Štěchovická přečerpávací elektrárna omládne

Ve Štěchovicích fungují na jednom místě dvě elektrárny – klasická a přečerpávací. Přečerpávací elektrárna umí za 3 minuty začít dodávat do sítě výkon cca 50 MW.

Klasická i přečerpávací elektrárna ve Štěchovicích jsou i na prahu deváté dekády spolehlivého provozu ve výborné kondici. Významně k tomu přispívají pravidelné opravy a modernizace. Jednu z nich právě podstupuje soustrojí přečerpávací elektrárny.

Vedle migrace řídícího systému a elektrických ochran se energetici pustili i do údržby běžně nepřístupného přivaděče k turbíně, kudy se jindy každou vteřinu valí 27 kubíků vltavské vody. Schopnost obou elektráren najet během několika desítek vteřin na plný výkon využívají energetičtí dispečeři hlavně v ranních a odpoledních odběrových špičkách. 

Práce na modernizaci řídicího systému. foto: ČEZ

Klasická štěchovická elektrárna letos slaví 80 let provozu a ta přečerpávací 77. Přesto by oběma nikdo takový věk nehádal. Díky pravidelné údržbě a modernizacím se totiž drží ve stavu odpovídajícímu 21. století. Aktuální opravy patří rozsahem k největším za posledních 5 let.

„Přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice se vyznačuje vysokou spolehlivostí, schopností operativního najetí na plný výkon za zhruba tři minuty. Probíhající migrace řídícího systému a elektrických ochran i údržba vodních cest za několik milionů korun jsou nezbytným předpokladem, aby Štěchovice mohly plnit svou roli baterie v české energetické soustavě i nadále. V plném provozu bude elektrárna znovu v polovině července,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko. 

„Specialisté se věnují kontrole vodních cest, včetně oprav opotřebení na oběžném kole, kontrole tlakovzdušných zařízení, diagnostice a údržbě generátoru a transformátorů. Údržbářské čety musí přitom sestoupit také do přivaděče o průměru dva metry umístěného ve zhruba 45 metrů hluboké podzemní strojovně. V tu chvíli se nachází více než 15 metrů pod úrovní hladiny Vltavy. Současné opravy jsou mimořádné kvůli migraci řídicího systému, elektrických ochran a buzení generátoru.,“ popisuje štěchovické unikáty Roman Pospíšil, vedoucí provozu vodních elektráren Štěchovice I, II.

Štěchovická přečerpávací elektrárna čerpá v čase přebytku energie v soustavě vodu do horní nádrže na kopci Homole a v době jejího nedostatku naopak tuto zásobu pouští na údolní turbínu. Ta po dobu čtyř hodin dokáže dodávat téměř 50 MW výkonu, tj celkově 200 MWh elektřiny, a pomoci tak stabilizovat českou energetickou soustavu.

Zařízení umí najet na stoprocentní výkon asi za tři minuty od povelu dispečera. Za ideálních podmínek projede 582metrovým přivaděčem od horní nádrže k soustrojí 27 m3 vody za sekundu, při čerpadlovém režimu je to v opačném směru 21 m3/s. Užitečná voda tak buď pokračuje vyrábět bezemisní elektřinu do níže položeného Vraného nad Vltavou nebo zamíří díky čerpadlům zpátky do horní nádrže.

Štěchovickou „baterii“ ČEZ zcela zmodernizoval v roce 1996, elektrárna ale zahájila provoz už v roce 1947 a ve své době patřila mezi největší zdroje svého druhu na celém světě. Její horní nádrž začala vznikat už v průběhu druhé světové války v režii německé okupační správy.

Ta jí dala do vínku mimo jiné i speciální konstrukci dna, jehož jílová těsnící vrstva se za desítky let provozu osvědčila. Vzhledem k riziku popraskání suchého jílu však nesmí být nikdy úplně vypuštěna. Projděte si prostřednictvím virtuální prohlídky celou elektrárnu Štěchovice Virtuální prohlídka ČEZ – vodní elektrárny Štěchovice (cez.cz)

