Německo má nejvyšší větrnou turbínu, měří téměř čtvrt kilometru!

V Limpurgských horách ve Švábsko-franckém lese na jihozápadě Německa vyrostly uprostřed lesů obří větrné turbíny. Borovice proti nim vypadají jako párátka.

Nové větrné elektrárny společnosti Max Bögl Wind AG fungují zároveň jako přečerpávací vodní elektrárna.
foto: Max Bögl Wind AG

Německá společnost Max Bögl Wind AG vybudovala v oblasti Lumpurgských hor celkem čtyři větrné turbíny s výškou od 155 metrů do 178 metrů. Na každé z nich sedí větrná turbína GE 3.4-137 s výkonem 3,4 MW.

Pokud se list turbíny na nejvyšší 178m elektrárně dostane do nejvyššího bodu, činí celková výška celého kolosu téměř čtvrt kilometru (246,5 m)! Náklady na vybudování farmy činily €70 mil., očekávané příjmy jsou €6,5 mil. ročně.

Zajímavostí je ale víc. Max Bögl Wind AG se vyloženě specializuje na budování vysokých větrných turbín. Navíc je tento projekt doplněn o unikátní 40 metrů vysoké betonové vodní věže v základu všechy čtyř turbín.

Ty slouží jako vodní rezervoáry a přečerpávací elektrárny umístěné 200 metrů pod turbínami. V důsledku jde tedy o hybridní větrnou-vodní elektrárnu. V okamžicích, kdy není potřeba tolik elektřiny, se voda načerpá do rezervoárů pod turbínami.

V době, kdy je po elektřině poptávka, se „pustí“ dolů. Přehodit výhybku trvá pouhých 30 sekund. Rezervoáry mají kapacitu 70 MWh a jde o zajímavou alternativu k čím dál tím hojněji využívaným bateriím.

Jak se elektrárny stavěly

Nové větrné elektrárny společnosti Max Bögl Wind AG fungují zároveň jako přečerpávací vodní elektrárna.

Každý metr výšky navíc u větrné elektrárny zvyšuje výkon o 0,5 % až 1 % díky rychlejšímu proudění větru a menším turbulencím.
foto: Max Bögl Wind AG

Nové větrné elektrárny společnosti Max Bögl Wind AG fungují zároveň jako přečerpávací vodní elektrárna.

foto: Max Bögl Wind AG

Nové větrné elektrárny společnosti Max Bögl Wind AG fungují zároveň jako přečerpávací vodní elektrárna.

foto: Max Bögl Wind AG

51 Comments on “Německo má nejvyšší větrnou turbínu, měří téměř čtvrt kilometru!”

  1. Žjóva to se mi líbí. Fakt jo.
    Hlavně ta vodní

    Žjóva to se mi líbí. Fakt jo.
    Hlavně ta vodní elektrárna je úžasná. To je fakt dost dobrý nápad.
    Jestli jsem to správně pochopil, tak to vodní eletrárna vydrží zálohovat tu větrnou skoro jeden den. To už je hodně dobrý.

    Takhle mají vypadat všechny VE, nebo FVE. Myslím tím, aby měli zárověň zálohu alespoň na půl dne, nebo celý ideálně celý den. To je podle mne budoucnost.

    1. Největší sranda na tom je že o tomto jsem četl tak před
      Největší sranda na tom je že o tomto jsem četl tak před dvěma lety a strčil do složky „Pěkné ale nevyjde to“.

      Bohužel to má problém v tom že takových lokalit moc není, spíš je to tedy hříčka než masově nasaditelný koncept, ale (!) je možné že by se tak dalo postavit mnohem více malých PVE které by doplnily místní síť o potřebné kapacity. Sám mám několik tipů kde by se daly postavit, ale průchodnost je druhá věc, stejně jako jejich výnosnost.

