Investice do obnovitelných zdrojů a využití energetické účinnosti může podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) a Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA) snížit emise z energetického sektoru do roku 2050 až o 70 %.
foto: IRENA
Růst zelené energetiky by následně vytěsnil veškeré fosilní zdroje do roku 2060, a to s pozitivní ekonomickou bilancí. Více než polovina těchto investic bude směřovat na zvýšení energetické účinnosti.
IEA a IRENA publikovali návod na zajištění energetiky bez fosilních paliv tento týden v Berlíně. Společná studie navazuje na mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži, na které se státy světa dohodli na postupném snížen í emisí skleníkových plynů.
Klíč spočívá právě ve zbavení závislosti světové energetiky na fosilních paliv. Ty jsou totiž zodpovědná za dvě třetiny globálních emisí. Až 90 % všech emisí z energetického sektoru mohou být do roku 2050 vytěsněny obnovitelnými zdroji a energetickou účinností.
Obnovitelné zdroje již dnes vyrábějí 24 % veškeré elektrické energie ve světě. Do poloviny století by to mělo být 80 % podílu výroby elektrické energie a 65 % veškerých energetických dodávek.
Podle Mezinárodní energetické agentury bude k dosažení potřebné nezávislosti na spalování uhlí, zemního plynu nebo ropy zapotřebí velice ambiciózní přístup zahrnující rychlé odstranění dotací pro fosilní paliva, navýšení uhlíkové daně na 190 USD za tunu oxidu uhličitého, reforma energetiky směrem k decentralizovaným čistým zdrojům a velké investice do nízkouhlíkových technologií.
V roce 2050 pak bude solární energetika tvořit necelých 30 % veškeré energie, větrná energie 15 % a vodní energie 7 %.
„Důvěra renomovaných světových energetických agentur v energetiku postavenou na využití možností obnovitelných zdrojů a potenciálu energetických úspor by měla inspirovat také českou energetiku. Sázka na decentrální, šetrné zdroje v naší energetické politice stále chybí a stále cenově dostupnější solární nebo větrné elektrárny hrají stále druhé housle. Přitom mají obnovitelné zdroje i energetická účinnost jasné benefity v podobě nových pracovních míst, a především čistého ovzduší bez dusícího znečištění,” komentuje závěry IEA a IRENA z českého pohledu Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.
„Technologie, které jsou klíčem ke snížení emisí, jsou podle IEA a IRENA především energetická účinnost a obnovitelné zdroje. Až po nich přichází ukládání uhlíku nebo jaderná energetika. Fakt, že poměrně konzervativní energetické instituce důvěřují využití zelené energetiky, potvrzuje obrovské perspektivy solárních panelů, větrných turbín nebo pasivních budov. Právě taková energetika nás může zbavit závislosti na spalování uhlí,“ dodává Ondřej Šumavský, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost.
Zajímavá čísla ze studie IEA a IRENA:
• na řadě trhů jsou nové projekty obnovitelných zdrojů již dnes ekonomicky výhodnější než investice do fosilních zdrojů, a to i bez jakýchkoliv dotací
• přechod na šetrnou energetiku přinese impuls do světové ekonomiky ve výši 0,8 % světového HDP
• podle konzervativních odhadů přidají obnovitelné zdroje 6 miliónů nových pracovních pozic v energetickém sektoru do roku 2030. V roce 2050 by se celkový počet pracovních pozic v moderní nízkouhlíkové energetice mohl vyšplhat na 25 milionů. To je mnohem více, než dokáže zaměstnat současná energetika založená na fosilních palivech.
• tahouny dekarbonizace energetiky budou hlavně státy G20. Jen v Číně vznikne 7 milionů nových pracovních míst v obnovitelných zdrojích do roku 2050.
• zemní plyn bude podle studie důležitou součástí pro přechod na nízkouhlíkové zdroje, a to hlavně pro jeho flexibilitu a nižší emise v porovnání s ostatními fosilními zdroji.