Víte, že…

  • Elektrárna Štěchovice II je nejstarší funkční a současně nejmenší přečerpávací elektrárna a vedle Dlouhých Strání a Dalešic je jednou ze tří svého druhu v České republice?
  • v letech 1992-1996 byla zcela přestavěna na moderní přečerpávací vodní elektrárnu s jednou reverzní Francisovou turbínou o výkonu 45 MW? 
  • 27 m3 za vteřinu, které proudí na turbínu štěchovické přečerpávací elektrárny, by zaplnilo klasický 50metrový bazén za 20 vteřin?
  • horní nádrž na vrchu Homole pojme půl milionu m3 vody?
  • když energetická soustava úplně vyčerpá kapacitu štěchovické „baterky“, ocitá se hladina na Homoli o 8,7 metrů níže?
  • zbytkové teplo z chlazení štěchovické „přečerpávačky bylo původně využíváno mj. k ohřívání vody v nedalekém plaveckém bazénu?
  • díky plovoucí solární elektrárně na Homoli o výkonu 88 kW energetici zjišťují vlastnosti nosných plováků a solárních panelů v kombinaci s každodenním provozem přečerpávací elektrárny?

zdroj: toisková zpráva

70 Comments on “Štěchovická přečerpávací elektrárna omládne”

  1. Kdyz se mluvi o precerpavaci elektrarne, tak si kazdy okamzite vybavi vodni nadrz na nejakem vysokem kopci. A na dolni nadrz si nikdo nevzpomene. Pritom je ta dolni uplne stejne dulezita a bez ni by to nefungovalo. Je fakt, ze dolni nadrz muze byt prirodni vodni plocha a ta horni se musi v drtive vetsine umele vybudovat a tak se vse koncentruje na tu horni. Ale je zajimave pozorovat jak lide premysli a casto zapominaji na podstatne veci. Tak schvalne, kdo vi jak vypada dolni nadrz u Dlouhych strani? Bez napovedy prosim.

        1. Nemám nic proti tomu obětovat část uzemí pro účely průmyslu, včetně průmyslu energetického. Vhodného území.

          Stavět elektrárnu v chráněné krajinné oblasti nebo i oblasti dosud nedotčené průmyslem, a je jedno jestli fosilní, jadernou, přečerpávací, solární nebo větrnou, může jen dobytek.

            1. Vím, že se pořád vnucuji, ale proč pořád řešíte nějakou přečerpávačku, když se dá za asi menší peníze postavit stejně výkonné bateriové úložiště s přibližně podobnou kapacitou. Jistě, chápu, nebude to na 100 let, asi tak každých 15-20 let se to bude muset obměňovat, ale návratnost je slušná a rychlost výstavby oproti PVE přímo závratná.

                1. No dobře, ale když je to tak drahé a tak to ničí životní prostředí, tak to, že má PVE dlouhou životnost, nebude hrát tokovou roli. Stejně se to musí dost často udržovat a také to jsou nemalé prostředky.

                2. Jeden z mých rodičů pracoval na Povodí Vltavy, takže jsem si prolezl docela dost přehrad. To často udržovat znamená jednou za 30-50 let opravit betonové povrchy. jednou za 50-80 let vyměnit přívodní litinové potrubí. Jednou za 15-20 let natřít kovové prvky a zbytek času tam platíte hrázného aby jednou denně kontroloval průhyby a průsaky zda se nemění a ve zbytku času na jaře odstraňoval z přehrady naplavené dřevo, které by mohlo zablokovat bezpečnostní přelivy, v létě sekal trávu a zbytek roku „se kopal do zadku“. Turbína/čerpadlo a generátor potřebují údržbu každých X let jako v jakékoliv jiné elektrárně kde se něco točí. Celkově jsou ty náklady pakatel. Rozhodně to je pakatel proti tomu kdy bateriové úložiště budete muset každých 15-20 let celé zahodit a koupit celé znovu.

                  Mimochodem většina přehrad má výrobu elektřiny jako jednu z funkcí. I bez elektrárny by měli smysl. Proto naprostá většina postavených novodobých přehrad stále stojí.

                3. To Jimmy. To, co oísete není úplně pravda. Precerpavačky jsou trochu jiná sorta. Dlouhé stráně po 30 letech procházejí rekonstrukci. Letos 400 miliónů, příští rok ještě víc. Takže miliardu jen asi za dva roky. Další modernizace je plánovaná až do 2030. Takže kolik to bude celkem miliard netuším, ale pokud budete mít dobře navržené úložiště, tak ta údržba se nebude zase tak cenově lišit. Moduly se budou podle potřeby vyměnovat a repasovaný podle potřeby. Není to tak, že po 20 letech všechno vyhodíte. Navíc nevyhodíte, ale zrecyklujete.