    1. no víš co někde tu elektřinu do elektromobilu musíme
      no víš co někde tu elektřinu do elektromobilu musíme vzít když musíme dízl poslat čertu a uhelky taky. Takže si musíme vybrat, buď středověk při svíčkách a čistý hory s medvědama a vlkama co tě sežerou anebo 21. století s civilizovaný a větrníky 😉

      Jen by mě zajímalo, když se roku 2022 postaví 100 tisíc větrníků s výškou 1.000 metrů na jednom fleku Země tak co to udělá s počasím a navíc bude to mít vliv na rotaci planety ?? 🙂

      kcc-hho.webnode.cz/ropa/elektrina/

      1. Ovlivnění rotace planety jsem také v minulosti zvažoval
        Ovlivnění rotace planety jsem také v minulosti zvažoval když dochází k převozu zboží z jednoho konce planety na druhý (no, u zboží to je +/- asi obousměrné, ale co nerosty atd).

        A pak mi došlo že akce a reakce 🙂

        A i kdyby, to bychom pak museli započítávat každý asteroid jestli neovlivní moc, nebo start rakety…. 😀

        1. Byl jste se podívat teď někdy na cenovky JE? Pokud na to
          Byl jste se podívat teď někdy na cenovky JE? Pokud na to nemáte hotovost, tak je prakticky nemožné je postavit aby produkovaly levný proud. Když vše půjde dobře, tak se dostanete s cenou na 5mld € za blok, při úroku 1 % ročně zaplatíte 500 milionů €, roční výroba bloku je asi 7TWh, spíše méně, to je 7 milionů MWh. To je minimálně 71€/MWh + splátky + pracovníci a jsme klidně na 100€/MWh, musíte buď sehnat hodně levné peníze, třeba 10x, nebo garantovanou cenu proudu. A to je problém, i s milionem CO2 daní budou fosilní elektrárny stále levnější a méně rizikové na investice než JE, 1GW PPE totiž stojí asi 10x méně než 1GW JE.

          A reaktory 4. generace, nebo jakýkoliv jiný výzkum se tu potýká s totální neschopností jaderného průmyslu změnit přístup, něco dělat jinak… Je to prostě zatuchlý oligopolní korporát který se pod svou vlastní vahou hroutí. To v jiném odvětví není a nemáte to ani ve dvou regulacemi nejsvázanějších – letectví a železnici. Jak dlouho se o nich mluví? Desítky let. A má je někdo v nabídce? Ne jediné co nabízejí je pořád dokola variace na reaktor z jaderné ponorky. To je dost zásadní problém. Prostě se vyvíjí vyvíjí a nic. Dokonce ani firmy nejsou schopné, když na to dojde, se sejít a pro nějaký posun své technologie uzavřít dohodu o vývoji Gen IV reaktoru s tím že buď přes firmu do které se vloží kapitál, nebo s tím že budou mít přístup, neomezeně, k licencím. Nic se neděje.

          Místo toho chodí akorát tak po politicích jako před x desítkami let.

      1. Poslední dobou mám pocit, že se větrné elektrárny
        Poslední dobou mám pocit, že se větrné elektrárny přesunou do Severního moře, za horizont. Mořské dno patří státu, nejsou tam NIMBY, mají cca o polovinu vyšší koeficient využití a vodní přeprava nemá zdaleka taková omezení jako pozemní. A cena jde taky utěšeně dolů. Legrační je, že už teď je o hodně nižší než experti předpovídali loni pro rok 2030.

          1. Zajímavý byl projekt geotermální elektrárny v Semilech u
            Zajímavý byl projekt geotermální elektrárny v Semilech u Kozákova (bývalá sopka se stále aktivním magmatickým kotlem). Projekt měl v podstatě zajistit samostatnost města z hlediska topení i výroby elektřiny a ještě něco vyvážet, ale obyvatelé ho odmítli ze strachu ze zemětřesení.

