Solární elektrárny: Česko přeřazuje na vyšší rychlost

Data z prvního pololetí roku 2022 potvrzují obrovský růst zájmu o fotovoltaiku neboli solární elektrárny. Jen za první pololetí bylo instalováno víc elektráren než za celý loňský rok.

Drahá elektřina a nejistota ohledně stability a ceny dodávek plynu z Ruska přiměly tisíce českých domácnosti k akci – instalační firmy mají plné ruce práce s vyřizováním objednávek na domácí střešní elektrárny. Stát však nedostatečně rychle odstraňuje bariéry pro rychlejší rozvoj a hrozí, že levná solární elektřina nebude dostupná pro miliony lidí v bytových domech či pro velké průmyslové podniky, kritizuje Solární asociace.  

Celkem bylo v prvních šesti měsících v Česku připojeno 9 354 elektráren s celkovým výkonem 74,8 MW. Oproti prvnímu pololetí roku 2021 se jedná téměř o 200% nárůst. Český solární průmysl je však stále z největší části odkázán na instalace na rodinných domech. Obnově zájmu o fotovoltaiku napomáhá dobře nastavený program Nová zelená úsporám – domácnosti nemají problém získat dotaci, která jim výrazně sníží počáteční investici do vlastního zdroje energie. Za prvních šest měsíců se o státní podporu přihlásilo 18 316 domácností, čtyřikrát více než za stejné období předchozího roku. Celkem bylo za první pololetí postaveno 8500 elektráren na rodinných domech. 

Krátká doba návratnosti přivádí ke dveřím solárních projektantů také firemní zákazníky. Velký je i zájem o firemní elektrárny z Národního plánu obnovy. Provozovatelé skladovacích či výrobní hal, v nichž probíhá mnohdy energeticky náročná výroba, totiž zjišťují, že instalace solární elektrárny může firmám zaručit levnou a čistou energii v rámci několika měsíců. Od vyhlášení podpory letos na jaře bylo podáno 2 500 žádostí, z nichž Ministerstvo průmyslu a obchodu již 500 schválilo. 

„Fotovoltaika je pro lidi a firmy dnes často nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak snížit náklady na energie a pomoci v boji proti závislosti na ruském plynu. Vítáme proto, že premiér Fiala ve svém nedávném projevu zmínil masivní podporu fotovoltaiky,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. „Podpora nesmí ale spočívat pouze v tom, že stát bude směřovat velké finanční částky do dotačních programů. Je naprosto nezbytné co nejrychleji odstranit bariéry, které dnes rychlému rozvoji fotovoltaiky pro širokou veřejnost a český průmysl brání,” připomíná Krčmář.

Zároveň ale Krčmář kritizuje, že se rozvoj solárních elektráren omezuje na střešní elektrárny. „Fotovoltaika se nesmí stát jen luxusem pro majitele rodinných domů či firem provozujících budovy s vhodnou střechou. V Česku žijí miliony lidí v bytových domech. Ty nemají nárok na levnou elektřinu a budou mnoho let odkázáni na drahou elektřinu?” ptá se. Další dírou na trhu jsou velké průmyslové elektrárny. „Obracejí se na nás průmyslové podniky s tak velkou spotřebou energie, že jim střešní elektrárna jednoduše nepomůže. Řešením jsou velké pozemní elektrárny, jejichž produkce přispěje ke snížení ceny elektřiny na trhu a pomůže tak celé zemi,“ uvádí Jan Krčmář.

Velké projekty jsou ale zdržovány zdlouhavými povolovacími procesy. V novele stavebního zákona jsou sice navrženy změny, které by je zrychlily, novela ale bude účinná možná až od roku 2024. „To prostě nestačí, stát musí změny prosadit ještě letos. Nacházíme se v mimořádné situaci, chce to rychlé jednání ze strany politiků a úředníků,“ apeluje Krčmář. Jinak podle něj hrozí, že Česko nesplní cíle v oblasti energetiky a klimatu a miliony lidí budou na levnou elektřinu čekat mnoho let.

Mezi kroky, které by stát měl letos prosadit, patří například zařazení velkých obnovitelných zdrojů energie mezi takzvané vyhrazené stavby, podpora agrivoltaiky a zrušení měření po fázích, které zbytečně projekty v Česku oproti okolním zemím prodražuje. Specifickým problémem jsou pak překážky ze strany památkářů, kteří fotovoltaiku na mnoha místech blokují, a to i v případě, že se mají panely objevit třeba na budovách ze 70. a 80. let.