                4. Až bude dost EV tak se to vyřeší samo. Stačí zavést u nabíječek dynamické ceny podle burzy. U benzínových stojanů jsou taky proměnlivé ceny a lidi jsou ochotni kvůli pár korunám úspory jet mnoho kilometrů. Stejně tak budou ochotni ponocovat u nabíječky když to bude za polovinu. Nemusí to být ani na displeji stojanů, ceny jsou známy den dopředu, stačí když to poskytovatelé dají do svých aplikací. A spotřeba i cena se krásně narovnají.

  2. Především je potřeba si přiznat, že přečerpávací elektrárna v případě Štěchovic nebyla zrovna výhra. Její vybudování znásobilo náklady na stavbu celého díla. Její výkon byl sice dvojnásobný, než výkon její nepřečerpávací sestry, ale účinnost byla jen 50%.
    Což znamená, že za násobně vyšší náklady byl celkový výkon soustavy nižší, než kdyby tam nebyla.
    Jediným přínosem tedy je ona zmíněná regulace, kompenzována ale extrémním růstem nákladů na vyrobenou kWh.

      1. Nevím, proč by si měl někdo klepat má hlavu. Vyprojektované to bylo jako výkonný vysoce regulovatelný zdroj s nestálým provozem pro vojenský účel. Po válce jsme to dokončili pro vyrovnávání špiček. Které mimochodem za války při třisměnném provozu továren nebyly.
        Kdyby to nestálo a jen se to nedokončovalo, nikdy to nevznikne, ekonomicky to naprosto nedávalo smysl.

        Co je na poklepání si na čelo je ten bizár s fotovoltaikou na plováku. Když to vidím, lze svým způsobem pochopit výraz untermensch.

          1. Tak znova, pro pomaleji chápající…
            Tato konkrétní elektrárna a žádná jiná (proto píšu „přečerpávací elektrárna v případě Štěchovic“), v té konkrétní době, tedy nikoliv předválečná ani poválečné, vznikla pouze a jedině kvůli zajištění konkrétní vojenské výroby (Wafen Union Příbram a zbrojovka Strakonice) pro krytí nárazové spotřeby. Ekonomicky nedávala v době svého vzniku smysl.
            Nepíš o jiné elektrárně, jiné době, ani jiném účelu.

            Jestli to ani teď nechápeš a budeš dál mektat něco o celkovém výkonu přečerpávacích elektráren, budu to ignorovat.

              1. Ocividne precerpavacka dela svym majitelum radost a tak ji hezky obnovuji aby ty vajicka ktera snasi byly jeste zlatejsi nez dosud. Ze nejaky pitomec nad vami to popira jen potvrzuje jeji uzitecnost. Ve vsech dobach byly vyrovnavaci zdroje potrebne. Nikdo nevi kdy kde a kdo vypne nebo zapne nejaky velky spotrebic a tim se zmeni sitova rovnovaha.

              2. Přečerpávací část elektrárny byla dostavěna, protože skončilo válečné hospodářství, snížil se objem výroby a vrátily se špičky ve spotřebě. Už to stálo, tak se to jen dodělalo. To bylo ekonomicky efektivní rozhodnutí.

                Ovšem budovat novou byl ekonomický nesmysl a následujících třicet let se žádné nové přečerpávací elektrárny pro ekonomickou nerentabilitu nebudovaly, a třeba Pastviny se dokonce bez náhrady zrušily.

                Přečerpávací elektrárna je neekologické zařízení, které má jediný účel – léčit nemocný energetický systém, který není schopen vlastní regulace výroby.
                Antibniotika na syphilis jsou super, ale systémový problém leží někde jinde.

                1. Jasně, zdravý energetický systém hulí a hulí dokud ho přírodní katastrofy nerozmetaj.

                2. @lavrov42. V tvem milovanem rusacku kde je vse naprosto zdrave provozuji take precerpavaci elektrarny. Nejvetsi z nich je Zagorska na rece Kuna. 1200 MW. Pritom maji rusaci k dispozici tolik vodnich elektraren protoze jsou rozlezli po pulce zemekoule a presto potrebuji precerpavacky.
                  Asi podle tvych slov ma rusko nemocnou energetiku.
                  No a co Dlouhe strane ktere vybudovali komunisti? Mas pravdu, komousi byli a jsou psychicky nemocni. Stejne jako ty.