          2. V Děčíně geotermální elektrárna nestojí, ale již
            V Děčíně geotermální elektrárna nestojí, ale již několik let je zde geotermální energie využívána pro vytápění téměř poloviny celého města
            https://www.nazeleno.cz/energie/energetika/prvni-geotermalni-elektrarna-v-cr-liberec-nebo-litomerice.aspx

            Litoměřice chtějí topit teplem z hlubin, letos založí výzkumné centrum
            https://usti.idnes.cz/litomerice-vyuziti-hlubinne-geotermalni-energie-pro-vytapeni-a-doplnkovou-vyrobu-elektriny-ifx-/usti-zpravy.aspx?c=A170404_2317078_usti-zpravy_vac2

          3. Kolem jedne (resp. nekolika arealu) geotermalni elektrarny
            Kolem jedne (resp. nekolika arealu) geotermalni elektrarny jsme jeli na dovolene v Toskansku (oblast kolem Lardello). x kilometru v okoli stribrne roury, rozsahle arealy s chladicimi vezem vypoustejicich paru, proste stejne jak ostatni tepelne elektrarny (jak tu nekdo psal, ze fuj elektrarny uvolnuji spoustu odpadniho tepla, tak geo taky).

        1. Dovolím si vás opravit, jaderná energetika ztratila
          Dovolím si vás opravit, jaderná energetika ztratila schopnost se rozvíjet. Dostala se do bodu kdy není schopná se změnit a poskytnout jednoduchá a bezpečná zařízení. To co současný jaderný průmysl navrhuje je jenom další technologicky komplikovaná, na personál náročná a z hlediska bezpečnosti choulostivá hračka pro pár vědátorů, eventuálně diktátorů co si je musí měřit jak malí kluci.

          1. Prepacte ale nemate pravdu. Dnesne technologie jadrovych
            Prepacte ale nemate pravdu. Dnesne technologie jadrovych reaktorov ktore su vo vyvoji, by dokazali ovela efektivnejsie vyuzivat palivo a bezpecnost je taktiez na uplne inej urovni. Ze sa neda jadrova energetika presadit ma cisto politicke dovody. Problem je ze tieto veterniky ani fotovoltaika a ani geotermal nemozu nahradit fosilne zdroje energie. Cele mi to trochu pripada ako potemkinovska dedina, ked sice mame par veternikov ba dokonca velke veternikove ci solarne polia ale oni sami pokryvaju tak 30% spotreby a aj to dost pochybujem. Jadrove zdroje su jedine, do ktorych sa velmi neinvestuje pretoze nie su koser. Bohuzial. To iste o com hovorim plati defacto aj o fuzii. Nikto ju nebude chciet komercne vyuzivat, lebo je to jadrovy zdroj a tym padom pre niektorych ludi nebezpecny.

            1. Ty reaktory jsou ve vývoji asi tak 40 let, za tu dobu jsme
              Ty reaktory jsou ve vývoji asi tak 40 let, za tu dobu jsme měli asi tak 4 rychlé, které neskončili katastrofou, 3 které neměly velké problémy. Jediná blbost co se tu s nimi udělala je to že Francouzi kapitulovali pře levicovými aktivisty a od Fénixů se vrátili k tlakové vodě. Jinak nic moc. Celá Gen IV jsou povětšinou šuplíkové koncepty ze 60.-70. let.

              Pokud by jaderná energetika byla ekonomicky výhodná, tak by se prosadila politikům navzdory a nic jiného by se v podstatě nestavělo. Podívejte se kolik je na svatě, nechci říct nedemokratických, ale…, ano toto bude správné vyjádření, států se slabou občanskou společností, a nanejvýš plánují jeden zdroj a většinou z toho sejde, přitom palivo musí dovážet. Na taková zařízení zaplatíte i lidi ze zahraničí, když na to dojde, ale neděje se tak. JE se nestaví.

              Jaderné zdroje z vás hlavně mohou snadno udělat terč mezinárodní kritiky a sankcí a společnosti typu Westinghouse, Toshiba… nejsou schopné dodat technologii levně, nebo vůbec. Jednat s Ruskem se nemusí také vyplatit, zvlášť teď v politicky neklidné době. Není moc kde brát. Cesta k vlastním konstrukcím je de-facto nemožná, zahraniční nemusí být dostupné z více důvodů.

