Společnost Panasonic v Plzni vyvinula a spustila linku primárně zaměřenou na produkci velkokapacitních tepelných čerpadel typu vzduch-voda. Investicí ve výši 66 milionů korun se japonská značka připravuje na zvýšený zájem o tento typ tepelných čerpadel, který predikuje v příštím roce. Vyrobenými velkokapacitními čerpadly z Plzně plánuje Panasonic zásobovat nejen český, ale celý evropský trh. Projektovaná návratnost investice do nové linky je pouhé dva roky, urychlí ji mimo jiné vysoká míra automatizace i zapojení AI.
Linka pro výrobu velkokapacitních venkovních jednotek tepelných čerpadel se nachází ve výrobním komplexu Panasonic v Plzni. V tamní průmyslové zóně Borská pole japonská značka vyrábí tepelná čerpadla od roku 2018, ale nikdy zde neprobíhala produkce velkokapacitních jednotek. Spouští se teprve teď v listopadu.
„Nová linka je koncipována jako multimodelová, takže zvládá vyrábět i tepelná čerpadla o nižším výkonu. Její hlavní devíza ale spočívá ve schopnosti produkovat velkokapacitní tepelná čerpadla o výkonu 20, 25 a 30 kW,“ říká Hiroshi Komatsubara, generální ředitel plzeňského závodu Panasonic Heating & Ventilation Air-Conditioning Czech, s. r. o.
Vývoj a spuštění výrobní linky je pro japonskou značku strategicky důležité. „Očekáváme, že zájem o velkokapacitní tepelná čerpadla bude od příštího roku stoupat, především v segmentu bytových a komerčních domů i průmyslových objektů. Přijde nejen z ČR, ale z celé Evropy, kterou chceme kompletně zásobovat velkokapacitními tepelnými čerpadly právě z Plzně,“ vysvětluje Petr Horký, obchodní ředitel Panasonic pro ČR.
Výhodou velkokapacitních jednotek tepelných čerpadel Aquarea M v provedení T-CAP, které nová linka bude produkovat, spočívá hlavně ve stálosti jejich výkonu i v mrazivých venkovních teplotách. „Udržují si jmenovitý výkon i v –20 °C, a navíc jsou šetrné k životnímu prostředí. Obsahují chladivo R290, jež má potenciál globálního oteplování na mimořádně nízké hodnotě 3,“ říká Petr Horký.
Špičkový český vývoj ve znamení automatizace
Výrobní linka je unikátní z celé řady důvodů. V první řadě vznikla mimořádně rychle. „Od schválení do zkušebního provozu uplynulo pouhých sedm měsíců, během kterých
se uskutečnily vývojové práce na lince samotné i na testovacím systému,“ říká Jan Frána, manažer oddělení inovačních projektů závodu Panasonic v Plzni.
Linka je také unikátní tím, že se od počátku počítalo s její budoucí automatizací. „Dva roboty jsou již nasazeny a aktuálně běží projekty na implementaci dalších šesti. V hlavách máme nápady na nasazení dalších zhruba sedmi robotů. Celkově by tedy na lince mohlo fungovat až patnáct robotů, ale bude záležet na vytíženosti linky i na modelech, které budeme nejčastěji vyrábět,“ prozrazuje Jan Frána.
Data klíčem k rychlé návratnosti
Nová výrobní linka je rovněž osazena technologiemi IoT a jsou z ní nepřetržitě sbírána, ukládána a analyzována data o vyráběných jednotkách i stavu výrobních zařízení.
„Data používáme k mnoha různým účelům. Například pro včasné zachycení možných odchylek ve výrobě dřív, než se dostanou mimo stanovené limity. Dále jsme z dat o zařízení schopni vyhodnotit jeho stav a přistoupit k opravám předtím, než dojde k případnému selhání, a tím i k prostojům ve výrobě. To vše přispívá ke špičkové kvalitě výroby i výsledných produktů,“ říká Jan Frána a doplňuje:
„Podstatné je i sledování plynulosti produkce a on-line měření operačních časů na jednotlivých pracovištích linky. To umožňuje optimalizovat rozložení operací a maximalizovat efektivitu. Zpracování takového množství údajů, jejich analýza a vizualizace je typický úkol pro umělou inteligenci.“
Využití špičkových technologií, AI i internetu věcí je důvodem pro optimismus v oblasti návratnosti investice. „Kombinace těchto faktorů spojená s výrobní všestranností linky i faktem, že jsme výzkum a vývoj prováděli výhradně v Plzni, nás vede k projektování návratnosti investice na pouhé dva roky,“ říká Hiroshi Komatsubara.
