Nehodovost v ČR: Více než 90 % dopravních nehod způsobí člověk

Nejvíce nehod vzniká vinou řidiče. Právě volba rychlosti často rozhodne, jestli bude cesta jen rutinní přesun, silný zážitek nebo poslední kapitola.

Více než 90 % dopravních nehod způsobí člověk. Ne kvůli poruše vozidla nebo špatně značené křižovatce, ale kvůli obyčejným lidským chybám. Hlavní roli hraje únava, nepozornost, chybný odhad nebo zbytečný risk. Do hry ale vstupuje i technický stav vozu a podmínky na silnici. Stačí, aby selhal jeden z těchto tří faktorů a riziko nehody se násobí. 

Bez emocí se řídí lépe

I když to není populární názor, největší vliv na bezpečnost máme vždy my sami. Řidič, který jedná pod tlakem, podlehne hněvu nebo se snaží dohnat zpoždění, ztrácí nadhled a stává se nebezpečným. Oproti tomu ten, kdo zachová klid, sleduje provoz a nechává si prostor pro reakci, výrazně snižuje pravděpodobnost vážné chyby.

„Direct pojišťovna škody z nehod, které vznikly kvůli nedodržení povolené rychlosti, zaplatí. Ať už jde o škody z povinného ručení, nebo havarijního pojištění. Při překročení povolené rychlosti ale samozřejmě zvyšujete riziko, že k nehodě dojde. A tedy budete označeni za viníka, případně spoluviníka,“ Vendula Matoušková z Direct pojišťovny, která vede tým pro řešení škod na vozidlech. 

I mírně vyšší rychlost dramaticky zvyšuje rizika

Rychlost se stává rizikovým faktorem, když neodpovídá situaci. A v tu chvíli už nerozhodují pocity, ale fyzika. Kinetická energie při nárazu totiž neroste plynule, ale geometricky. 

Vůz o hmotnosti 1500 kg má při rychlosti 130 km/h zhruba jeden megajoul pohybové energie. Při 200 km/h už jde o 2,3 megajoulu, což odpovídá energii výbuchu více než půl kila TNT. Tak velký náraz už většina karoserií nedokáže pohltit bez fatálních následků.

„Při 130 km/h potřebuje řidič na suché silnici přibližně 150 metrů k úplnému zastavení, včetně reakční doby. Při 200 km/h je to více než 300 metrů. Brzdná dráha je tak zhruba dvojnásobná a čas na reakci se výrazně snižuje,“ vysvětluje Jáchym Knedlhans z Direct auto.

Závažné nehody se ale nestávají jen na dálnicích. I na silnici druhé třídy může při rychlosti 70 km/h dojít ke smrtelnému střetu. Narazí-li vůz do pevné překážky, uvolní se energie odpovídající 68 gramům TNT.

A pokud se dvě taková auta čelně střetnou například při nebezpečném předjíždění, síly se sčítají. Výsledkem je energie srovnatelná se 136 gramy trhaviny. Jedná se opět o náraz, který už může mít fatální následky. 

Sekunda, která rozhoduje

Na silnici často rozhoduje jediný okamžik. Jedna včasná reakce, rozsvícený blinkr nebo dostatečný odstup mohou zachránit život. Stejně tak ale může jedna nepozornost, špatný odhad nebo zbytečné riziko všechno zničit. Zpomalit kvůli mlze, dešti nebo únavě není slabost. Je to rozhodnutí člověka, který chápe odpovědnost.

Skutečná bezpečnost začíná ve chvíli, kdy si řidič uvědomí, že mu nejde jen o to dorazit včas, ale především dorazit v pořádku. Ať už jedete po dálnici, okresní silnici nebo městem, každé sešlápnutí plynu je vaše rozhodnutí. A čím vyšší rychlost zvolíte, tím menší šanci necháváte sobě i ostatním.

zdroj: tisková zpráva

7 Comments on “Nehodovost v ČR: Více než 90 % dopravních nehod způsobí člověk”

    1. Ne, není to stejné. Pro jedno auto je to lepší a pro druhé horší, než náraz do nedeformovatelné překážky. Těžší vozidlo s pevnější deformační zónou stavěnou na maření větší kinetické energie na tom vydělá, protože skonzumuje navíc část deformační zóny lehčího vozidla.
      Stejné jako náraz do zdi by to bylo pouze při srážce dvou zcela stejných vozidel.

        1. Spíš sis neuvědomil, že energie i deformační zóny se sice sčítají, ale výsledek pro každé z aut není polovina.
          Takže klasicky zakrýváš hlupou chybu agresí. Můžeš si to vystavit vedle tvého „hmotnost nemá vliv na rychlost průjezdu zatáčkou“, to je chyba ze stejné kategorie.

    1. E=1/2mv^2
      Fyzika základní školy. Jenže většina lidí si má problém představit co za tím je schované.
      Takže představte si situaci – auto 2000kg, množství pohybové energie převedené na vypaření vody 18˚C (to jest ohřát na 100 a potom změnit na páru)
      Při 90km/h: 240 gramů vody
      Při 130km/h: 501 gramů vody
      Při 170km/h: 857 gramů vody
      Bavíme se o OKAMŽITÉM VYPAŘENÍ

      Pokud bych se bavil o uvedení vody do varu (protože každý tady má rychlovarnou konev tak si to umí představit lépe)
      Při 90km/h: 1,821 kg (litru) vody
      Při 130km/h: 3,799 kg (litru) vody
      Při 170km/h: 6,497 kg (litru) vody

      (čísla dodalo AI Gemini, neverifikoval jsem)

Napsat komentář