              Obávám se že ani kdybyste teď do jaderného výzkumu začal investovat stejné sumy jako se investovaly do OZE, tak ničeho moc nedosáhnete, celá nika je obsazená nepružným korporátem. Kolik bylo firem před 25 lety dělajícími VtE? Kolik jich dělalo FV panely, kolik elektroniku pro ně? Skoro nikdo. Panely něco málo ano, ale kde to končilo? Ve vesmíru a v kalkulačkách. Vrtule snad někdo v Dánsku. Nika byla kompletně prázdná, takže tady nějaké peníze do výzkumu mohly udělat hodně. Nebylo moc nějakých norem, dodnes není, které by to celé svazovaly, na rozdíl od JE. Růst a vývoj byl mnohem rychlejší než kdy bude v jaderné oblasti.

              Dobře možná když necháte padnout všechny ty velké jaderné firmy, pak se to změní. Je poloveřejným tajemstvím že je v Plzni slévárna vybavená i na lití reaktorů, ale potřebují minimálně udělat 10 kusů aby se jim vyplatilo obnovit provoz v návazných halách, o výrobní kapacity strach asi mít nemusíme, turbínu vyrobí kdekoliv jinde. Tady je bohužel pár starých společností nedávajících prostor nikomu jinému do toho nevhodná legislativa a nevhodné dělení reaktorů a nároků na ně a pak teprve začínají další problémy.

              OZE, jakožto primární zdroj energie mají potenciál obrovský, ale je třeba zapracovat na ceně transformačních technologií a úpravě navazujícího energetického řetězce.

              Co se týče fúze, tak tam je skluz samozřejmě z politických důvodů, ale ne kvůli lidem, ale kvůli pádu SSSR a vycouvání USA z projektu, což vedlo k zdržení o 10 let. minimálně.

          2. Otázkou je, jestli je to vina jaderné energetiky jako
            Otázkou je, jestli je to vina jaderné energetiky jako takové, nebo vinou politického a ekologického tlaku, často nesmyslného. Limity, omezené a normy pro jaderná zařízení jsou často tak šíleně přísné, že jsou nižší než přirozené jaderné pozadí. A přitom je prokázáno, že člověku dlouhodobě neuškodí radiace o mnohonásobku radiačního pozadí.

            1. Problém není radiace již emitovaná, i kdyby Dukovany kolem
              Problém není radiace již emitovaná, i kdyby Dukovany kolem sebe měly auru z celého svého jaderného spektra, tak to nebude problém a bude platit to o radiaci, ale problém je v tom že izotopy z JE jsou mnohdy nebezpečné tím že se dostanou do těla a tam někde naváží.

              Toto je zrovna nejmenší problém. To řeší pár metrů betonu navíc, „korunová“ položka. Problém bych viděl v technologii jak je udělaná, obrovský přetlak, náročné materiály a další problémy. Třeba i palivo které umí dělat psí kusy, vodík ve Fukušimě prý vznikl redoxní reakcí na zirkonem potaženém palivu.

              A pak je tam samotný šílený licenční proces, teprve až tam zasahují politici a spol. Ale to je až na samotném konci celého řetězce který má v sobě nějaké vážné problémy.

              1. Ty problémy, o kterých mluvíte, ovšem nejsou nijak
                Ty problémy, o kterých mluvíte, ovšem nejsou nijak šílené. Šílené se z nich stávají až ve chvíli, kdy přeopatrné politické a ekologické požadavky vyžadují stále větší a lepší bezpečnostní opatření. Postavit reaktor bez ochrany s vypouštěním primární vody do řeky by stálo jenom desítky milionů a k tomu pár stovek za turbíny.

                1. Nejsou, ale není vůle je příliš řešit. Problém s tím
                  Nejsou, ale není vůle je příliš řešit. Problém s tím že se materiál reaktoru vystavěný neutronovému toku mění se řeší velmi tlustou stěnou (na druhou stranu proti KS 150 je to tenké) místo za nějakou dobu měněných absorbérů/reflektorů, to stejné je s přetlakem noho násobným proti potřebnému tlaku, nebo i kritickému bodu, kde už tlak nepomůže, to už zase vede na další materiál nádoby navíc… Tam se nešetří, ale dochlazování, havarijní, jen na základě fyzikálních principů se jen tak nevidí. Těm problémům v Japonsku mohlo snad zabránit kdyby voda měla možnost někde zkondenzovat a do reaktoru se vrátit. Nebylo to tam.

