Solární panely mají kvalitu ovzduší nepřímo zvyšovat. Jenže když tyto „čisté“ zdroje energie zasadíte do už tak znečištěného prostředí, jejich nečekaně malá výkonnost vás může zaskočit.
foto: Michael Bergin
O problematiku solárních elektráren ve znečištěném prostředí se začal Michael Bergin, inženýr z britské Duke University, zajímat po návštěvě svých kolegů v Indii. Neopomněli se mu totiž pochlubit, že i jejich vědecké instituce už disponují ekologickou střešní solární elektrárnou.
NEPŘEHLÉDNĚTE Prach v ovzduší zabije v Česku za rok 12 000 lidí
Jak si ale záhy povšiml, celá jejich plocha byla překryta silnou vrstvou nahnědlého prachu. „Bylo mi hned jasné, že tento prach, jehož původem tkvěl stejnou měrou v městském znečištění tak i v lokálních průmyslových zdrojích, se musí negativně odrážet na efektivnosti celého provozu instalace.“ Jenže o kolika procentech sníženého výkonu se tu vlastně bavíme?
Bergin záhy zjistil, že dosud se většina studií o výkonnosti znečištěných solárních panelů, týkala pouze pouštního prostředí. „Spousta odborníků v dané oblasti řeší optimální sklon panelů, expozici ke světovým stranám oblačnost a prach,“ dodává Bergin.
„Ale pokud jde o instalace ve městech, působení smogu a prachových částic zatím stálo mimo hlavní proud bádání.“ Přitom právě ve městech jsou dávány střešní solární elektrárny za vzor, který dokáže vyrábět čistou elektřinu a přitom napomáhat čistotě ovzduší.
„Ale pokud instalujete střešní solární elektrárnu do prostředí znečištěného, můžete se dočkat značného zklamání.“ V průběhu série experimentů pak zjistil, že prachové částice sedimentující na panelech ve městech mohou snižovat (v jistých částech světa) výkon solárních farem až o 50 %.
Což skutečně výrazně snižuje jejich potenciál. Bergin dále doplnil, že bez pravidelného čištění se městské solární farmy v Číně, Indii nebo na Arabském poloostrově budou vyplácet jen stěží.
„Čištění je ovšem další problém. Prachové částice, které mají svůj původ ve městech, jsou velmi nepatrné a výrazně přilnavé. Je opravdu komplikované je odstranit z povrchu, aniž byste po opakování nepoškodili sami solární panely.“
Bergin se podrobně věnoval i rozboru zmíněného prachu. Zjistil, že 92 % částic, které ulpělo na jejich površích, má svůj původ v nejrůznějších derivátech uhlíku. A také přišel na to, že po prvním měsíci od instalace se dá díky znečištění počítat s poklesem výkonu o 17 až 25 %, které v druhém měsíci stoupá na 35-50 %.
„V Evropě nebo USA tento problém nemáme. Panuje tam vlhčí klima, a nedochází k tak intenzivní cirkulaci masy prachových částic v ovzduší.“ Podle kalkulací týmu inženýrů z Duke University pak znečištěné ovzduší ve městech vede k miliardovým ztrátám v provozu solárních panelů.
„Čína momentálně „postrádá“ desítky miliard dolarů, které investovala do solární energetiky, a nedostává je zpět ve formě požadovaného výkonu. Až 80 % těchto ztrát má na svědomí právě městské ovzduší,“ říkají lidé z Berginova týmu. „A s dalšími investicemi do solární energie bude tento problém jen narůstat.“
„Věděli jsme, že polutanty v ovzduší jsou špatné pro lidské zdraví nebo pro klimatické změny, ale teď se ukazuje, že stejně výrazně poškozují i solární energetiku,“ říká Bergin. „Možná je to další dobrý důvod, proč zapracovat na globální čistotě ovzduší.“
To tam ti chudáci indičtí dýchají pěkný sajrajt! Nu,
To tam ti chudáci indičtí dýchají pěkný sajrajt! Nu, budou muset hýbnout zadkem a utírat a utírat. Kupodivu ani na Ostravsku tohle nehrozí, navíc pravidelně panely oplachují deštíky menší i větší, zrovna včera průtrže od půlnoci až do oběda. I tak jsem loni zkusil nanést ČEFAS doporučovaný nanonátěr (naředíte vodou a vyšůrujete smetákem plochu panelů) a možná letos to zopakuji. Zatím ale byly díky ručnímu stahování sněhu z nich v zimě a průběžného pršení panýlky čisté.