                3. Přečerpávací elektrárna je neekologické zařízení, které promrhá 25% energie v podstatě zbytečně.
                  V efektivním systému se vyrábí vždy tolik elektřiny, kolik je potřeba.
                  V defektním systému se vyrábí elektřina v době, kdy potřeba není a čtvrtina se zahodí, aby se tři čtvrtiny uchovaly pro dobu potřeby.

                  Přečerpávací elektrárny žehlí špičky v režimu krátkodobé rychlé regulace. Za to obětujeme ty náklady a těch 25% energie. Stejně jsou to malé objemy. Přečerpávačky nejsou systémovým řešením pro ukládání energie.

                  Je logické, že solar-nazi se zalíbením hledí k přečerpávacím elektrárnám, protože si asymetrii výroby a spotřeby uvědomují, byť to veřejně zapírají. Že to kapacitně a nákladově nevychází stejně nemá smysl vysvětlovat někomu, kdo považuje fotovoltaickou elektrárnu za dobrý nápad.

                4. No když myslíš…
                  Wikipedie píše o Dlouhých stráních toto:
                  Celkové náklady na stavbu činily přibližně 6,5 miliardy korun, elektrárna se zaplatila za sedm let provozu.
                  Zaplatilo se to i když elektřina byla ještě levná a nebyly žádné OZE. Ono totiž vyrovnávání plynem přišlo o dost dráž.

                5. Elektricka rovnovaha neni uplne jednoducha. Miliony subjektu zapinaji a vypinaji chaoticky spotrebice a nikdo to neni schopen predem predpovidat. Takova vyrobni linka se susenim cehokoliv dokaze sit poradne potrapit, kdyz se musi nepredvidatelne vypnout a pak zase zapnout. Nebo valcovny atd.

                6. Runner by to asi vyřešil ruským způsobem t.j. svižnějším šoupáním tyčemi v reaktorech. Oni tak regulují napětí v síti. Jenom v Černobylu se to trochu nepovedlo.

                7. pro Runnču… Co je to ,,efektivní“??…
                  Třeba pro mě je efektivní výroba elektřiny taková, která nepotřebuje žádné předpřipravené palivo a vyrábí pouze z okolních zdrojů…. Nemusíš se starat ani o těžbu, ani o nakládání s odpadem paliva….
                  Ale zase musíš více balancovat síť.

                  Vždycky je něco za něco: Třeba když si pořídíš za ženu 45kg vílu, nemůžeš počítat s tím, že bude tahat pluh😁😆

                8. Jistě, zaplatila se za 7 let 😀 Šestnác let stavby, zásadní projektové změny… Kdo nevěří, ať tam běží, že…
                  Byl to tak obrovský úspěch a vejvar, že už třicet let si ten úspěch nikdo nechce zopakovat.

                9. Fascinující úsilí retarda42, ale blahoslaveni buď duchem chudí, neboť oni nevědí co činí…

                10. Tak já vám to tedy spočítám, když jinak nedáte.
                  Elektrárna se začala stavět v roce 1978. Řekněme, že dvě třetiny nákladů, na odtěžení hory, betonování apod., byly proinvestovány poměrně rychle. Pak to hodně dlouho skomíralo pro nedostatek financí na dokončení. Následovala dvoulá pauza a následné dokončení převážně osazením technikou. Po celou dobu stavby elektrárna nevydělala ani halíř.
                  Průměrná meziroční míra inflace od roku 1978 do roku 2003, kdy jak Visper tvrdí se elektrárna zaplatila, je 7,32%.

                  Ergo aby se elektrárna po sedmi letech zaplatila, musela by vydělat do roku 2003 nikoliv 6,5 miliardy, ale skoro 40 miliard. Aby to dávalo investiční smysl, pokrýt náklady nestačí, musí to alespoň vyrovnat náklady ušlé příležitosti, které mezi rokem 1978 a 2003 činí dalších cca 18 miliard.

                  Vydělala elektrárna do roku 2003 skoro 60 miliard? Ani nemusím hádat. Ani omylem. A proto je to totálně špatná investice a současně i vysvětlení, proč se dalších třicet let nikdo o podobnou ekonomickou sebevraždu nepokusil.

                11. @lavrov42. Tak a ted kalkulaci na Temelin nebo Dukovany.

                12. Tak teda nevím. Nemám ČEZ rád ale musím uznat, že podnikatel je to skvělý i v evropském měřítku. Podle runnera to jsou naprostí nýmandi kteří dělají „totálně špatné investice“.