                  Ano, udělat reaktor je snadné, ale mám pochybnosti že veškeré materiálové a další požadavky, které z výroby diskvalifikují 99% firem, jsou dílem ekologů. Ty by nikdy nenapadlo rýpat do kvality materiálu, kdyby někdo první normu nenapsal a pak se nezjistilo že ten materiál ji jaksi neplní.

            2. Je zajímavé, že mnohdy ještě horší tlaky ustály jiné
              Je zajímavé, že mnohdy ještě horší tlaky ustály jiné průmyslové obory naprosto v klidu a dále vyrábějí. Uhelné elektrárny mají 200x nižší emise SO2 na jednotku výroby než před 40 lety, tuhé emise 400x nižší. Nová Huť Klementa Gottwalda vypustila v roce do ovzduší 150 tisíc tun prachu, dnešní Arcelor Mittal Ostrava je stejná fabrika, se stejnou produkcí oceli (akorát že ta současná je o dost kvalitnější) a s emisemi prachu okolo 400 tun za rok. Přitom tam mají v provozu pořád stejné spékací pásy, vysoké pece, tandemové pece a koksovací baterie jako v roce 1970, jen se ve všem sakra zlepšili. Stejné je to v chemickém průmyslu nebo v papírnách nebo v metalurgii barevných kovů.
              Jen jaderný průmysl chrápe, Slováci neumí ani dostavět stejné VVER, které se v ČSSR stavěly už v 70. letech.

              1. No, neřekl bych, že ty tlaky byly horší u uhelek apod.
                No, neřekl bych, že ty tlaky byly horší u uhelek apod. Ano, byly taky velké, ale ono taky provozovatelů uhelek a počet uhelek značně převyšuje provozovatele jádra, takže mají i silnější lobing. Navíc, u vámi vyjmenovaných provozů je škodlivost neoddiskutovatelná i v malých množstvích. I dnešní moderní uhelka stále škodí více než jaderka a to o řády.

            1. No nevím když je náš průmysl schopen více méně jen
              No nevím když je náš průmysl schopen více méně jen subdodávek… Problém je že se svět mění a to co se naučil při stavbě JE je dneska pomalu k ničemu.

              Dnešní doba je o polovodičích jsou ve všem a zejména v pohonech. Opravte mne, ale nejsme tak náhodou v této klíčové oblasti pozadu? Neměla náhodou škodovka problém dostat 109E na koleje také kvůli nim? (možná se pletu, ale tak velký měnič asi do té doby nedělali)

              Neslyšel jsem že by nějaká naše firma dodávala ve velkém měniče pro energetiku, přitom se k nim přesouvá všechno pomalu protože dávají konstruktérům točivých strojů volnou ruku, je jedno kolik bude ve výsledku točit generátor, měnič to naseká a filtry z toho udělají pěknou sinusovku o 50Hz, tedy tam kde 50Hz pochopitelně je :).

                1. To ano, ale v kontextu Anonymova, doufám že někomu
                  To ano, ale v kontextu Anonymova, doufám že někomu nekřivdím, prohlášení že díky JE tu máme lidi co něco umí je SW trochu jiná a mimoběžná kategorie.

                  A máte pravdu že v mnoha odvětvích je SW důležitější než samo železo, ale energetika to není. Zatím. Tam bude plný náběh I(o)T revoluce ještě pár let trvat. Je až paradoxní že jsme na tom u nás s SW dobře minimálně na evropské poměry, možná i na světové, máme 2-3 firmy zabývající se antiviry, bezpočet dalších na běžný soft, a pak samozřejmě několik vývojářských studií. Co se týče robotizace, tak jsme na tom také slušně

                  A to všechno státu navzdory.

                2. Tak tak. Já si ale vážně myslím, že brzy bude ten
                  Tak tak. Já si ale vážně myslím, že brzy bude ten software zásadní i v energetice. Ano, bez velkých komponent se neobejdeme, ale to je páteřní síť. Domácnosti si zanedlouho vystačí s jedním inteligentním měničem, který bude schopen kombinovat a komunikovat se vším okolo a hlavní bude právě ten software. Protože třeba značka Victron dělá špičkové měniče, ale jejich softwarové řešení je naprosto, ale naprosto tragické, kdy jednotlivé kusy hardwaru nemají kompatibilní firmware.