Nová výrobní hala Panasonic v srpnu 2025
Linka, která je dlouhá bezmála 100 metrů, široká deset metrů a v nejvyšším místě dosahuje pěti metrů, vyrostla na místě, kde Panasonic aktuálně investuje 7,6 miliardy korun do navýšení výrobních kapacit. „Výstavba nové třípatrové výrobní haly, kterou jsme započali v prosinci loňského roku, jde podle plánu. Očekáváme, že ji nejpozději v srpnu 2025 slavnostně otevřeme,“ uzavírá Hiroshi Komatsubara.
zdroj: tisková zpráva
Dá se někde najít, jaká úspora to je, jaká je cena s podobně výkonnými (na výstupu) pynovými kotli a o kolik se sníží uhlíková stopa při našem mixu? O kolik by narostla spotřeba elektrické energie při náhradě kotlů na fosilní paliva tepelnými čerpadly v celé ČR? Jaké jsou další možnosti? Kogenerační jednotky na vodík nebo amoniak?
Emisní faktor spalování plynu je 200 g/kWh
//www.mpo.gov.cz/dokument6794.html
Průměrná uhlíková intenzita výroby elektřiny v ČR za rok 2023 byla 514 g/kWh
//app.electricitymaps.com/zone/CZ/all
Přu uvážení SCOP=3,5 produkuje TČ 147 g/kWh. Samozřejmě to číslo bude klesat.
Při výběru zdroje vytápění je potřeba dívat se do dálky a nepodléhat svodům různých loby a aktuální ceny.
Při uvážení všech okolností pak lze dojít k závěru, že dříve nebo později budou mít TČ skoro všichni. Moc jiných možností není pokud se chceme zbavit fosilní závislosti:
//youtu.be/bYKjQps6iis?t=19
//estav.tv/v/teplarenstvi-v-dobe-green-dealu-tepelna-cerpadla-kogenerace-a-masivni-akumulace/
36:50
Plyn je potřeba do průmyslu pro vysokoteplotní procesy, pálit ho v kotlíku pro nízké teploty je hulvátství. Je potřeba si vážit fosilních zdrojů a používat je, jen tam, kde je to nezbytně nutné.
– TČ je lokální OZE, který vyrábí na požádání, tedy především v zimě, kdy je to nejvíce cenné
– Možných zdrojů energie pro TČ je mnohem více oproti závislosti na konkrétním palivu do kotlíku.
– Není důvod bát se, že nebude elektřina pro TČ. Na místě jsou ale obavy co budou pálit kotlíky.
Jednoduchou úvahou je možné dojít k tomu, že při uvážení všech okolností je možné TČ považovat i za prostředek umožňující z omezených zdrojů paliv získat více elektřiny.
Př:
Velká plynová kogeneračka s elektrickou i tepelnou účinností 45% napájí teplárenské systémy a vyrobená elektřina pohání tepelná čerpadla SCOP=3,5:
(3,5 x 0,45) + 0,45 = 2,025
To znamená, že oproti 100% účinnému plynovému kotlíku se získá 2x více tepla. Je možné teda pro stejné množství tepla spálit jen 1/2 plynu, a nebo spotřeba plynu zůstane zachována, ale zbyde elektřina pro jiné využití než jen pro vytápění.
Samozřejmě TČ může být napájeno i přímo z jiného zdroje OZE, to znamená bez paliva, což je další zásadní výhoda vedoucí ke snížení závislosti na nákupu energonosičů.
Nevím proč se vyhodily miliardy za kotlíky na neperspektivní paliva, měla se dotovat jen tepelná čerpadla, která řeší jednou ranou 3 mouchy:
– zdroj tepla bez lokálního čmoudění
– zdroj OZE
– řiditelný spotřebič pro stabilizaci sítě
Až bude tolik „přebytků z OZE, že se z nich vyplatí dělat vodík nebo amoniak, tak jimi bude možné pohánět ty kogeneračky. To je vlastně ten cíl cesty ke zbavení se fosilní závislosti.
