Ekologický létající vlak z Japonska

jsou něco, o čem si u nás můžeme nechat jenom zdát. Shinkanzen v Japonsku nebo francouzské TGV už ale léta (víceméně) spolehlivě fungují, a tak mají tamní technici čas na vymýšlení nejrůznějších vylepšení. Problémem vysokorychlostních vlaků je obrovská spotřeba elektřiny. Tato energie samozřejmě obvykle nepochází z obnovitelných zdrojů, a tak vědci na univerzitě Tohoku v Japonsku přišli se zajímavým novým nápadem. Využívají aerodynamických zákonů k tomu aby omezili tření mezi vlakem a povrchem, a tak dosáhli výrazného snížení nároků na energii. Prototyp vážící 400 kg zatím dokáže dosáhnout rychlosti 150 km/h. V určité rychlosti se vytvoří odlišný tlak nad a pod vlakem, takže je vlak nadnášen. Tomuto efektu se naopak snaží zabránit například výrobci sportovních automobilů. Co je ale na novém japonském projektu nejzajímavější – využívá elektrickou energii produkovanou z větrných a solárních elektráren budovaných podél trati.

Portugalsko chce ekologickou energii

Potom co Švédsko oznámilo, že chce přejít kompletně na obnovitelné zdroje a ekologická paliva do roku 2020 už nezní nový záměř portugalské vlády zas tak odvážně, přesto je chvályhodný.
vláda oznámila, že do tří let chce získávat 45% procent z obnobitelných zdrojů jako jsou větrné, solární a přílivové elektrárny. Navíc hodlá prosadit záměr, aby 10% veškerých paliv byla biopaliva.

Vodíková ekonomika – vyplatí se?

Zajímavou studii vypracoval odborník na palivové články Ulf Bossel. Často se mluví o tom, zda má vůbec „vodíková“ ekonomika, tedy ta založená převážně na vodíkových palivových článcích, vůbec smysl. Protože výroba takovýchto článků často vyprodukuje mnohem více škodlivin a stojí více, než kolik se ušetří při jejich následném používání.
A právě k tomuto závěru došel i samotný Bossel, který tvrdí, že ekonomika založená na vodíku se prostě nevyplatí. Ve svém článku argumentuje tím, že extrakce vodíků je příliš náročná na energii. Předpokládá sice, že se objeví další, pokročilé nové technologie, které výrobu vodíku usnadní, nicméně stále to nebude stačit na to, aby se to vyplatilo.
Navrhuje proto „elektronovou ekonomiku“. Tedy shromažďování elektřiny z obnovitelných zdrojů a její následné promyšlené využití přímo samotnými spotřebiteli. Výsledkem jeho návrhu je společnost, ve které je elektřina dominantním zdrojem energie a elektromobily jsou zcela běžné.