                3. Odkud je ta firma? Jen ze zvědavosti, jejich blog, jinak to
                  Odkud je ta firma? Jen ze zvědavosti, jejich blog, jinak to nazvat nejde, je příšerný a chvílemi nevíte jestli je to blbě přeložené z angličtina do češtiny, nebo opačně.

                  U nějaké sítě komunikujících měničů bude hlavně problém legislativa, elektrárny to nebudou chtít pustit a i kdybyste chtěl malou soukromou síť tak ejhle narazíte zase na legislativu, tedy pokud to nechcete udělat načerno. Už před lety se to kritizovalo že je to ptákovina, tehdy z pohledu kdy přes pozemky JZD vede veřejná silnice a legálně se nedal vést proud z FVE do zbytku areálu protože silnice, zajímavé bylo že pro normální vedení připojení k síti, ale bez FVE za cizím pozemkem (silnicí) to nikomu nevadilo.

                  Byl by to pěkné, ale je tu tolik netechnických problémů že mám obavu že to neklapne moc. Mě by se celkem líbilo kdyby se díky změnám technologií dalo jít jakoby vývojově mírně zpět, opustit poměrně rozsáhlé sítě 400kV, nebo je redukovat na minimum a obecně snížit dálkový přenos tak, že bude stačit rozvod do 110kV. Ten má na krajinu tak nějak nejmenší vizuální dopady z dálkových rozvodů. Dneska nemusíme v podstatě řešit totiž už znečištění ani účinnost. Plyn to jaksi jistí a plyn je potenciálně jištěn zplyňováním (něco s tím odpadem musíme už dělat) 🙂

                  Ale bylo by pěkné kdyby se naplnil to o čem píše často pan Veselý, tedy to že by se podařilo levně vyrábět syntetická paliva. To už pak nemusíme nic moc řešit.

                4. Mám dojem, že to jsou Nizozemci.
                  Mám dojem, že to jsou Nizozemci.

  2. To je velice zajímavé a cenově výhodné řešení, pokud
    To je velice zajímavé a cenově výhodné řešení, pokud to opravdu celé stálo jen 70 milionu eur, je to včetně 4 turbin a tedy i výroby elektřiny levnější řešení, než kolik by stála stejná kapacita v podobě Powerpacku od Tesly.

    1. Tady se sešlo více pozitivních kombinací najednou.
      Tady se sešlo více pozitivních kombinací najednou. Podobných míst asi zase tolik nebude. Potřebujete souhlas majitele, souhlas okolí s umístěním turbín a přečerpávačky, souhlas ekologů, nesmí se jednat o národní park nebo CHKO, potřebujete výhodný terén…

          1. Elekricke vysoke napeti taky huci a mame ho kolem sebe dost,
            Elekricke vysoke napeti taky huci a mame ho kolem sebe dost, tak nevim co je horsi?
            A uz nechapu proc zas tu je diskuse o necem uplne jinem.

            Je videt, kdyz se nehoaxuji clanky, nepise se o pohadkach jak by to mohlo fungovat a komu to ublizi.
            Tahle stavba je ten stupen, ktery prisel po vsech tech peripetiich v oblasti vyvoje vrtuli.

            Jen ten vykon je uz dal od prvnich vrtuli a navratnost je okamzita.

            Ne fakt jadro ne, a uhli taky ne, a fosil taky ne

        1. Jo tady je to s temi vetrnymi el.slabsi. Mam zkusenost z nasi
          Jo tady je to s temi vetrnymi el.slabsi. Mam zkusenost z nasi obce kde temer na samote si jeden investor chtel postavit za domem 3 vetrne elektrarny, ale bydlela tam jeste jedna sousedka a ta delala petice a nakonec mu to behem stavby zatrhli.. A to uz mel vybetonovane mega zaklady a udelanou pristupovou cestu.. (bez diakritiky, nemam CZ klavesnici)

Napsat komentář