Je potřeba ale začít z toho nejjednoduššího konce, to znamená TČ, EV, OZE pro přímou spotřebu, později s krátkodobou akumulací. Vodík, amoniak, syntetická paliva, to je ta náročná na dortu třešnička.
Díky za zdroje a za info. Dává to smysl. Tomu vzorci pro kogeneraci rozumím tak, že (3,5 x 0,45) + 0,45 = 2,025 by se veškerá elektrická energie použila na pohon TČ a zbylé teplo by se využilo na místní vutápění s asi 10% ztrátou.
Velká uhlíková stopa výroby elektrické energie je dána samozřejmě hlavně vysokým podílem UE v energetickém mixu. Pokud pojedou jen jako záložní zdroje a budou se podílet na regulaci flexibility, tak to možná ještě nějakou dobu bude řešení, ale vyrábět v nich neefektivně elektřinu pro baseload je přežitek.
Ve vyrobe elektriny se zrejme vubec nezapocitava vyroba v domacich FVE. Pak by emisni zatez byla nizsi nez uvadena 514 gCO2/kWh.
Je naopak výrazně vyšší, než 514g, protože 514g je celoroční průměr, zatímco 9/10 spotřeby (nikoliv času) TČ je v době nevýroby z OZE.
Zachraňuje tě trochu jen FVE v okrajových podzimnních a jarních měsících a především jádro, jinak by si mohl rovnou topit starejma pneumatikama, vyšlo by to nastejno, špinavej fosilní čmoude.
Hlupacku, tady se bavime o celorocnim prumeru vyroby elektriny. Kdyz moje FVE vyrabi a muze posilat prebytek do site, tak ji spotrebuje nekdo jiny. Jinak v unoru dava FVE kolikrat nejvyssi vykon, kdy jsou jasne noci a jasne dny, tak FVE jede na plny pecky a TČ take, protoze jsou velke mrazy. V breznu i dubnu se porad topi a FVE uz dava 50% spotreby. Navic se elektrina potrebuje cely rok. Mam rocni spotrebu 12MWh a topeni je jen 4MWh. Tak zase nelzi jako ruSSak.
90% spotřebovaného tepla padá na listopad až březen.
10% vyrobené energie z FVE padá na listopad až březen.
Což je naprosto logické, protože oboje úzce souvisí s množstvím energie ze slunce.
Tvrdit, jak je super topit FVE skrze TČ je prohlášení hodné idiota. Což u tebe nepřekvapí.
Hele troubo, ja topim realnymi kWh a ne procenty. Pripoustim ze mam v lete velke prebytky, zato v zime me to porad dava velky podil na topeni. A vetsina lidi se koupe, meje a vari i v lete. Tepla voda je velky zrout energie a ta je potrebna i v lete. U nas se myje nadobi teplou vodou, asi na rozdil od kolbenu. Muzes si pindat co chces, ale na topeni spotrebuju jen 1/3 rocni elektriny.
Dnes to vypada zase na topeni s TČ a FVE skoro zadarmo a bez emisi.
Připomínám, že v roce 2013 byly emise CO2 na vyrobenou 1kWh pouhých 477g.
Za deset let ekofašos diktatury a výdajů přes půl bilionu Kč přímo ze státního rozpočtu je nárůst průměrných emisí o 8% při nárůstu spotřeby o necelých 5%.
Prostě ukázková ekofašos rozkrádačka.
Ty rozkradacko, asi se tenkrat vyrabelo vic z ruSSkeho nacistickeho plynu. Ted se plyn v elektrarnach moc nepali, tak se neni cemu divit. za ten narust muze jen ruSSko kvuli valce.
Namísto dojmů a manipulací, je potřeba srovnávat čísla určená podle stejné metodiky.
//www.mpo.gov.cz/cz/energetika/statistika/elektrina-a-teplo/emisni-faktor-co2-z-vyroby-elektriny-za-leta-2010_2023–280262/
Průměrné emise z výroby elektřiny se samozřejmě za 10 let snížily.