• trend vytěsňování uhlí je již několik let realitou.
ERU v cele s pi. Vitaskovou zase usiluje o likvidaci FVE na
ERU v cele s pi. Vitaskovou zase usiluje o likvidaci FVE na RD. Vymysli nove tarify, ktere maji FVE zatizit, aby to nebylo atraktivni. Ta baba konci na ERU a na posledni chvilku chce prosadit svinarnu 1. tridy. CEZko je proste jine, nez cely svet. Narod komediantu.
Hele kdyz uz opetovne zase pises, co si zjistit kdo ty tarifi
Hele kdyz uz opetovne zase pises, co si zjistit kdo ty tarifi prikazal ne kdo dostastal ukol je zavest do praxe?
Tedy Mladek a ministerstvo dalo prikaz co maji udelat, ale lidi jako ty budou neustale opakovat LEZ, chápu, že myslení a ověřování faktů je záhul co smrdí praxí místo slepičení, ale u tebe je to zde na fúoru opakující se jev, nechceš raděj psát na idnes, když máš zálibu v nepravdách?
Fakta jsou takova, ze Mladek uz neni ministrem a pi. Vitaskova
Fakta jsou takova, ze Mladek uz neni ministrem a pi. Vitaskova si chce zajistit nejaky pekny teply flek v CEZu nebo nejak podobne. Ty snahy o tarify pro FVE jsou zcela cerstve. Doufejme, ze ta baba vypadne z ERU bez nejakych zakernych zmen.
Byl bych k závěrům tohoto článku skeptický, nepíší o
Byl bych k závěrům tohoto článku skeptický, nepíší o konkrétních krocích jak potřebného přechodu a snížení emisí dosáhnout. Nejděsivější na tom všem je že si, neuvědomujeme si to, můžeme několik let sáhnout na následky GZK, můžeme si do nich doslova stoupnout a nic se neděje. Kdo nevěří, ať si zajede k Moravě u Mikulčic.
Problém dekarbonizace je v rychlosti jakou ji chceme dosáhnout a v ceně. Nejen instalační, ale i v ceně jakou budeme za ten proud mít platit. Nebavíme se totiž o malých kapacitách, ale jen pro ČR o kapacitách poměrně značných. Plyn může pomoct, ale pořád má relativně vysoké emise CO2. Analýzu ceny potřebných kapacit pro dlouhodobé uložení a cenu proudu z technologií jako poewrt to gas a power to liquids, nikdo nerozebíral, ale jen z odhadů účinností by cena proudu z těchto syntetických paliv bla mezi 120-150€/MWh.
Takže se nám nabízí model s, u nás asi 30-40% OZE a relativně velkou akumulací, zbytek plyn, pokud by se šlo do nějakých těch power to XX, tak teoreticky by těch pár procent plochy ČR na FVE a VtE šlo obětovat a mohlo by se dosáhnout i na více, možná i 100%, jenže cena by mohla být astronomická.
Druhá možnost je že se nějak vhodně nakombinuje menší akumulace, OZE a JE, kde některé z problémů odpadají, jiné se objevují.
Jen pro zajímavost, počítejme spotřebu na 65TWh, 1/3 dejme přímou spotřebu (+akumulace s vysokou účinností), a zbytek dejme že bude muset jít přes power to XX, což má účinnost 30%.
Počítejme že to všechno budeme chtít z OZE. Cena FVE by měla být někde kolem 30 milionů MWp, u VtE asi podobně, neřešme to pro jednoduchost.
Potřebujeme tedy 65/3 + [2*(65/3)]/(3/10)
spotřeba proudu je tedy 21.66+144.4 = 166.06TWh. Jedna MW dodá ročně asi 1GWh výkonu, bylo tedy třeba mít tedy asi 166GWp OZE. Bez ceny akumulační technologie by to bylo asi 4.98 bilionu. K tomu e třeba přičíst ještě téměř zanedbatelnou cenu asi 140-160 mld Kč za bloky na spalování těchto paliv.