Dalším zajímavým trendem je nástup akumulace v kombinaci se solárními elektrárnami. „Skoro devět z deseti nových elektráren je vybaveno systémem na akumulaci elektřiny,” popisuje předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek, který je zároveň ředitelem Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. „Jen v první polovině letošního roku bylo převážně v domácnostech instalováno 89,2 MWh bateriových úložišť, tedy víc než samotný výkon fotovoltaiky. Masivní nástup akumulace pomůže české elektrizační soustavě lépe zvládat růst obnovitelných zdrojů a může v budoucnosti pomoci poskytovat takzvané podpůrné služby, které jsou dnes i díky vysokým cenám energií pro stát velmi drahé. Platí zde však stejné pravidlo jako u fotovoltaiky: pouze malá domácí úložiště energetiku a průmysl v Česku nezachrání, musíme výrazně posílit i velkou akumulaci, a to zejména bateriové systémy, vodík a všechny další možnosti,” dodává Fousek. 

Ve druhém pololetí očekává Solární asociace přetrvávající zájem o fotovoltaiku, byť elektrárny dostavěné na podzim pomohou s účty za elektřinu spíše až v příštím roce. Nerovnováha mezi rekordní poptávkou a možnostmi instalačních firem však bude přetrvávat. Ve vzdělávací a hospodářské strategii vlády by proto podle Solární asociace neměl chybět dlouhodobý a systémový plán na vyškolení nové generace kvalifikovaných pracovníků.

Data z prvního pololetí roku 2022:

Počet nových FVE celkem:        9 354 (9 321 v celém roce 2021)

Z toho pod 10 kWp:            9 127

Celkový výkon nových FVE:        74,8 MWp (62 MWp v celém roce 2021)

Nárůst oproti 1. pololetí 2021:   197 %

Průměrná velikost elektráren:       8 kWp (6,7 kWp v roce 2021)

Nově instalovaná akumulace:        89,2 MWh

Nové FVE podle krajů:

Středočeský kraj:            1 148 instalací, 11,3 MWp

Hlavní město Praha:                283 instalací, 2 MWp

Karlovarský kraj:                184 instalací, 1,4 MWp

Ústecký kraj:                437 instalací, 3,6 MWp

Liberecký kraj:                238 instalací, 1,6 MWp

Královéhradecký kraj:         509 instalací, 3,2 MWp

Pardubický kraj:            387 instalací, 2,4 MWp

Plzeňský kraj:               545 instalací, 4,3 MWp

Jihočeský kraj:            929 instalací, 7,8 MWp

Kraj Vysočina:                676 instalací, 6,6 MWp

Jihomoravský kraj:            1 596 instalací, 12,9 MWp

Olomoucký kraj:            515 instalací, 4,5 MWp

Moravskoslezský kraj:         860 instalací, 6,7 MWp

Zlínský kraj:                747 instalací, 6,5 MWp

Celkový počet FVE v České republice

Počet:                                      60 229

Celkový výkon:            2 255,7 MWp

Celková kapacita akumulačních systémů:  209,5 MWh

zdroj: tisková zpráva

13 komentářů u “Solární elektrárny: Česko přeřazuje na vyšší rychlost”

    1. rekneme si narovinu nehoreli panely, horela elektricka instalace, zahorelich panelu ktere zahorej treba diky vyrobni vade a tak v nich dojde za urcitych podminek ke stratu a panel se tak dostane do teplotnich pasem kde se vyslovene tavi pryskyrice je na pocet min, nez kolik vyhori baraku kvuli jakekoliv jine chybe v jakekoliv jine elektroinstalaci

      pokud nema panel vyrobni vadu kde muze dojit ke skratu na panelu, tak mezni teploty k zahoreni bejvat okolo 400 stupnu, a toho fakt na slunicku na Zemi nedosahnes, takto nezahori panel ani v Death Valley, ale aby to lidi cetli a klikali na to, tak se napise ze horely panely fotovoltaiky a podobny nadpisy

      1. Před asi 15ti rokama byly v prodeji výkonný FV panely plasťáky…Ve vedlejší vesnici od nich shořela střecha a soused z naší vsi je kupoval od stejného prodejce, tak je radši vylezl na střechu zkouknout –a hned je odpojil a sundal. Ukazoval mi je — na několika místech prohořelý plast, bubliny, hnědá barva…. Doufám že už se podobné šílenosti neprodávaj, ale mohli to být ještě tyhle bestie.