//app.electricitymaps.com/zone/CZ/12mo
Pokud se ale budu držet metodiky, která zohledňuje i nákup a prodej elektřiny z okolí, tak na grafu uhlíkové intenzity je vidět, v červenci hodnota 402 a v listopadu 592 g/kWh, v prosinci, lednu jsou ty hodnoty nižší, asi se projevuje větší výroba na moři.
Topení pomocí TČ je tedy celoročně emisně výhodnější nežli kotlíky. To že se u biomasového kotlíku píše na papíru 0 CO2/kWh neuvažuji, protože to není řešení pro všechny, množství biomasy nestačí…!
Samozřejmě že ideální situace je, když jede TČ přímo z FVE nicméně to není podmínkou toho aby bylo TČ všeobecně výhodné.
Prostě FVE je zdroj OZE, který funguje lépe v létě a TČ je zdroj OZE, který funguje na požádání, tedy především v zimě (samozřejmě ke svému provozu potřebuje nějakou elektřinu, při jejích výrobě vznikají emise, jenomže teplo navíc z okolí tuto nevýhodu převáží, viz výše)
Běžný zateplený dům se snadno může dostat na nulovou roční bilanci. Hrubá zaokrouhlená čísla z praktického měření:
Spotřeba domácnosti = 5MWh (celková s TČ = 10MWh)
Spotřeba tepla = 15MWh
Výroba tepla pomocí TČ = 15MWh
Výroba FVE = 10MWh
Bez velké snahy o souběh výroby a spotřeby je výsledná roční bilance taková, že FVE dodá do sítě 5MWh především v létě, spotřeba ze sítě je 5MWh především v zimě. V přechodném období jsou zde ale ještě velké rezervy umožňující zlepšení bilance překrytí výroby a spotřeby.
Takže teď je možné spekulovat, jak to vyhodnocovat:
1. nulová bilance = 10MWh vyrobila FVE a 10MWh spotřebuje domácnost +TČ
2. přistoupíme-li na dojmy, že výrobu z FVE v létě nikdo nechce, tak pak zbývá spotřeba 5MWh ze sítě, což je prakticky 1/4 oproti tomu kdyby se topilo jen elektricky (celková 20MWh spotřeba).
Nebo lze uvažovat tak, že těch 5MWh se rovná elektrické spotřebě, to znamená, že na vytápění není potřeba nákup další energie či paliva. To znamená, že není potřeba řešit jestli ten les bude vypleněný za rok nebo za staletí, nebo jestli plyn jde přímo z trubky a nebo se zkapalňuje, vozí po světě, přeznačkuje…
Další dům, kde neznám tak přesnou bilanci, topil elektricky, celková spotřeba elektřiny byla 20MWh. Protože obyvatelé nejsou tak bohatí aby si mohli do nekonečna dovolit platit vysoké náklady za nákup elektřiny, tak si pořídili 15kWp FVE + TČ. Odběr domu ze sítě klesl na 3MWh, přičemž do sítě dodá mnohem více. Ekonomická návratnost několik let, nicméně už teď si prachy, které nepošlou do elektrárny šetří na nákup EV, čímž se zbaví dalších výdajů za ropu.
Čím více energie si je někdo schopný získat v místě, tím méně se třepe strachy co kde někdo zdraží a nebo že něco nebude…
1. protože metodika výpočtu není jednotná, „Tam kde to metodika vyžaduje, se používá hodnota emisního faktoru CO2 vypočtená z tzv. „Zbytkového energetického mixu“ sestaveného na základě metodiky AIB a publikovaného OTE“, tato čísla neberu.
Co se týká emisí v průběhu roku, říjen až únor TČ hulí jak fabrika, což přesně potvrzuje odkazovaný graf, kde hodnota v těchto měsících neklesá pod 500. Listopad 600g. Ekofašos s TČ se činí.
lavrove, tvuj vysavac pouziva uplne stejnou elektrinu jako TČ, ktere by bezelo vyhradne ze site. Ale TČ bere jen 30% elektriny a zbytek tepla jde ze vzduchu ci ze zeme. Takze ten vysavac, pracka, sporak a jine spotrebice musi zakonite hulit 3x tolik. Pri tvych recich musim predpokladat ze elektrinu z tvych principu nepouzivas. Ani bych se nedivil, kdyby ti doma behaly svaby a stenice. Uplne stejne debilni kecy mas ohledne huleni EV, ale metro ti nevadi? Porad je to stejna elektrina, ale jak TČ, tak EV bezi cim dal casteji z vlastni FVE. Takze EV je lepsi nez metro a tramvaje. O spalovaku ani nemluve, to je absolutni zlo pro lidske zdravi. Emise ze spalovaku zpusobuji neplodnost a poskozuji plod v brise.