Cena přechodu na jaderné elektrárny by byla asi 1.5-3 biliony korun, pro letní špičkování počítejme že se může přidat asi 4-5GW OZE, což je 0.12-0.15 bilionu korun. Jeden až tři záložní bloky na plyn á 1000MW už opravdu nehrají roli, náklady se pohybují pod 100mld korun.
Skutečné náklady na přechod by bylo třeba spočítat podle ceny peněz pro případné stavby JE. Stejně tak pro stavby OZE. A zejména na ceně zařízení pro power to XX.
Já osobně odmítám dělat předpovědi budoucího
Já osobně odmítám dělat předpovědi budoucího energetického mixu, je na to třeba udělat příliš mnoho předpokladů, které se nemusí naplnit. Za mnohem lepší považuji přístup, kdy se nastaví rozumná a rovná pravidla (transparentní odměňování služeb, trestání za externality), volný přístup na trh a stanovení cílů. Cestu ať si vyberou ti, kteří do toho budou cpát svoje prachy.
Dotovat jen v omezené míře a jen nové technologie, dotovat investice, kde jeden výdaj přináší dlouhodobý efekt. Když nějaké zdroje (a účinnost) podporovat, tak formou levných úroků nebo státními garancemi. Stejné peníze udělají mnohem více „práce“ a nebudou se dělat úplné ekonomické nesmysly a „kazit ceny“.
Samozřejmě, je to jenom nástřel a mnoho krajových
Samozřejmě, je to jenom nástřel a mnoho krajových podmínek je třeba zahrnout.
S těmi dotacemi, jak je navrhujete, souhlasím, to by bylo ideální, zejména ty státní úvěry, ale je otázka jaká je vůbec kapacita státu na to aby je mohl dělat, za jaký úrok si je půjčí, kdyby si mohla republika půjčit za 0.5% a půjčit to dál za 1%, možná by se mohly nové elektrárny zaplatit, ale to by vyžadovalo aby se do toho politikům chtělo. A to u nás existuje jakýsi konsensus na tom že se má podporovat jádro.
Z toho, co jsem vyčetl, tak levné státní úvěry dostanou
Z toho, co jsem vyčetl, tak levné státní úvěry dostanou do hry cca 10x vyšší množství soukromého kapitálu a vhodně strukturované garance nebo pojištění úvěrů až 100x více soukromého kapitálu.
Přitom to jsou úvěry, s trochou šikovnosti bude nakonec stát v plusu. Za 10 miliard USD, které Bushova administrativa půjčila na startupy v energetice dostala vláda USA zpět 15 miliard, a to o miliardu přišli, protože je podfoukli šíbři ze Solyndry. No, a pomohli s rozjezdem Tesla Motors.
Nedávno jsem taky viděl zajímavou analýzu, jak ovlivňuje důvěryhodnost právního a správního prostředí cenu výstavby elektráren. Jen v EU je rozptyl obrovský. Investoři si v Německu půjčují na 2-3% úrok, pro české projekty chtějí 10% p.a. kvůli tradičnímu českému odezdikezdismu, na Balkáně chtějí i 15% p.a. A složené úročení je svinstvo.
Takže myslíte že jsme sto, teoreticky když nebudeme
Takže myslíte že jsme sto, teoreticky když nebudeme vymýšlet pitomosti, za 100mld opravit a vybudovat infrastrukturu v řádu 1 bilionu? To je až skoro neuvěřitelné.
Nabízí se otázka, jak naše politiky přesvědčit, aby se takovýmto způsobem začalo stavět a provozovat. Otázka jak velké garance to musí být. Přitom by toto byl způsob jak vyřešit velké množství ekonomických problémů a infrastrukturního dluhu.
Ono to není nic světoborného, tyhle věci dělají
Ono to není nic světoborného, tyhle věci dělají záruční a rozvojové banky minimálně posledních 100 let. Ďábel je, jako vždy, skryt v maličkostech. Je třeba dobře nastavit mechanismy a nenechat si to rozkrást/vytunelovat. Začít v malém, učit se z chyb a zdokonalovat se.
