 150 km^2.
                konverze na vodík 4x. tedy 600 km^2.
                Nahrazení dopravy vodíkem. 4,5x
                2500 km^2
                Uhelné elektrárny 2x temelín.
                1200 km^2
                konverze na vodík – teoreticky pro průmysl čr.
                4800 km^2

                v součtu tedy 7300 km^2 fotovoltaiky. když s bateriemi by stačilo cca 1700 km^2.

                7300 km^2 je rozloha jihomoravského kraje.

                Vodík je obecně plýtvání plochou, zdroji, a penězi daňových poplatníků. Fotovoltaika ano, ale ne do vodíku.

                1. pro Mank… Vodík pro dopravu určitě ne, pro energetiku se ještě uvidí… Ale nějaké energetické medium potřeba asi bude, všechno do baterek zní brutálně ale kdoví…
                  Jinak pokud jde o fotovoltaiku – nemám to sice nijak přesně spočítané, ale mám nějaké zkušenosti a rozhlížím se kolem sebe. Podle mého názoru při maximálním využití střech, fasád a zastřešením parkovišť, by na uspokojení veškeré potřeby elektřiny už panely nemusely být ani umísťovány do volné krajiny….A pokud by se zakryli fotovoltaikou liniové stavby (dálnice, železnice) vážně nebude potřebovat zabírat hektary půdy.🌞🔋👍

            1. Průměrná výroba v ČR z hektaru průmyslové FVE se pohybuje mezi 300 až 400 MWh ročně. Vypočtěno podle údajů ČEZ pro elektrárnu Ševětín.

              Výroba Temelína je cca 16 TWh elektřiny ročně, tedy 16.000.000 MWh, tedy cca 45 tisíc hektarů FVE, tedy cca 450km2.

              Problém FVE nespočívá v potřebné rozloze, ale v časovém offsetu mezi výrobou a spotřebou, a v ekonomice výroby – energie z FVE je bezkonkrenčně nejdraží.

              Pokusy o řešení prvního nedostatku prohlubují druhý nedostatek a obráceně. Oba nedostatky jsou fundamentální a lze je sice maskovat různými ekonomickými transfery jako jsou dotace, ale jejich podstatu nic nezmění.

            2. Takhle bych to vůbec nepočítal. Náhrada JE fotovoltaikou vyžaduje v našich podmínkách asi 8x vyšší instalovaný výkon. To znamená 1GW JE : 8 GW FVE. Je odhadnuto, že při současné účinnosti panelů máme jen na střechách (vhodných), výrobních halách, ap. potenciál asi 15-25GW. Pro úplný přechod na elektromobilitu budete potřebovat zvýšit výrobu elektrické energie asi o třetinu, tj asi 20-25TWh ročně. Butete potřebovat i úložiště energie, tj. nejspíš baterie o kapacitě v řádu GWh (pro ČR). Dají se použít i BEV (vehicle to load), pokud budou na pomalých nabíječkách (11-22KW) typu třífázový pětikolík.
              Dávám sem jen výsledky, které jsou dostatečně dobře známé, a mnohokrát propočítané. Něco z toho jsem si ověřoval nějakými odhady, například spotřebu pro automobilovou dopravu. Odkazy (i v Angličtině) najdete všude možně na internetu. Dopručuji například Jan Pohl Fyzikou k efektivní elektrifikované dopravě | Ing. Jiří Pohl | Electro Dad # 519 https://www.youtube.com/watch?v=nzEaM5tUrgY&t=28s. Je to trochu moc optimistické, ale jsou tam ověřená data asi 2 roky stará.

            3. Hrubá spotřeba ČR je přibližně 500TWh, 200TWh jsou ztráty především v dopravě a tepelných elektrárnách. 300TWh vyrobí teoreticky FVE o instalovaném výkonu 300GWp. Při účinnosti panelů 22% je na tento instalovaný výkon potřeba 1364km2, což je 1,73% plochy České republiky. Samozřejmě, že se panely neinstalují jako souvislá plocha, takže řekněme, že by bylo potřeba 2,5% plochy. Pro představu o měřítku je možné nahlédnout do statistik ČSU. Vypočtené ploše se nejvíce blíží položky zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nebo vodní plocha. A nebo taky jen přibližně 4% zemědělské půdy
              //vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-vyhledavani&vyhltext=zastav%C4%9Bn%C3%A1+plocha+a+n%C3%A1dvo%C5%99%C3%AD&bkvt=emFzdGF2xJtuw6EgcGxvY2hhIGEgbsOhZHZvxZnDrQ..&katalog=all&pvo=RSO07a

              Prakticky jde ale o zbytečné matematické cvičení, protože není důvod snažit se aby jediným zdrojem byla fotovoltaika. Není to vlastně ani v současnosti představitelné, protože by byla potřeba sezonní akumulace XX TWh.