  1. Dneska je to u menších instalací hlavně o tom vyznat se v tom jaké komponenty a firma jsou kvalitní a za jak dlouho to firma zvládne dodat. Člověk si musí dát pozor, aby firma měla dlouhou historii (nebyla založená rok dva zpět a používala např. Solax měniče a baterie) . Určitě bych nedoporučoval Goodwe ani Groowatt. Těch jsem nainstaloval pod různými firmami hodně a velmi často jsme se vraceli na servis (cca 5 z 10 instalací) a podpora servisu upřímně nic moc + vysoká spotřeba měniče – tedy elektrárna spala na svůj vlastní chod klidně 1,7 mwh za rok Takže místo 10 kwp elektrárny máte doma vlastně 8,3 kwp elektrárnu! Pozor na to. U Goodwe je situace se spotřebou bohužel obdobná. Solax je v asymetrických měničích, které jsou pro ČR nezbytné nejdál a místo cca 170 w spotřeby papá kolem 3 -10 w, když nevyrábí. Věřím, že Goodwe ho třeba časem dotáhne. Stejně jako kdysi Androidy dotáhly kdysi bezkonkurenční Iphony. Jinak jelikož jsem i zarytý elektromobilista poradím firmu, která jsem si vybral já. Dodává k elektrárnám i dvě nabíječky zdarma a solaxy baterie a měniče mají dokonce skladem – Tušl Technologies. Oni si teda vytáhnou peníze za nabíječky z dotací, ale já jsme s tím neměl starosti a většina firem co jsem poptával, tak nabíječky měli za příplatek + hromadu vyřizování k tomu. Většinou nabízeli nějaké čínské značky, o kterých jsem nikdy neslyšel a doba dodání FVE minimálně 3 – 8 měsíců. Tihle montují nabíječky (Solax – můžete si nastavit, že dobíjíte pouze ze sluníčka nebo Sampro – česká výroba) Po zaplacení zálohy jsem měl baterky, měnič i panely do 3 dnů doma v garáži. Jasně, ušetřil bych, kdybych si to nainstaloval sám a neřešil to přes firmu, ale zaprvé, když jsem poptal komponenty, tak mi řekli minimálně 4-6 měsíců a to už by byla zima a FVE by mně nic nevyrobila a já bych lítal ve sněhu po střeše a hlavně na to nemám čas. Montuji FVE v Německu a když jsem viděl cenovou nabídku, tak to je pro mě výhodnější si to udělat od nich. Původně jsem se chtěl obrátit na SPower nebo podobně známou velkou firmu, ale ti by mi to dodali to namontovali o dost později (prý nemají materiál) a za nabíječku chtěli kolem 20 000Kč z mých peněz! To už bych si to raději namontoval sám. Tak snad se každému podaří vybrat kvalitní firma a bude alespoň vědět jakou značku měniče vlastně doma v garáži má 😀 Držím palce!

    1. Vzdy si rad prectu nejakou zkusenost od realneho uzivatele. Ale 17% ztraty u tech dvou low cost menicu se me nejak nechce verit. Mam nekolik menicu ruznych generaci. 2 menice z roku 2002 a zadny z nich nezere tolik energie. Je pravda ze celou FVE pres noc vypinam od site. Naucil jsem se to kdyz byly silne bourky a tak vypinam na noc vse citlive, vcetne modemu. Pokud se da verit udajum od menice, tak bezne maji ty stare menice kolem 94% ucinnosti. U toho noveho Sungrow jeste nevim, ten je zatim porad jeste v krabici.
      Znate menice Solplanet? To je bezkonkurencne nejlevnejsi menic a mel by mit velmi nizke ztraty. Bohuzel je malo dostupny. I Sofar je levny, ale v 1f provedeni maji max. 3300W.

    2. ja pri vyberu firmy a rozeslanych poptavkch nakonec skoncil u homo-domo stavby sotrovni fotovoltaiky

      panelak, 2 balkony, takze 1300Wp v panelech, 6400Wh v noname Baterce s jakoze psanou zivotnosti 6000 cyklu pro pokles o 20% (spis nez ze by ta baterka umrela si myslim ze zastara moralne a za 15-20 let to bude obri kovove tezitko s tlacitkem a dvema konektory), menic Axpert, i s instalaci/montazi te elektricke casti se cena zatim nedostala nad uroven cen ktere me nabizeli firmy po odecteni dotace, takze porad jsem pod cenou toho co nabizeli firmy, a to dost vyrazne, a jedinej rozdil vesmes je, ze tim ze neresim legislativu a tedy bude to ostrovni, tak ze prebitky neposlu sousedovi jako by to bylo u varianty prez firmu, otazka j, jestli nejaky prebitky vubec budou, s tou baterkou pravdepodobne ne a ty panely ji ani nikdy doplne nanetlucou 😀

      ikdyby me to rocne dalo treba jen 1MWh a ja tu 1MWh celou vyuzil, tak jsem na cca 60% toho co spapka danej byt za rok, pri aktualnich cenach jen te casti silove elektriny, tedy bez poplatku ktere budu platit dal, tak navratnost cca 8-10 let pri te 1MWh, takze za me dobry

Napsat komentář