Moc krásný příklad.
1) Ne, moje vysavače nepoužívají stejnou elektřinu. Zatímco vysavače jsou používány symetricky stejně v průběhu roku, a jejich emise CO2 tedy víceméně odpovídají českému průměru na spotřebovanou 1kWh, tvoje tepelné čerpadlo spotřebovává elektřinu především asymetricky v zimních měsících, kdy jsou emise CO2 na 1kWh výrazně vyšší, než průměr.
2) Topíš a topit budeš za 600g CO2/1kWh výroby, což je nějakých 700g CO2/1kWh spotřeby, takže i s těmi tvými 30% hulíš víc, než plynový kotel.
Čmoude.
V Británii meziroční nárůst prodejů elektromobilů o 58%.
Kdo je nutí když tam nemají tu zlou EU? Runnere, vysvětli nám to.
https://www.msn.com/cs-cz/zpravy/other/velk%C3%A9-slevy-zabraly-prodej-elektromobil%C5%AF-v-brit%C3%A1nii-siln%C4%9B-roste/ar-AA1vlcmM?ocid=msedgdhp&pc=EDGEESS&cvid=bd72ccd0b15b4d0792b6026b82c378f1&ei=35
Možná by bylo dobré si ten článek přečíst celý.
Velké slevy zabraly….K růstu prodeje pomohly výrazné slevy ve snaze splnit vládou nařízené cíle (tj. donutili jsme ty EV dotovat ještě více) …
Celkový prodej nových aut se však v listopadu meziročně o 1,9 procenta snížil a dosáhl 153 610 kusů. Příčinou je klesající poptávka mezi soukromými zájemci….
Nová britská vláda v listopadu uvedla, že tato pravidla přehodnotí….
Tj. klesá nám celý trh, nutíme výrobce dotovat ještě více, což ale výrobci už neustojí, tak navrhneme raději zpátečku.
Neshledávám na tom nic nového, přece už víme, co bude dál.
1) Stát vezme peníze daňovým poplatníkům a dá je firmám.
2) Firmy nakoupí BEV, jejichž podíl skokově naroste. Celkový trh ale bude klesat.
3) Po třech až čtyřech letech se pokusí firmy přesunout BEV na sekundární nedotovaný trh, kde je ale nedokáží uplatnit za přijatelné ceny.
4) Celý trh mezitím zkolabuje o desítky procent, protože soukromí vlastníci odmítnou kupovat spalovací auta s pokutami, elektromobily za reálné ceny i ojeté elektromobily.
5) Výsledkem bude
A – díra ve státním rozpočtu
B – snížená koupěschopnost obyvatelstva
C – ztráty firem a prodloužení životního cyklu vozidel
D – ekonomický pokles celého segmentu
Nic nového.
Nerikal si, ze v lete zadnou elektrinu nespotrebovavas a proto jsou FVE zbytecne, protoze v lete vyrabeji uplne zbytecne. Ja ti teda nerozumim, jednou tvrdis tak a pak zase jinak a porad si upravujes realitu podle svych bludu. No ja ti napsal, ze topeni se podili na spotrebe me domacnosti jen 1/3 a ta vetsi cast teda 2/3 je prakticky behem roku linearne rozdelena.
Co rikas na utek ruSSaku ze Syrie? RuSSka armada se opet ukazala jako druha nejsilnejsi armada, tentokrat v Syrii. Valecne lode uz opustily zakladnu Tartus a i ty jejich zazracne S300/S400 opousti stanoviste. Zatim neznamo kam. Ale asi do pristavu Tartus a tam pres more nekam do pryc. Bosporus je pro ruSSke valecne lode uzavreny. No uvidime zda popluji pres Gibraltar nebo to budou deklarovat jako civilni zbozi a pres Bosporus. ruSSak to vzdy zkousi s povodem. No a Assad ma stazeny pulky a bali kufry. Kam asi utece? moskva, Havana, nebo pojede do den Haag?