Navíc v globalizovaném světě je investičního kapitálu MOC. Současný boom OZE v Indii financují americké, čínské a německé finanční instituce.
A ted rici, kde se to bude akumulovat a neznici to prirodu
A ted rici, kde se to bude akumulovat a neznici to prirodu vyrobou akumulace…
Nabízí se třeba podzemní kaverny se stlačeným vzduchem.
Nabízí se třeba podzemní kaverny se stlačeným vzduchem. V případě power to XX se jedná o klasické zásobníky plynu nebo kapalných paliv.
Zajímala by mne cena energie bez dotací, ať už zelených
Zajímala by mne cena energie bez dotací, ať už zelených nebo dotace na neobnovitelné zdroje, které nejsou malé. Trend vytěsňování uhlí je realitou, protože to není populární, ale taky jeho dolování není nenáročné, když jsem byl na exkurzi v lomu Bílina nebo v elektrárně vyděl jsem to neskutečné množství hmoty co se musí přemístit. Ať už je to skrývka nebo samotné uhlí. A když se zamyslím nad sluníčkem větrem nebo vodou, je to úplný opak. Po stavbě se už jen čeká až bude svítit, foukat nebo poteče voda (samozřejmě s nadsázkou).
S biomasou je to obdobné jako s uhlím.
Cenu bych nechal na zdejšího cenového odborníka, pana
Cenu bych nechal na zdejšího cenového odborníka, pana Veselého, nicméně ceny každoročně zveřejňuje agentura Lazard. Bude lepší když si to najdete sám, je tam poměrně velké rozmezí, záleží na tom jestli je to na moři, nebo na pevnině, na domech, nebo na loukách.
hlavně by mě zajímala cena u neobnovitelných zdrojů
hlavně by mě zajímala cena u neobnovitelných zdrojů např. uhlí bez dotací. To asi nikde nenajdu.
Vždyť sem vám psal že Lazardi to mají
Vždyť sem vám psal že Lazardi to mají 🙂
lazard.com/media/438038/levelized-cost-of-energy-v100.pdf
Ale tam není započteno, že na obnovitelný zdroj musí jet
Ale tam není započteno, že na obnovitelný zdroj musí jet něco co funguje když nesvítí/nefouká… Tedy se fakticky dnes platí obnovitelný+plyn(apod.), až na země jako norsko, kde mají dost vody nebo island, kde je zase dost tepla…
OZE nevypínají během minuty a plyn najíždí ze studeného
OZE nevypínají během minuty a plyn najíždí ze studeného stavu asi 15 minut, plynová turbína, takže běžet nemusí.
Dík, člověka pochvala vždycky potěší.
S cenou
Dík, člověka pochvala vždycky potěší.
S cenou elektřiny z uhelných elektráren je to dost složité, závisí na spoustě faktorů. Zcela zásadní je, jestli elektřinu vyrábíte v místě těžby, jaká je technika těžby (povrchová nebo hlubinná) nebo jestli uhlí musíte dovážet a jakým způsobem ho musíte dovážet a z jaké dálky. Taky dost záleží na tom, jak moc jsou elektrárny tlačeny do snižování emisí.
Cenu taky dost ovlivňuje koeficient využití, když elektrárna vyrábí méně, je elektřina dražší, protože fixní náklady (investice, údržba, mzdy, …) se rozpočítávají do menšího objemu výroby.
Provozně nejlevnější uhelné elektrárny jsou přímo u povrchového lomu (třeba zmíněná Bílina). Provozně to vychází na nějakých 20 EUR/MWh, pokud musíte umořovat investiční náklady, tak počítejte nějakých 40 EUR/MWh navíc (cenu 20+40 EUR/MWh deklarovat šéf ČEZ u čerstvě dokončené elektrárny Ledvice).