                13. //docplayer.cz/105870914-Kolaps-a-regenerace-civilizace-voda-a-sedm-zakonu-vzestup-a-pad-komplexnich-spolecnosti-cesty-civilizaci-a-kultur.html
                  „Představte si to ticho, kdyby lidé mluvili pouze o věcech, kterým rozumí“

                14. Vispere Vispere, ty zase jedeš bomby. ČEZ Dlouhé stráně nestavěl. Společnost ČEZ vznikla až v roce 1992 a v ekonomické rozvaze neměl náklady na stavbu versus budoucí přijmy, ale pouze dostavění versus budoucí příjmy.

                  Z pohledu ČEZu bylo dokončené Dlouhých strání pravděpodobně ekonomicky výhodné. Což neznamená, že to samé platí pro projekt a především pak pro Československo, jako investora.

                15. Ano, to je pravda. Začali to stavět komunisti, došly jim peníze a nechali to ležet ladem. Po revoluci po tom nový kapitalistický ČEZ okamžitě skočil a dostavěli to. To byla neopakovatelná příležitost. U nás je vytipováno dalších 6 lokalit pro stavbu PVE, jsem zvědav který podnikatel se do toho pustí.

                16. Ty lokality jsou vytipovány dvacet let. Čtrnáct let se mluví o další přečerpávací elektrárně v Jeseníkách.
                  A mluvit se bude tak dlouho, než se stát odhodlá promrhat další peníze daňových poplatníků na nerentabilní projekt. Což se může stát, koneckonců krade peníze na solární elektrárny.

                17. V Evropě je 88 PVE (počítám jenom ty nad 100 MW). To jsou všichni blbci? Jak jinak bys reguloval jaderky? Vypouštěním páry? To dělá strašný kravál a vodní pára je taky skleníkový plyn. Blackout z přebytku je mnohem horší než z nedostatku.

                18. Přečerpávací elektrárna má smysl, jako regulátor stability sítě. Potřebujeme ji. Potřebujeme ji okrajově, proto můžeme žít s tím, že se jedná o neekonomické a neekologické řešení. Ekonomika jejho fungování nespočívá v ceně toho co vyrobí, ale toho co ochrání.

                  Přečerpávací elektrárna jako léčba vytváření systémového nesouladu mezi časem výroby a spotřeby je nesmysl.

                  Znova k antibiotikům. Používat je vyjímečné léčbě náhodně získaných chorob je naprosto v pořádku a dává to smysl. A to jak zdravotní, tak ekonomický.
                  Sypat do sebe antibiotika jako prostředek vyrovnání se se systémově defektním fungováním je nesmysl. Je to neekonomické a člověka mířícího k rozkladu to stejně nakonec nezachrání.

                19. Zásadní nepochopení je v tom, že si myslíš, že za kolísání sítě mohou OZE. Hlavní důvod je kolísání spotřeby a to bylo vždy. OZE tomu mohou paradoxně pomoct tím, že jdou rychle a dálkově regulovat. Ano, dispečeři to mají náročnější ale zase mají dnes k dispozici dokonalejší techniku. Dříve měli jen telefon a volali „Franto, napětí leze nahoru, uber pár lopat.“.

                20. Gratuluji. Tento tvůj příspěvek lze zcela jistě zaředit do soutěže o debilitu měsíce.

                21. Sám ses zařadil. Všichni jste předpovídali strašné blackouty když Němci vypnou atom. A stalo se něco? Napětí i frekvence drží perfektně. Jediné co kolísá je cena. Od toho máme obchodníky aby to průměrovali. A ti to dělají rádi, čím víc to kolísá tím víc vydělají.

                22. Pro Visper… Jsem se těšil, že Runner vysvětlí svoji vizi el. sítě bez antibiotik 😃 Ale už to vypadá, že z něj vypadne leda tak 💩

                23. Tak jinak.
                  ČR spotřebuje cca 80TWh elektřiny ročně. Podíl bezcenné nebo výrazně laciné elektřiny, pro kterou není užití, stále stoupá a představuje nyní cca 15-20% času. Logicky se tedy nabízí myšlenka postavit přečerpávací elektrárny a v těchto časech využít laciné energie, že? Chyba.
                  Kdybychom chtěli tu lacinou elektřinou akumulovat a pokrýt s ní alespoň pětinu následné potřeby, tedy cca 16 TWh, potřebovali bychom nejméně padesát Dlouhých strání v ceně 5 biliónů korun. Za tuto částku bychom ale postavili 10 jaderných bloků, které by do sítě dodaly ne pětinu, ale celých 80 TWh.