Používáme tři Roomby, vysávají pondělí středa pátek, celková roční spotřeba cca 20 kWh, tedy pod 100 Kč, tedy nic. Opravdu se bez těch 5kW z tvé FVE v létě obejdu. Spotřeba teplé vody oproti zimě je u nás v létě desetinová. Nenapouští se horké vany, sprchy jedou když hodně tak na vlažno a navíc část léta cestujeme.
V létě čistě v domácnosti nespotřebováváme prakticky žádnou elektřinu. Jedný odběr, který v létě máme, je bazénová filtrace která jede hlavně v noci, pár dní provozu peletové linky a vysloveně drobnosti v řádu jednotek kWh. Nic co by dávalo smysl pokrývat z FVE.
@lavrov42. Ja vedel ze perete v rece a zadnou elektrickou pracku nemate. Nadobi asi take myjete ve studene vode. Nebo davate upotrebene nadobi do mraveniste a oni to udelaji za vas?
Žena pere normálně, jak často a jak přesně nevím, ale asi 3x týdně. Abych ti udělal radost, tak jsem našel na Miele stránkách štítek k naší pračce (WT1) a cyklus je za 0.469 kWh, tedy za 1,5 Kč. Roční úspora při využití energie z FVE v době kdy dává by byla možná polovina, tedy cca 100 Kč ročně.
Myčka jede denně a bere na cyklus 1kWh, protože v každém cyklu ohřívá několikrát čerstvou vodu, kterou máme zadarmo. Ovšem i tak nesežere ani 1000 Kč ročně.
Prostě tahleta elektrická bižuterie bere souhrnně nula nula prd a postavit kvůli ní FVE se nevrátí ani za tisíc let a při jakékoliv energetické rozvaze, kromě dimenzování maximálního výkonu záložního zdroje, o ní vůbec nemá smysl přemýšlet.
@lavrov42. Ty tvoje vypocty jsou fakt legracni. Kdyz vezmu statistiku, tak pracka v tride A ma rocni spotrebu 137kWh, ca. dvojnasobek tveho fantazirovani. A tak to je se vsim. Nevim proc me chces rozmluvit, ze mame rocni spotrebu 12.000kWh. Z toho topeni 4.000kWh. To je nase dlouhodoba spotreba uz aspon 15 let. Nekdo kdo ma zamek s plochou 750m2 ma spotrebu jako garzonka 1+kk. Mozna mas stodolu se senem a pak by to odpovidalo.
A mohl bych tu statistiku vidět? Trochu se mi nezdá, že by statistici předpokládali každodenní provoz pračky a cca dvě tuny prádla ročně. To je provoz domácnost se dvěma malými dětmi. Ale to je v této době všechno, jen ne statistický průměr.
A stejně to je jedno, pohybujeme se v takových číslech, že vůbec nedává smysl se tím zaobírat.
Co se týká spotřeby vs podlahová plocha, tak zde není přímá úměra. Přestože máme 10x větší podlahovou plochu než nějaký byt, spotřeba elektřiny pro běžný provoz domácnosti je +- stejná.
Co se týká Sýrie, nemám názor, který bych mohl čímkoliv podložit. Pouze odhaduji, z toho že se fakticky nebojovalo, že se Rusko dohodlo s Tureckem a něco za něco vyměnili. Nepřímé potvrzení získáme, pokud v Sýrii zůstanou ruské základny.
Co získá Turecko je poměrně zřejmé, pro nás podstatnější je ovšem to, co obsahuje dohoda pro Rusko. To se neodvažuji ani spekulovat.
@lavrov42. Jo holobyt bez zaclon, bez textilu. Bez teple vody. Chapu, stodola. Na co mate tu saunu nebo co si povidal. Pri kazdem saunovani se pouziva hora osusek, ktere normalni lide po upotrebeni vyperou. A tvoje prace se drevem, s ovcemi, u rybnika. To se neprevlikas a nemejes v teple vode? No fuj.