Hodně draho vycházejí uhelné elektrárny, když jedou jen občas a uhlí se k nim musí dopravovat stovky nebo tisíce kilometrů, lodí je to celkem levné, vlaky jsou o dost dražší. Tam je to navíc okořeněné nejistotou ohledně ceny paliva, uhlí na komoditních burzách stojí dnes 2x více než před rokem, jste závislí na věcech, které nejste schopen ovlivnit (třeba administrativní zavírání dolů v Číně, monzun v Indii). Pak není problém dostat se v provozních nákladech klidně na 60-70 EUR/MWh + 80-100 EUR/MWh, aby se umořovala investice (>100 EUR/MWh pokud vám předepíší zachycování CO2 ve spalinách).
V EU je situace taková, že stavba nových uhelných elektráren stavěných pro trvalý výkon nemá žádné ekonomické opodstatnění. Větrné a fotovoltaické zdroje jsou už dnes levnější, jednodušší a rychlejší na výstavbu. Ekonomický smysl by mohly mít nové uhelné elektrárny jen jako kogenerační pološpičkový zdroj (tj. běží s koeficientem využití cca 40-50%), tam se ovšem musí rvát se zdroji vodními, na biomasu/bioplyn a zemní plyn.
Co myslíte o tom mém rozboru výše? Dost by mne zajímalo,
Co myslíte o tom mém rozboru výše? Dost by mne zajímalo, je škoda že to Lazardi, nebo někdo jiný, zatím neodhadli kolik by stála výroba syntetických paliv s použitím elektřiny, kolik by stála ta technologie.
Ale už jenom to co jsem spočítal myslím něco dost důležitého ukazuje, nicméně samozřejmě minimálně polovinu spotřeby domácností by asi bylo možné hradit z OZE.
Ted mi vysvetlete jaky smysl ma misto uhelky postavit
Ted mi vysvetlete jaky smysl ma misto uhelky postavit vetrnnou? Kdyz nebude foukat, pojete lednicka na co?
Jedna vec je udelat rozbor ceny elektriny vs náklady na vystavbu, ale bez zapocteni provozu, ktery da „relativne staly vykon“, kdy nejde mit placeneho cloveka u soustruhu 24hodin denne a pracuje jenom kdyz fouká a jede soustruh…
Ale jinak diky za info, malokdo zde pise tak skvele fakticky jako vy 😉
Pozor na detaily, nepotřebujete stálý výkon. Potřebujete
Pozor na detaily, nepotřebujete stálý výkon. Potřebujete mít každý okamžik rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Spotřeba se mění, je tam periodické chování s periodou den (den-noc), týden (pracovní dny-víkend) a rok (léto-zima). Podíl maxima a minima spotřeby je v ČR, po 50 letech snahy o vyrovnávání spotřeby, asi 4:1.
Fakticky potřebujete zdroje, které vyrábí levně (nízké provozní náklady) a zdroje, které umí pružně vyplnit rozdíl mezijejich výrobou a poptávkou. Historicky byly „levné“ zdroje tepelné elektrárny s levným palivem (jádro, hěndé uhlí) a konstruované tak, aby jely pořád (rozpuštění fixních nákladů v větším objemu výroby). Změna posledních 10 let je v tom, že větrné a solární elektrárny nemají skoro žádné provozní náklady a cena instalací až překvapivě rychle poklesla (to je trochu jiný příběh proč). Fakticky tak zničily ekonomiku výstavby oněch pořád běžících zdrojů.
A ukázaly na chybu v logice starých elektroenergetiků, kteří neviděli rozdíl mezi technickým řešením závislým na zdrojích a technických možnostech (doby bez počítačů a datové komunikace) a nutným předpokladem fungování sítě.
Myslím že není úplně košer srovnávat sezónní sedla a
Myslím že není úplně košer srovnávat sezónní sedla a špičky, ty prostě srovnat nelze ani když se postavíme na hlavu, leda snad tak nasazením klimatizací, ale zjevně to nebylo nikde tak závažné, aby se do toho šlo. Spíš má srovnávat denní sedla a špičky, tam je ten problém regulace.