                  Tedy je to naprostý nesmysl. A to nemluvím o tom, že bychom na ztrátách samotných elektráren promrhali neuvěřitelných 5TWh elektřiny ročně.

                24. @lavrov42. Mas tam jako vzdy logicke diry. OZE nevyrabi jen v dobach negativnich cen, ale od vychodu slunce az do zapadu. Dale mame vodni elektrarny ktere lze zapnout a vypnout uplne stejne jako precerpavacky, takze se daji i obycejne vodni elektrarny pouzivat uplne stejne jako prcerpavacky. Akorat je skoda, ze se nepouzivaji v dobe prebytku cerpadla, ktera by tu vodu cerpaly zpet pred hraz. Mozna i to nekdy bude. A jinak nema cenu se s tebou nejak moc zabyvat. Staci te kopnout parkrat do kouli a tim splnis tvou roli.

                25. No to je báječný nápad s těmi čerpadly, jsem rozhodně pro, stačí jen poručit, aby v řece tekla voda do kopce pod tu hráz, a pak to těmi čerpadly nasávat.
                  Napiš na cez@cez.cz a poraď jim to, že můžou začít dávat hadice třeba na Orlík.

                26. Runnere, 50 Dlouhých strání by se mi líbilo ale ty náklady 100 miliard na jednu jsi trochu přehnal. Mám tady vypracovanou studii pro současné ceny na 20 lokalitách. Elektrárny srovnatelného výkonu by dnes stály 21 miliard. Vychází to v průměru 35 tisíc Kč/kW.
                  Těch tvých 10 jaderných bloků bez nich nepostavíš. Návratnost v dnešních cenách vychází kolem 10 let. Tady to máš:
                  https://docplayer.cz/12765909-Precerpavaci-vodni-elektrarny-roman-portuzak.html

                27. Vispere, ty tedy tvrdíš, že postavíš druhé Dlouhé stráně za 21 miliard, tedy za polovinu ceny, než ty první? Přestože ceny energetických staveb vzrostly i po odečtení inflace 3x-4x?

    1. Víte, regulátoři flexibility dostávají úplně jiné peníze. Je to taková extraliga, protože za kWh mohou dostat třeba až 400Kč a to není finální cena. Loni například nastalo asi 50 velmi krátkých odbdobí (půl až jedna hodina), kdy se cena za kWh pro regulátory pohybovala kolem 200Kč/kWh. Dostat se do klubu je ale obtížně a pro běžného smrtelníka, podle naší legislativy, i nemožné. Vzniká nová instituce – agregátoři flexibility. Nově bude možné se přihlásit tedy k nim. Minimální výkon, který ČEPS akceptuje je 1MW. Takže když se domluví 10 lidí, založí splolečnost a opatří si domů 100+kWh baterii, tak při vybíjení 1C můžou poskytovat po dobu jedné hodiny požadovaný výkon. Vyinkasovat za 100KWh třeba 10 000Kč by nebylo úplně marné při životnosti baterie 3000+ cy (novější 6000-8000 cy a jsou baterie, kde výrobci dávají záruku 15 let). Proto si taky Křetínský s Tykačem nestačí pumpovat peníze do banky, ale vypadá to, že by mohlo něco kápnout menším podnikatelům a bez toho, že by museli notabene někde čmoudit uhlím v UE.

      1. Ano, koukám na SVR, ale ta čísla co uvádíte jsou maxima. Medián je někde na půlce. Pokud to promítneme na zde v diskuzi probírané Dlouhé stráně, tak za SVR inkasují cca půl miliardy ročně. Další cca půl miliardu inkasují za běžný provoz. To dělá aktuálně miliardu ročně.
        Náklady na vybudování podobné elektrárny jsou blízko 100 miliardám ve stávajících cenách.
        Návratnost investice je tedy cca 100-120 let.

        Ekonomicky je to nesmysl. Z hlediska bezpečnosti sítě to smysl může dávat a stát to může podpořit, ovšem pak se bude jednat o přenos nákladů od provozovatelů občasných zdrojů energie na daňové poplatníky.

