Slovenští průkopníci elektrododávek se spojili se Stellantisem a začínají se rozhlížet i po trzích mimo Evropu

Elektrické dodávky Voltia ve službě společnosti DPD. foto: Greenway
Elektrické dodávky Voltia ve službě společnosti DPD. foto: Greenway

Dodávky na baterie začali vyrábět v době, kdy byla silniční doprava poháněná elektřinou stále hlavně předmětem teoretických debat. V prvních projektech nasbírali cenné zkušenosti. Pak spojili své síly s věhlasným automobilovými značkami, jejichž modely přestavují tak, aby měly větší nákladový prostor. Dnes brázdí silnice mnoha evropských zemí přes tisíc vozidel značky Voltia, která slouží zejména doručování zásilek na poslední míli. 

Slovenský start-up vidí velkou příležitost v novém partnerství s koncernem Stellantis, který vznikl spojením skupin PSA a FCA a stal se čtvrtou největší automobilkou na světě. Objednávky na stovky vozidel ročně by se vzhledem k silnému postavení Stellantisu na trhu záhy mohly přehoupnout do tisíců.

„Takzvané last mile delivery, neboli doručování na poslední míli, je ideální pro uplatnění elektromobility v nákladní dopravě. Města se tak zbaví části exhalací z výfuků dodávek, pro auta na baterie je zase ideální provoz na více méně pravidelných kratších trasách, přičemž jim na rozdíl od aut se spalovacími motory nijak nevadí popojíždění a velké množství zastávek,“ říká Ondřej Synek ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení vozidel.

Zelené využití pro zelenou energii

Za průkopnictvím Voltie stojí její majitelé. Spoluzakladatel Juraj Ulehla se svým někdejším obchodním partnerem podnikali ve výrobě elektřiny ze slunce a následně si uvědomili, že by bylo skvělé čistou energii využít rovnou pro čistou dopravu. Vznikla společnost Greenway, která se věnovala jednak budování dobíjecí infrastruktury a jednak stavbě elektrických dodávek. Později se tyto dvě aktivity rozdělily do dvou samostatných firem. Greenway má dnes po střední Evropě stovky nabíjecích stanic, na Slovensku je dvojkou, v Polsku dokonce jedničkou na trhu. Voltia se zase zaměřila na malá elektrická užitková vozidla.

Ta první ale vznikla ještě pod hlavičkou Greenway, když se firma v roce 2011 pustila ve spolupráci s českým partnerem EVC Hulín do přestavby dieselových dodávek Citroen Jumper. „Dieselový motor jsme vyměnili za elektrickou pohonnou jednotku, přidali baterie, potřebný software, a vznikla v té době jedinečně velká užitková vozidla na elektřinu s nákladním prostorem 14 až 15 metrů krychlových,“ říká obchodní ředitel Voltie Branislav Volčko. 

Auta byla unikátní i v tom, že baterie byly uloženy v nákladním prostoru a daly se vyměnit. Firma provozovala na Slovensku čtyři výměníkové stanice, kam si šoféři mohli zajet a nahradit vybité akumulátory dobitými s pomocí ručního vysokozdvižného vozíku. „Celá operace zabrala asi pět šest minut, a poté měl šofér opět dojezd 200 až 250 kilometrů a mohl pokračovat v doručování,“ popisuje Volčko.

Tyto elektrické dodávky si pořídilo slovenské DPD, pro doručování léčiv pak společnost Medard. Uplatnění ale našly i v Rakousku nebo v nizozemské poště. Ve spolupráci s EVC Hulín nakonec během let vzniklo 20 aut, některá z nich ještě stále využívájí slovenské DPD a subdodavatel českého DPD v Ostravě.

„Na tomto projektu jsme se hodně naučili a zjistili jsme, jak je finančně náročné, když nevyrábíte sériově. Zároveň jsme si uvědomili, jak zásadní je mít servisní síť, protože posílat techniky za opravami do Rakouska či Nizozemska bylo opravdu nákladné,“ říká Volčko.

Je třeba dodat, že automobily s výměnnými bateriemi se objevovaly a objevují, ale nestaly se hlavním trendem. „Vývoj dnes směřuje k rychlodobíjení akumulátorů na pevno uložených ve vozidlech, což dává smysl mimo jiné kvůli surovinové náročnosti jejich výroby. Technologie jdou přitom rychle dopředu a čas dobíjení se výrazně zkracuje. Nejnovější vozy už zvládají nabíjecí příkon 100 i více kilowatt,“ říká Synek z Unicornu.