Jo, vždy platilo, že se nesmí zanedbat údržba. V tomto
Jo, vždy platilo, že se nesmí zanedbat údržba. V tomto případě bába s hadrem a stěrkou.
Nebo aspoň pokropit hadicou 🙂
Nebo aspoň pokropit hadicou 🙂
No… a podle mě to nesvědčí ani plicím. Člověk si tak
No… a podle mě to nesvědčí ani plicím. Člověk si tak může udělat obrázek co ve městech za s***** dýcháme.
A v kterém Indickém nebo Čínském městě bydlíte?
A v kterém Indickém nebo Čínském městě bydlíte?
Tady dychas uplne stejny sracky ty chytraku…
Tady dychas uplne stejny sracky ty chytraku…
Zato ty asi chytrák nebudeš.
Zato ty asi chytrák nebudeš.
Byl jsem v Dillí. Asi týden a pak ještě jednou pár dní.
Byl jsem v Dillí. Asi týden a pak ještě jednou pár dní. Na jednu stranu je to tam lepší, protože pokud svítí slunce, prakticky neustále fouká vítr. Na druhou stranu, smog je i přesto všudypřítomný. Řekl bych, že u nás jsme na tom v létě mnohem líp, v případě podzimních a zimních stacionárních výší trochu hůř. Ale musel bych tam žít alespoň rok, jinak nejsem dost objektivní. Možná, že v oddobí dešťů je to tam dobré a pak může přijít v nějakém odbobí bezvětří a pak to bude dost strašné. Například teď začíná čáturmás. Čátur – tryři, más – měsíc. Tedy čtyřměsíční období dešťů. Docela by mě zajímalo, jak to tam vypadá…
Nadpis s fotografií mě trošku vyděsil. Nejdůležitější
Nadpis s fotografií mě trošku vyděsil. Nejdůležitější věta celého článku pak poněkud zapadla a doporučil bych jí více zvýraznit:
„V Evropě nebo USA tento problém nemáme. Panuje tam vlhčí klima, a nedochází k tak intenzivní cirkulaci masy prachových částic v ovzduší.“
Vědci zjistili, že nedostatek prachu v ovzduší zhoršuje
Vědci zjistili, že nedostatek prachu v ovzduší zhoršuje smogovou situaci.
http://www.bbc.com/news/science-environment-39895558
Vědci zjistili, že v ovzduší je nedostatek prachu? 😮
Vědci zjistili, že v ovzduší je nedostatek prachu? 😮
No je třeba chápat tu větu v celku a ne si z toho vyvozovat
No je třeba chápat tu větu v celku a ne si z toho vyvozovat vlastní závěry 😉
„Vědci zjistili, že nedostatek prachu v ovzduší zhoršuje smogovou situaci.“
Já si to v angličtině stejně nepřečtu, takže mi
Já si to v angličtině stejně nepřečtu, takže mi alespoň přišlo vtipné to naopak vypíchnout takhle oddělené 🙂
To už je jak po 7 pivu :)))
To už je jak po 7 pivu :)))
To je tedy zajímavá blbina, toho se noviny chytnou. To, že
To je tedy zajímavá blbina, toho se noviny chytnou. To, že dva průsery (prašnost x SO2, NOx, …) se navzájem lehce potírají, znamená jen to, že je třeba řešit obojí najednou.
Obdobná situace je známá i u klimatických změn, kde CO2 „ohřívá“ a SO2+prach „chladí“. Emise toho druhého šly dolů tak moc, že teď nemusíme řešit ochlazování, ale oteplování. Problém je v tom, že sem tam nějakého joudu napadne, že celý problém globálního oteplování vyřeší chrlením SO2 do stratosféry, když očividné správné řešení je ty emise CO2 co nejvíce omezit, stejně jako se to v posledních 40 letech stále lépe daří s prachem a SO2.