        1. Dlouhé stráně mají kapacitu na jedno naplnění 3,7 GWh, Dalešice, která se budovala jako backup pro Dukovany 2,3 GWh. Dlouhé stráně se vyplatily za 7 let provozu. Podle tehdejší ceny to stálo asi 7 miliard Kč (asi bude potřeba započítat k ceně i inflaci), ale s bateriemi to bude podobné.

          1. Spočítal jsem to v příspěvku nahoře. Že se Dlouhé stráně zaplatily za 7 let provozu, je naprostý nesmysl a chtěl bych vidět ten výpočet.
            Je zbytečné se zabývat kapacitou. Mnohem užitečnější je, kolik vyrobily. A to je 2700 GWh energie za 10 let, průměrně tedy 270 GWh energie ročně a spotřebovaly 360 GWh elektřiny ročně. 90GWh elektřiny ročně vyhodí doslova do luftu.

                1. S tebou je teda sranda. Ty chceš stavět 10 jaderných bloků a jsi proti PVE. Vždyť právě na to je nejvíc potřebuješ. Původně byly postaveny právě pro JE s jedním cyklem denně. Teď se kvůli OZE přidaly další cykly. To je dobře, ne? Aspoň jsou za původní náklady víc využity.

                2. pro Visper…. Určitě to má nějak vymyšlené, ale nechce nám prozradit jak…. Možná bude usilovat o patent??😄

                3. Možná chce v noci vařit vodu v řekách? Ryby budou mít radost.

            1. 90GWh to je hrozné, a co teprve ve spalovací dopravě, tam se doslova do luftu vyhodí minimálně 60TWh ročně. Jak je možné, že do takového plýtvání někdo investuje neustále. Dokonce i dnes se ještě najdou takoví, kteří bojují za zachování té ztráty.

              Ročně z republiky odteče 100mld za nákup ropy, z toho více než půlku ještě i loni dostali rusáci aby měli kluci na blbnutí…
              70mld se tedy vyhodí do luftu, nebylo by lepší za ty prachy postavit přečerpávačku? Tedy spíše 2, protože náklady na projekt Vinice s kapacitou zhruba 3GWh, se odhadují na 28mld.
              //www.mzp.cz/cz/news_20240305_Sest-lokalit-vhodnych-pro-stavbu-precerpavacich-elektraren-Ministri-Hladik-a-Vyborny-zahajili-kroky-k-vyznamnemu-posileni-akumulace-elektricke-energie

              Výsledkem spalování jsou především ztráty:
              //youtu.be/bQjafk2p-DQ?t=963

            2. Ucinnost precerpavaci elektrarny se udava 75% a to neni zase tak spatne. Tepelne elektrarny maji ucinnost polovicni 30-40% a kolik se tam promrha energie vas zrejme nevzrusuje. Ale mozna nam to take spocitate.
              No a ucinnost spalovacich motoru je uplna tragedie. V nekterych provoznich rezimech 20%. Je zajimave, ze vam vadi vzdy ty nejucinnejsi procesy. EV 90-95%. A ty nejmene ucinne procesy obhajujete. Nejaka uchylka tam je. Jakou diagnozu ze vam uz davno stanovili?

                1. pro Lih…. Když si přečteš pátý komentář od vrchu pod tímhle článkem, zjistíš že se jsem už napsal to samé…
                  Ale to nevadí: na spoustu zásadních objevů v historii přišlo více lidí nezávisle na sobě 😃😆

              1. Účinnost tepelné elektrárny je účinnost výroby elektřiny z primárního energetického zdroje.
                Účinnost přečerpávací elektrárny je efektivita uskladnění elektřiny. Z účinnosti přečerpávací elektřiny je nutné vždy odečíst i ztráty z druhé distribuce.

                Tepelnou a přečerpávací elektrárnu nelze z hlediska účinnosti vzájemně porovnávat, protože se jedná o porovnávání rozdílných veličin.

                1. Pokud se rozhoduje, zda mam energii ulozit, nebo ji jednoduse nevyuzit a uplne ztratit, pak plni precerpavacka uplne stejnou funkci jako tepelna elektrarna. Je to jednoduche:Mam nebo nemam.
                  Kdyz vyhrajete nejake penize, tak je pouzijete uplne stejne jako kdyz je musite pracne vydelat. Merite uzitek a ne puvod.

                2. No a jsme zpátky kruhem u toho, že systém, ve kterém se energie neřízeně přeměňuje do přenosové formy, tedy elektřiny, pro kterou není využití, je ze své podstaty defektní.

Napsat komentář