              Pomocí kombinace a řízení FVE, VTE, VE, EV, TČ, snižování energetické náročnosti, krátkodobé akumulace, kogenerace běžící na „přirozenou“ akumulaci (biomasa, bioplyn, odpad) by se daly dělat divy. Jenomže je potřeba s tím pořádně začít a nestavět nové technologie ještě i dnes podle pravidel ztrátové fosilní energetiky.

              1. ČR vyrábí maximálně 80 TWh elektrické energie ročně, spotřeba je asi 60 TWh. Pokud počítáte celkovou energetickou spotřebu, tj. i teplo a dopravu, tak tam ještě zdaleka nejsme. U dopravy a tepla pri spotřebě elektrické energie uvažujte mnohem vyšší účinnost, takže bych spotřebu elektrické energie oproti fosilním palivům podělil asi třemi a pokud bych uvažoval o vytápění, tak tepelná čerpadla jsou také asi 3-5x úspormější. Nebude potřeba o řád víc elektrické energie. Řekl bych tak 3x.

                1. Padaly zde tak absurdní plochy krajů, že jsem fotovoltaiku spočítal rovnou na celou čistou energetickou spotřebu.
                  Není efektivní dívat se na jednotlivé energetické sektory odděleně. Naopak je potřeba hledat propojení mezi energetickými sektory, které umožní ukrajovat jak z dílu čisté energetické spotřeby, ale i ze ztát.
                  Typický příklad je kogenerace, která maximálně využívá energii paliva. Aby bylo využitelné to teplo, tak je provozována především v zimě, tím se kompenzuje pokles výroby FVE. Tyto principy pochopili třeba v Jablonci:
                  //energetika.tzb-info.cz/kogenerace/26979-jablonecka-energeticka-zvysuje-pocet-plynovych-kogeneracnich-jednotek-pro-vyrobu-tepla-a-elektriny

                  Řešením staré ztrátové energetiky jsou jednoduché výtopny a lokální kotlíky. Jednoduchým pohledem vytápění se to může zdát dobrý nápad, vždyť je využito palivo třeba s 90% účinností. Z pohledu potřeby řešení celkové energetické spotřeby je to plýtvání palivem, protože zde existuje kombinace technologií, která z paliva může přinést přes dvojnásobek energie.
                  //www.hybrid.cz/ministerstvo-prumyslu-a-obchodu-da-4-mld-kc-na-podporu-fotovoltaiky/comment-page-1/#comment-292420

                  Tepelná čerpadla jsou ideální nejen pro samostatné domy, ale i teplárny:
                  //energetika.tzb-info.cz/teplarenstvi/26861-teplarenstvi-v-dobe-green-dealu-tepelna-cerpadla-kogenerace-a-masivni-akumulace
                  //vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/26302-elektrifikace-teplarenstvi-a-prumyslove-vyroby-tepla-konec-vyhazovani-energie-kominem

                  TČ mohou byt samozřejmě je-li to potřebné jako řízený spotřebič po většinu roku napájeny přímo z FVE, tím se dále sníží potřeba paliva pro kogeneraci.

                  Podobně výhodné je propojení FVE a EV. Namísto stacionární akumulace, je jednodušší využít možností řízeného nabíjení.

                  Z komplexního pohledu je taky jedno jestli mi př. 10MWh vyrobilo/ušetřilo TČ, zateplení nebo FVE. Rozdíl ale je, že první dvě fungují tehdy, kdy je to potřebné, nemusím se tedy trápit tím, že neumím přenést na zimu výrobu z FVE. Jinak řečeno, je potřeba respektovat vlastnosti různých technologií a vybrat si pro daný účel tu nejlepší.

                  V této souvislosti je potřeba politovat, že se ještě v současnosti vyhazují miliardy za výměny kotlíku za kotlík, který méně čmoudí, když se v něm správně topí. Spotřeba paliva se ale sníží jen o procenta. Tak to vypadá, když se samostatně řeší jednotlivé energetické sektory. Přičemž když se to vezme do důsledků, tak rozdíl mezi kotlíkovým topením a kombinací TČ + kogenerace jsou až desítky TWh.

                  Využíváním možností lokálních zdrojů a synergických efektů propojení energetických sektorů i technologií, je možné dosáhnout mnohem větší energetické bezpečnosti ve srovnání s centrálními řešeními.
                  //www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-valka-na-ukrajine-rusko-solarni-panely-nemocnice_2406150600_ank

      2. Už dlouhou dobu existuje v potravinářství rešení, kterému se ríká konvektomat. Je to přesvě o tom, že se vaří v páře, jídlo se nepřipaluje a děje se tak přesně podle názvu, tady konvekčním prouděním horké páry. Má to jednu velkou nevýhodu. Pokud je kuchař prase a nevymyje to, nebo vaří několik jídel najednou, tak má všechno vůni týden nošených ponožek a chuť jakbysmet.
        Zabývat se něčím podobným v automobilce, svědčí jistém vyšším stupni demence. Buď nevědí co s penězi, nebo jim hráblo, nebo oboje.

Napsat komentář