Ruku v ruce s Nissanem

I Voltia začala v roce 2015 hledat jiné řešení a natrefila na Nissan eNV200, což byla dodávka s nákladovým objemem čtyři metry krychlové postavená na platformě tehdy populárního elektroauta Nissan Leaf. „Bylo to jedno z prvních a velmi povedených řešení za dostupnou cenu, které navíc disponovalo servisní sítí po celé Evropě,“ vzpomíná Volčko. Voltia tak zahájila s Nissanem jednání o možnosti spolupráce, následně vytvořila prototyp, který japonská automobilka otestovala, certifikovala a udělila slovenské firmě oprávnění k přestavbám svého modelu na verzi s prostorem osm metrů krychlových.

Vůz dostal označení Nissan eNV200 XL Voltia. Firma postupně zvyšovala svůj odbyt z někdejších jednotek na desítky až stovky vozidel ročně. Velkou zakázku na 400 aut dostala například od dceřinné firmy francouzské La Poste. Během covidové pandemie zase dodala 300 aut polskému InPostu. V květnu 2020 pak japonský výrobce i s ohledem na její úspěchy zařadil Voltii přímo do své rodiny modelů, a tak mohla být verze ze Slovenska nabízena v jeho evropských autosalonech.

Ještě silnější spojenec

Jenže automobilka pár měsíců na to oznámila, že výroba Nissanu eNV200 v Evropě bude končit, což se opravdu stalo v závěru roku 2021. Voltia tak neměla příliš času využít možnost prezentace přímo v dealerstvích, a naopak se musela poohlížet po novém partnerství. „Z vícero důvodů jsme si vybrali Stellantis. Za prvé jeho platforma eK0 byla dodávkou roku 2021. Za druhé ji využívá řada značek – Citroen, Peugeot, Opel a přibude k tomu ještě Fiat nebo třeba Toyota. Za třetí, když jsme si vzali porovnání trhu v segmentu lehkých užitkových vozidel, Nissan měl v Evropě podíl do dvou procent, Stellantis má zhruba 40 procent,“ vysvětluje Volčko.

Voltia tak opět absolvovala proces testování, certifikace a homologizace a momentálně se blíží tomu, že její vozidla budou moci být prezentována v dealerstvích Stellantisu po celé Evropě. „Potenciál toho auta je opravdu velký, místo osmikubíkového Nissanu nabízíme jedenáctikubíkovou dodávku, což je ideální velikost pro potřeby doručovacích firem. Osm kubíků je pro ně minimum, čtrnáct či patnáct už představuje velké auto, s nímž se ve městě hůře manévruje i parkuje,“ říká Volčko.

Dodávka na platformě Stellantisu má dojezd 200 kilometrů s baterií 50 kilowatthodin a až 280 kilometrů s baterií 75 kilowatthodin. Její užitkové zatížení je od 800 do 1000 kilogramů. Provozní výdaje jsou podle výrobce třikrát až čtyřikrát menší než u benzínu či dieselu. „Náklady na palivo na kilometr jízdy jsou nižší o 80 procent, náklady na údržbu o 40 až 50 procent. Úspora celkových nákladů na jednu dodávku za deset let nám vychází na 24 tisíc eur. Modely Stallantis-Voltia XL přitom začínají na Slovensku na ceně 38 950 eur,“ vyčísluje obchodní šéf Voltie. 

Podobnými kalkulacemi vždy míchá aktuální cena paliv a energií. Pokud ale uživatelé dobíjejí doma či ve firmě přímo za svůj tarif od dodavatele energií, prakticky vždy se dostanou na výrazně nižší cenu paliva na kilometr jízdy. „Navíc je třeba zdůraznit, že elektřinu si dnes firma i domácnost může ve většině případů vyrobit pomocí fotovoltaických panelů a být tak do velké míry nezávislá na výkyvech trhu. To v případě paliv z ropy samozřejmě neplatí,“ podotýká Synek z Unicornu. 

V perspektivní budoucnost dopravy na elektřinu pevně věří i slovenský start-up. Do konce roku plánuje prodat zhruba 150 kusů svého nového modelu, který se tak dostane do šesti až sedmi zemí. „Máme ale i hodně poptávek mimo Evropu, z Asie nebo Severní Ameriky a komunikujeme se Stellantisem o rozšíření homologizací a o cestách, jak se společně dostat na další trhy,“ říká Volčko.

zdroj: placená inzerce

Napsat komentář