Revoluce ve výrobě biometanu: vtláčení na vzdáleném přípojném bodě

Biometan, kvalitní, ekologické palivo tuzemské výroby, které vlastnostmi plně nahrazuje zemní plyn. V Česku bychom si ho mohli sami vyrábět na stovkách míst. Proč tedy nyní funguje jen 10 výroben biometanu? Doposud byla u některých projektů překážkou nedostupnost plynárenské soustavy v realizovatelné vzdálenosti od výroben biometanu. Unikátní pokus s mobilním zásobníkem posunul odvětví k vyřešení této komplikace. 

Herálec u Humpolce. Zdejší bioplynová stanice vypadá na první pohled podobně, jako na desítkách jiných farem. V první fázi procesu míří biomasa (tvořená například hnojem krav ze zdejší farmy) do bioplynové elektrárny, kterou společně s farmou provozuje investiční společnost SUR LIE.

Rozdíl je na konci výrobního procesu, kde na produkci elektřiny jde jen část vzniklého bioplynu. Až polovinu ekologického plynu zušlechťuje speciální technologie společnosti Prodeval na biometan.

Jejím jádrem je jednotka membránové separace. Polymerové membrány v podobě tisíců drobných stébel, uložených podélně v kovovém válci zde oddělují molekuly oxidu uhličitého a metanu. Konkrétně v Herálci musí být jednotka schopna zpracovat 105–210 Nm3 bioplynu/hod. a vyrobit biometan s obsahem metanu více než 95 %.

 „Herálec patří v České republice k pionýrům úpravy bioplynu na biometan/BioCNG. Jsme rádi, že můžeme našimi zkušenostmi s výrobou biometanu pomoci k většímu rozvoji odvětví v ČR “, říká manažer bioplynové stanice Ing. Ondřej Malinovský, který je zároveň vedoucím biometanové sekce CZBIOM. 

Vyčištěný biometan v Herálci tlakují do mobilních zásobníků BioCNG a následně převáží do Jihlavy, kde na biometan jezdí místní autobusy. A právě mobilní zásobník s Heráleckým biometanem tentokrát zamířil do těžebního střediska Břeclav IV na jižní Moravě, kde proběhlo během léta 2024 zkušební vtláčení do distribuční sítě plynárenské soustavy.

Podmínky vtláčení a technické zajištění projektu měla na starost společnost LAMA ENERGY GROUP a GasNet (provozovatel největší plynárenské distribuční soustavy v České republice). 

Jakub Tobiáš (LAMA ENERGY GROUP) o projektu:  

„LAMA ENERGY GROUP prostřednictvím své těžební společnosti LAMA GAS & OIL dlouhodobě dodává do plynárenské soustavy zemní plyn vytěžený na území České republiky. Možnost využít naši infrastrukturu ke vtlačení biometanu do sítě GasNet jsme přivítali a těší nás, že test proběhl úspěšně. Ve využití biometanu vidíme, i díky počtu bioplynových stanic v České republice, velký potenciál. Masivnější využívání biometanu jednak napomůže snížit naši závislost na dovozu zemního plynu, jednak jde s ohledem na jeho původ o bezemisní zdroj. Rádi tedy do budoucna naši infrastrukturu na podobné projekty znovu poskytneme,“ říká Jakub Tobiáš, marketingový ředitel LAMA ENERGY GROUP.

Nákladní vozidlo dovezlo tlakové láhve s biometanem o celkovém objemu přibližně 2300 m3. Šlo naprosto o nový a jedinečný způsob vtláčení a distribuci. Vše muselo být konzultováno a zároveň schváleno Operátorem trhu (OTE) a Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).

Prvotní testy proběhly úspěšně. Po cca hodině byl test vtláčení biometanu ukončen a do soustavy GasNet bylo celkově dodáno 321 m3 biometanu, popisuje Jiří Klíma z GasNetu.

Tomáš Pernis, mluvčí skupiny GasNet, k tomu řekl:

Nejen že se povedlo biometan fyzicky do soustavy vtlačit bez větších potíží. Jako distributor jsme zároveň ověřili, že umíme i v tomto neobvyklém případě kontrolovat objem a kvalitu vtlačeného biometanu včetně nelehké administrace celého procesu. Vtlačit biometan z mobilního zařízení do soustavy obnáší obstát ve dvou disciplínách – v technice a v legislativě. A je k tomu zapotřebí najít vhodné místo.“

Tím se ukázalo být právě těžební středisko v Břeclavi. Běžně tady vstupuje do distribuční soustavy zemní plyn vytěžený na území České republiky a místo – jako vstupní bod do distribuční soustavy – splňuje všechny potřebné technické parametry. Díky okamžitému měření kvality vtláčeného plynu se ukázalo, že biometan skutečně splňuje veškeré podmínky pro distribuci v soustavě zemního plynu.

zdroj: tisková zpráva

5 Comments on “Revoluce ve výrobě biometanu: vtláčení na vzdáleném přípojném bodě”

    1. Zvláštní, pohoršovat se nad velkými dieselagregáty, které pár hodin ročně s více než 40% elektrickou účinností přispějí ke stabilizaci sítě. Přitom je dnes norma spalovací doprava, která ropu maří s méně než 30% účinností a ještě k tomu bezprostředně tráví okolí.
      Kéž by se tedy v přechodném období ropná paliva lila namísto do dopravy do statcionární kogenerace.

      Téma je to složité, ale dá se říci bilančně, že kdyby se ta ropa neefektivně nemařila v dopravě, ale lila by se do stacionární kogenerace (s celkovou účinností 90%), která by teplem zásobovala teplárenské systémy a vyrobená elektřina by nepájela elektromobily a tepelná čerpadla, tak velká část potřebné „dekarbonizace“ (= snížení fosilní závislosti) je vyřešena.
      Až budou vyčerpána taková rychlá, jednoduchá řešení, tak pak je možné řešit zbytek fosilní spotřeby jako například je náhrada ropy do té kogenerace syntetickými palivy vyrobenými z přebytků z OZE.
      Samozřejmě EV a TČ jsou snadno řiditelné spotřebiče, které jsou napájet z velké části přímo z OZE, to znamená bez potřeby pálení v kogeneraci.

      Kogeneraci je samozřejmě možné využívat jako řiditelný zdroj pro vykrývání kolísání výroby OZE. Není teda potřeba se zatím trápit tím, že neexistuje možnost sezónní akumulace energie z OZE, protože je možné takto strategicky ještě využít fosílie.

      Je potřeba se z toho období ztrátové fosilní energetiky nějak dostat.
      //www.hybrid.cz/bateriova-uloziste-energie-muzou-usetrit-evrope-miliardy-euro/comment-page-1/#comment-319188

Napsat komentář